Bude případ Kosova a pašování orgánů sveden na špatnou kolej?

Očekávalo se, že situace v Kosovu se stane klíčovou záležitostí agendy setkání Rady bezpečnosti OSN 8. února v New Yorku. Před setkáním dostali členové Rady bezpečnosti zprávu tajemníka generálního tajemníka pro mírotvorné operace Edmonda Muleta. Ve své zprávě Mulet poznamenává, že obnovení rozhovorů mezi Bělehradem a Kosovem „zmírnilo napětí“, ale že investoři čelí novým „výrazným politickým výzvám“. K takovýmto výzvám tento představitel řadí situaci v regionech obývaných kosovskými Srby, která zůstává nevyřešená.

Při kladném hodnocení diplomatického vyhodnocení učiněného Muletem je nezbytné zdůraznit, že situace v Kosovu zůstává napjatá ne kvůli aktivitám kosovských Srbů, ale kvůli politice regionální vlády vedené Hašimem Thaci, bývalým politickým vůdcem Kosovské osvobozenecké armády (KLA). Pro srbskou vládu a kosovské Srby je KLA teroristickou organizací, přičemž Thaci je člověk, který byl zapleten do mnoha zločinů.

Thaci a další současní političtí vůdci Kosova jsou zmiňováni ve zprávě PACE o pašování orgánů. Podle této zprávy zločinecká skupina bojovníků Kosovské osvobozenecké armády unesla a popravila srbské a albánské vězně a jejich orgány prodala na mezinárodním černém trhu. Očekávalo se, že v důsledku vyšetřování iniciovaného misí EU v Prištině budou zveřejněny všechny podrobnosti zločineckých aktivit kosovských separatistů.

Doposud se tak nestalo. Mezinárodní představitelé dokonce ani nepožadovali, aby byl Thaci zbaven svého úřadu po dobu vyšetřování. Vyšetřovatelé se pokouší zúžit případ na aktivity kliniky Medicus v Prištině (uzavřené v r. 2008), kde byly prováděny transplantace ledvin pro bohaté pacienty z Evropy, USA a Kanady. Ale Medicus není nechvalně známým „blázincem“ na severu Albánie, kde byly na počátku století objeveny stopy po takových operacích. Ilir Recaj, bývalý ministr zdravotnictví Kosova, jeden z lidí zapletených do případu, není Hašim Thaci. Není náhoda, že žalobce EU Jonathan Ratel, který má plno práce s vyšetřováním, nedávno řekl, že vyšetřování nemá žádný důkaz, který by ukazoval na spojitost případu Medicus a obviněními vůdců KLA.

Ačkoliv v r. 2010 člen PACE Dick Marty přímo na takové spojení poukázal, vyšetřovatelé se nadále zaměřují na Ilira Recaje, izraelského zprostředkovatele Moshe Harela, tureckého chirurga Yusufa Sonmeze a kosovského urologa Lutfi Dervishi, na kohokoliv, jen ne na klíčové hráče, bez jejichž pomoci by pašování orgánů v Kosovu prostě nemohlo existovat. Vyjma několika případů nejsou Srbové mezi oběťmi zmiňováni vůbec.

Rusko trvá na tom, že vyšetřování zapojení kosovských vůdců do ilegálního obchodu s lidskými orgány by měla řídit Rada bezpečnosti OSN. Stálý ruský vyslanec v OSN Vitalij Čurkin s tímto prohlášením přišel na zasedání Rady bezpečnosti. Podle něj ukazují fakta přímo na zapojení současných kosovských vůdců do těchto zločinů. Ale vyšetřování je vedeno vládami zemí, které dříve pomáhaly těmto lidem dostat se k moci. Čurkin zdůraznil, že Američané zde hrají hlavní roli: „Jakážto náhoda! Je to americký občan, kdo nyní šéfuje vyšetřování,“ řekl, a mínil amerického žalobce Johna Clinta Williamsona. Všechny materiály, včetně pracovních dokumentů vedení KLA z let 1998-1999 má Williamson k dispozici. Tyto dokumenty obsahují pozoruhodné poznámky: „Zadržena Srbka středního věku, žádný zájem“, nebo „chycen blonďatý muž, musí být poslán na vedlejší produkty; bez ohledu na to, jestli je Srb nebo Američan“.

Seznam svědků, vytvořený vyšetřovateli z USA a EU, je také pozoruhodný. Především je to Raul Fain, kanadský občan, který byl na klinice Medicus operován v r. 2008. Žalobcům se nějak podařilo připojit jeho důkazy k případu, na rozdíl od výpovědí mnoha místních svědků, kteří stáhli své původní žaloby, nebo byli „nahlášeni jako nezvěstní“, jako Jilma Altun z Turecka. Aby se to nestalo Raulu Fain, bylo mu umožněno svědčit z Kanady, prostřednictvím videospojení.

Jak můžeme usuzovat podle důkazů Kanaďana, který potřeboval transplantaci ledvin, tak vedl počáteční rozhovory s izraelskými zprostředkovateli, kteří ho představili správě kliniky Medicus. Operace stála 87,000 euro. Fain převedl peníze na účet zprostředkovatele Moshe Harela a odletěl do Prištiny přes Istanul, kde byl vyšetřen transplantačním chirurgem Yusufem Sonmezem, který je nyní jedním z hlavních obžalovaných v tomto případě. Pak kanadský pacient, spolu s pacientem z Německa, vzat na kliniku, kde jim byly transplantované ledviny. Podle zprávy žalobců, dárci pro kanadského a německého pacienta byly dvě ženy ze zemí CIS. Podle uniklých informací, které se dostaly do některých médií, jednou z nich byla Anna Rusalenko z dálného východu Ruska. Byla to její ledvina, která byla transplantována kanadskému pacientovi, ale slíbenou odměnu 20,000 euro nedostala a byla poslána zpět do Istanbulu.

Podobné důkazy poskytl další zahraniční svědek – Joseph Koralashvili, manažer z New Yorku, který v říjnu 2008 doprovázel svého otce, potřebujícího transplantaci ledvin, do Kosova. Bezpečnost tohoto svědka byla zajištěna přímo FBI, ale cílem jeho svědectví bylo potvrdit pouze oficiální verzi událostí EU. Koralashvili řekl, že během šestidenního pobytu v Prištině se žádný z místních lékařů nepředstavil jménem a nevěděl, čí ledviny byly jeho otci transplantovány.

Svědectví Faina a Koralashviliho s konečnou platností dokazují vysokou úroveň mezinárodní koordinace aktivit „černých“ transplantačních chirurgů. Zároveň v materiálech případu stále chybí hlavní fakta, která byla uvedena bývalou žalobkyní Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Carlou del Ponte v její knize a o kterých informoval Dick Marty – zapojení kosovského vedení, pod vedením Hašima Thaci, do podnikání v oblasti pašování orgánů. Dokonce i když vezmeme v úvahu závažná obvinění proti Yusufovi Sonmezovi a představitelům kosovského ministerstva zdravotnictví, je těžké si nepovšimnout, že představitelé EU, kteří na vyšetřování dohlíží, se pokouší odvést pozornost od klíčových osob do tohoto případu zapojených.

Přičemž materiály shromážděné a zveřejněné Carlu del Ponte obsahují jména stovek kosovských Srbů, kteří byli na konci 90. let přivlečeni do Albánie a stali se oběťmi podnikatelů s orgány. Zpráva také uvádí, že vůdci KLA, vedení Thacim, byli do tohoto podnikání zapojeni.

Podle všeho vyšetřovatelé EU tyto epizody ve svém současném vyšetřování ignorují. Problémem není nedostatek důkazů, nebo neochota západu ohrozit vykreslovaný obrázek kosovské krize, ve které jsou Albánci líčeni jako oběti a Srbové jako agresoři a zločinci.

Toto překrucování skutečných faktů slouží k ospravedlnění bombardování Jugoslávie jednotkami NATO v r. 1999 a následného uznání nezávislosti Kosova USA a členskými státy EU. Není náhoda, že del Ponte zveřejnil materiály o pašování orgánů nikoliv na počátku století, ale v dubnu 2008, poté, co západ uznal nezávislost Kosova. Pokud by byla pravda o strašlivých zločinech známa dříve, západní veřejnost by s uznáním nesouhlasila. Dnes čelí vyšetřování vedené EU podobným překážkám. To je důvod, proč je pravděpodobné, že soud se omezí na odsouzení tureckého lékaře Yusufa Sonmeze a všechny zmínky o srbských obětech budou vymazány.

V nedávném rozhovoru pro bělehradský deník Press Carla del Ponte poznamenala, že současné vyšetřování nemá politickou vůli. Řekla, že mezinárodní společenství nechce znát o těchto zločinech pravdu. Experti Human Right Watch s ní souhlasí. Myslí si, že ani mise EU, ani Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu není schopna vyšetřit případ pašování orgánů, do kterého byli zapojeni vůdci kosovského režimu, a je nutné vytvořit pro to novou mezinárodní instituci. Fred Abrahams, představitel Human Right Watch, je přesvědčen, že seznam stovek Srbů, kteří byli popraveni a jejichž orgány byly prodány na mezinárodním černém trhu, není ani zdaleka kompletní. Podle dokumentů, které byly nedávno zveřejněny televizí France 24, vysocí představitelé OSN o pašování orgánů a zapojení velitelů KLA věděli již na počátku r. 2003.

V lednu Evropská komise rozhodla o započetí rozhovorů s kosovskými úřady o zavedení bezvízové režimu pro Kosovo. Převod další finanční pomoci Prištině je na pořadu dne hned poté. Nechápu, jak mohou evropští daňoví poplatníci s takovým klidem přihlížet, jak EU cpe takové peníze politickým vůdcům s tak odpornou pověstí, jako Hašim Thaci.

Má Srbsko silný zájem na vyšetření zločinů spáchaných v Kosovu v plném rozsahu? Bělehrad a Priština se ve svých rozhovorech této záležitosti vyhýbají. V projevu v Radě bezpečnosti OSN Vuk Jeremič, srbský ministr bezpečnosti, pouze řekl, že v rozhovorech by měl převládnout duch pravdy. Znělo to povzbudivě, obzvláště vzhledem k tomu, že Priština byla zastoupena delegací vlády Hašima Thaciho, bossem skupiny Drenica, jak byl označen ve zprávě Dicka Martiho.

Zde v Srbsku se objevily zprávy, že brzy má dojít k osobnímu setkání mezi srbským prezidentem Borisem Tadičem a Hašimem Thaci. V rozhovoru pro televizi Alfa (Skopje) Thaci řekl, že by si s Tadičem měli potřást rukou. Vzhledem k tomu, že v březnu má Srbsko informovat EU o normalizaci vztahů s Prištinou, je pravděpodobnost tohoto potřesení rukou vysoká. Potrestat tureckého doktora a izraelského zprostředkovatele za zločiny „černých“ transplantací, vynechat albánské vůdce a případ zúžit pouze na druhořadé figurky a donutit Tadiče a Thaciho usednout k vyjednávacímu stolu – o takovém řešení kosovské otázky mohli architekti „nového světového řádu“ jen snít…