Pentagon začlenil TeleSur na seznam cílů určených k „neutralizaci“

Latinsko-americký televizní kanál TeleSur začal poprvé vysílat v červenci 2005. Byly potřeba zhruba dva roky, aby první projekt televizního vysílání, realizovaný na základě iniciativy venezuelského prezidenta Hugo Chaveze, nabral na síle a dostal se do hlavních sítí na kontinentu a vymezil se informačním a ideologickým zaměřením programů. Od svých prvních krůčků se TeleSur orientoval na diváky ze zemí latinské Ameriky a na objektivní osvětlování politického, ekonomického a kulturního života tohoto regionu. TeleSur se stal nejen účinným nástrojem urychlení integračních procesů, ale také vitrínou, umožňující Latinoameričanům poznat z důvěryhodného zdroje své sousedy na kontinentu.

Sídlo TeleSur je v Caracasu. Činnost kanálu financují Argentina, Bolívie, Kuba, Ekvádor, Nikaragua, Uruguay a Venezuela, která považuje své nemalé výdaje za TeleSur za plnění „mezinárodní povinnosti“. Prezident Chavez nejednou zdůraznil, že nedopustí u TeleSur jakýkoliv „diktát“: „Tento televizní kanál je nezávislý na vládách a politických stranách, a sám si vypracovává svoji informační politiku.“ Klíčovým programovým úkolem pro TeleSur je alternativní osvětlování probíhajících událostí, což objektivně napomáhá odhalování a demaskování globálních informačně-propagandistických operací USA. Korespondenti tohoto kanálu si velmi dobře a důstojně vedli v době krizových událostí v Hondurasu, Egyptě a Libyi. Novináře zatýkala policie, odebírala jim aparaturu a pasy. V těchto pokusech vystrnadit TeleSur z „horkých míst“ byla jasně patrná snaha západních zemí zachovat si informační monopol svých kanálů – CNN, Fox, NBC, BBC, France 24 a dalších.

Na základě materiálů WikiLeaks je možné vidět, že od prvního dne existence TeleSur americké ministerstvo zahraniční a CIA hodnotily činnost „osobního Chavezova televizního kanálu“ krajně nepřátelsky. Z amerických velvyslanectví v latinské Americe byly do Washingtonu odeslány stovky znepokojených telegramů ohledně „snahy“ TeleSur podněcovat protestní sociální akce, rozpoutávat kampaně kritizující USA a jejich spojence v regionu, „vychvalovat populistické vůdce a kubánské vedení“. Za používání jazyka a terminologie studené války vydávali severoameričtí diplomati doporučení „co nejrychleji skoncovat s rudou televizní propagandou“. Nejčastěji navrhovali aktivizaci vysílání Hlasu Ameriky do zemí s „nepřátelskými režimy“, především do zemí ALBA. V americkém kongresu zazněly dokonce panické hlášky, že dohoda o spolupráci, kterou TeleSur podepsal s Al Jazeerou, ve skutečnosti znamená vytvoření „globální televizní sítě pro teroristy“. V CIA nepochybovali o tom, že „Chavezova televize“ podnikne kroky k odhalení jejich operací v latinské Americe, což se může projevit na bezpečnosti spolupracovníků a agentů. A ve Washingtonu dospěli k závěru, že TeleSur byla vytvořena s cílem zorganizovat kontinentální protestní hnutí proti vojenským základnám USA. Přehledy „odposlechnutých“ přenosů v „populistických zemích“ pečlivě zkoumají v jižním uskupení amerických ozbrojených sil, a samozřejmě experti neustále odhalují v programech TeleSur „podvratná“ témata. Například reportáže o pořízení si zbraní v Rusku Venezuelou, ukázky bojových schopností letounů SU-30, tanků T-72 nebo mobilních raketových komplexů atd. jsou ve svodkách interpretovány jako „otevřená výzva“ Spojeným státům.

Venezuelské vedení nejednou informovalo o existenci „plánu Balboa“, který počítá s invazí vojenských jednotek USA-NATO a leteckým bombardováním objektů na území Venezuely, s cílem zmocnit se ložisek ropy a zpracovatelských kapacit. Pentagon se pokusil popřít samotný fakt existence takového dokumentu a odvolal se na to, že Venezuelané „zkreslili pravdu“ a za „plán agrese“ vydávali školní plán Vysoké školy ozbrojených sil Španělska. Jenže daný plán existuje, i když nyní má možná jiný název. Výzvědná činnost amerických zvláštních služeb proti Venezuele je prováděna čím dál zuřivěji. Agenturní sítě se zaměřují na verbování venezuelských vojáků, policistů a příslušníků kontrarozvědky. Zvenčí – z území Portorika, Kolumbie, Dominikánské republiky a operačních základen na Curacao a Arubě – probíhá monitorování výcviku vojenských jednotek, budování systému PVO a budování obranných objektů. Plán agrese je každoročně korigován, jsou zanášeny nové objekty, čerstvé údaje o rozmístění vojenských jednotek, letištích, radarech a výzbroji. Od r. 2005 je cílem infrastruktura TeleSur. Stačí si vzpomenout na operace USA/NATO v Jugoslávii, Iráku a Libyi. Raketové a bombové útoky na televizní centrály v Bělehradě, Bagdádu a Tripolisu zajistily informačně-propagandistickou převahu agresora.

Ohledně možných předpokladů a pravděpodobných termínů útoku Říše na Venezuelu existují různé úvahy. Někteří experti soudí, že letos, na vrcholu prezidentské kampaně v USA, bude takové rozhodnutí sotva učiněno. Nicméně prezidentská kampaň nabývá na obrátkách i ve Venezuele: 7. října přijdou voliči k urnám, či přesněji k hlasovacím strojům. Na rozdíl od Chaveze neposkytli opoziční kandidáti záruky, že budou souhlasit s jakýmkoliv výsledkem voleb, a nebudou destabilizovat situaci v zemi při pro ně nepříznivém výsledku, jak k tomu docházelo v minulosti. Stoupenci Chaveze stále častěji upozorňují, že opozice připravuje násilnou variantu uchvácení moci a pokouší se zopakovat scénář z dubna 2002, s mnohatisícovým pochodem „nespokojených“ na prezidentský palác, střelbou sniperů a ve jménu demokracie na obou stranách „naplánovanými“ oběťmi.

V předvolební atmosféře ve Venezuele se opětovně objevilo zdánlivě uzavřené téma „nevyléčitelné nemoci“ Chaveze. Podle nové „důvěryhodné“ verze (západních) výzvědných zdrojů již rakovinové metastáze pronikly do kostí a páteře prezidenta a zbývá mu – maximálně – šest až devět měsíců života. První zprávy o přiblížení se „tragického konce“ se objevily v konzervativních novinách ABC (Španělsko). Pak se těchto domněnek chytil americký tisk a televizní stanice a byly šířeny „vazalskými“ médii latinské Ameriky: „Chavez je smrtelně nemocen, svoji schopnost pracovat si zachovává díky injekcím morfia.“ „Věrozvěsti“ hlásají, že Chavezova vláda brzy zkolabuje, oficiálního nástupce nemá, a proto bude boj o právo „vládnout“ tvrdý. Střetnou se dvě skupiny chavezovců: představitelé levicových stran, včetně Jednotné socialistické strany, a vojáci, usilující o klíčové pozice v budoucí vládě „bez Chaveze“.

Podle všeho si ve Washingtonu myslí, že boj mezi konkurenčními uskupeními chavezovců a opozicí může nabýt takové síly, že bude potřeba přímé vojenské intervence. Podmínky pro přímou agresi jsou již vytvořeny: kolem Venezuely je rozmístěno 13 amerických základen. Může Venezuela a její spojenecké země z ALBA vzdorovat Říši? Přípravy na podobný vývoj událostí již probíhají prostřednictvím modernizace zbraní, aplikace strategií a taktik asymetrické války, přípravy velitelských kádrů a jejich vlastenecké masáže v duchu odkazu Osvoboditele – Simona Bolivara. Vloni začala v Bolívii působit Škola obrany a suverenity ALBA (Escuela de Defensa y Soberania). Vojenský potenciál bloku, který zajišťují armády Kuby, Venezuely a Nikaragui, nelze hodnotit odděleně od vojenských možností Jihoamerické unie (UNASUR), do které spadá 12 států regionu, a Společenství latinsko-amerických a karibských zemí (CELAC). Politologové si myslí, že v případě pokusu Říše uchýlit se k násilným variantám akcí proti Venezuele nebo jakékoliv jiné zemi, patřící do ALBA, se může aktivní solidarita Unie a Společenství stát rozhodujícím faktorem boje s agresí.

Venezuela dvoustranné vojenské vztahy na kontinentu nadále rozvíjí. 27. ledna bylo ministry obrany Venezuely a Peru v Caracasu podepsáno Memorandum o strategické alianci v oblasti bezpečnosti a podpory míru v regionu. Byly posouzeny také společné projekty rozvoje obranného průmyslu. Není vyloučeno, že Peru v nejbližší době podnikne konkrétní kroky ke vstupu do bloku ALBA. Úzké vojenské vztahy existují mezi Venezuelou a Brazílií. Jestliže v období Čtvrté republiky vnímala Venezuela na „příkaz“ Washingtonu Brazílii jako nepřítele, tak v současnosti, v epoše Bolívarské republiky, je tento jihoamerický obr pro Caracas spolehlivým spojencem, zadržujícím agresivní kroky Říše. TeleSur vysílá do Brazílie od r. 2008 a k plánům této stanice pro nejbližší dobu patří rozšíření informační přítomnosti v této zemi.

Své nové pobočky se TeleSur chystá otevřít v Pekingu, Moskvě a Káhiře. Upevnění pozice ve světové informační sféře je strategickým úkolem první skutečně nezávislé televizní stanice na západní polokouli. Její internetové vysílání lze nyní sledovat na jakémkoliv místě na světě. Informační blokáda, vnucená Říší latinské Americe, byla úspěšně prolomena. A to je hlavní důvod, proč televizi TeleSur ohrožují americké rakety.