Ještě jednou pan poslanec Vidím

Znovu se ozval pan poslanec Vidím. Přikládám jeho tentokrát dosti stručnou odpověď a mou reakci.

Update 17.1:, 16 hodin. Přišla reakce na mou odpověď. →

Pane Stworo,

považuji za svoji povinnost reagovat a pokoušet se argumentovat. Samosebou tam, kde to jde. Mám velkou obavu, že ve Vašem případě ztrácí jakákoliv další korespondence ve věci irácké krize smysl. Označujete-li totiž premiéra Šarona a prezidenty Putina a Bushe za zločince, dokonce za zločince "jako je Hussein", pak se opravdu pokusím trávit svůj čas smysluplněji, než korespondencí s Vámi.

S pozdravem
Jan V i d í m
předseda Výboru pro obranu a bezpečnost
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

A zde je má odpověď

Vážený pane Vidíme,

Ať je můj názor jakýkoliv, je názorem občana a voliče, a Vy nemáte právo jej odmítnout na základě toho, že není v souladu s Vaším přesvědčením. Znovu opakuji, Vy jste pouze státní zaměstnanec, prodloužená ruka svých občanů. Jestliže si občané budou přát 'A' a Vy budete prosazovat 'B', může se Vám stát, že příště už ve své funkci nebudete. To za prvé.

Za druhé: Vy jste politik a je tudíž ve Vaší náplní práce vysvětlovat a přesvědčovat i nás, natvrdlé a hloupé, o svých Pravdách. Řekne-li mi profesionální politik, že další diskuze se mnou nemá cenu, mohou za tím být dva důvody: 1. jsem skutečně tak zaslepený a hloupý, že argumenty druhého nechápu a jakákoliv jeho snaha je jen ztrátou času 2. Dotyčný politik není schopen vyvrátit mé argumenty a jeho věta o tom, že další diskuze nemá cenu, je jen úhybný, zbabělý manévr - pokus o odchod z bojiště bez ztráty květinky. Kam zařadit Vás, pane Vidíme? To nechť rozhodnou mí čtenáři a Vaší příští voliči.

Ještě bych rád doplnil, že se mi vždy z duše protivilo lokajství a anální turistika našich vedoucích představitelů. Užil jsem si toho v těch těžkých dobách budování socialismu dost a dost. Mám posledních pár roků chmurný pocit jistého deja vu, Vy ne?

S pozdravem
Vladimír Stwora

Update 17.1., 16 hod.

Pan Vidím odpověděl ještě jednou:

Pane Stworo,

lidé, jako jste Vy, nebyli, nejsou a nikdy nebudou mými voliči. Mí voliči jsou lidé moudří, vzdělání a přemýšlející, lidé, kteří vědí, že jejich zastupitel není jejich sluha. Lidé, kteří nejsou zahlceni nenávistí. Prostě lidé naprosto opační, než jste Vy. Jakákoliv další komunikace s Vámi je naprosto bezpředmětná. Přeji Vám krásný den. Vidím

Mám z toho dopisu kafkovský pocit marnosti. Pan Vidím velmi dobře ví, že je neodvolatelný a nepostižitelný. A dává mi to znát. Nebudu už na tenhle dopis reagovat. Stejně bych mohl pouze opakovat, co už jsem řekl dříve. Pan Vidím vyhrál. Měl poslední slovo.