Uniklé výroky IAEA tvrdí, že Írán má tajný program jaderných zbraní

Výroky, které byly nechány anonymně uniknout týden před další zprávou Mezinárodní agentury pro jadernou energii (IAEA) o íránském jaderném programu, varují, že studie odhalí důkazy, že Írán tajně pracoval na vývoji jaderných zbraní.

Podle západních diplomatů, kteří odmítli sdělit svoji identitu, budou k důkazům patřit satelitní snímky toho, co má být údajně velká ocelová nádrž používaná k testům výbušnin souvisejících s jadernými zbraněmi, a výzvědné informace, že Írán vytvořil počítačové modely jaderné hlavice.

Tyto výroky přilily olej do ohně amerického, evropského a izraelského válečného štvaní proti Íránu. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu údajně tlačil na svoji vládu, aby podpořila jednostranný útok na Írán, a ve středu Izrael otestoval balistickou raketu a veřejně hlásal existenci íránské jaderné hrozby.

Mezitím Británie oznámila přípravy a vytváření plánů na útok na Írán, údajně pro případ amerického útoku, ve kterém by hrála podpůrnou roli. A dvoustranický sněmovní výbor ve středu jednohlasně prosadil dva zákony, které zavádí tvrdší sankce na íránský energetický a bankovní sektor.

Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi řekl, že USA zvýšily tlak na IAEA, aby přišla se zkreslenými předpojatými výsledky. „Pokud je IAEA nestranná, měla by tlaku jistých zemí odolat a dělat svoji práci profesionálně,“ řekl Salehi.

„Američané přišli s podobnými dokumenty již v minulosti: nigerský skandál,“ řekl. „Tyto dokumenty byly použity jako záminka pro invazi do Iráku,“ dodal Salehi. „Po zavraždění desítek tisíc nevinných lidí bylo odhaleno, že šlo o zfalšované dokumenty.“

Nigerský skandál, kde USA tvrdily, že Irák dostal materiál na zbraně hromadného ničení od Nigeru, byl zinscenován na základě nepřesných amerických a italských výzvědných informací, jako předvoj pro invazi do Iráku v r. 2003. IAEA v té době tato tvrzení skutečně vyvrátila a uvedla, že jde o primitivní podvod.

Zpráva IAEA má být zveřejněna v úterý, takže zatím jsou tyto anonymní výroky tvrdící, že existuje vážná íránská jaderná hrozba, vše, co má veřejnost k dispozici. Pokud jsou tato tvrzení pravdivá, tak je s podivem, proč tyto důkazy nebyly zatím objeveny.

V květnu Seymour Hersh v New Yorker napsal, že „navzdory rokům tajných operací v Íránu, rozsáhlé satelitní špionáži a naverbování aktiv z řad íránské rozvědky nebyly Spojené státy a jejich spojenci, včetně Izraele, schopni v Íránu najít nezpochybnitelné důkazy o probíhajícím skrytém programu jaderných zbraní“.

„Vládní konzultant, který četl vysoce tajnou aktualizaci Národního odhadu rozvědky 2011,“ napsal Hersh, „vylíčil tuto zprávu jako zprávu potvrzující základní závěr dokumentu z r. 2007: Írán zastavil zbraňový program v r. 2003. Existují další důkazy, které toto hodnocení podporují, řekl mi tento konzultant.“

Bohužel anonymní úniky jsou používány k vyvolávání strachu, vzteku a jistoty ohledně íránských jaderných zbraní u veřejnosti. Hans Blix, bývalý šéf IAEA, nedávno vyzýval USA, Izrael a jejich západní spojence k opatrnosti. Varoval, že Teherán jedná na základě vnímaného ohrožení a musí být ujištěn, že jaderné zastrašení nepotřebuje. „Myslím, že obnovené rozhovory by měly poskytnout Íránu ujištění, že nebude z venčí napaden za žádných okolností,“ řekl pan Blix.

Skutečně, Izrael a jeho západní spojenci udělali vše, co bylo v jejich silách, aby se Írán cítil ohrožen. Již roky probíhá v Íránu koordinovaná tajná americká kyber-teroristická kampaň, komerční sabotáže, cílené vraždy a války v zastoupení, nemluvě o režimu tvrdých sankcí. Navíc USA podporovaní izraelští agenti připustili, že spáchali teroristické činy, včetně vražd, na lidech v Íránu.

Spojené státy již dlouho rozmísťují podél hranic Íránu vyspělé zbraňové systémy a jednotky. Mimo dvou dlouhých a zbytečných válek přímo na východní a západní hranici Íránu rozmístily USA flotilu válečných lodí u íránského pobřeží v Perském zálivu, a pravidelně posílají velké množství bezpečnostní pomoci téměř všem zemím sousedícím s Íránem, včetně Turecka, Kuvajtu, Bahrajnu, Spojených arabských emirátů, Ománu, Pákistánu, Turkmenistánu a Ázerbájdžánu.

Jednou z cest, jak zajistit, aby všechny tyto negativní postoje nakonec nevedly k jednostrannému útku na Írán nebo k invazi, je, kdyby měl Írán jaderné zbraně. Zatímco důkazy o takových pokoutních aktivitách musí být teprve předloženy, íránské vedení zcela jistě tuto logiku vzájemně zaručeného zničení zkoumá.

Navíc názor, že Írán by pracoval na získání jaderných zbraní proto, aby je použil proti Izraeli nebo Spojeným státům, je fiktivní. Jeho záměrem – pokud by takový program existoval – by bylo odradit od agrese, ne se nechat spálit na uhel v odvetném jaderném útoku.

Mimochodem USA nevyužily příležitosti na nulifikaci íránské jaderné otázky. Mimo odmítnutí prostě zmírnit agresivní militaristické postoje měly USA také příležitost tlačit na dohodu, která by učinila ze Středního východu zónu bez jaderných zbraní. Írán opakovaně vyjádřil svoji podporu takové dohodě, pokud bude její součástí i Izrael. Ale USA a Izrael odmítli Izrael odzbrojit a zrušit jeho tajný program jaderných zbraní.

Útok na Írán by měl katastrofické následky, které jsou, snad, v řadách amerického národně-bezpečnostního státu známy. Jak nedávno vysvětlil Robert Dreyfuss v časopise Nation, jednostranný preventivní útok „by vedl k regionální válce“, vyvolal by odvetné útoky íránských spojenců v regionu, což by pak poskytlo ospravedlnění pro další útoky Izraele a západu.

Dreyfuss vysvětlil, že „útok buď Spojených států, nebo Izraele nedává strategického smyslu, obzvláště když mnoho analytiků věří, že dokonce i vytrvalý útok by nemusel uspět a dosáhl by pouze zpoždění v íránském programu, zatímco by Teherán přesvědčil, aby program urychlil a přesunul ho od podzemí do opevněných struktur“.