Occupy Wall Street? Něco tu smrdí

Přiznám se, že jsem zpočátku měl pocit, že by snad protesty na Wall Streetu mohly být známkou jistého probuzení - lidem se otevírají oči a konečně jdou demonstrovat tam, kde skutečně vězí příčina problémů. Ne před sídla vlád, ale sídla těch, kteří skrze otroctví dluhu tyto vlády vodí na vodítku jako poslušné psíky.

Co se ale z iniciativy "Occupy Wall Street" vyklubalo v průběhu posledních dní, se mi ani trošku nelíbí.

Pro svá tvrzení nemám žádný přímý důkaz, ale pro orientaci v tom, co se děje kolem nás, nám často - nedostává-li se důkazů - postačí nadhled, vědomí souvislostí, znalost historie (která se zpravidla opakuje) a kritické sledování toho, jak se událost vyvíjí. Protesty inspirované hnutím Occupy Wall Street se ale moc dobře nevyvíjejí.

Rétorika původních organizátorů demonstrace před sídlem americké finanční moci se ještě mohla zdát v pořádku. Vždyť kdo jiný řídí více tento svět, než mocné bankovní domy a to už bezmála několik staletí, po která bohatí (nebojme se říci v drtivé většině židovští) bankovní magnáti financovali a financují války a revoluce, zase války a zase revoluce - často obě strany konfliktu zároveň. Rozděl a panuj.

Proto zavelí-li někdo k protestům proti zločinnému FEDu a dalším institucím, které zpoza opony dirigují světové události, je to podle mne krok správným směrem, i když si samozřejmě nemůžeme myslet, že by tyto struktury něco jako občanský protest vůbec nějak ohrozilo. Ale za pokus to stojí.

Nevadí mi ani, když mezi protestujícími jsou levicově orientovaní lidé, levicové skupiny, levicoví aktivisté. Nemyslím, že by jen konzervativci snědli všechnu moudrost světa a že jen oni mají monopol na boj proto světovládě - dovedu naopak pochopit, že současní mocipáni lezou krkem různým lidem s různými názory, kteří by jinak jen velmi těžko našli společnou řeč - ale v boji proti globální nadvládě ji nacházejí.

Ve chvíli, kdy se ale z protestu na Wall Street stane globální akce, kdy v jeden den (15. října) proběhne série demonstrací v 951 městech 80 zemí, tedy doslova po celé zeměkouli, měla by nám začít blikat červená kontrolka. Není v silách jednoho, byť dobře organizovaného protestního hnutí, které napnulo všechny své síly na iniciativu v New Yorku, spustit zároveň tak masovou globální záležitost. I kdyby šlo jen o prvotní inspiraci, ke které by se spontánně přidali lidé a sdružení po celé zemi, není to možné zorganizovat v tak krátkém časovém úseku, který uběhl mezi první demonstrací na Wall Street a nynější ´globální´ smrští protestů ve všech velkých městech světa. Něco tady nehraje.

Už jen to slovo ´globální´ (zmiňované i v sugestivních videoklipech, které na masové protesty zvaly) zní podezřele. Globalisté se zkrátka nezapřou a jejich rukopis je nakonec vždy odhalí. Myslí "globálně" a neumí jinak, a tak svůj globalismus cpou i tam, kde se to nehodí a kde jim to nikdo neuvěří - proto i tam, kde by se předpokládalo, že přirozený protest se ponese spíše v duchu národní hrdosti a touhy po nezávislosti na globálních hráčích. Nejdeme přece do ulic za globální revoluci (i když někteří takoví by se mezi námi asi našli), ale především za to, aby naše země, naše národy, řekly ´ne´ právě globalistickým plánům, které jsou zdrojem většiny našich současných problémů.

Něco jiného je přece opravdový, někdy až krvavý, boj Řeků, který probíhá už řadu měsíců a často bez zájmu médií - ta informují spíše o tom, na čem se zase spiklenci z MMF dohodli a co Řecku předloží jako výsledek svých tajných úradků, než že jsou v Řecku do krve biti obyčejní lidé a režim brutálně zasahuje proti těm, kterým se přirozeně nelíbí, jak je jejich země rozprodávána pod rukama - a něco jiného je pofidérní snaha spustit novou světovou revoluci.

To, co jsme mohli vidět v sobotu, tedy nemá s bojem za národní suverenitu nic společného. I když jsou možná některá hesla podobná, "protesty proti kapitalismu", jak je sdělovací prostředky nazvaly, připomínají všechno možné, jen ne snahu uhájit nezávislost jednotlivých zemí na bankovních kartelech. Bojovníci proti světovládě, ke kterým se počítám, nemají zájem bojovat proti kapitalismu. Toto není jejich styl myšlení.

To, co vidíme, je něco jiného. Lidmi hýbou emoce a pod dojmem nedávných "revolucí" tzv. arabského jara, jejichž záběry nesmí chybět v žádné upoutávce na současné protesty, kterými se to na YouTube a dalších serverech jen hemží, srocené davy nadávají na své vlády. Jejich zloba se pomalu odvrací někam jinam - od bankéřů, někdy trefně nazývaných "bankstery", k vládám a leckdy to končí i projevy anarchie. Po některých protestech zbyly dokonce vyrabované kostely a rozmlácené mariánské sochy a krucifixy. Buď byla akce "Occupy Wall Street" od počátku provokace, nebo ji minimálně v jejím průběhu infiltrovala a zneužila neznámá skupina / síla k tomu, aby ji dostala pod kontrolu.

Nedivil bych se ani tomu prvnímu - organizátoři se od počátku hlásali k inspiraci arabským jarem, v jehož spontaneitu dnes snad nikdo soudný ani věřit nemůže, v hnutí se angažuje řada skupin pochybného charakteru (Anonymous kupříkladu), jejichž boj proti globalistům je krajně nepřesvědčivý a dokonce i média samotná začínají spekulovat, že se celá kampaň rozjela a je placena z peněz George Sorose.

Druhá podezřelá věc je, jakým způsobem o akci referovaly právě sdělovací prostředky. O protestech na Wall Streetu jsme se doslechli z alternativních médií s předstihem, kdežto ta hlavní o nich začala přinášet zpravodajství až několik týdnů po jejich začátku. Globální protesty 15. října ale měly zaručenou přízeň médií od první chvíle a zprávy o nich na nás vyskakovaly téměř na každém mediálním rohu od rána až do večera inkriminovaného dne. Takto přece sdělovací prostředky nepracují - ledaže by k tomu byly úkolovány.

Úplnou absurditou pak jsou zprávy, ve kterých se dozvídáme, kdo všechno protesty podporuje. Lech Wallesa kupříkladu. Dokonce chce přemluvit i Obamu, aby se přidal. To je vskutku k smíchu. Nakonec snad s transparentem vyrazí i samotný Ben Shalom Bernanke. Pánové, když už chcete předstírat revoluci, nedělejte to alespoň tak trapným způsobem...

Kdo tedy za tím vším může stát? Kdo může potřebovat, aby protesty byly "globální"? Pro koho je toto slovo tak magické a představa, že celá zeměkoule se v jeden den svíjí v protestech, tak vzrušující? Kdo by chtěl zavést nový řád po celém světě, nejlépe naráz, a potřebuje k tomu dobrou záminku, krizi, aby poté nabídl své spasitelské řešení? Kdo potřebuje vyvolat chaos, nepořádek a anarchii, aby mohl ospravedlnit následný zásah tvrdou rukou?

Oni potřebují, abychom se bouřili. A nejlepší druh našeho bouření je takový, který nám sami připraví - protože tak vůbec nic neriskují. Kontrolují vše a na vše jsou připraveni, takže je nic nemůže zaskočit. Zatímco my jen v ulicích křičíme a skandujeme a ve skutečnosti ani nevíme, co bychom vlastně chtěli ustanovit, kdyby se nám naše nepřátele skutečně podařilo svrhnout (nebo víme, ale nedokázali bychom se na tom shodnout), oni už mají přichystán plán, který nám v takovém okamžiku chaosu vnutí. Je to jen hra. Zábava. Cirkus. Pouť a atrakce. "Pojďte si zabouřit." - "Vstupte do našeho protestního šapitó, nebudete litovat." - "Zakřičte si, zanadávejte si." - "Je to zadarmo a ze začátku vás ani nebudeme bít..." A lidé jdou jako ovce a myslí si, že se konečně jako ovce přestaly chovat... Takový protest má ale asi tak velký smysl, jako jít si zakřičet za lidská práva do pravdoláskařské budky na Jungmannově náměstí. Trapnost nad trapnost.

***

Žádná revoluce ještě nebyla spontánní. Francouzská, bolševická, všechny ty takzvaně barevné revoluce, současné arabské, či ty z roku 89. Ani ta naše mazlivá sametovka s Američany k prezidentství predestinovaným dramatikem. Většinou za nimi stáli zednáři, bohatí finančníci, prakticky pak tajné služby. Málokdy takové revoluce přinesly něco dobrého. Ten, kdo navíc podobným protestům dává název "revoluce" (současné protestní hnutí se také začalo říkat "Americká revoluce"), odhaluje sám sebe a ukazuje pouze své vlastní choutky - jde mu o změnu světa, ne o to, aby se lidé měli lépe a nespravedlnosti ubylo. Někdo by si setsakramentsky přál nějakou pořádnou celosvětovou revoltu. A zatím se mu to daří.

Copak by ale bankéři riskovali tolik, že by organizovali protesty, které - alespoň zpočátku - jsou zaměřeny na ně a ve kterých jsou oni těmi zlými? mohl by se někdo ptát. Není to už příliš velká konspirace? Ale proč ne? Copak nebyli tvůrci socialismu a komunismu právě západní bankéři, bez jejichž peněz by nikdy nebyl žádný Lenin a žádné sověty? Nebyli to zednáři (jako Marx), kdo dodali potřebný ideový základ? Nebylo to celé jen uměle vyvolané hnutí, kterému vlastně o žádného dělníka nikdy nešlo, nejde a nepůjde?

Na vysvětlování toho, že si tito kapitalisté-bankéři vlastně komunismus sami vytvořili jako jistou kontrolovanou opozici a způsob, jak ovládat vpodstatě celý svět, zde není prostor. Historická fakta jsou ale nesporná. Tytéž bohaté rodiny financovaly také Hitlera. I Stalina. Oba najednou. Hnaly svět do jedné i druhé války. Klidně ho budou hnát i do třetí. Možná už ženou a možná že tyto protesty s tím mají hodně co do činění. Nezastaví se před ničím.

Zorganizovat bouře, které jakoby začnou kritikou jich samotných (protože lidem skutečně začíná docházet, kde mají hledat příčinu a na nic jiného by se asi nechytili - a tak to bankéři "risknou"), ale poté je vhodně přesměrovat, získat nad nimi kontrolu a pak je ještě použít ke svým plánům, to je přesně jejich styl myšlení. No řekněte - kdybyste byli na jejich místě, lidé se proti vám začali bouřit, copak byste snad neudělali něco podobného?

Takže zase nic, zase to je jen fraška, řekne si možná ten, kdo si od toho "konečně" něco sliboval. Zase to je "jen jako", povzdychne si. Zase žádné opravdové vzepětí obyčejných lidí. Zase se nic neděje.

Ale děje. A je to vážné. Ten, kdo je schopen zorganizovat něco takového, má jistě velké plány a sleduje tím něco nekalého. A stačí málo, aby toho dosáhnul. Jistě to nedělal jen kvůli tomu, co jsme viděli minulou sobotu. Toto bylo možná jen zahřívací kolo, zkouška. Příště stačí nasadit ve větší míře pořádkové síly, nechat pár lidí zmlátit a zemřít a příští kolo protestů od Hongkongu po New York už může být úplně jiných.

Báječný nový svět(ový řád) klepe na dveře. Slyšíte?