Arabské jaro

Ve středu 19. 10. 2011 jsem se zúčastnil semináře s názvem "Arabské jaro - EU a revoluce v arabském světě", který pořádaly v Evropském domě Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR. Diskutovaným tématem byla zahraniční politika EU v arabském světě. Na semináři vystoupil Jiří Ellinger, ředitel Odboru států Blízkého východu a severní Afriky Ministerstva zahraničních věcí ČR, a Lucia Najšlová, expertka Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Tentokrát byla účast na semináři nadmíru hojná, téměř polovinu obecenstva tvořili studenti jedné nejmenované vysoké školy. Pan Ellinger dostal slovo jako první přednášející a dobře vysvětlil to co se teď v arabských zemích děje a jak k tomu došlo. Nicméně jeho poznámka o tom, že po začátku tohoto procesu začali v USA jásat: "...že už konečně jim ubyde starost o tyto země, protože to tam konečně směřuje k nastolení demokracie...", na mě působila více než naivně. Tomu snad ani sám nemohl věřit, zvláště po jeho zkušenostech v USA. Myslím, že to byl on, kdo později v diskusi vysvětloval, že to budou právě imigranti, kdo budou vydělávat na naše důchody - to bylo také úsměvné.

A pak to přišlo. Z vystoupení Lucie Najšlové mi skutečně běhal mráz po zádech. Obhajovala evropskou politiku dohledu nad tím, co se děje v jejím sousedství. Z jejího proslovu vyplynulo, že EU musí budovat neustále svoji pozici síly tím, že musí aktivně zasahovat do dění s sousedních zemích (severní Afrika představuje těsné sousedství). Evidentně mířila na Lybii a její arogantní hlas tomu dodával na síle. Z její řeči vyplynulo, že takováto zahraniční politika (dá-li se to tak nazvat) se musí dělat bez ohledu na to, kolik to bude celé stát. To docela kontrastovalo s tím, když pan Ellinger nadmíru pravdivě předtím uvedl, v jak hluboké krizi se EU i USA nacházejí. Bylo zajímavé pozorovat, že ten kontrast většině publika ani snad nedošel.

Ve druhé polovině semináře byl čas na diskusi. Po chvíli diskutování jsem to nevydržel a přihlásil jsem se. Prohlásil jsem, že jako občan EU si nepřeji, aby z výtěžků mé práce byly financovány bomby, které padají vně hranic EU. To vzbudilo u přítomných studentů v publiku polohlasité zasmání. Jinak to zůstalo v podstatě bez reakce. Připadal jak ovce, která neví, jak je pro mě dobré, když za mě EU buduje své mocenského postavení ve světě jakýmikoliv prostředky.

Omlouvám se, že mnou uváděné citace přednášejících nejsou doslovné, protože jsem nepoužíval žádný záznamový prostředek a také proto, že od konání semináře uplynulo pár dní. Teprve poté se mi totiž průběh semináře rozležel v hlavě a považoval jsem za důležité, abych o tom napsal pár řádků.

Odkazy:

(1) http://www.euroskop.cz/705/2517/sekce/akce/arabske-jaro---eu-a-revoluce-v-arabskem-svete/

(2) http://www.euroskop.cz/8519/sekce/pravidelne-seminare/