Přípravy USA na globální konfiskaci „mladých peněz“ a národní bezpečnost Ruska

Na podzim se očekává příjezd nového amerického velvyslance Michaela McFaula do Moskvy. Tomuto člověku, s pověstí architekta „znovuzažehnutí“ a majícího velké praktické zkušenosti a rozsáhlé styky v naší zemi, bylo nařízeno, aby „na místě“ propracoval plán na maximální realizaci amerických zájmů v Rusku, na rozhraní přechodu z jednoho volebně-politického cyklu do dalšího…

M. McFaul se vydává za „stoupence tvrdého boje s korupcí ve státních strukturách“. V únoru 2009, kdy se plánovalo první oficiální setkání D. Medveděva a nově zvoleného amerického prezidenta B. Obamy, se předpokládalo, že jedním ze dvou základních témat prezidentských rozhovorů bude společný projekt boje s korupcí. Vypracováním tohoto dokumentu se zabýval Michael McFaul.

V souvislosti s tím si zaslouží pozornost informace o tom, že ruská Federální služba pro finanční trhy (FSFR) připravila návrh zákona, který ruší veškerá omezení u umísťování cenných papírů ruských společností v zahraničí.

Nyní je ruským emitentům dovoleno umísťovat v zahraničí ve formě depozitních certifikátů maximálně 25% základního kapitálu. Nový zákon FSFR předpokládá zachování takových omezení pouze u strategických podniků, nicméně i v tomto případě může být podíl kapitálu umístěného v zahraničí zvýšen rozhodnutím vládní komise. Ostatní ruské společnosti mohou nyní umísťovat v zahraničí až 100% celkového množství svých akcií.

A co víc, FSFR rozhodla o zrušení požadavku povinné nabídky akcií na vnitřním trhu. Podle dnešním norem nemůže množství cenných papírů společnosti „vyvedených“ do zahraničí přesáhnout 50% objemu cenných papírů nabízených v Rusku.

Oznámeným motivem přechodu na nová pravidla je realizace politické strategie snižování státního kapitalismu. Jako vysvětlení se předkládá také to, že omezení u umísťování papírů na zahraničních trzích, která platila doposud, „nepodporovala zvyšování poptávky po akciích ruských společností a vyvolávala útěk emitentů do zahraniční jurisdikce“. Nicméně naše analýza dochází ke zcela jiným závěrům.

* * *

Finanční trhy jsou plné těch nejhorších předtuch. Všude panuje strach a pesimismus. Všichni chápou, že světová „finanční bublina“ každou chvíli praskne, ale nikdo neví, co se bude dít pak. A co hůř – „medvědi“ (burzovní spekulanti sázející na pokles) jsou připraveni využít jakýkoliv náznak oslabení systému. Technicky dnes „medvědi“ potřebují sérii šokových vlivů na veřejné mínění, které by ukázaly, že státy již nejsou schopny udržet dřívější pravidla hry: technický default USA, alespoň částečný default Řecka, několik teroristických činů podobných tomu norskému. A také – což je obzvláště důležité – nekontrolovatelný útěk kapitálu z Ruska…

Podobná kombinace šokových vlivů vyvolá paniku na trzích a začne hromadná hra na pokles, až do naprostého rozpadu celého systému. Po skončení této hry může být kontrola nad situací předána „anti-liberálnímu bloku“, který, po provedení konfiskace „mladých“ peněz, postupně obnoví sociální stabilitu ve prospěch „starých“ peněz. Mechanismus konfiskace byl k rozjetí na plné obrátky připraven již v r. 2009. Jedná se o opravy daňových zákonů v USA, týkající se konkrétně definice daňového rezidenta USA, či právním jazykem United States Person.

Obecná pravidla zdaňování v USA jsou tato: pokud byl příjem získán z podnikatelské činnosti na území země, tak osoba provádějící tyto aktivity se nachází v daňové jurisdikci USA. Tedy řídí se daněmi a poplatky ve výši a termínech, které jsou stanoveny americkými zákony. Nicméně v r. 2009 byly provedeny v amerických zákonech opravy, které mimořádně rozšiřují interpretaci a kritéria u United States Person. Nyní pokud jakákoliv společnost nebo fyzická osoba provádí vypořádání v dolarech, i kdyby se vypořádání účastnil jen jeden americký daňový rezident, může být tato společnost nebo osoba soudem uznány za daňového rezidenta USA. A bude muset zaplatit daně podle sazeb a vnitřních pravidel této země.

A dále se postupuje podle americkými fiskálními orgány dobře propracované metodiky. Daňová inspekce, která takového „neplatiče“ najde, čeká 2-3 roky, aby se nahromadilo velké penále, a dá to k soudu. Americký soud odešle předvolání cizímu občanovi nebo představiteli zahraniční společnosti. Neobjevení se u soudu je považováno za přiznání viny.

Nejdříve se USA rozhodly dát se do největších mezinárodních společností. Americké soudy jsou již podobnými případy zavaleny: k projednání již bylo přijato přes 200 případů. A je třeba říct, že k dnešnímu dni přinesla zkušenost s využíváním zmíněného mechanismu skvělé výsledky. Proto bude běžící pás konfiskací fungovat stále rychleji a bude zabudováván do celosvětové kampaně vyvlastňování „mladých“ peněz.

Oficiální američtí představitelé dělají vše možné, aby k fungování popsaného mechanismu nepřitáhli pozornost, a přitom otevřeně vkládají výsledky fungování konfiskačního mechanismu do plánů rozvoje země. 15. července 2011 „skupina šesti“ (kongresmanů) přišla s kompromisním plánem na odvrácení technického defaultu USA. Tento plán konkrétně předpokládá, že dodatečně budou z daní získány rozpočtové příjmy ve výši 1 bilionu dolarů. 19. července prezident Obama tento plán veřejně podpořil.

„Skupina šesti“ zdroj zvýšení rozpočtových příjmů onoho naplánovaného dodatečného bilionu dolarů neupřesnila. Zatím, vzhledem k tomu, že USA se nachází „na pokraji“ technického defaultu, může být jediným zdrojem dodatečných daňových příjmů jen konfiskace osobního a korporátního majetku, na základě výše popsaného mechanismu.

Fakticky představuje plán „skupiny šesti“ začlenění pozitivních zkušeností s opravami amerických daňových zákonů z r. 2009 do systému. Právě proto se Peking vmísil do konfliktu amerického prezidenta a kongresu na straně Obamy. Čínské vedení si příznivé vyhlídky globální konfiskace „mladých“ peněz pro ozdravení finanční situace USA v plné míře uvědomuje. Tím spíše, že ke konfiskaci dochází v rámci politiky „anti-liberálního bloku“, a, podle názorů řady expertů, je potvrzena dohodami Baracka Obamy s čínským vedením.

Důležitou roli v plánech architektů post-industriální globální společnosti hraje Rusko. To zabírá 12% souše na planetě, žijí tam 3% světové populace, v Rusku se nachází 22% lesů planety, 20% sladké vody, 16% zatím prozkoumaných ložisek minerálů, 32% zásob zemního plynu, 12% zásob ropy, 28% černého uhlí, 36% niklu a 40% kovů platinové skupiny. Ani jeden stát na světě, ani jedno uskupení států se nemohou Ruské federaci ohledně bohatství nacházejícího se na jeho půdě a pod ní rovnat.

Pro zajištění příprav na globální konfiskaci proběhla v polovině r. 2009 na území RF opatrná, ale velmi účinná manipulace nálad společnosti. Podle výsledků průzkumu, provedeného UBS AG, největší švýcarskou bankou, poskytující finanční služby celému světu, a společností Campden Media 90% podnikatelů v RF neplánuje předat svůj podnik následující generaci (byli dotazováni podnikatelé, jejichž společnost má roční obrat minimálně 100 milionů dolarů). 83% z nich řeklo, že by svoji společnost prodali, pokud by jim byla nabídnuta dobrá cena. V r. 2009 vidělo perspektivu v rozvoji podnikání 84% respondentů. V r. 2011 pouze 40%.

Jinými slovy, v r. 2011 bylo veškeré úsilí ruských liberálů vytvořit třídu vlastníků zmařeno. U 90% vlastníků je narušen psychologický mechanismus dědění sociálního a hmotného postavení, 60% nevidí v zachování svého sociálního statutu nebo v sociálním růstu perspektivu.

Zároveň se zveřejněním výsledků průzkumu UBS a Campden Media vydal Institut sociologie RAN zprávu „20 let reforem očima Rusů“. Podle této zprávy si 34% Rusů neustále přeje „postřílet všechny korupčníky a spekulanty“ (v Moskvě 60%). A 38% obyvatel RF „chce občas postřílet všechny“.

A proto v RF přišla třída majetných prakticky zcela o chuť k aktivitě a nemá perspektivu sebezáchovy jako kompaktní sociální skupina, schopná autoreprodukce. A zároveň je zbývající populace Ruska plná nenávist k bohatým. Proto jakákoliv činnost ve snaze vyvlastnit kapitál vyvezený z Ruska může najít u národa hluboké pochopení.

Provést globální konfiskaci „mladých“ peněz bez široké podpory obyvatel je nemožné. V Rusku je ochota obyvatelstva vyjádřit takovou podporu již zcela vytvořená. Kromě toho byl v r. 2009 v USA vytvořen, a během dalších dvou let úspěšně odzkoušen, mechanismus podobné konfiskace. V létě 2011 byl s přihlédnutím k němu vypracován návrh plánu vyvedení USA z finanční krize, podpořený vedením Číny. A na světových finančních trzích již byla vytvořena koalice finančních agentů řízené (postupné) demontáže liberálního modelu – „medvědi“.

Za takové situace může příprava zákona ruskou FSFR, který ruší všechna omezení u umísťování cenných papírů ruských společností v zahraničí, nabýt zcela jiného významu.

Na první pohled představuje zmíněný návrh FSFR státem garantovaný mechanismus „fixování zisku“ a odchodu z podnikání (formou prodeje cenných papírů v zahraničí). Nicméně vzhledem k nově implementovaným změnám v americké daňové legislativě jakýkoliv prodejce cenných papírů ruských společností, kde se transakce zúčastnil daňový rezident USA (US Person), automaticky spadá pod mechanismus konfiskace. Jak již bylo řečeno, přijetím změn se mimořádně rozšířila interpretace a kritéria u United States Person. Bank of America, Goldman Sachs, Morgan Stanley, JP Morgan Chase Citigroup a další – to vše jsou US Person. I Daimler Benz je US Person (protože akcie této společnosti jsou kótovány na newyorské burze). A tak dále a tak podobně.

A proto se návrh zákona FSFR může ukázat jako past na prosťáčky – koridor vedoucí nové ruské „zbohatlíky“ namísto k záchraně na „jatka“ globální konfiskace.

Nabízí se závěr, že jmenování nového amerického velvyslance v Moskvě, „bojovníka s korupcí“ Michaela McFaula, spolu s vytvořením konfiskačního mechanismu v USA, umožňujícího na „zákonném“ základě krást z Ruska vyvezený kapitál, utváří nový účinný nástroj „tvrdého“ řízení Ruska zvenčí. Tento mechanismus umožňuje využívat celé skupiny představitelů velkého ruského podnikatelského sektoru a úředníků jako zvláštních „adamatů“ (v 19. století se tak na Kavkaze říkalo exportovaným rukojmím, která klidně žila na území nepřátelské země v době míru, a byla vystavena represím v době válečného konfliktu).

„Vzetí si na mušku“ z Ruska vyvezený kapitál může také Spojeným státům (za podpory ruských „adamatů“) umožnit vyřešit ve svůj prospěch řadu vážných otázek tam, kde mají výrazně slabé pozice – například u problému snížení počtu taktických jaderných zbraní Ruska. Vyvezený kapitál a s ním související „adamaté“ se mohou přeměnit na jednu z hlavních hrozeb pro národní bezpečnost Ruska.

A na závěr. V prvním desetiletí 21. století došlo v globálním systému mezinárodních vztahů k zásadnímu posunu. Podle slov náměstka šéfa amerického velvyslanectví v Rusku Daniela Russela: „Rusko 90. let, s ekonomikou ve stavu ekonomického kolapsu a hromadou vnitřních problémů, již neexistuje. Vyzbrojeno uhlovodíky, devizovými rezervami, podporou mocenských orgánů ze strany obyvatel, jadernými zbraněmi a právem veta v Radě bezpečnosti OSN o sobě dává Rusko na světové scéně opět vědět… Nemůžeme ho prostě ignorovat nebo obcházet, protože jeho pozice u velké části pro nás klíčových otázek znamená celkem hodně.“ Otázka: mohou se USA smířit s perspektivou pokračování vzestupu Ruska tímto směrem? Odpověď: ne. A objevení se postavy McFaulta v Moskvě to dokládá. Takže ruský prezident v r. 2012 se bude zřejmě muset „postavit u řeky Ugra“ a řešit problém „adamatů“.