Afghánistán: Deset let bezcílné války

Uznávaný vojenský stratég, generálmajor J. F. C. Fuller, definoval skutečný cíl války jako dosažení požadovaných politických výsledků, ne jako zabíjení nepřátel.

Ale přesně to USA v Afghánistánu dělaly. Po deseti letech války, která stála nejméně 450 miliard dolarů, 1,600 mrtvých a 15,000 vážně zraněných vojáků, nedosáhly USA žádného ze svých strategických nebo politických cílů.

Každý americký voják v Afghánistánu stojí ročně 1 milion dolarů. CIA tam zaměstnává 80,000 žoldáků, náklady neznámé. USA utrácí neskutečných 20,2 miliard dolarů ročně jen za klimatizování ubytoven vojáků v Afghánistánu a Iráku.

Nejprůkaznější hodnocení přichází od USA dosazeného afghánského vůdce Hamida Karzai: Americká válka byla „neúčinná, vyjma způsobování civilních obětí“.

Cílem Washingtonu bylo příznivé politické uspořádání, které by vytvořilo zpacifikovaný afghánský stát řízený režimem totálně poslušným amerických politických, ekonomických a strategických zájmů; domorodá armáda přičmoudlých vedená bílými důstojníky; a americké základny, které ohrožují Irán, sledují Čínu a kontrolují na energii bohatý Kaspický bazén.

Všechna tvrzení o boji „s terorismem a al-Kejdou“, osvobození afghánských žen a přinesení demokracie jsou jen pro-válečnou kamufláží. Šéf CIA Leon Panetta připustil, že v Afghánistánu není členů al-Kejdy více než 20-25. Tak proč je tam 150,000 vojáků USA a NATO?

Skutečný cíl Washingtonu byl jasně definován v r. 2007 náměstkem amerického ministerstva zahraničí Richardem Boucherem: „stabilizovat Afghánistán, aby se mohl stát koridorem a uzlem mezi jižní a střední Asií – aby mohla energie proudit na jih“.

Plynovod Turkmenistán-Afghánistán-Pákistán PAKI, o který USA usilovaly od r. 1998, se konečně blíží dokončení. Ale jestli bude fungovat tváří v tvář sabotážím se teprve uvidí.

Zatím nebyl Washington schopen vytvořit v Kábulu stabilní vládu. Primární důvod: etnická politika. Více než polovina populace je paštúnská (nebo pathanská), a z jejích řad se rekrutuje Taliban. Tádžické, uzbecké a hazarské menšiny se proti Paštúnům zuřivě staví. Všechny tři kolaborovaly se sovětskou okupací v letech 1979-1989; dnes kolaborují s okupací USA a NATO.

Většinu afghánské armády a policie, za které USA utrácí ročně 6 miliard dolarů, tvoří Tádžikové a Uzbekové, z nichž mnozí byli členy staré afgánské komunistické strany. Pro Paštúny jsou to úhlavní nepřátelé. V Afghánistánu vybudovaly USA svůj politický domeček na etnickém pohyblivém písku.

A co hůř, USA řízený Afghánistán nyní produkuje 93% nejnebezpečnější světové drogy, heroinu. Za Talibanu produkce drog prakticky skončila, podle OSN. Dnes afghánský drogový byznys vzkvétá. USA se pokouší svalit vinu na Taliban; ale skutečnými pachateli jsou vysocí vládní představitelé v Kábulu a USA podporovaní váleční baroni.

Vysoký představitel OSN pro narkotika nedávno sdělil, že afghánský heroin zabil vloni v zemích NATO 10,000 lidí. A do tohoto čísla nespadá Rusko, primární místo určení pro afghánský heroin.

Takže Spojené státy jsou nyní hrdým vlastníkem největšího světového drogového státu a jsou hluboce zapleteny s afghánskou tádžickou drogovou mafií.

USA krvácí v Afghánistánu miliardy. 44 centů z dolaru utraceného Washingtonem je vypůjčených od Číny a Japonska. Zatímco USA promrhaly 1,283 bilionu dolarů za tak zvanou „válku proti terorismu“, Čína pilně nakupovala zdroje a dělala si nové přátele a vytvářela trhy. Duch Osamy bin Ladina se musí usmívat.

USA si tuto nekonečnou válku proti divokým Paštúnům, známých tím, že z Afghánistánu udělali „hřbitov impérií“, dovolit nemohou. Ale imperiální vedení ve Washingtonu si chce strategický Afghánistán udržet, obzvláště letecké základny z bývalé sovětské éry v Bagramu a Kandaháru. Své největší velvyslanectví na světě budují USA v Kábulu, pevnost za 800 milionů dolarů, s 1,000 osazenstvem, chráněným malou armádou žoldáků. Tolik o plánech na stažení.

Zadrhávající se zmatená americká válka v Afghánistánu nyní trvá déle, než obě světové války. Bývalý americký velitel v Afghánistánu, generál Stanley McCrystal, nedávno řekl, že pohled Washingtonu na tuto zemi je „děsivě zjednodušený“. To je velmi zdrženlivé.

Čelíce možnosti patu, či dokonce porážky v Afghánistánu se Washington pokouší dotlačit Indii hlouběji do konfliktu. Tento zoufalý komplot a živení etnického konfliktu zajistí v Afghánistánu dalších deset let utrpení.