Pákistán a „síť Haqqani“: Poslední zinscenovaná hrozba Americe a konec historie

Slyšeli jste někdy o Haqqani? Já ne. Stejně jako o Al-Káidě, o které jsem před 9/11 nikdy neslyšel, je „síť Haqqani“předhazována v době, kdy je potřeba ospravedlnit další americkou válku – v Pákistánu.

Tvrzení prezidenta Obamy, že zlikvidoval vůdce Al-Káidy Osama bin Ladena, vypustilo bublinu hrozby dlouho sloužícího strašáka. Teroristická organizace, která opustila svého vůdce, neozbrojeného a bez ochrany, sedícího jako kachna určená k odstřelu, se již nadále nezdála být hrůzu nahánějící. Je čas na pro nového, strašlivějšího, strašáka, jehož nahánění udrží „válku proti terorismu“ v chodu.

Nyní je „nejhorším nepřítelem“ Americky Haqqani. Ba co víc, na rozdíl od Al-Káidy, která nikdy nebyla svázána s nějakou zemí, je síť Haqqani, podle admirála Mikea Mullena, náčelníka amerického generálního štábu, „pravou rukou“ výzvědné služby pákistánské vlády, ISI. Washington tvrdí, že ISI nařídila své síti Haqqani zaútočit 13. září na americké velvyslanectví v Kábulu v Afghánistánu, a na americkou vojenskou základnu v provincii Wadak.

Senátor Lindsey Graham, člen Výboru pro ozbrojené síly, a jeden z hlavních republikánských válečných štváčů, prohlásil, že „na stole jsou všechny možnosti“ a dal Pentagonu své ujištění, že v kongresu existuje široká podporu z obou stran pro americký vojenský útok na Pákistán.

Protože Washington již zabíjí velký počet pákistánských civilistů pomocí bezpilotních letounů a donutil pákistánskou armádu nahánět Al-Káidu v celém Pákistánu, což vedlo k dalším desítkám tisíc, či více, Pákistánců vyhnaných z domovů, senátor Graham musel mít na mysli něco většího.

I pákistánská vláda si to myslí. Pákistánský premiér Yousuf Raza Gilani povolal svého ministra zahraničí z rozhovorů ve Washingtonu domů a nařídil nouzové setkání vlády, aby se vyhodnotily vyhlídky na americkou invazi.

Mezitím Washington hromadí další důvody, které by mohl přisoudit nové hrozbě Haqqani, aby ospravedlnil zahájení války proti Pákistánu. Pákistán má jaderné zbraně a je nestabilní, a tyto atomovky by mohly padnout do nesprávných rukou; USA nemohou zvítězit v Afghánistánu, dokud nebudou zlikvidována útočiště v Pákistánu; bla-bla-bla.

Washington se pokoušel nátlakem donutit Pákistán k zahájení vojenské operace proti vlastním lidem v Severním Waziristánu. Pákistán má dobré důvody tomuto požadavku odporovat. Použití nové „hrozby Haqqani“ ze strany Washingtonu jako záminky pro invazi by mohl být způsob Washingtonu, jak překonat pákistánský odpor vůči útokům na provincii Severní Waziristán, nebo by mohlo jít, jak říkají někteří pákistánští vůdci, a čeho se obává pákistánská vláda, o „drama“ vytvořené Washingtonem pro ospravedlnění vojenského útoku na další muslimskou zemi v pořadí.

Za roky svého vazalství coby americké loutky si to na sebe pákistánská vláda přivolala sama. Pákistánci nechali USA koupit si pákistánskou vládu, vycvičit a vybavit její ozbrojené síly a vytvořit interface CIA u pákistánské rozvědky. Vláda tak závislá na Washingtonu toho moc říct nemohla, když Washington začal narušovat její suverenitu, posílat bezpilotní letouny a týmy zvláštních jednotek zabíjet údajně Al-Káidu, avšak ve skutečnosti především ženy, děti a farmáře. Neschopen si po deseti letech podrobit malý počet bojovníků Talibanu v Afghánistánu svalil Washington vinu za toto své vojenské selhání na Pákistán, stejně, jako Washington svalil vinu za dlouhou vleklou válku proti Iráčanům na údajnou podporu Iránu poskytovanou iráckému odboji proti americké okupaci.

Někteří obeznámení analytici, o kterých v „oficiálních médiích“ nikdy neuslyšíte, říkají, že americký vojensko-bezpečnostní komplex a jejich neokonzervativní kurvy organizují třetí světovou válku dříve, než na ni budou Rusko a Čína připraveny. V důsledku komunistického útlaku je výrazná část ruské populace v americké sféře vlivu. Tito Rusové věří Washingtonu více, než důvěřují Putinovi. Číňané jsou také zaměstnáni vypořádáváním se s riziky rychlého ekonomického růstu, než aby se připravovali na válku, a daleko za touto hrozbou zaostávají.

Nicméně válka je životodárnou tekutinou zisků vojensko-bezpečnostního komplexu, a válka je zvolenou metodou neokonzervativců pro dosahování jejich cíle americké nadvlády.

Pákistán hraničí s Čínou a bývalými částmi Sovětského svazu, ve kterých mají nyní USA vojenské základny na ruských hranicích. Americká válka proti Pákistánu a jeho okupace pravděpodobně klimbající Rusy a Číňany probudí. Protože obě tyto země vlastní mezikontinentální jaderné rakety, mohla by hrabivost vojensko-bezpečnostního komplexu a jeho touha po zisku a bažení neokonzervativců po říši vyústit k vyhynutí života na Zemi.

Patrioti a super patrioti, kteří jsou součástí agend vojensko-bezpečnostního komplexu, a vlajkami mávající neokonzervativci podporují „konec časů“, tak zuřivě chtěný extatickými evangelíky, kteří budou vyneseni do nebe, zatímco my ostatní zemřeme na Zemi.

To není výsledek, ve který prezident Reagan doufal po skončení studené války.