Americká válka proti terorismu: Provokace, mystifikace a imaginární vítězství

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2011/09/4585-americka-valka-proti-terorismu-provokace-mystifikace-a-imaginarni-vitezstvi.htm

Nil Nikandrov

Od „teroristického“ útoku na WTC 11. září v New Yorku uběhlo deset let. Bez ohledu na veškerou snahu (des)informačně-propagandistického aparátu Říše verze o přímém podílu jestřábů z vlády Bushe mladšího na této tragédii nejen, že neztratila na aktuálnosti a naléhavosti, ale získala desítky milionů stoupenců na všech kontinentech.

Dokonce i lidé nezajímající se o politiku začali chápat, proč byla tato diverze provedena v samotném centru Manhattanu: americký vojensko-průmyslový komplex potřeboval po rozpadu Sovětského svazu takového „hlavního nepřítele“, jehož děsivost, krvežíznivost a síla by nevyvolávala pochyby. Tuto roli se vedení jestřábů rozhodlo přisoudit organizaci „Al-Káida“, v čele s Usamou bin Ladenem, bývalým agentem CIA, který vedl jednotky mudžahedínů v letech sovětsko-afghánské války.

Premiéra vystoupení bin Ladena v nových historických podmínkách a v nové roli hlavy mezinárodních teroristů se připravovala pečlivě, se zapojením jeho bývalých řídích pracovníků ze CIA a pákistánské rozvědky, a do "Al-Káidy“ byly začleněny kádry dalších agentur z muslimských zemí. V principu nemá význam, jestli byl bin Laden využit nedobrovolně, nebo jestli s touto výzvědnou kombinací souhlasil. Svoji roli sehrál do konce. Je zcela možné, že tento ambiciózní milionář a dobrodruh ze Saudské Arábie chtěl své západní partnery přechytračit, a loajalitu a ovladatelnost předstíral. Když se to nezdařilo, s mentory ze CIA se rozešel a stal se nepolapitelným vůdcem proti-amerického a proti-západního džihádu.

Zatím lze těžko říct, kdo konkrétně ve Washington schválil provedení operace „Al-Káida“ na území USA. Je zcela možné, že rozkaz dal vice-prezident Dick Cheney, politik, schopný těch nejradikálnějších rozhodnutí a tajný obdivovatel Hitlera. Cheneyho poháněl (jak jinak) hluboce vlastenecký cíl: za jakoukoliv cenu zajistit USA zachování statutu super velmoci, nastolit imperiální kontrolu nad ropnými zdroji v Iráku, Libyi a Íránu, dokončit vytvoření amerických základen po obvodu Ruska a vytáhnout zemi z propasti blížící se finančně-ekonomické krize.

A tak byly prostřednictvím CNN v přímém přenosu celému světu předvedeny vojenské možnosti „hluboce zakonspirovaných“ skupin bin Ladena, které se na americkém území zmocnily několika dopravních letadel a namířily je na objekty odplaty: WTC, Pentagon a Bílý dům. Obrázky hořících věží WTC byly neustále opakovány všemi televizemi na světě. Masivní zdi Pentagonu byly proraženy, z oken šlehaly plameny. Bílý dům měl štěstí: letadlo se zřítilo někde cestou. Podle jedné z verzí útoku zabránili cestující, podle jiné byl Boeing sestřelen bojovým letounem.

Režisérům „show“ se povedlo dosáhnout potřebného efektu: otřes byl všeobecný, vždyť z počátku se informovalo o 12 letadlech, kterých se zmocnili teroristé! Solidaritu s Washingtonem vyjádřily prakticky všechny země, dokonce i Kuba, která byla sama po desítky let vystavena útokům teroristů, financovaných americkými zvláštními službami a majících bezpečné úkryty v Miami. Bushova slova „kdo není s námi, je proti nám“ byla v ony dramatické dny zbytečná: ocitnout se v cestě globálního pochodu proti „hlavnímu nepříteli“ USA nechtěl nikdo z rozumně uvažujících politiků.

I když tato šalba netrvala dlouho, účel splnila. „Al-Káida“ vystrašila svět svými ničivými schopnostmi. A k tomu bylo každým dnem, díky virtuálním technologiím, teroristů stále více. Útočili ze všech směrů, používali nejkrutější metody a prostředky, aby způsobili nenapravitelné škody západní civilizaci. Washington spojence upozorňoval: všichni musí zůstat v přední linii boje s bin Ladenem až do vítězného konce: jinak se teroristé probojují do Evropy, latinské Ameriky, a ještě více si posílí pozice v Asii a Africe. Proto, jakkoliv je to obtížné, jsou všichni skuteční přátelé USA povinni prolévat krev za ideály demokracie a svobodné společnosti! Pentagonu není sentiment vlastní, proto expediční jednotky statečných Estonců, Litevců a Lotyšů hrdinsky prolévají krev v Afghánistánu pod praporem z hvězd a pruhů. Solidární účasti v neokoloniálních válkách 21. století se nevyhnuli ani latinsko-američtí spojenci USA: Kolumbijci, Hondurasané, Salvadorci…

V letech 2003-2006 venezuelský prezident Hugo Chavez několikrát vyjádřil pochyby ohledně oficiální verze Washingtonu o útocích na WTC. V září 2006 přímo řekl: „Stále více na síle nabírá hypotéza, podle které tento úrok, tuto strašlivou teroristickou akci proti vlastnímu národu a občanům celého světa (pracujících ve WTC) naplánovala a provedla sama Říše.“ „Proč to bylo provedeno?“ – položil otázku venezuelský prezident. „Aby se ospravedlnily agrese, které byly okamžitě zahájeny proti Afghánistánu a Iráku, a ty hrozby, které zazněly na adresu nás všech (Venezuelců).“ Podle Chavezova názoru „nepostrádá opodstatnění verze (novináře) Carlose Sisilii, kterou předložil ve státní televizi a kterou podporují známí vědci a architekti, a to, že věže WTC byly strženy pomocí předem rozmístěných náloží“. Chaveze nepřesvědčilo ani tvrzení amerických oficiálních představitelů, že budova Pentagonu, byla stejně jako věže, napadena letadlem: „Tak kde jsou jeho trosky? Nikdo nepředložil žádné důkazy. Nezachovaly se dokonce ani turbíny z titanu, které na místech katastrofy zůstanou vždy.“

Chavez obrátil pozornost spoluobčanů na jedno z nejzranitelnějších míst oficiální verze „teroristického útoku“ na Pentagon. Tvrdilo se, že byl proveden jedním z „unesených“ Boeingů 757-200 na letu American Airlines 77 v 9:38. Mytický únos také nebyl dokázán a později se objevily domněnky, že do budovy Pentagonu narazila střela s plochou dráhou letu. Místo dopadu bylo obklíčeno „lidmi v civilu“ (nejspíše pracovníky CIA) a ti metr po metru místo prohledávali a sbírali úlomky smrtonosného systému. Byly dokonce utajeny i videozáznamy rakety z dozorových kamer. Dokonce i nyní, po 10 letech od útoku, neexistuje ze strany amerických úřadů žádné jasné vysvětlení tohoto incidentu. Podle verzí, které se objevily na internetu, se střela s plochou dráhou letu svými charakteristikami podobá systému „Granit“, který je ve výzbroji ruského námořnictva. Pokud to tak je, tak teroristická akce 11-S, jak ji pro zkrácení označují v západních masmédiích, měla původně i ruský námět. Je možné předpokládat, že pro Moskvu naplánovali washingtonští spiklenci tuto otázku: jak se vaše přísně tajná zbraň dostala do rukou teroristů? A zároveň s tím bylo naplánováno ultimátum: pokud nejste schopni zajistit ochranu svého arzenálu, tak musíte souhlasit s mezinárodní kontrolou, aby se smrtonosné zbraně nedostávaly k teroristickým skupinám a neohrožovaly Američany. Proč Washington stáhl a odepřel si ultimátum zatím zůstává záhadou. Není vyloučeno, že svoji roli sehrálo tehdejší prohlášení Moskvy o připravenosti pomoct Washingtonu v boji proti terorismu. Dopravní trasy do střední Asie pro americké vojenské náklady a personál z ruského směru byly otevřeny dokořán…

Do kategorie mystifikací amerických zvláštních služeb patří také historky o likvidaci bin Ladena během operace v Pákistánu. Po několika letech hledání ho Američané „objevili“ v lázeňském městečku Abbottabad, nacházejícím se nedaleko od Islámábádu. Tam bylo vrtulníky vysláno elitní komando námořní pěchoty, kterému se po intenzivní přestřelce údajně podařilo skoncovat s teroristou současnosti č. 1. Tuto operaci v přímém přenosu sledoval 1. května t.r. i prezident Obama a jeho nejbližší spolupracovníci, včetně Hitlary Clinton. Večer se Obama obrátil k národu se sdělením, že „spravedlnosti bylo učiněno za dost“, terorista zodpovědný za smrt tisíců nevinných mužů, žen a dětí byl zlikvidován. Prach bin Ladena hodili do Atlantiku. Bylo rozhodnuto, že posmrtné fotografie teroristy s jeho k nepoznání znetvořeným obličejem nebudou zveřejněny, „z etických důvodů“.

Představitelé výzvědných služeb Íránu, Turecka a dalších zemí, sledujících teroristickou epopej bin Ladena, tvrdí, že zemřel přirozenou smrtí. Turecký politik Berkan Jashar, národností Čečenec, se na počátku 90. let seznámil s bin Ladenem a pak s ním udržoval úzké vztahy. V rozhovoru pro první ruský televizní kanál Jashar řekl, že bin Laden zemřel 26. června 2006 (pravděpodobně na břišní tyfus) a byl tajně pochován v horách na pákistánsko-afghánských hranicích. O smrti vůdce „Al-Káidy“ se Jashar dozvěděl od jeho ochranky. Je si jistý, že se americké rozvědce podařilo získat informace o místě, na kterém byl terorista č. 1 pohřben. Operace v Abbottabadu byla vymyšlena proto, aby se „legalizovalo“ bin Ladenovo tělo a demonstroval se vítězný konec první etapy mnohaleté protiteroristické operace. Samozřejmě, že předložit shnilé tělo „teprve zlikvidovaného“ vůdce „Al-Káidy“ nebylo možné. Urychleně ho poslali na mořské dno. Později, za podivných okolností, zahynuli v Afghánistánu téměř všichni příslušníci zvláštního komanda, kteří se zúčastnili operace v Abbottabadu a kteří mohli o mystifikaci kolem bin Ladena, „střílejícího do posledního náboje“, mnoho prozradit. Překvapuje to snad nějak poté, co byly na trýznivou smrt v plamenech a dýmu odsouzeny tisíce lidí, pracujících ve WTC?

Takže první – z pragmatického pohledu poměrně úspěšný – desetiletý cyklus boje Říše proti terorismu skončil. Urychleně je potřeba nová stimulující teroristická epizoda, která by dokázala zmobilizovat americké spojence k novým obětem na nových bojištích a donutit rozhořčené Američany podpořit politiku tvrdé ruky v zemi.

Bezděky se tak připomínají teze těch konspirologů, kteří si myslí, že volba Obamy za prezidenta od samého počátku znamenala jeho odsouzení k tragické smrti v této funkci kulkami nebo výbušninou teroristů. Nedej bůh, aby k něčemu takovému došlo. Nicméně stínové struktury vládnoucí Spojeným státům mají vlastní logiku a chronologii událostí. Není vyloučeno, že nový „Lee Harvey Oswald“ (může to být Venezuelan, Nikaragujec nebo Ekvádorec) je již připraven. Svoji práci dobře ovládají i operativci z logistických jednotek. Svého zákazníka nezklamou.

Článek byl publikován 9.9.2011


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.