NATO a spící buňky jako černí koně vzbouřenců

Nazvali to operací Úsvit Sirény a šlo o tajný plán koordinovaný spícími buňkami, libyjskými vzbouřenci a NATO s cílem vyrvat hlavní město z rukou Muammara Kaddáfího.

Začalo to před třemi měsíci, kdy skupina mladých mužů opustila domovy v Tripolisu a odjela na výcvik v Benghází prováděný bývalými vojáky. Po výcviku v Benghází se tito muži vrátili do Tripolisu, buď v přestrojení za rybáře, nebo přes hory na západě.

„Vrátili se zpět do Tripolisu a čekali; staly se z nich spící buňky,“ řekl vojenský mluvčí Fadlallah Haroun, který pomáhal operaci organizovat.

Řekl, že mnozí vycvičení bojovníci zůstali také ve městech západně od Tripolisu, včetně Zintan a Zawiya, a čekali na den, až budou moct vyrazit do hlavního města.

Operace Úsvit Sirény začala v noci 21. srpna a svět překvapilo, že vzbouřenci vtrhli do hlavního města a oslavovali na Zeleném náměstí, téměř bez odporu pro-Kaddáfího sil.

Haroun sdělil, že z Tripolisu pochází asi 150 mužů, kteří blokovali ulice, bojovali s Kaddáfího brigádami a zajistili ulice zátarasy s kontrolními stanovišti.

Ale proč ozbrojené Kaddáfího jednotky zmizely, když dorazili vzbouřenci?

Fathi Baja, šéf politického výboru vedení vzbouřenců ví proč. Bylo to díky dohodě uzavřené s velitelem pluku pověřeným bránit brány Tripolisu, šéfem brigády Mohammeda Megrayefa. Jmenoval se Mohammed Eshkal a měl ke Kaddáfímu a jeho rodině velmi blízko. Baja řekl, že Kaddáfí nařídil smrt jeho bratrance před dvaceti lety.

„Eshkal zatvrdil své srdce proti Kaddáfímu na 20 let a dohodl se s NTC – když se přiblížila hodina nula, předal město vzbouřencům,“ řekl Haroun.

„Eshkal se o revoluci moc nezajímal,“ řekl Haroun. „Chtěl se Kaddáfímu osobně pomstít, a když viděl příležitost, že padne, umožnil to.“

Ale Haroun poznamenal, že Eshkalovi nebo mužům, kteří zběhli tak pozdě ve hře, stále nevěří. Dodal že nevěřil žádnému ze zběhů, kteří opustili Kaddáfího stranu tak blízko 20. srpnu.

„Žili a věděli, že jeho dny jsou sečteny, takže zběhli, ale ve svém srdci se budou Kaddáfího stále bát a budou na něj brát ohled,“ řekl.

Haroun prozradil, že NATO bylo v kontaktu s vedením vzbouřenců v Benghází a to znalo datum operace Úsvit Sirény.

„Upřímně, NATO hrálo při osvobození Tripolisu velmi velkou roli – bombardovalo všechna významná místa, se kterými bychom se s našimi lehkými zbraněmi nemohli vypořádat.“

Analytici poznamenali, že s postupem času byly útoky NATO stále přesnější a bylo stále méně kolaterálních škod, což ukazuje na přítomnost letových řídících na bojišti.

Cílené bombardování uštědřilo metodologické údery klíčovým komunikačním zařízením Kaddáfího a skladům zbraní. Stále větší počet amerických zabijáckých bezpilotních letounů poskytl nepřetržité získávání informací, jak vzbouřenci postupovali.

Diplomaté uznávají, že tajné týmy z Francie, Británie a některých východoevropských států poskytly klíčovou pomoc.

Součástí této pomoci byli logistici, bezpečnostní poradci a předsunutí letoví řídící pracující pro armádu vzbouřenců, jakož i operativci rozvědky, analytici na vyhodnocování škod a další experti, jak uvedl diplomat ze sídla NATO v Bruselu. Tento diplomat mluvil pod podmínkou anonymity, kvůli citlivosti této záležitosti.

Zahraniční vojenští poradci na zemi poskytovali vzbouřencům klíčové informace v reálném čase a umožňovali jim maximálně využít jejich omezenou palebnou sílu proti nepříteli. Jeden americký představitel, za podmínky anonymity, při probírání záležitosti rozvědky řekl, že v čele šli vojáci katarské armády, kteří byli později doplnění o francouzské, italské a britské vojenské poradce. Tato snaha měla více účelů, nejen pomoct vzbouřencům, ale i monitorování jejich řad a hlídání, aby se nějaké prvky Al-Kejdy nepokusily infiltrovat nebo ovlivnit vzpouru.

Výzvědné operace na zemi byly podporovány eskalujícími výzvědnými operacemi a cílenými útoky ze vzduchu. Vyzbrojené americké bezpilotní letouny Predator pomáhaly čistit cestu, aby mohli vzbouřenci postoupit.

Baja řekl, že jak se blížil čas provedení operace Úsvit Sirény, zintenzivnilo NATO své bombardování Bab al-Azizya a blízkých věznic, kde byly uskladněny zbraně a kde byli drženi političtí vězni (jo, zbraně se ukládají výhradně na dosah politických vězňů – p.p.)

A pak lidé povstali (a my se můžeme vrátit k pohádce o Červené karkulce – p.p.).