Katarský Hollywood a invaze žoldáků do Tripolisu

Již není žádným překvapením, že se proti Kaddáfímu a Libyi vede mediální válka. V březnu to vše začalo a všechny zprávy si vzájemně silně odporovaly. Uběhl měsíc, než se Libyjci konečně naučili, jak tyto lži vyvracet, ale zatímco samotné zprávy začaly být relativně neutrálními, byla připravena nová vlna desinformací. Globální média s ní začala přibližně 15. srpna, kdy saúdsko-arabské noviny Asharq Alawsat uvedly, že Kaddáfí je údajně nemocný a připraven opustit zemi. Saúdové, smrtelní nepřátelé Muammara Kaddáfího, byli samozřejmě vedeni jako spolehlivý zdroj, který všechny ostatní noviny následovaly.

Zprávy, které nikdy na BBC nebo CNN neuslyšíte: vaše daně jsou utráceny za žoldáky, kteří vraždí ženy a děti v zemi, která nikdy žádnou hrozbu pro Evropu nebo USA nepředstavovala.

Zároveň byla média zahlcena novými historkami o vítězstvích vzbouřenců. Vypadalo to, že vzbouřencům trvalo jen několik hodin, než se zmocnili města, kdy chudákovi Moussa Ibrahimovi šla pára z uší, jak dokazoval novinářům, že je to prakticky nemožné. Celá tato show byla pečlivě připravena pro hlavní cíl – útok na Tripolis. Ale navzdory tomu, že byli žoldáci letecky přepraveni z Misurata na jih, navzdory pokusům odříznout cestu do Tunisu, navzdory nulovému postupu vzbouřenců na všech frontách, zůstala většina úspěchů vzbouřenců jen na obrazovkách. A města nemohou být dobyta iluzí. Proto se NATO rozhodlo přistoupit k tomu riskantněji: začít pozemní operaci.

Aby to zakryli a zároveň způsobili chaos a paniku mezi Libyjci, byly v katarském Doha postaveny kulisy Zeleného náměstí v Tripolisu, Bab al-Azizya a několika ulic, a byla tam vyrobena videa o úspěšném povstání v Tripolisu a převzetí města vzbouřenci. Režiséři použili stejný trik, jako jejich civilní protějšky ve filmech z vietnamské války: líčili svá údajná vítězství. 20. srpna Twitter, hlavní dodavatel neexistujících svědků, ožil jako ostřelované vosí hnízdo. Vzbouřenci informovali o bojích ve středu města – pomocí chytrých telefonů v ruce, bezpochyby. Někteří jedinci zašli ještě dále a sami se dokázali zmocnit západu města. Z boží milosti posvátného Photoshopu byly vytvořeny obrázky vzbouřenců na pozadí Tripolisu a Zawya.

Aby zajistily, že únorový scénář půjde podle plánu a že publikum si ničeho nevšimne, síly demokracie daly znamení „krtkům“ (spícím buňkám záškodníků), dlouho se nacházejícím v hlavním městě a čekajícím na tento den.

Sabotéři vysílali nahrané zvuky bitvy přes reproduktory v mešitách, aby zmátli občany a dali reportérům důvod psát o „slyšitelných přestřelkách a explozích“. Zároveň se několika desítkám ozbrojenců z Alžíru, Tunisu a Egypta podařilo proniknout do několika oblastí města, kde stříleli do Libyjců a zastrašovali je. Přiletělo několik vrtulníků Apache a začalo bombardovat. Premiéra katarského filmu u kasy propadla a se sabotéry se bylo rychle vypořádáno, ale ukázalo se, že jde jen o odvádění pozornosti. Z moře v malých rychlých člunech dorazila námořní pěchota NATO a žoldáci.

Masakr začal. Během 11 hodin bylo v Tripolisu zabito 1300 nevinných civilistů a 5000 jich bylo zraněno, jak si francouzská cizinecká legie a Al-CIAda klestily cestu. Celou tu dobu pokračovalo bombardování nepřetržitě. Nad městem přeletěly tři Apache a střílely ze svých kulometů. Gangy Al-CIAdy vypalovaly domy, rabovaly obchody a znásilňovaly každou ženu v dohledu. Cílem byl jakýkoliv prominentní stoupenec Kaddáfího a na jejich domy bylo zaútočeno nejdříve. Počet gangů se nyní neustále zvyšuje, přijíždějí z moře v malých plavidlech NATO a jsou vedeny zvláštními jednotkami všech agresorských zemí. Právě nyní je situace nejasná, v důsledku odstřižení elektřiny a informační blokády.