Dopis, který potěšil
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/naokraj/2011/08/4547-dopis-ktery-potesil.htm
Vladimír Stwora
Vážený pane Stworo.
Již léta čtu Zvědavce a obdivuji Vás pro Vaši práci i osobní statečnost, kterou projevujete v boji s českou justicí. Jako správný Čech sedím v klidu svého obýváku a mnu si ruce, že je za mne někdo odvážný a nechá se dokonce trestně stíhat za právo pochybovat. Už ale dost! Pohár mé trpělivosti přetekl a dále mlčet nehodlám a nebudu ani vystupovat anonymně.
Naše země fakticky nemá vládu. Lepší odborníky na ministerstvech jsme měli snad i před rokem 1989 a svoboda slova u nás neexistuje. Cenzura byla nahrazena slovy politická korektnost a předseda legální Dělnické Strany sociální spravedlnosti byl pravomocně podmínečně odsouzen za to, že vyřkl větu, která obsahovala výrazy v tom smyslu, že by se měla zastavit přílivová vlna uprchlíků. Toť vše. Ano za taková slova se dnes můžete dostat do kriminálu. Ale co zrovna Vám o tom budu vyprávět, že? Vám, který o sobě ví, že je extrémista, nácek a popírač holocaustu. Tak a ne jinak se dnes označují všichni, kdož by nahlas řekli, že jsou vlastenci a že jsou hrdí na svůj národ.
Kdyby žil Bedřich Smetana, byl by stíhán za neonacistický název svého cyklu symfonických básní- MÁ VLAST a navrhuji, aby byli retroaktivně exemplárně in-memoriál potrestáni ti, kdož jsou zodpovědní za nehorázný a politicky nekorektní nápis nad oponou Národního Divadla, kde stojí - NÁROD SOBĚ. Ano, tam jsme to dopracovali se soudruhy zaštiťujícími se PRAVDOU A LÁSKOU. Jen oni smějí mluvit svobodně. Už jsou zase ONI a MY.
A opravdoví extrémisté – ti sedí ve STRAKOVĚ AKADEMII. Posílám Vám svůj první extrémistický článek. Naložte s ním i s tímto mailem dle svého uvážení a kdyby byl pro Vás zajímavý klidně uveďte i moje jméno. Vy jste mi svým občanským postojem vzorem a já jsem se rozhodl, že se nebudu bát. Bylo to osobní rozhodnutí, které mne v budoucnu nejspíše i profesně poškodí. ..Mysli na naše děti!!! " spílala mi žena. Odpověděl jsem: ,,Právě, že na ně myslím." Zbavit se strachu je nesmírně osvobozující pocit. Škoda, že jsem to neudělal dřív, ale co. Co se má stát se stane.
S úctou Váš oddaný čtenář a svobodný občan - Zbyšek Pantůček. :-)
Poznámka editora
Hegerová říkala potlesku svého obecenstva „moje gáže“. Myslím, že tento dopis je taková moje gáže také. Uveřejňuji jej nikoliv proto, abych se pochlubil, ale proto, že pan Zbyšek v něm naznačuje cestu, jak dál. Konkrétně jde o větu Zbavit se strachu je nesmírně osvobozující pocit. Ano, to je ono. O něčem podobném psal i Solženicyn ve svém manifestu Nežít se lží:
Tak beznadějně jsme už klesli, že za každodenní skývu chleba se vzdáváme všech zásad, své duše, všech snah svých předků, všech příležitostí pro své děti – jen abychom neohrozili svou vratkou existenci. Nezůstala nám ani pevnost, ani hrdost, ani žár v srdci. My se nebojíme atomové smrti, nebojíme se ani třetí světové války (třeba se před ní nějak schováme), my se jen bojíme projevu občanské statečnosti! Jen se neodtrhnout od stáda, neudělat krok samostatně, abychom se náhle neocitli bez bílé veky, plynových kamen, povolení pobytu v Moskvě.
…
A zde leží námi přehlížený, nejprostší a nejdostupnější klíč k našemu osvobození: osobní neúčast při lhaní! Třebaže lež vše pohltila, třebaže lež vším vládne, postavme se v tom nejmenším na odpor: ať si vládne, ale ne s mou pomocí!
A to je východisko ze zdánlivě uzavřeného kruhu naší nemohoucnosti! To nejsnadnější pro nás a nejzhoubnější pro lež. Neboť když se lidé od lži odvrátí, přestane prostě existovat. Podobně jako nákaza může existovat pouze s lidmi.
Strach je normální a netřeba se za něj stydět. Jenom zbabělci nepoznají, co to je strach. Ale strach lze také překonat. A jakmile ho překonáme, zjistíme, že jsme vlastně svobodní. Že na nás nemohou. A je také dobré si uvědomit, že ONI se bojí mnohem více než my. Proto tak vyskakují a prskají, nálepkují a plivají. Ale víc dělat nemohou. A vědí to.
Děkuji panu Zbyškovi za hezký dopis. A co se týče jeho příspěvku, o kterém hovoří, neuveřejním ho. Ne proto, že bych s ním nesouhlasil, ale proto, že se týká pochodu homosexuálů a tomuto tématu jsme se zde věnovali v posledních dnech až příliš. Kdo si jej chce přečíst, je zde ve formátu pro pdf: Vážení homosexuální občané.
Článek byl publikován 21.8.2011
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.