Česká republika nemá účinný protikorupční zákon 2.

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2011/08/4518-ceska-republika-nema-ucinny-protikorupcni-zakon-2.htm

Mojmír Babáček

Ve skandinávských zemích je korupce na velmi nízké úrovni. To je způsobeno tím, že v minulosti byli lidé, kteří se provinili proti společenství, exkomunikováni, což znamenalo, že byli vyvezeni na místo, kde neměli naději přežít. S takovou tradicí by si i čeští politici rozmýšleli, jestli se rozkrádáním prostředků z veřejných financí nedopouštějí prohřešku proti českému společenství.

I vztah českých občanů ke korupci je definován českou minulostí. Čeští občané si na korupci zvykli za komunismu, kdy existovala tzv. druhá ekonomika, která byla založena na korupčních principech. I z diskuze k článku „Česká politika potřebuje účinný protikorupční zákon“, vyplývá, že čeští občané jsou na korupci zvyklí a jsou s ní smíření. Potom se ale nemohou divit, že veřejné výdaje v České republice jsou v poměru k hrubému národnímu produktu dvojnásobné ve srovnání s jinými státy Evropské Unie.

Podle studie Bc. Lenky Gregorové a JUDr. Václava Šmejkala PhD z centra ekonomických studií VŠEM Praha, se v Evropské unii vydává na veřejné zakázky v průměru 9,2% HDP, ale v České republice a na Slovensku až více než 15%.

Podle zprávy Transparency International z roku 2009 se přitom v České republice „objem prostředků alokovaných prostřednictvím institutu veřejných zakázek pohyboval v posledních pěti letech kolem 17,5 % HDP“. Tento údaj pro rok 2009 potvrdilo i ministerstvo pro místní rozvoj http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=ddc75064-617c-4a8d-a97b-d1e98d1b2305 

Že tento nepoměr mezi rozsahem českých a evropských výdajů na veřejné zakázky vyplývá z korupce českých mocenských struktur o tom svědčí zveřejněná předražení některých státních zakázek.

Dnes bylo zveřejněno, že letadla Casa, která byla prodána České republice za 3,6 miliardy korun, byla prodána Portugalsku za poloviční cenu.

Za  obrněné transportéry Pandur zaplatila Česká republika 14,4 miliardy korun, což bylo v přepočtu na jeden Pandur dokonce čtyřikrát víc než Portugalsko.

V kauze Promopro byl zaplacen skoro pětinásobek předpokládané ceny zakázky. 

Přepočteno na poměr k hrubému národnímu produktu (který v roce 2008 činil 3500 miliard korun) je 17,5 procenta hrubého národního produktu 612,5 miliard korun. Rozdíl mezi 9.2%  hrubého národního produktu, které se vydávají v Evropské Unii na veřejné výdaje a 17,5%, které se vydávají v České republice je 8,3%. To je v přepočtu 290 miliard korun.

Bohužel je tedy velmi pravděpodobné, že se v České republice, při zadávání veřejných zakázek, ročně rozkrade zhruba 290 miliard korun. Státní zadlužení České republiky přitom v letošním roce dosáhlo 1400 miliard korun.

Kdybychom tedy zastavili korupci při zadávání veřejných zakázek, mohli bychom mít státní dluh splacený během pěti let bez jakýchkoli úsporných opatření, která nevyhnutelně zpomalí českou ekonomiku a způsobí, že chudší čeští občané budou ještě chudší, zatímco ti, kteří se podílejí na veřejných zakázkách, budou ještě bohatší. 

Pro soudného člověka nemůže být sporu o tom, že česká společnost je vážně nemocná a měla by se léčit. Žádný kontrolní úřad ale nemůže existovat mimo mocenské struktury. Pokud by úřad pro potírání korupce spadal pod prezidenta, voleného občany a nikoli pod vládnoucí politické strany, existovala by naděje, že bude skutečně konat svou práci. 

Nestranický prezident by byl ideální volbou, pokud by jeho volební kampaň neplatila některá strana z peněz, rozkradených při veřejných zakázkách. Přiznávám, že by bylo obtížné to zařídit. Jistá naděje, že by proti korupční úřad konal svou práci, by mohla být i v tom, že by si občané volili prezidenta, který by byl příslušníkem nebo kandidátem některé ze stran, které by právě byly v opozici.

Článek byl publikován 4.8.2011


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.