Monsanto a nadace Gatesových tlačí na GM plodiny v Africe

Přelétnutí sekce zemědělského vývoje na internetové stránce (5) nadace Billa a Melindy Gatesových je dobrá zkušenost: Afričtí farmáři se usmívají v rozsáhlé prezentaci obrázků s popisem boje nadace proti chudobě a hladu. Ale aktivisté za biologickou bezpečnost v Jižní Africe nazývají program financovaný nadací Gatesových „trojským koněm“ k otevření dveří pro soukromé agrofirmy a geneticky vytvořené (GE) osivo, včetně vůči suchu odolné kukuřice, v jejíž schválení Monsanto doufá v USA a v zahraničí.

Program Vodoproduktivní kukuřice pro Afriku (WEMA) (6) byl nastartován v r. 2008 prostřednictvím grantu ve výši 47 milionů dolarů super bohatými filantropisty Warrenem Buffetem (7) a Billem Gatesem. Tento program má údajně pomoct farmářům v několika afrických zemích zvýšit výnosy pomocí vůči suchu a horku tolerantním odrůdám kukuřice, ale zpráva zveřejněná minulý měsíc Africkým střediskem pro biologickou bezpečnost (8) tvrdí, že WEMA ohrožuje potravinovou suverenitu Afriky a otvírá nové trhy pro obří agrofirmy, jako Monsanto.

Nadace Gatesových tvrdí, že biotechnologie, GE plodiny a západní zemědělské metody jsou potřeba, aby se nakrmila rostoucí světová populace, a programy jako WEMA pomohou skoncovat s chudobou a hladem v rozvojovém světě. Kritici říkají, že nadace používá své miliardy k formování globální potravinové agendy, a motivace stojící za WEMA byla nedávno zpochybněna, když aktivisté objevili (9), že nadace Gatesových utratila od dubna do června 2010 27,6 dolarů milionů za 500,000 akcií Monsanto.

Nedostatek vody v určitých částech Afriky a mimo ni vytvořil trh pro „klimaticky připravené“ obiloviny v odhadované hodnotě 2,7 miliard dolarů. Přední biotechnologické společnosti, jako Monsanto, Syngenta, Bayer a Dow, v současné době soupeří při vyvíjení obilnin, které porostou v suchých podmínkách způsobených klimatickými změnami, a tím, že se účastní programu WEMA, získává Monsanto opěrný bod, kdy otvírá nové trhy a požaduje regulační schvalování pro své patentované transgeny v pěti zemích subsaharské Afriky, uvádí zpráva Střediska.

Monsanto se dala dohromady s BASF, dalším průmyslovým obrem, a darovaly technologii a transgeny WEMA a jejím partnerským organizacím. Osivářské společnosti a výzkumníci budou dostávat GE osivo zdarma a malí farmáři mohou zasadit kukuřici bez placení poplatků, které Monsanto obvykle požaduje od farmářů každou sezónu.

Monsanto daruje osivo prozatím, ale tato společnost je pověstná tím, že agresivně brání své patenty. V minulosti Monsanto žalovala (10) farmáře za to, že pěstují plodiny, které byly znečištěny opylením z odrůd Monsanto a byly tak kontaminovány genetickými kódy patentovanými společností.

V r. 2009 Monsanto a BASF objevily gen v bakterii, o kterém se věří, že pomáhá rostlinám jako kukuřice přežít s menším množstvím vody, a společnosti brzy vyvinuly osivo kukuřice známé jako MON 87460. Zůstává nejasným, jestli MON 87460 vytlačí konvenční na sucho tolerantní hybridy, ale americké ministerstvo zemědělství mohlo schválit (11) tuto kukuřici pro komerční použití v USA již od 11. července. Monsanto má v plánu zpřístupnit toto osivo americkým farmářům v příštím roce.

GE plodiny, jako MON 87460, lze testovat a prodávat pouze v zemích, které jsou, stejně jako USA, přátelské k biotechnologickému zemědělství. Na seznam cílových oblastí WEMA by se mohlo dostat dalších pět zemí: Jižní Afrika, Uganda, Tanzanie, Keňa a Mozambik. Středisko pro biologickou bezpečnost uvádí, že masivní finanční schopnosti WEMA tlačí politiky schvalovat slabé zákony o biologické bezpečnosti a vítat GE plodiny a agrochemií promořené systémy, které s nimi přichází. Venkovní pokusy s MON 87460 a dalšími na sucho tolerantními odrůdami již probíhají v Jižní Africe, kde již má Monsanto výrazný politický vliv (12). V Keni, Tanzanii a Ugandě se očekává, že venkovní testy s odrůdami kukuřice programu WEMA začnou v r. 2011.

Agenturou, která WEMA zavádí, je Africká zemědělská technologická nadace (AATF), skupina prosazující biotechnologie financovaná programem USAID americké vlády, Británií a nadacemi Buffeta a Gatesových. AATF je nezisková charita, která lobbuje u afrických vlád a prosazuje partnerství mezi veřejnými skupinami a soukromými společnostmi s cílem zajistit dostupnost zemědělské technologie v Africe. Středisko pro biologickou bezpečnost obviňuje AATF z toho, že je to v podstatě nastrčená skupina americké vlády, umožňující USAID se „vměšovat“ do africké politiky tím, že prosazuje (14) slabou regulaci u biologické bezpečnosti, která činí pro americké korporace snazším vyvážet biotechnologie do afrických zemí.

WEMA a AATF plavou v rozsáhlé písmenkové polévce (15) NGO a neziskových organizací podporovaných západními zeměmi a bohatými filantropy, které prosazují vše, od hnojiv po potravinářské plodiny se zvýšeným obsahem živin, jako řešení světového hladu. Společně tyto skupiny prosazují druhou zelenou revoluci (16) a vyvolávají celosvětovou debatu kvůli budoucnosti produkce potravin. Jen samotná nadace Gatesových přispěla na toto úsilí k dnešnímu dni 1,7 miliardou dolarů.

Na první zelené revoluci v 50. a 60. letech nebylo nic „zeleného“. Jak během minulého století populace explodovala, nadnárodní firmy protlačovaly západní hnojiva, zavlažování, naftu požírající stroje a pesticidy farmářům v rozvojovém světě. Historici často poukazují na to (17), že prosazování průmyslového zemědělství, aby mohly být nakrmeny rozvojové země, bylo klíčové pro americkou snahu zastavit šíření sovětského komunismu.

Druhá zelená revoluce, která se soustřeďuje na Afriku, se snaží vyřešit problém hladu vzděláním, biotechnologií, průmyslovým chovem a dalšími metodami průmyslového zemědělství oblíbenými v zemích jako USA, Brazílie a Mexiko.

Afrika skončila ve středu globální debaty o potravinách kvůli ústřední otázce: v souvislosti s tím, že se očekává nárůst světové populace do r. 2045 na devět miliard lidí, jak dokážou farmáři nakrmit všechny, obzvláště lidi v rozvojových zemích? Linie debaty jsou vytyčeny. Zelení revolucionáři se nyní střetávají s aktivisty a výzkumníky, kteří pochybují, že na ropě a technologiích založený zemědělský systém západu může udržitelně krmit svět.

Africké středisko pro biologickou bezpečnost a jeho spojenci často poukazují na zprávu, zveřejněnou nedávno IAASTD, výzkumnou skupinou podporovanou OSN, Světovou zdravotnickou organizací a dalšími. IAASTD zjistila, že průmyslové zemědělství bylo úspěšné u svého cíle zvýšit výnosy na celém světě, ale způsobilo degradaci prostředí a odlesnění, což disproporcionálně ovlivňuje malé farmáře a chudší země. Například široké používání pesticidů a hnojiv způsobilo vznik mrtvých zón v pobřežních oblastech. Masivní zavlažování je nyní globálně zodpovědné za 70% odčerpávání vody a přibližně 1,6 miliard lidí žije v oblastech s nedostatkem vody.

Stoupající výnosnost je pro skupiny jako nadace Gatesových tím hlavním, ale IAASTD doporučuje, že by cílem měla být udržitelnost. Zpráva biotechnologie nevylučuje, ale tvrdí, že průmyslové zemědělství je pouze jedním z nástrojů. Zpráva prosazuje „agroekologii“ (18), v rámci které je snaha nahradit chemické a biochemické vstupy průmyslového zemědělství zdroji nacházejícími se v přirozeném prostředí.

V březnu expert OSN vydal zprávu, ukazující, že malí farmáři mohou svoji produkci potravin zdvojnásobit během deseti let pomocí jednoduchých agroekologických metod. Tato zpráva je fackou pro zelené revolucionáře.

„Dnešní vědecké důkazy demonstrují, že agroekologické metody při zvyšování produkce tam, kde žijí hladoví, chemická hnojiva překonávají – obzvláště v nepříznivém prostředí,“ řekl Olivier De Schutter, zvláštní zpravodaj OSN pro potravinová práva a autor studie. „Malawi, země, která spustila program masivního dotování hnojiv před několika lety, nyní zavádí agroekologii, ze které má prospěch přes 1,3 milionu nejchudších lidí, kdy se výnosy u kukuřice zvýšily z 1 tuny na hektar na 2 až 3 tuny.“

De Schutter řekl, že soukromé společnosti, jako Monsanto, nebudou do agroekologie investovat, protože to neotvírá nové trhy pro zemědělské chemikálie nebo GE osivo, takže je na vládách a veřejnosti, aby podpořily přechod na udržitelnější zemědělství. Ale protože již utratili přes miliardu dolarů, jsou zelení revolucionáři odhodláni mít slovo v tom, jak svět potraviny pěstuje, a agroekologie v jejich agendě není. Pro ně udržitelnost znamená přinášení soukromých inovací do rozvojového světa. Nadace Gatesových může darovat miliardy pro boj proti hladu, ale když soukromé společnosti jako Monsanto prosazují zisk, vypadá snaha o nakrmení světa jen jako hon za ziskem.

Odkazy:

[5] http://www.gatesfoundation.org/agriculturaldevelopment/Pages/default.aspx

[6] http://www.monsanto.com/ourcommitments/Pages/water-efficient-maize-for-africa.aspx

[7] http://www.gatesfoundation.org/leadership/Pages/warren-buffett.aspx

[8] http://www.biosafetyafrica.org.za/

[9] http://seattletimes.nwsource.com/html/localnews/2012751169_gatesmonsanto29m.html

[10] http://www.percyschmeiser.com/conflict.htm

[11] http://www.aphis.usda.gov/newsroom/2011/05/ea_corn.shtml

[12] www.biosafetyafrica.org.za...

[14] www.aatf-africa.org/...

[15] http://www.cgiar.org/centers/bios.html

[16] http://www.bayer.com/en/second-green-revolution.aspx

[17] http://www.livinghistoryfarm.org/farminginthe50s/crops_13.html

[18] http://www.agroecology.org/