Slepá ulička Trvalé svobody

Ve středu americký prezident Barack Obama oznámil započetí dlouho očekávaného stahování amerických jednotek z Afghánistánu. O této záležitosti se v USA diskutovalo poměrně dlouho a je jasné všem, že operace „Trvalá svoboda“ v Afghánistánu se dostala do slepé uličky. Nebylo dosaženo žádného pokroku, zatímco cena za válku přesáhla všechny myslitelné hranice. To je důvod, proč se argumenty točí pouze kolem dvou věcí: období stažení a podmínek. Nyní to bylo potvrzeno: americké jednotky mají opustit Afghánistán před rokem 2014, v důsledku postupného snižování stávajícího počtu 100,000 vojáků.

Je celkem předvídatelné, že američtí spojenci nezůstanou v Afghánistánu o nic déle, než Američané.

Podle Obamova prohlášení „byla mise dokončena“. Konkrétně Obama řekl: „Spojené státy z velké části v Afghánistánu svých cílů dosáhly. Al-Kaida je pod větším tlakem, než kdykoliv po 9/11.“ Řekl, že intenzivní kampaň útoků bezpilotními letouny a další tajné operace v Pákistánu ochromily původní síť Al-Kaidy v regionu, kdy její vůdci jsou buď mrtví, nebo přibití na drsné hranici mezi Pákistánem a Afghánistánem. Z 30 vůdců Al-Kaidy identifikovaných americkou rozvědkou bylo 20 zabito v posledním roce a půl, a ostatní byli zatlačeni na hranici s Pákistánem. Obama také řekl, že je čas, aby se Amerika soustředila na své domácí záležitosti. Ale poznamenal, že konec vojenského tažení, které stálo USA miliardy dolarů a více než 1500 životů, sebou nese vážná rizika.

Riziko je opravdu vysoké. Spojené státy opakovaně nedokázaly v zemi, která je duševně vzdálená americké kultuře a životnímu stylu, zavést demokracii násilím.

- USA nedokázaly posílit pozici pro-amerického režimu v Afghánistánu, kdy tam zanechaly zcela zkorumpovanou a bezmocnou vládu prezidente Hamida Karzai, obklopenou nepřáteli.

- Křehký mír v zemi je možný pouze proto, že vláda je podporována nájezdníky. Až odejdou, situace se zcela změní – vybavme si r. 1989 – kdy byl prezident Najibullah zrazený Gorbačevem a byl vzbouřenci Talibanu pověšen.

- Afghánská ekonomika prakticky nefunguje. Zemědělství je nakaženo virem produkce drog. Zahraniční (americká) pomoc představuje více než 90% státního rozpočtu.

Hon na Al-Kaidu, který se přeměnil na „teror bezpilotních letounů“ a byl neúspěšný, vedl pouze k úmrtím mnoha poklidných občanů. Jediným úspěchem, kterého americké jednotky dosáhly, je, že Al-Kaida přesouvá své základny do Balúčistánu a některých dalších oblastí. Nyní Al-Kaida posílila své pozice v Pákistánu a rozšiřuje svůj vliv v Jemenu, kde má dokonce v některých osídleních své správní orgány. Až Američané opustí Afghánistán, Al-Kaida se pravděpodobně vrátí blíže ke Kábulu, protože vláda Hamida Karzai není vážným protivníkem a Al-Kaida nebyla nikdy vůči Talibanu nepřátelská. Proč je mise USA v Afghánistánu „dokončena“?

V současné době vedou Američané intenzivní rozhovory s představiteli Talibanu a doufají, že jim Taliban slíbí se po stažení amerických jednotek „chovat dobře“. Ale v očích stoupenců islámu se Taliban před r. 2001 také choval dobře. Pevně kontroloval vztahy mezi kmeny, posiloval náboženské hodnoty a pokoušel se obnovit ekonomiku. I když ne všem se radikální ideologie Talibanu líbila, až se dostane k moci, bude se chovat stejně jako předtím. Proč je mise amerických jednotek v Afghánistánu „dokončena“?

Nyní se Američané pokoušejí vyjednat zaručení bezpečnosti pro Karzai a jeho společníky, ale je to marná snaha. Uslyší sliby, samozřejmě, ale zbytek visí ve vzduchu. Taliban byl vždy ke zrádcům a kolaborantům krutý.

Zároveň Washington chápe, že není schopen financovat jednotky v Afghánistánu za použití zdrojů amerických daňových poplatníků, jak tomu bylo před 10 lety. Americký rozpočet je přetížen a jsou plánovány silné škrty v zahraničních výdajích. Již během přechodového období bude afghánská vláda čelit drastickému odlivu amerických zdrojů. Vláda bez peněz je v podstatě mrtvá. Mimo toho se kmenoví vůdci, kteří se drželi zpátky, protože byli „upláceni“ pytli dolarů, opět objeví, protože pytle s dolary začnou mizet.

Pašování drog je samostatnou záležitostí. Za Talibanu byla v Afghánistánu jen jedna továrna na výrobu opia, a nyní jich je tam téměř deset tisíc. Drogový obchod je jedinou ziskovou výrobou, která přispívá na život milionům lidí – od obyčejných rolníků, kteří pěstují opiové makovice, po vládní představitele, kteří kontrolují exportní drogové cesty. Není pochyb, že Taliban obnoví u drog tvrdou politiku – ideologie pro toto hnutí vždy stála nad ekonomikou. K čemu likvidace produkce drog povede? K nepokojům? Pokud bude Taliban zpět u moci, „duch“ drogové války se do Afghánistánu vrátí. Ponese za to Washington zodpovědnost?

To je zdroj rizik. Především je zde riziko návratu Talibanu k moci a soudného dne pro americké chráněnce. Krveprolití je nevyhnutelné.

Zrevidujme krátce 10 let války a podívejme se, čeho Američané dosáhli. Provedli invazi do země, která byla kontrolována radikálními islamisty. USA je nedokázaly porazit, nebo je aspoň vytlačit na „okraj“ afghánské politiky. Taliban stále kontroluje většinu afghánského území a vytrvale se vrací zpět k moci. Jak vypadá přítomnost zahraničních vojenských jednotek v islámské republice Afghánistán? Jsou to základny obklopené ostnatými dráty a železobetonovými zátarasy. Jsou to vrtulníky, které létají hlavně v noci, protože ve dne je riziko letů příliš vysoké.

Jak vypadá Afghánistán za hranicemi Kábulu a v oblastech, kde jsou umístěné vojenské základny? Je to území, které je formálně kontrolováno guvernéry, ale v praxi kmenovými vůdci, pro které není Karzai hlavou státu, ale americká loutka.

Washington připouští, že Karzai nyní není schopen udržet si moc bez americké podpory. Bude brzy svržen. USA předjímaly 3leté přechodné období, aby Karzaimu poskytly příležitost konsolidovat moc. Otázkou je, že jestliže se mu to nepodařilo za 10 let za pomoci Američanů, jak se mu to může povést v příštích třech letech? Již se na USA spoléhat nemůže. „Nebudeme hlídat jejich ulice nebo hlídkovat v horách do nekonečna. To je zodpovědností afghánské vlády, která musí rychle zvýšit svoji schopnost chránit své lidi,“ říká americký prezident.

Jaký význam měla intervence v Afghánistánu pro USA – pokud nebudeme přihlížet k zájmům zbrojního komplexu a drogového byznysu? Koaliční jednotky přišly do země kontrolované radikálním islámem, a tato kontrola bude obnovena, jakmile zemi opustí. Únava Američanů z války a blížící se prezidentské volby přiměly Obamu učinit velmi riskantní krok. Pokud USA nedokážou zajistit prezidentský post Karzaimu, operace „Trvalá svoboda“ půjde do stoupy…

USA to pravděpodobně nedokážou. Co se stane Karzaimu a dalším americkým loutkám v Afghánistánu?

Měli by si vzpomenout na dokumentární záběry z evakuace Američanů a jejich jihovietnamských spojenců ze Saigonu – tam jich hrozny visely na vrtulnících odlétajících z tohoto místa.