Američané se snaží v Iráku zůstat i po skončení tohoto roku

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2011/06/4408-americane-se-snazi-v-iraku-zustat-i-po-skonceni-tohoto-roku.htm

Petr Cironis

V současné době v Iráku probíhají horečná jednání o odchodu zbývajících 50 000 amerických vojáků, který má být ukončen ke konci tohoto roku. Američané usilovně lobují, aby nějaká část jejich vojáků mohla zůstat a poukazují na nedostatek bezpečnosti v zemi, kterou sami rozvrátili. Mají přitom podporu některých iráckých politických stran, zvláště nejsilnějšího bloku Iráqíja.

Rozhodně proti setrvání Američanů vystupuje Muqtadá as-Sadr, který dokonce pohrozil, že pokud Američané neodejdou, jeho milice zvaná Mahdího armáda obnoví ozbrojený odboj ukončený příměřím s iráckou vládou v roce 2008. Ve čtvrtek 26. května uskutečnili její členové v bagdádském Sadrově městě demonstrativní přehlídku, jíž se účastnilo podle odhadu bezpečnostních sil 35 000, podle jiných zdrojů až 100 000 mužů. Někteří důstojníci z iráckých jednotek zajišťujících bezpečnost celé akce neváhali pochodujícím sadristům salutovat. Sadrova pozice je velmi silná vzhledem k tomu, že jeho podpora umožnila v prosinci 2010 po devíti měsících tahanic Málikímu zůstat v úřadu premiéra a sestavit novou vládu.

Americký velvyslanec v Iráku James Jeffrey 2. června na Sadrovu ukázku síly rozhořčeně reagoval, že jaképak odsuzování přítomnosti amerických vojáků v Iráku, když jsou tam legálně, na žádost irácké vlády a parlamentu. Ubezpečil Iráčany, že USA nedovolí, aby jejich zemi kontroloval Írán, al-Qá‘ida nebo milice. „To je alarmující, neboť by to mohlo vést ke zničení Iráku“, uzavřel starostlivě.

Na zachování americké přítomnosti v Iráku tlačí i Izrael a Saúdská Arábie.

Premiér Núrí al-Málikí v dubnu prohlásil, že irácké bezpečnostní síly jsou schopny zajistit bezpečnost v zemi a že podpis nějaké nové smlouvy prodlužující pobyt Američanů nepřipadá v úvahu. Zároveň však dodal, že to ještě neznamená, že Irák nebude se Spojenými státy spolupracovat v oblasti školení a vyzbrojování iráckých vojáků. V pozdějších prohlášeních se už Málikí choval zdrženlivěji a prohlásil, že cele záleží na rozhodnutí parlamentu.

Saúdská Arábie a USA prý posílají eskadry smrti zabíjet významné irácké šíity

Zdroj z iráckých bezpečnostních složek 1. června prozradil, že Spojené státy a Saúdská Arábie vyslaly do Iráku eskadry smrti, aby vraždily významné šíitské důstojníky, politiky a učence a sunnity spolupracující s většinově šíitskou vládou.

Američané a Saúdové v tomto bodě spolupracují s pozůstatky Saddámovy strany Ba‘ath. Arabskému webu Nahrainnet to s podmínkou zachování anonymity sdělil zdroj z irácké bezpečnostní sítě. Při výsleších to přiznaly osoby zatčené po nedávných teroristických útocích v Iráku, zvláště po atentátu na předsedu debaathifikační komise Alího Fajsala al-Lámího. Lámí byl 26. května zastřelen ve východním Bagdádu, když jel svým autem do práce.

Zdroj sdělil, že důkazem o sofistikovanosti této teroristické sítě je, že byla tvořena více buňkami, které v případě nutnosti mohou pracovat samostatně. Atentát na Lámího byl „velmi dobře naplánovanou operací“.

Debaathifikační komise byla Američany vytvořena záhy po okupaci Iráku v roce 2003. Postupně se však stala nástrojem iráckých šíitů, namnoze napojených na Írán, takže nyní je Američanům velmi nepohodlná. Zdá se, že ve snaze o její likvidaci se Američané nyní spojí se svými bývalými sunnitskými nepřáteli, wahhábisty a saddámisty.

Chaotičnost irácké situace ukazuje, že Lámí byl blízkým spolupracovníkem Ahmada Šalabího, který byl r. 2003 hlavním americkým pretendentem na post iráckého premiéra, ale později dal přednost napojení na Írán a u Američanů upadl v nemilost. Debaathifikační komise bez řádného procesu diskvalifikovala mnoho sunnitských a sekulárních šíitských politiků. Lámí po volbách v březnu 2010 dělal vše pro to, aby se premiérem stal Núrí al-Málikí a nikoli proamerický a prosaúdský Ajjád al-Alláwí.

Americký generál Petraeus přiznal, že Lámí byl před rokem zajat americkou armádou a důkladně vyšetřován ohledně svých vztahů s Íránem, iráckými šíitskými milicemi a zabíjení Britů a Američanů. Lámí se prý přiznal k úzkými vazbám s Muqtadou as-Sadrem. V srpnu 2009 byl propuštěn.

Zdroje

Článek byl publikován 6.6.2011


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.