Krajský soud podruhé zrušil osvobozující rozsudek

Jak už jsem avizoval dříve, krajský soud 17. února v neveřejném zasedání podruhé zrušil v celém rozsahu osvobozující rozsudek okresního soudu ze dne 1. listopadu 2010 ve věci obžalovaného editora tohoto webzine a případ vrátil soudu I. stupně k novému projednání. Začínáme tedy znovu od píky.

Nebudu komentovat obsah odůvodnění, proč soud rozhodl, jak rozhodl. Všichni víme, že ve hře jde o něco jiného, než o dvě až tři věty v jednom z 4300 článků, které zde ve Zvědavci máme. Celý proces už nabývá komických, fantasmagorických rozměrů. Nejde už o argumenty ani rozumnost, nedejbože spravedlnost. Chtějí vidět krev. A mají bohužel dost prostředků k tomu, aby ji viděli. Lhostejno, jak dobře nebo špatně budu bojovat u soudu první instance, lhostejno, jaké argumenty předložím a jak se mi podaří přesvědčit soudce, kterého mohu vidět, a který může vidět mě a poslouchat, co říkám, má žalobce (na rozdíl od žalovaného) v tomto pitoreskním státě neomezenou možnost odvolávat se ad absurdum a do nekonečna. A soud vyšší instance v tomtéž pitoreskním státě může a bude rozhodovat za zavřenými dveřmi u zeleného stolu, a to často tak, jak si někdo přeje. A o tom, že si jisté skupiny v mém případě něco přejí, snad nepochybuje ani vrátný.

Je pro mě šokující a stále mi to hlava nebere, že ačkoliv máme třístupňové soudy (s ústavním soudem čtyři stupně), obviněný má právo osobní argumentace jen před prvním stupněm. Další dva (tři) stupně jsou pro něj většinou nedostupné. Soudy vyšších stupňů, jak mi bylo vysvětleno, teoreticky mohou pozvat zúčastněné strany k přímému jednání, ale nemusí. Zákon to dovoluje. Druhým šokujícím faktem je to, že soudy vyšší instance už nezkoumají vinu či nevinu obžalovaného, ale pouze procesní chyby soudu nižší instance. Převedeno do srozumitelného jazyka, má obžalovaný vlastně k dispozici jen jeden stupeň a ani když vyhraje ten, nemá vyhráno, pokud existuje zájem, aby nevyhrál.

V zemi, kde kriminální mafie prorostla všechny složky státní zprávy, v zemi, kde na jedné straně můžete přijít o střechu nad hlavou, protože jste před deseti roky někde nezaplatili sto korun, ale kde na druhé straně můžete ukrást stamilióny a – navzdory důkazům – přesto zůstat váženým podnikatelem / politikem, v zemi, kde se právo ohýbá podle peněženky a vlivu zúčastněných, v zemi, kde zákonodárcům nevadí schvalovat zákony, které jsou v rozporu s Ústavou, v zemi, kde v závětří za stěnou tiše pracuje skupina vlastizrádců k destrukci našeho národa a všech hodnot, které uznáváme, vlastizrádců, o kterých víme, ale nesmíme je pojmenovat, v té zemi je člověk plně vydán na milost a nemilost státnímu teroru, potažmo její prodloužené ruky – justice. Proti dobám minulým máme jen jeden pokrok: nehrozí rozsudek smrti. Ale copak se člověk nedá zničit i jinak? Copak se nedá unavit, vysát, utahat, otrávit, znechutit, oslabit, zlomit i bez oprátky? Samozřejmě, že ano.

Je to jako dnešní mučení v amerických věznicích, které nezanechává viditelné stopy, ale není o nic menším mučením než to středověké. Kdysi se alespoň méně předstíralo. Mučení bylo mučení, poprava byla poprava. Dnes, když máme tu „demograturu“, se mučení říká „zostřené vyšetřovací techniky“ a namísto poprav se aplikuje utahání oběti k vyčerpání, fyzickému, psychickému i finančnímu. Přičemž – což je skutečně perverzní – zákony, které mají údajně sloužit k ochraně svobody a demokracie, jsou aplikovány k omezení svobody a demokracie a žalující, kteří se jimi ohánějí, představují pro svobodu a demokracii přesně to nebezpečí, ze kterého viní žalovaného.

Mají to propracované k dokonalosti.

Dost kňučení. Předkládám vám k nahlédnutí Usnesení krajského soudu ze 17. února 2011 podepsané JUDr. Evou Milcovou v.r. Udělejte si obrázek sami.

Současně s Usnesením mi pošta doručila i pozvánku na třetí hlavní líčení stanovené na 5. května 2011 ve 12:30 v přízemí budovy Okresního soudu pro Praha Západ, číslo dveří 35.

Apeluji na své čtenáře ve věci pomoci s financováním tohoto komického fantas-procesu. Začíná to pro mě být drahé. Pokud vám záleží na tom, aby Zvědavec zůstal, prosím, pomozte.