Odhaleno: Americko-saúdský obchod u Libye
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2011/04/4304-odhaleno-americko-saudsky-obchod-u-libye.htm
Pepe Escobar
Provedete invazi do Bahrajnu. My odstraníme Muammara Kaddáfího v Libyi. To je v krátkosti podstata obchodu uzavřeného mezi vládou Baracka Obamy a domem Saudů. Dva diplomatické zdroje v OSN nezávisle potvrdily, že Washington, prostřednictvím ministryně zahraničí Hitlary Clinton, dal Saúdské Arábii pokyn provést invazi do Bahrajnu a rozdrtit pro-demokratické hnutí v jejím sousedství, výměnou za hlasování „ano“ Arabskou ligou za bezletovou zónu nad Libyí – což byl hlavní důvod pro rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1973.
Toto odhalení přišlo od dvou různých diplomatů, jednoho evropského a jednoho z uskupení BRIC, a bylo předáno odděleně jednomu americkému učenci a Asia Times Online. Podle diplomatického protokolu nelze jejich jména zveřejnit. Jeden z diplomatů řekl: „To je důvod, proč jsme nemohli podpořit rezoluci 1973. Argumentovali jsme, že Libye, Bahrajn a Jemen jsou podobné případy, a volali jsme po misi pro zjištění fakt. Trváme na svém oficiálním postoji, že tato rezoluce není jasná a lze ji interpretovat bojechtivým způsobem.“
Jak Asia Times Online informovaly, naprostý souhlas Arabské ligy s bezletovou zónou je mýtus. Z 22 plnoprávných členů bylo při hlasování přítomno pouze 11. Šest z nich byli členy Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC), USA podporovaného klubu království/šejchanátů Zálivu, kde je hlavním psem Saúdská Arábie. Sýrie a Alžír byly proti. Saúdská Arábie musela „uprosit“ jen tři další členy, aby hlasování prošlo.
Překlad: Za bezletovou zónu hlasovalo pouze devět z 22 členů Arabské ligy. Hlasování byla v podstatě operace domu Saudů, kdy generální tajemník Arabské ligy byl horlivě ochoten vylepšit si svůj životopis, maje zálusk stát se příštím egyptským prezidentem.
Takže na začátku bylo velké arabské povstání 2011. Pak, neúprosně, přišla americko-saúdská kontra revoluce.
Šmelináři se radují
Humanitární imperialisté budou hromadě vykřikovat, že je to „konspirace“ a budou blábolit, že bombardování Libye mělo zabránit hypotetickému masakru v Benghází. Budou bránit dům Saudů a tvrdit, že jednal, aby rozdrtil íránskou podvratnou činnost v Zálivu; R2P – „zodpovědnost chránit“ se očividně netýká lidí v Bahrajnu. Budou silně propagovat Libyi po Kaddáfím jako novou – ropnou – Mekku lidských práv, plnou aktiv americké rozvědky, černých operací, zvláštních jednotek a pochybných kontraktorů.There's no business like war business
Ať budou říkat cokoliv, nic to nezmění na faktech na zemi – brutálních výsledcích americko-saúdského špinavého tance. Asia Times Online již informovaly o tom, kdo na zahraniční intervenci v Libyi vydělává (viz Neexistuje žádný lepší byznys, než válka, 30. března). K hráčům patří Pentagon (prostřednictvím Africom), NATO, Saúdská Arábie, Moussa z Arabské ligy a Katar. Na seznam si přidejte dynastii al-Khalifa v Bahrajnu, nejrůznější dodavatele zbraní a obvyklé neoliberální podezřelé, lačnící zprivatizovat vše, co v Libyi vidí – dokonce i vodu. A to ani nemluvíme o západních supech vznášejících se nad libyjskou ropou a plynárenstvím.
Odhaleno bylo především neskutečné pokrytectví Obamovy vlády, prodávající tvrdý geopolitický puč v severní Africe a Perském zálivu jako humanitární operaci. Pokud jde o fakt další americké války proti muslimské zemi, je to pouze „kinetická vojenská akce“.
Jak v USA, tak na Středním východě se široce spekulovalo, že vzhledem k vojenskému patu – a chybějící „koalici ochotných“ pro vybombardování Kaddáfího rodiny do zapomnění – se mohou Washington, Londýn a Paříž spokojit s kontrolou nad východní Libyí; se severoafrickou verzí na ropu bohatého emirátu v Zálivu. Kaddáfímu by byla ponechána hladovějící Tripolitánie stylu Severní Koreje.
Ale vzhledem k poslední dezerci s vysokou hodnotou, plus a požadované koncovce („Kaddáfí musí odejít“, podle vlastních slov prezidenta Obamy), se Washington, Londýn, Paříž a Riyadh nespokojí s ničím menším, než s celým kebabem. Včetně strategické základny jak pro Africom, tak pro NATO.
Shromáždění neobvyklých podezřelých
Jedním z vedlejších účinků špinavého americko-saúdského obchodu je, že Bílý dům dělá vše, co může, aby zajistil, že drama v Bahrajnu bude americkými médii pohřbeno. Zpravodajská hvězda BBC America Katty Kay měla aspoň slušnost zdůraznit, že „nechají (Bahrajn) v klidu, protože tam pro ně neexistuje žádný skutečný zisk v tom, že by podporovali povstání šíitů“.
Katarský emír, šejk Hamad bin Khalifa al Thani, se objevil na al Jazeera a řekl, že tato akce byla potřebná, protože Libyjci byli napadeni Kaddáfím. Jinak vynikající novináři al Jazeera se mohli aspoň slušně emíra zeptat, jestli by poslal své Mirage na ochranu lidí v Palestině před Izraelem, nebo na ochranu svých sousedů před Saúdskou Arábií.
Dynastie al-Khalifa v Bahrajnu je v podstatě tlupou sunitských osadníků, kteří zde převzali moc před 230 lety. Po velkou část 20. století byli poslušnými otroky Britského impéria. Moderní Bahrajn nežije pod strašákem tlaku z Iránu; to je mýtus klanu al-Khalifa (a domu Saudů).
Bahrajnci historicky vždy odmítali být součástí nějakého šíitského národa vedeného Iránem. Protesty přicházely neustále a jsou součástí skutečného národního hnutí – dalece přesahujícího sektářství. Není divu, že heslem v proslulém kruhovém objezdu Pearl – strženým bojácným policejním státem al-Khalifů – bylo „ani sunité, ani šíité, Bahrajnci“.
To, co protestující chtěli, byla v podstatě konstituční monarchie; legitimní parlament; svobodné a spravedlivé volby; a již žádnou korupci. Místo toho dostali „ke kulkám přátelský Bahrajn“, který nahradil „k podnikání přátelský Bahrajn“, a invazi sponzorovanou domem Saudů.
A represe pokračují – pro americká média neviditelně. Lidé na Tweeter křičí, že jsou všichni zatýkáni, i jejich soused. Podle Nabeel Najab, prezidenta Bahrajnského střediska pro lidská práva, se 400 lidí buď pohřešuje, nebo je ve vazbě, někteří z nich byli „zatčeni na kontrolních stanovištích řízených zločinci přivezenými z jiných arabských a asijských zemí – nosí na ulicích černé masky“. Dokonce i blogger Mahmoud Al Yousif byl ve 3 ráno zatčen, což vedlo k obavám, že totéž se stane jakémukoliv Bahrajnci, který bloggoval, tweetoval nebo zasílal zprávy na Facebook podporující reformu.
Globální policajt, Globocop, na pochodu
Odysey Dawn neskončila. Nastupuje sjednocený protektor – vedený Kanaďanem Charlesem Bouchardem. Překlad: Pentagon (jako Africom) převádí „kinetickou vojenskou akci“ na sebe (jako NATO, což není nic jiného, než Pentagon vládnoucí Evropě). Africom a NATO jsou nyní jedním.
Do show NATO budou patřit útoky letouny a střelami s plochou dráhou letu; námořní blokáda Libye; a temné nespecifikované pozemní operace na pomoc „rebelům“. Lze očekávat tvrdé útoky vrtulníkových dělových člunů á la AfPak – a s tím související „kolaterální škody“.
Podivný vývoj je již patrný. NATO vědomě umožňuje Kaddáfího jednotkám postoupit k pobřeží Středozemního moře a zahnat „rebely“. Již nějakou dobu neproběhly žádné chirurgické nálety.
Cílem je možná vyrazit politické a ekonomické ústupky od přeběhlíků a libyjské exulanty prolezlé dočasné Národní rady (INC) – nebezpečného spolku postav, včetně bývalého ministra spravedlnosti Mustafy Abdel Jalila, v USA vzdělaného bývalého ministra plánování Mahmouda Jibrila, a bývalého obyvatele Virginie, nového „vojenského velitele“ a aktiva CIA Khalify Hiftera. Obdivované domácí mládežnické hnutí 17. února – které bylo v popředí povstání v Benghází – bylo zcela odsunutou do pozadí.Welcome to NATOstan
Je to první africká válka NATO, stejně jako je Afghánistán první válkou NATO ve střední/jižní Asii. Nyní pevně konfigurováno jako ozbrojená paže OSN je globální policajt NATO na pochodu a zavádí svůj „strategický koncept“, schválený na Lisabonské schůzce vloni v listopadu (viz Vítejte v NATOstanu, Asia Times Online, 20. listopadu 2010).
Kaddáfího Libye musí být odstraněna, aby se Středomoří – mare nostrum starého Říma – stalo jezerem NATO. Libye je jedinou zemí v severní Africe, která není podřízena Africom nebo Centcom nebo nějakému z bezpočtu „partnerství“ NATO. Dalšími na NATO nenapojenými africkými zeměmi jsou Eritrea, Arabská demokratická republika Sawahiri, Súdán a Zimbabwe.
Navíc dva členové „Istanbulské iniciativy pro spolupráci“ NATO – Katar a Spojené arabské emiráty – nyní poprvé bojují po boku Africom/NATO. Překlad: NATO a partneři z Perského zálivu vedou válku v Africe. Evropa? Ta je příliš provinciální. Jedinou cestou je globální policajt.
Podle vlastního oficiálního doublespeaku Obamovy vlády mohou diktátoři, kteří jsou svolní s „americkým dosahem“ – jako Bahrajn a Jemen – relaxovat a projde jim prakticky cokoliv. Ale ti svolní s „pozměněním režimu“, od Afriky po Střední východ a Asii, si musí dávat pozor. Globální policajt NATO se na vás chystá. Se špinavými obchody nebo bez nich.
Exposed: The US-Saudi Libya deal vyšel 2. dubna na Asia Times Online. Překlad L. Janda.
Článek byl publikován 6.4.2011
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.