NATO kope v Libyi hrob pro Evropu

Operace západu proti Kaddáfímu postupují podle plánu. Díky letecké podpoře NATO rebelové pomalu, ale jistě začínají obkličovat jednotky plukovníka. Zastaralá libyjská protiletecká obrana nemůže raketovým útokům aliance odolat. Podle tohoto scénáře bude většina těžké výzbroje zničena maximálně do měsíce. Cestu do Tripolisu budou mít rebelové otevřenou.

Jak dlouho se plukovník, odstavený od vzdušného prostoru a moře, udrží? Očividně ne tak dlouho, jak by rád, ale nebude kapitulovat tak rychle, jak by NATO chtělo. Nemá problémy s municí a lehkými zbraněmi, ale to nelze říct o všem ostatním. Západní analytici se spoléhají na fakt, že zásoby potravin vydrží Kaddáfímu maximálně na čtyři měsíce.

Pokud se jeho agónie povleče, budou zapojeny pozemní jednotky aliance. Jejich představitelé již s rebely pořádají kurzy „mladých bojovníků“, kdy většina z nich není ve vojenských záležitostech příliš zkušená. V každém případě západní mocnosti nezačaly tuto operaci proto, aby se svržení plukovníka zastavilo v půli cesty.

O „libyjském Stalingradu“ nelze vážně mluvit. Byli jsme svědky všemožných chvástavých projevů o obraně Bagdádu v r. 2003, ale americké jednotky se ho zmocnily s minimálními ztrátami.

Nicméně problematika Libye zde nekončí. Po svržení Kaddáfího se bude muset západ postarat o další transformaci v Libyi. Budou východ a západ, Cyrenaica a Tripolitania, schopny koexistovat v jednom státu? To je velká otázka. Možná, že je to možné pouze pod vedením autoritářského vůdce. Vzhledem k faktu, že rebelové představují zájmy nejvýchodnější části Libye, může přijít náhrada plukovníka odtud.

Nicméně jestli bude Tripolitania, do jisté míry upřednostňovaná Kaddáfím, tolerovat vládu zástupců Cyrenaica zůstává otázkou. Není to jen otázka moci, ale také otázka distribuce ropných příjmů země.

Pracovní podmínky na libyjském energetickém trhu byly pro zahraniční společnosti „tvrdé“. Nicméně působily tam, protože náklady na vytěžený barel nepřesahovaly dva dolary.

Opravdu můžeme říct, že opozice dosazená k moci západem bude hrát podle pravidel, podle kterých hrál Kaddáfí? V každém případě se zdá být logickým, že lidé dosazení západem mu poděkují za pomoc tím, že mu poskytnou ziskovější kontrakty.

Velikost zisků z prodeje libyjských energetických zdrojů na světových trzích by byla mnohem menší, než za Kaddáfího. To znamená, že Libyjci by museli zapomenout na výhody, které měli za Kaddáfího, jako litr benzínu za 14 centů nebo bezúročné půjčky na nákup obytných nemovitostí.

Jak loajální by Libyjci byli k takové vládě, a byla by schopná zajistit plynulé dodávky ropy a plynu do zahraničí? To je další otázka, na kterou nikdo nezná odpověď. A rovněž když mluví o svržení Kaddáfího, západ zatím přesně neví, kdo by ho mohl nahradit. Je pravděpodobné, že nakonec bude dosazen někdo z představitelů „liberálního bloku Benghází“, který se přidal k rebelům v pravý čas.

Avšak budou liberálové schopni si moc udržet? Uspořádání demokratických voleb v zemi může mít za následek neočekávané výsledky. Autorita poskoků západu je v libyjské společnosti mizivá. Proto mohou být velmi brzy zlikvidováni islámskými radikály. Místo „nepředvídatelného“ Kaddáfího tam budou zcela předvídatelní islamisté.

Je absurdní mluvit v takové arabské zemi o demokracii. Jevgenij Satanovsky, prezident Institutu pro Střední východ, to výstižně popsal jako „právo většiny zabíjet menšinu“. Nicméně takové podrobnosti západ nezajímají. Důležitou věcí je, jak nedávno uvedl Obama, „demokratizace Libye“. Tedy Libye bez Kaddáfího, která bude nakonec rozdělena podle historicko-geografického principu na nepřátelskou Tripolitanii a Cyrenaica.

Odstranění bývalého libyjského vůdce otvírá Pandořinu skříňku. O věcech, které se po odstranění plukovníka stanou, můžeme mluvit do nekonečna, ale jedna věc je jasná: každá bomba a raketa shozená západem na Libyi se obrátí proti němu. Například dnes jen velmi málo lidí v EU se zamýšlí nad proudem utečenců do evropských zemí. V posledních letech to byl libyjský směr, který byl jedním z klíčových pro pronikání ilegálních imigrantů z rozvojových zemí do EU.

Kaddáfí se s imigranty nějakým způsobem vypořádal. Po jeho odstranění bude nemožné udržet situaci pod kontrolou. Ta si vyžaduje silnou jednotnou vládu, která po svržení plukovníka v dohledné budoucnost nebude. Pokud to nastane, můžeme očekávat zvýšený příliv přistěhovalců do EU. S každým novým nezvaným hostem se již tak výbušná situace u přistěhovalců v Evropské unii pouze zhorší.