Zvláštní nouzová zpráva: Japonské zemětřesení, skrytá jaderná katastrofa

Zvláštní nouzová zpráva I

Vlna, připomínající Hokusaiho mistrovské dílo, se přelila přes vlnolamy a ochranná opatření a přes obrovské čtyřnohé bloky zvané tetrapody na japonském pobřeží a vrhla proti nim lodě, které skončily na parkovištích v centru města. Pobřežní oblasti byly brzy zbaveny aut a domy pluly po vodě a pak zpět do moře. Výška vln až 10 metrů byla ohromující, ale než to začneme považovat za nepředstavitelné, vezměme v úvahu historickou tsunami Sanriku, která se tyčila do výšky 15 metrů a zabila v r. 1896 27,000 lidí.

Děsivá síla přírody, jakkoliv se jí můžeme děsit, je pouze tak velká, jako lidmi zapříčiněná zranitelnost naší civilizace. Brzy po vánocích 2004 jsem se dobrovolně přihlásil na záchranné práce po tsunami v Indickém oceánu, a zároveň jsem prováděl studii příčin úmrtí lidí v jižním Thajsku na místě. Zpráva, vydaná univerzitou v Hong Kongu a Thammasat, došla k závěru, že vysoký příliv nebyl jedinou příčinou obrovského počtu obětí. Ne, jsou to budovy, co zabíjí – abych byl konkrétní, špatně navržené struktury bez únikových cest na střechu, nebo, díky naší hrabivosti u nemovitostí, situované do vysušených lagun a řečišť, nebo na kypré skládky. Při katastrofě Tohoku bylo ultra moderní letiště Sendai bezmocně zaplaveno ze všech stran, zatímco obrovský černý proud poblíž smetl celé domy.

Další hrozby jsou zabudovány do slabých míst naší infrastruktury a energetických systémů. Koule oranžových plamenů valící se z obrovských úložných zásobníků v Ichihara a Chiba by nikdy nevznikly, pokud by byla provedena řádná technická bezpečnostní opatření. Kdykoliv se věci zvrtly, podkladová rizika vedla k závazkům a v zodpovědné společnosti i ke zodpovědnosti.

Většina lidí předpokládá, že pedantní Japonci patří k nejzodpovědnějším lidem na světě. Jako investigativní novinář, který informoval o zemětřesení v Hanshin (Kobe) a plynovém útoku v tokijském metru, bych si dovolil nesouhlasit. Japonsko je pouze lepší než ostatní v organizování oficiálního ututlávání.

Skrytá jaderná krize

Opakující se tendence popírat systémové chyby – „abychom se vyhnuli veřejné panice“ – má kořeny v odhodlání etablované byrokracie chránit sebe, spíše než aby podle deklarovaného účelu sloužila své zemi nebo lidem. To je nevyřčené pravidlo ve většině vlád, a v tomto ohledu není Japonsko žádnou zářnou výjimkou.

Takže o čem se na příkaz vlády v Tokiu nemluví? Oficiální mantrou je, že všech pět jaderných elektráren na severovýchodě je uzavřeno, jsou bezpečné a nedochází k únikům. Skrytou realitou je, že nejméně jedna z nich – jaderná elektrárna Fukušima Tepco – má vyhlášený nouzový poplach kvůli zemětřesením způsobeném porušení a poškození ochranného krytu. Elektrárna Fukušima je se svými šesti vodu ohřívajícími reaktory jednou z největších na světě.

Za poslední desítky let byla japonská veřejnost Tokyo Electric Power Company ujišťována, že její jaderné reaktory jsou připraveny na jakoukoliv možnost. Přesto není poslední problém ve Fukušima prvním zamlčeným problémem u jaderné energetiky, jen tím posledním. V r. 1996 při incidentu v reaktoru v provincii Ibaraki vláda nikdy nepřipustila, že radioaktivní spad přešel přes severovýchodní předměstí Tokia. Naši reportéři dostali potvrzení z monitorovacích stanic, ale tisk byl pod náhubkem a měl nařízeno nezveřejňovat žádné alarmující zprávy a fakta byla ignorována. Pro zemi, která žila pod atomovými mraky v Hirošimě a Nagasaki, se totální popírání stává nyní možným jen proto, že prst na tlačítku je nyní náš vlastní.

Lidé jsou nejlepší obrana

Navzdory národní závislosti na jaderné energii, která umožňuje neonovým světlům na slavném rohu Shibuya jasně zářit, zůstává Japonsko stále nejlépe připravenou společností na zemětřesení, tsunami, požáry a další katastrofy. Každá ekonomická jednotka, malá nebo velká, má plán nouzové reakce. Zemětřesení Tohoku udeřilo odpoledne v pracovní den, což znamená, že pracovníci ve všech továrnách a kancelářích působí jako tým při hašení malých požárů, uzavírání plynovodů, poskytování prví pomoci a obnově komunikačních systémů. Dokonce i ve většině domácností mají obyvatelé nabíjecí svítilny zapojeny do zásuvky a nouzovou zásobu lahví s vodou.

Severovýchod Japonska je připraven lépe než ostatní místa, protože po zemětřesení v Kobe v r. 1995 regionální Keidanren, či federace průmyslových organizací, sponzorovala pečlivé vyhodnocení rizik a studii krizové reakce. Zaměstnanci Tohoku Keidanren, kteří znali mé zprávy o zemětřesení v San Francisku a Kobe, mne požádali, abych napsal článek propagující připravenost na katastrofy.

Prvním na mém seznamu byla komunikační síť, jako občanské rádiostanice, které umožnily lidem v severní Kalifornii zorganizovat se navzdory výpadkům proudu. To vedlo přímo k rychlému udělení licence pro nové věže mobilních telefonů, vybavené záložními bateriemi.

Druhou věcí byla schopnost velkých továrnách vyrábět vlastní elektřinu agregáty, aby tato velká zařízení mohla dobíjet baterie, poskytovat osvětlení a čerpat vodu pro své sousedství, a je-li nezbytné poskytnout přístřeší, hygienická zařízení a zdravotní péči. Tyto systémy musí být běžně provozovány aspoň o víkendech, aby bylo zařízení pravidelně prověřováno a lidé si uchovali znalosti o jejich provozování.

Třetí, a nejdůležitější, věcí je schopnost jedinců dát se dohromady jako soběstačná komunita. V Kobe společnost zkolabovala kvůli pocitu osobní porážky. V San Francisku, naopak, sousedé vycházeli vstříc a otvírali dveře pro přátele, poskytovali obětem zásoby jídla a své srdce a podobně. Bez soucitu je každý z nás skutečně velmi osamocený.

Jako členové komunity, kteří se mohou rychle ocitnout nazí a čelit nepředstavitelným rizikům, musíme jednat, abychom zneškodnili smrtící „bombu“, která nám poskytuje světlo, energii pro spotřebiče a klimatizaci. Prevence dalšího Černobylu nebo Three Mile Island začíná tehdy, když přestaneme naivně věřit v nákladovou výhodnost uranu, a ostatně i v čistotu a zdravotní nezávadnost „čistého“ uhlí.

Japonsko má rozsáhlé nedotčené zásoby pobřežní větrné energie, jediné praktické alternativy jaderné energetiky a fosilních paliv. Přesto jaderná lobby, uhelné společnosti a velcí ropní hráči tlačí na vládu a průmysl, aby neústupně odmítaly investovat do pokročilých a účinných turbín, včetně magnetických levitačních rotorů, které odstraňují jakoukoliv potřebu energii z neobnovitelných zdrojů.

V jistých fázích vývoje společnosti přijde nezaměnitelná zpráva, abychom se zbavili své bezpečnostní pokrývky a surfovali jsme na vlně budoucnosti. Tsunami je právě takovým signálem přicházejícím z hlubin oceánu, který má probudit Japonsko, jako světovou technologickou velmoc, aby prosazovalo rychleji čistší, zelenější a bezpečnější svět.

Zvláštní nouzová zpráva II

Monitoring zemětřesení: Tavení začalo – sobota 12. března (v poledne japonského času)

Probíhá tavení. Japonská Agentura pro průmyslovou a jadernou bezpečnost oznámila, že radioaktivní izotopy cesia a jódu byly detekovány monitorovací stanicí v jaderné elektrárně Fukušima 1. Přítomnost těchto látek ve vzorcích vzduchu je jistým indikátorem, že začala neřízená řetězová reakce. Přehřáté uranové tyče se prožraly svým ochranným kovovým pláštěm a začaly s jaderným štěpením. Oznámení regulační agentury ruší předešlé tvrzení provozovatele elektrárny TEPCO, že všechny uranové tyče jsou nedotčeny.

Národní institut radiologie, v Chiba u Tokia, dopravil tým lékařů a sester vrtulníkem do zdravotního střediska nacházejícího se 5 km od elektrárny Fukušima, aby tam monitoroval jadernou expozici u pracovníků, členů nouzových týmů a místních obyvatel.

Pracovníci elektrárny, kteří dnes ráno znovu začali s pumpováním studené vody do reaktoru, jsou zpomalováni následnými otřesy přesahujícími stupeň 6 Richterovy stupnice. Provozovatel elektrárny TEPCO nařídil dnes ráno vypuštění páry z přehřátého reaktoru, protože vnitřní tlak je dvakrát vyšší, než přípustný limit v původním plánu zařízení. Představitelé elektrárny říkají, že z páry jsou odfiltrovávány radioaktivní částice. Mimo elektrárny nicméně monitorovací stanice detekovaly vnější radiací na 8 krát vyšší úrovni než normál, což naznačuje buď únik, nebo selhání filtrování.

Tři ze šesti reaktorů jaderné elektrárny Fukušima TEPCO byly v době zemětřesení Tohoku v provozu. Selhání záložních generátorů způsobilo výrazný nárůst teplot v reaktorech č. 1 (výkon 46 MW) a č. 2 (výkon 784 MW).

Japonská vláda zaslala v noci na nákladních autech do obou elektráren mobilní generátory ve snaze obnovit chod chladících pump. Záložní baterie v elektrárně, které napájí řídící systém, byly vyčerpány po 8 hodinách výpadku energie. Úřady nyní umísťují a posílají roboty, aby na dálku řídily opravy reaktorů, protože vnitřek je pro lidské zaměstnance nebezpečný.

Dopad na severní Ameriku

Pacifický vzdušný proud v současnou chvíli proudí na východ, ke Spojeným státům. V případě velkého roztavení a nepřetržitého uvolňování většího množství radioaktivity budou částečky ve vzduchu přeneseny přes oceán v kobercích, které projdou nad jižní polovinou Oregonu, Montany a Idaho, nad celou Kalifornií, Nevadou, Utahem, Coloradem, Wyomingem, Dakotami, severní Nebraskou a Iowou, a skončí ve Wisconsinu a Illinois, a možná budou unášeny dále na východ, v závislosti na povrchu a směru větru.

Lze očekávat, že většina radioaktivního prachu bude putovat vysoko v atmosféře, kdy spad bude závislý na zónách nízkého tlaku, srážkách a teplotách nad USA. Pokud bude možné roztavení ve Fukušima zastavit, malé množství částic bude rozptýleno do atmosféry a budou mít na zdraví lidí a zvířat malý bezprostřední dopad.

Dalším klimatickým faktorem, který je třeba vzít v úvahu, je potenciál pro proměnný El Nino, který posune vzdušný proud dále na sever, což způsobí spad nad západní Kanadou a velkým počtem amerických států.

Sezónní deště nad Japonskem začínají normálně až v polovině dubna, a významnými se stávají až počátkem června.

Pokud bude někdy detekováno uvolnění silné radiace, je potenciální taktikou pro snížení kontaminace severní Ameriky to, že americké, kanadské a ruské letectvo zasejí mraky nad severozápadem Pacifiku chemikáliemi, aby se vytvořila fronta nízkého tlaku a srážky, a minimalizovalo se množství částic, které dorazí do severní Ameriky.

Zvláštní nouzová zpráva III

Zemětřesení Ohoku a monitorování tsunami 2: „Chlápci pro dobré zprávy“

Neděle, 13. března 2011 (8:00 tokijského času)

Po schůzi na vysoké úrovni svolané neschopným premiérem již japonské agentury nezveřejňují nezávislé zprávy bez předchozího schválení nahoře. Cenzura je aplikována podle článku 15 zákona o stavu nouze. Zatajování špatných zpráv je elegantní způsob, jak uklidnit veřejnost. Podle hlavního tajemníka vlády je přehřívání reaktoru snižováno a úroveň radiace klesá. Kontejner reaktoru jednotky č. 1 není prasklý, navzdory explozi, která zničila jeho budovu.

To, co explodovalo, nebyl reaktor.

Takže co způsobilo explozi, která smetla střechu a zdi ze zesíleného betonu? Ticho.

Ano, není se čeho obávat, pokud zůstanou obyvatelé doma, vypnou své klimatizace a nebudou dýchat zhluboka. Jděte všichni spát.

Únik radiace v jaderné elektrárně Fukušima 1 je nyní oficiálně označen stupněm „4“ na mezinárodní stupnici pro jaderné události o 7 stupních. Je to stejné kritické zařazení, které měla dřívější menší nehoda v elektrárně Tokaimura v Ibaraki. Technicky neexistuje žádné srovnání. V Tokaimura nedošlo k částečnému roztavení.

Dost bylo dobrých zpráv

Starosta města Tsugura, domova problémy stíhaného plutoniového množivého reaktoru Monju v prefektuře Fukui, odmítl chabé vysvětlení Tokia ohledně výbuchu ve Fukušima a požadoval, aby Agentura pro jadernou a průmyslovou bezpečnost provedla okamžitě podrobné šetření.

Zvláštní zdravotnický tým z Národního institutu radiologie, dopravený vrtulníkem z Chiba do polního střediska 5 km od jaderné elektrárny č. 1, zjistil radiační onemocnění u 3 obyvatel ze vzorku 90 lidí. Přes noc počet civilních jaderných „hibakusha“ vystřelil na 19, ale podle dalších svědectví na 160. Evakuační zóna byla dále rozšířena, z 10 na 20 km.

Třetí reaktor, jednotka 6, přišel o chladicí systém a přehřívá se, spolu s reaktory 1 a 2.

Elektrárna Fukušima 2, více na jih, je obklopena zdí mlčení a je prováděna tichá evakuace.

Hasiči pumpují mořskou vodu do tří přehřátých reaktorů Fukušima 1. Povinné zásobování sladkou vodou chybí, pravděpodobně v důsledku kontaminace tsunami z valících se mořských vln. Americký jaderný expert označil toto zoufalé opatření za ekvivalent „průchodu Hail Mary“ (z amerického fotbalu, vypálení na velkou vzdálenost učiněné v zoufalství s minimální šanci na úspěch).

Takže premiér by měl doufat, že se malá japonská křesťanská komunita horečnatě modlí. Protože v tuto chvíli žije Japonsko a většina světa na modlitbách.

Hráči, ne modlitby

USA: Bílý dům poslal tým, aby jednal s k Washingotnu přátelskou vládou Naoto Kana. Místo aby poslal experty z ministerstva energetiky, Agentury pro jadernou bezpečnost a ministerstva zdravotnictví, posílá prezident Obama představitele USAID, což je krytí pro CIA.

Přítomnost těchto paranoidních žvanilů jen potvrzuje podezření na ututlávání na nejvyšší úrovni. Proč by se Agentura tak obávala katastrofy? Jsou zde bezpečnostní důvody, jako ten, že regionální „nepřátelé“ Pyongyang, Peking a Moskva této krize využijí. Právě naopak, Čína a Rusko nabídly neomezenou civilní pomoc.

Zadruhé, mají tam koordinovat pro-americkou veřejnou kampaň a synchronizovat ji s americkým úsilím řízeným z jaderné letadlové lodi USS Ronald Reagan. Mnoho Japonců může být skutečně loďmi námořnictva u pobřeží znepokojeno, připomíná jim to bombardování zápalnými bombami za velké války, a americké vrtulníky jim hřmí nad hlavami, jako by Sendai bylo vietnamským Danang roku 1968. Celý tento nácvik „pomoci“ má pachuť podvodu, majícího za cíl udržet americké vojenské základny v Okinawě a v tajnosti je udržet v palebném dosahu japonské armády na úpatí hory Fuji.

Zatřetí, aby zajistili ochranu letecké základny Misawa v zemětřesením zasažené prefektuře Iwate. Misawa je centrum amerického elektronického boje a high-tech špionáže ve východní Asii a má k dispozici letku P-3 Orion a anténu pro odposlech Echelon.

Čína: V kontrastu se skrytými úmysly Washingtonu zaslala Čína v rámci bezprecedentního kroku do Japonska tým pro nouzové situace. I když to svět neví, má Čína špičkové světové zkušenosti s likvidací nekontrolovaných jaderných reakcí a zastavováním úniků radiace ze svých uranových dolů a vojenských jaderných elektráren. To bylo odhaleno v r. 2003 při návštěvě geologického výzkumného střediska v na uran bohatých horách Altaj v regionu Xinjiang, kde vědci zveřejnili, „mimo záznam“, čínský vývoj minerálních směsí, které blokují radiaci „mnohem více, než na 90%, téměř zcela“. Na dotaz, proč své přípravky institut nezavedl do prodeje, odpověděl: „Nikdy jsme o tom neuvažovali.“ To je velmi špatné, protože pokud by bylo potřeba nějakého čínského vývozu, tak je to právě jejich proti-radiační pokrývka.

Rusko: Také Moskva nabídla bezpodmínečnou pomoc, navzdory probíhajícím teritoriálním sporům s Japonskem kvůli Kurilským ostrovům (včetně dodávek elektřiny podmořským kabelem – p.p.). Ruské letectvo, ze základen na Kamčatce a Kurilách, by mohlo hrát klíčovou roli při osevu mraků, aby se zabránilo radioaktivním částicím doletět nad USA. Američané by se měli učit, jak jednat jako týmový hráč v mezinárodním společenství, obzvláště nyní, kdy jsou v sázce životy jejich dětí v případě, že ve Fukušima dojde k totálnímu roztavení.

Kanada: Meteorologie se stává ještě zajímavější, navzdory přístupu „co mne znepokojuje“ skeptiků globálního oteplování. Podivnost přírody zvaná El Nino proměnlivý, pokud k ní dojde nyní na jaře, by mohla zatlačit pacifický jetstream na sever, což znamená, že západní Kanada a více amerických států by se ocitla pod větrným proudem radiačního spadu z Japonska.

Oprava k Monitoru 1: V našem spěchu jsme vynechali některé důležité podrobnosti ohledně použití tablet jodidu draselného. Ty se berou, aby zabránily radioaktivnímu jódu 131 zasáhnout lidskou štítnou žlázu, a tím se snížilo riziko rakoviny a dalších nemocí.

Yoichi Shimatsu, pracující nyní pro Fourth Media (Čína), je bývalým redaktorem Japan Times Weekly, a poskytoval zpravodajství ze zemětřesení v San Francisku a Kobe, účastnil se záchranných operací bezprostředně po tsunami v Indickém oceánu v r. 2004 a vedl výzkum v terénu pro architektonickou zprávu o strukturálních konstrukčních vadách, které vedly k obětem tsunami v Thajsku.