Wichi - další oběť války civilizací

Když jsem jen tak mimochodem s trochou času pročítal místní tisk (El Deber, Bolívie), udeřilo mě do obličeje poměrně podrobné zpravodajství o indiánském rodu Wichi, který obývá nativní lesy na severozápadě Argentiny, severovýchodně od města Salta a některé další menší přilehlé oblasti. Spíše, než jako o indiánském rodu, se o nich můžeme zmínit bez nadsázky coby o plně autochtonní civilizaci, kterých již na této planetě mnoho není, a naneštěstí i tato se nyní dostává do svého finálního existenčního ohrožení.

Indiáni rodu Wichi mají jednu obrovskou výhodu, která je ale pravděpodobně také trnem v oku systému, který jej dnes již plně obklopuje: absolutně nic od nás nepotřebují.

Wichi znamená v jejich rodném jazyce lidi. Oddělili se od národa Matacos / Mataguayos po přijetí křesťanské víry.

Mají svůj systém obživy, která z velké části spočívá v obývání nativních lesů, sběru ovoce, jednoduchém zemědělství a pokud je zrovna zima (v těchto oblastech poměrně mírná), věnují se také lovu lesní zvěře, aby nějakým způsobem vyrovnali přechodný potravinový deficit. Své artefakty lidového umění také občas vyměňují za věci, které sami neprodukují. Dá se říci, že žijí plně v harmonii s Universem a s přírodou, která je obklopuje.

Nikde jsem nenalezl žádné informace, že by se jednalo o divochy, kanibaly, černé mágy, nebo že by pořádali loupežné výpravy do přilehlých měst, či jen napadali turisty, kteří omylem zabloudí do jejich teritoria. Popravdě, agresivních kmenů je v Jižní Americe obecně spíše jen poskrovnu, většina kmenů, a Wichiové především, jsou mírní, mírumilovní a mnohdy se také některé z nich mísí s dnešní „moderní společností“ (to je i případ části Wichiů), leč zachovávajíc své určité tradice - záleží na oblasti, ve které se nachází. Právě v té mírnosti, mírumilovnosti a té vlastnosti, že například na rozdíl od jiných národů mají tendenci přijmout cizince s otevřenou náručí v domnění, že přichází s dobrými úmysly, se nachází také jejich zranitelnost. Jak oni sami připouští, jsou příliš slabí na to, aby čelili dnešní moderní společenské agresi a bezohlednému predátorství, tak příznačnému pro stále posilující korporativní kapitalizmus. Nemají žádný úřad pro národní bezpečnost, letectvo nebo tajnou službu, která by zajistila nepřátele ohrožující jejich národní zájmy. Ani nejsou povahově uzpůsobení k tomu, aby s humbukem obsadili nějaký místní úřad a domáhali se byť jen svých nejzákladnějších životních práv. Jsou téměř úplně závislí na respektu, který jim dáme.

S postupným odlesňováním především severu argentinského území si ovšem i Wichiové začali uvědomovat, že se dostávají do tíživé existenční situace. Začaly neúspěšné pokusy o jednání s Argentinskou vládou. Ta nakonec uznala, ovšem pod mezinárodním tlakem a s pomocí organizací na ochranu práv indiánských menšin, práva Wichiů na území o rozloze přes 250km čtverečních v té oblasti. Nikdy se ale nepodařilo dostat od vlády konkrétní dekrety k uznanému území. Nakonec vláda sdělila, že „ustupuje“ od původního záměru, a započala po letech měnit původní závazek, stručně řečeno „zeštíhlila“ prozatímně garantované území na pouhých 22km čtverečních s tím, že dekrety k půdě dostanou na pouhých 8km čtverečních.

Již nyní se objevují stále častější případy násilného vystěhování celých rodin, které danou oblast obývaly a chránily stovky let. Nutno dodat, že zákonná opatření a ústava Argentiny tyto praktiky zakazují, včetně dalších mezinárodních dohod a závazků například k UNESCO (viz. podobný problém na severovýchodě země s indiány Guaraní).

Také se objevují další náhle vzniklé společenské problémy související s krádeží tohoto teritoria a devastace jeho přírodních zdrojů. Je to především podvýživa Wichiů - ne, to není Afrika, kde jsme si snad už jakoby zvykli, že je to něco normálního. Žádná rozvrácená země, toto je Argentina roku 2011 - plně fungující a SOLVENTNÍ stát, jehož představitelé se s úsměvem zúčastňují dýchánků na nejdůležitějších mezinárodních fórech, aspirujíce na místo mezi uznávanými velmocemi, například vedle Brazílie. Ze soběstačných jedinců se pomalu, ale jistě stávají podvyživení žebráci, závisející na pomoci té samé vlády, která je okradla.

Také dalším problémem indiánských menšin obecně je to, že neumí tak snadno a dobře fungovat ve stresem ovládané společnosti jako my. Drahé a toxické potraviny, vysoké jízdné, nedostupné zaměstnání s vysokými profesionálními nároky a pracovním vypětím, vysoké sociální pojistné a daně - na to jsme si ostatně již zvykli, ale život sám, a už vůbec ne ten indiánský, takový vůbec není!

Další problém, který souvisí s nekvalitní stravou v důsledku ztrát svých území je i jejich zdraví. V Argentině je sice zdravotní péče ve státních zařízeních zdarma, ale v případě Wichiů se stále častěji objevují případy velmi hrubého zacházení že strany zdravotníků, kdy mnohdy na smrt nemocní pacienti musejí utíkat z nemocnice kvůli zdravotním zákrokům, které jsou častěji horší než nemoc sama. Podotýkám, že bílým pacientům se dostává péče naprosto normální a profesionální, s ohledem na technické možnosti takových zařízení. Například se zde do místního tisku dostala zpráva o těhotné wichijske dívce, které - aby uspíšili její porod - zdravotníci uštědřili několik ran do břicha tak, že zděšená utekla z porodního sálu a byla nucena dokončit porod mimo areál nemocnice. Nemluvně se narodilo však již mrtvé, jelikož patrně silné údery zdravotníků nevydrželo. A není to jen ojedinělý případ - je jich celá řada, dějí se neustále, v řadě míst a oběťmi jsou prakticky vždy Wichiové.

Dalším hříchem jsou četná znásilnění mladých wichijských dívek. Opět sehrávají roli ony povahové rysy samotných Wichiů, tj. mírnost a omezená schopnost bránit se společenskému predátorství. Wichiové na rozdíl od „moderní společnosti“ nemají naší věkovou hranici pro milostný akt (tak jako další přírodní národy), ale v žádném případě nepřipouštějí znásilnění. Toho se často dopouštějí i samotní míšenci na wichijskych dívkách. Na druhou stranu se objevují snahy kriminalizovat vztahy mezi různými věkovými skupinami kvůli věku dívek. Popravdě toho jsem si všiml i v Chile - Policia de Investigaciones (a je to problém i další řady zemí), kde se záhadně šíří jakási tolerance ke kapitálním zločinům jako vražda, znásilnění nebo loupež, zatímco justice se stará o to, s kým chodíte a zda-li vaší partnerce již bylo 18 let. To již ale bez ohledu na národnostní či územní spory.

K tomuto už jen snad chybí genocida, pro kterou naštěstí nejsou v Argentině příhodné politické podmínky. Ovšem přesto se Wichijové stávají obětí brutálních policejních zásahů na svém vlastním území, kdy korporace svou záškodnickou a bezohlednou činností pronikají stále hlouběji do jejich území, ničí lesy, laguny a působí utrpení i zvířatům, která je společně s Wichiji obývají po staletí či tisíciletí. V celé řadě případů opět dochází také k úmrtím či těžkým zraněním na straně Wichiů.

A ku prospěchu koho a čeho se toto všechno děje? Ano, likvidace soběstačnosti nejen této civilizace je na pořadu dne globální politiky jako takové. Zde se tato politika také mísí s bezohlednými zájmy velkokapitálu, konkrétně ropných společností, obchodníky se dřevem a korporací zabývajících se pěstováním sóji (Everest S.A. a další). Až budete tedy konzumovat geneticky upravenou sóju z Argentiny a udělá se vám z ní špatně, možná to nebude jen kvůli její přirozené toxicitě (postupně odhalované během posledních let), ani kvůli nebezpečným trans-genům do ní vpravených hazardními experimenty, ale možná právě proto, za cenu jakých škod a komu, byla vypěstována...

...nedělejme si iluze, není to případ, který se nás netýká. Představme si, že společenské nástroje jako povinná očkování, implantace čipů, ztráta soukromí, nemožnost soukromého vlastnictví, vysoké nájmy a toxické a drahé potraviny dosáhnou jednoho dne takové úrovně, že někteří jedinci jednoduše řeknou DOST! Kam se v takovýchto situacích můžeme uchýlit? No ano, buďte si jisti, že systém to ví lépe, než my, že právě útěkem k takovým civilizacím. Samozřejmě, že nejen Wichiové, ale i mnozí jiní by vás přijali, naučili by vás svým technikám lovu a přežití v lese nebo džungli a vy byste jim na oplátku předali něco ze znalostí té vaší „technokratické“ společnosti. Nejen z těchto důvodů nesmíme dovolit, aby likvidace těchto autochtonních civilizací pokračovala. Po této by bezpochyby následovaly amazonské národy, odkud také Wichiové původně vzešli. Představme si, že se jednou my sami dostaneme do situace, kdy nebudeme schopni se sami bránit a budeme také záviset na pomoci od někoho „tam venku“ nebo „tam nahoře“ či jen na znalostech třeba právě Wichiů, přičemž jsme dnes dovolili, aby byly tímto ohavným způsobem zničeny.

Ve své podstatě jsme ale na jedné lodi již nyní, jen si to nedostatečně uvědomujeme. Například starší občané bývalého Československa si vzpomenou na poválečnou likvidaci soukromého sektoru, i malých živností, opět zabavování půdy (všimněte si, jak je to vždy to samé, co se snaží vláda každému z nás ukrást). Já neznám ani jediný případ, kdy by vlastník uhájil například políčko nebo zahradu třeba jen o velikosti 1ha (s výjimkou některých poustevníků na vzdálené samotě, ale i mnozí z nich byli vtaženi do měst) a tehdejší StB vyvinula mimořádnou snahu o to, aby každý jak se říká „podepsal“. Zahrady byly odvedeny státu nebo rozděleny a políčka šla do JZD. A to mnohdy i za použití fyzického násilí, nebo nejméně výhrůžek a pronásledování.

To bylo v době, kdy jsme měli na rozdíl od velmocí jako Francie, Německo nebo Anglie vyspělý a fungující průmysl a naším osudem bylo stát se světovou průmyslovou a ekonomickou velmocí - Švýcarskem střední Evropy. Opět - naši nepřátelé si to uvědomili lépe, než my a po Mnichovské zradě následovala ta Jaltská. Dále po revoluci vystřídala fronty na chleba spíše finanční tíseň s nekrytou měnou a přesto, že se dnes řadíme s HDP mezi nejvyspělejší země světa, můžeme v klidu zapomenout na snadnou výdělečnou práci „s vlastní registrací“, kdy v 90. letech někteří jedinci vydělali násobky průměrného platu s prací několik hodin týdně, přičemž naše HDP bylo tehdy na úrovni rozvojových zemí. Místo „Komárkovskeho“ dosažení úrovně Německa během několika let (a to nebylo to nic nereálného) jsme se propadli ke ztrátě dalších špičkových podniku a zemědělství, zadluženosti a dnes závislosti nejen na EU, jež i ta se postupně propadá spíše na úroveň naši. Exekuce majetku, přezdívané coby „moderní inkvizice“ možná brzy skončí, ale proslýchá se o chystaném postupném zvyšování daní z nemovitostí a pozemků až do nebes, což bude další rána těm, kteří sní o vlastní produkci a nezávislosti na zbytku společnosti, nebo vůbec jen o slušné a jisté existenci. Již nyní je v některých zemích téměř nemožné vlastnit pozemek či dům. Jak by se systému líbilo, kdybychom v takovýchto situacích mohli argumentovat tím, že indiáni mají taky svoji půdu a neplatí daně, a že my chceme mít také jejich svobodu?

Kde toto skončí? Budou chtít vykácet veškeré lesy na této planetě a zničit mořský život, abychom i vzduch museli kupovat? Já si stále více uvědomuji a děsím se, že tato válka je totální a probíhá na globální úrovni, proti každému z nás, bez výjimky - i proti mnohým těm, kteří ji dnes vedou, aniž by si uvědomili konečné následky svých vlastních činů. Kdy si to uvědomíme my? Já jsem proto zvednout se že židle a něco s tím udělat...teď hned!

Vlastní zákony, které porušuje vláda Argentiny a korporace:

• Národní Ústava Argentiny.
• Ústava Provincie Salta.
• Zákon 26.160 - ochrana indiánských menšin a jejich nativních lesů
• Zákon 7070 o životním prostředí Provincie Salta
• Zákon 7107 o chráněných územích Provincie Salta
• Zákon 25.675 o obecné ochraně životního prostředí a minimálním rozpočtu
• Zákon 13.273 o ochraně lesního bohatsví
• Zákon 22.421 o ochraně lesní zvěře
• Zákon 24.375 o schvalování konvencí o biologické diversitě
• Zákon 24.701 o schvalování konvencí OSN v boji proti postupu pouště v zemích postižených suchem
• Zákon 22.344 o schvalování konvencí o ohrožených druzích lesní fauny a flóry
• Mezinárodní konvence pro obchod s lesními ohroženými druhy CITES
• Zakládající dohoda MERCOSUR z Asunción, Paraguay

Další údaje:

INAI - Institut pro Záležitosti Indiánů: INAI - Ministerio de Desarrollo Social
San Martín 451, E.P.
(1004) Ciudad de Buenos Aires.

Tel.: (54–11) 4348–8235/38 nebo 46.

E–mail: indigena@medioambiente.gov.ar

Presidentský palác:

Pdta. Cristina Fernandez
Tel.: (54-11) 4344-3600