Co je "ruské"?

V posledních letech se stalo velmi aktuálním tzv. ruské téma, které je značně používáno v politické aréně. Tisk a televize jsou plné řečí na toto téma, většinou jsou to však řeči matné a rozporuplné. Kdo říká, že ruský národ ve skutečnosti neexistuje, kdo považuje Rusy pouze za Pravoslavné, kdo vkládá do tohoto pojmu všechny rusky hovořící? Mezitím věda již podala jednoznačnou odpověď na tuto otázku.

Vědecké údaje uvedené níže se zdají být velkým tajemstvím. Formálně se tyto údaje nevedou jako utajené, jelikož jsou získány americkými vědci nad rámec obranného výzkumu, dokonce na některých místech jsou publikovány, ale organizovaně řízené mlčení kolem nich nemá obdoby. Pro srovnání – z jaderného projektu v jeho počátečních fázích tu a tam občas něco prosáklo do tisku, ale v tomto případě – nic!

Co je to za tak obrovské tajemství, které je na světě tabu? Je to tajemství původu a historického vývoje ruského národa.

Proč veškeré informace zatajují, o tom později. Za prvé, stručně o podstatě objevu amerických genetiků.

V lidské DNA se nachází 46 chromozomů, polovina je zděděna od otce a polovina od matky. Z 23 chromozomů od otce je jediný mužský Y-chromozom, který obsahuje sadu nukleotidů, které se dědí z generace na generaci bez jakýchkoli změn v průběhu tisíciletí. Genetici se odkazují na tento soubor haploskupin. Každý člověk žijící v současnosti má v DNA přesně stejné haploskupiny, jako jeho otec, dědeček, pradědeček, pradědeček a tak po mnoho generací zpět.

Haploskupina díky své genetické stálosti je stejné pro všechny lidi stejného biologického původu, to jest u mužů jednoho národa. Každý národ má biologicky unikátní haploskupiny, které se liší od podobných sad nukleotidů v jiných národech, které jsou jako jeho genetická matrice, tedy druh označený etnickou nálepkou. V biblickém pojetí to může být uvedeno tak, že pánbůh rozdělil lidstvo do různých národů a každého z nich označil unikátním souborem nukleotidů s Y-chromozómem v DNA. (Ženy mají stejné matrice, pouze v jiném souřadnicovém systému - v mitochondriálních DNA prstencích).

Samozřejmě nic není v přírodě naprosto konstantní, jelikož pohyb je forma existence hmoty. Mění se i haploskupiny - v biologii se tyto změny nazývají mutace - ale probíhají velmi zřídka, v intervalech tisíciletí a genetici se naučili přesně určit jejich místo a čas. Například, američtí vědci zjistili, že k jedné taková mutaci došlo před čtyřmi a půl tisíci lety, na Střední Rusi. Chlapec se narodil s poněkud jinou haploskupinou, než jeho otec, které přiřadili genetickou klasifikaci R1a1. Otcovská R1a zmutovala a vznikla nová R1a1.

Mutace se ukázala jako velmi životaschopná. Rod R1a1, který započal ten malý chlapec, přežil, na rozdíl od milionů dalších rodů, které zanikly, když se přerušily jejich genealogické linie, ale on se rozrodil na obrovském území. V současné době držitelé haploskupiny R1a1 představují 70% z celkové mužské populace Ruska, Ukrajiny a Běloruska a ve starých ruských městech a vesnicích dokonce až 80%. R1a1 je biologická matrice ruského etnika. Tato sada nukleotidů je ryze ruskou z hlediska genetiky.

To znamená, že ruský lid s geneticky moderní formou vznikl v evropské části Ruska asi před 4500 lety. Chlapec s mutací R1a1 byl přímý předek všech žijících mužů současného Ruska a jeho DNA je dar této haploskupině. Všichni jsou jeho biologičtí nebo také pokrevní příbuzní a v souhrnu představují jediný národ – Rusy.

Biologie je vědou přesnou, která se nemýlí. Dvojí interpretaci nepřipustí a genetické poznatky o pokrevnosti přijal i soud. Proto geneticky-statistická analýza struktury obyvatelstva na základě vymezení haploskupin v DNA je mnohem autentičtější a můžete sledovat historické trasy lidí lépe, než etnografie, archeologie, lingvistika a další, zabývající se touto problematikou.

Skutečně haploskupinu v Y-chromozómu DNA na rozdíl od jazyka, kultury, náboženství a dalších výtvorů lidských rukou, nejde upravovat, jakožto ani asimilovat. Je to buď jedno nebo druhé. A pokud statisticky známému množství původních obyvatel konkrétního území přísluší jistá haploskupina, s absolutní jistotou můžeme tvrdit, že tito obyvatelé lidé pocházejí z původních nosičů haploskupiny, která se na tomto území vyskytovala.

Z badatelského hlediska je nápis na hliněné nádobě "VASJA TADY BYL“ samozřejmě důkaz poukazující na přítomnost Vasila na tomto místě, ale jen nepřímo. Někdo si z legrace mohl Vasjovo jméno napsat na hrnec a mohl jej přinést z jiných oblastí a tak podobně. Ale pokud jsou tu místní lidé a v jejich DNA se nachází Vasjova haploskupina, máme přímý a nezvratný důkaz, že Vasja nebo jeho pokrevní příbuzní po meči zde skutečně žili a dědictví vrozených biologických známek nejde zpochybnit. Proto je primární genetická historie a všechno ostatní může jen doplňovat, nebo vysvětlovat, ale ne popírat.

Jako příklad uveďme americké genetiky, potomky různých přistěhovalců, nadšence pro otázky původu, kteří začali pátrat po světě, přičemž testovali lidi, aby zkoumali vlastní biologické kořeny. Výsledek pro nás představuje obrovský význam, jelikož to vrhá světlo na skutečnou historickou cestu našich ruských lidí a bortí mnoho zavedených mýtů.

Tedy na střední ruské rovině (místo maximální koncentrace R1a1) před 4500 lety vzniklý ruský lid se množil a rychle rozšiřoval svůj vliv. Před 4000 lety přišli naši předkové na Ural, kde založili Arkaim, "civilizaci měst" se spoustou měděných dolů a mezinárodními spoji do Kréty (chemická analýza některých nálezů svědčí o uralské mědi). Vzezřením byli stejní jako my dnes, žádné mongoloidní a jiné ne-ruské rysy v dávném Rusku neexistovaly. Vědci rekonstruovali kosterní pozůstatky mladé ženy z "civilizace měst“ a zjistili, že má typickou ruskou krásu. Miliony jí podobných žijí dodnes ve stejné ruské provincii.

Před 3500 lety se haploskupina R1a1 objevila v Indii. Historie příchodu Rusů do Indie je známá díky peripetiím s územní expanzí našich předků, jejichž okolnosti popisuje dostatečně podrobně staroindický epos . Jsou tu i další důkazy tohoto eposu, včetně archeologických a jazykových.

Je známo, že starověké Rusy v tu dobu nazývali Árji, jak jsou zaznamenáni v starých indických textech. Víme také, že místní Indové jim toto pojmenování nedali, ale bylo přineseno. V hydronomice a toponomice jsou uchovány přesvědčivé důkazy o řece Arijka, vesnici Horní Aria a Dolní Aria v Permské oblasti, samém srdci uralské civilizaci měst, atd.

Víme také, že objevení se ruské haploskupiny R1a1 na území Indie před 3500 lety (vypočtené dle genetiků narozením prvního Indo-Aria) bylo doprovázeno ztrátou rozvoje místní civilizace, kterou objevili archeologové na místě prvních vykopávek a nazvali ji Harapskou. Ještě předtím, než přelidněný národ z údolí řeky Indu a Gangy zcela zmizel, začal budovat obranná opevnění jako nikdy ve své minulosti. Nicméně opevnění, zdá se, nepomohla a harapská perioda indické historie se změnila na árijskou.

První paměti indického eposu, který hovoří o příchodu Árjů, byl psán v období r. 400 11.stol. př. n.l., a ve 3. stol. př.n.l., se již vyvinul starodávný literární indický jazyk sanskrt, který je překvapivě podobný ruskému jazyku.

Nyní muži „ruské rodiny R1a1“ tvoří 16% z celkové mužské populace v Indii a ve vyšších kastách je to téměř polovina - 47%, což naznačuje aktivní zapojení se Árjů na tvorbě indické aristokracie (druhá polovina mužů vyšších kast je zastoupená místními kmeny, většinou Drávidy).

Bohužel momentálně nejsou dostupné informace o etnogenetice íránské populaci, ale vědecká obec je zajedno v názoru na árijské (tj. ruské) kořeny starověké íránské civilizace. Starověké jméno Írán - Arian - perští králové rádi zdůrazňovali svůj árijský původ a to výmluvně demonstrovali u nich populárním jménem Darius. To značí, že i tam byli v dávných dobách Rusové.

Naši předkové migrovali z etnických ohnisek nejen na východ až k Uralu, na jih do Indie a Íránu, ale i na západ, tam, kde jsou nyní evropské země. Genetické statistiky jsou úplné: v Polsku, držitelé ruské (árijské) R1a1 haploskupiny představují 57% mužské populace, v Lotyšsku, Litvě, České republice a na Slovensku 40%, v Německu, Norsku a ve Švédsku 18%, v Bulharsku 12 %, zatímco v Anglii nejméně ze všech, pouhé 3%.

Bohužel nejsou žádné etnogenetické informace o evropské aristokracii, a proto není možné určit, jak rovnoměrný je podíl ruského genu ve všech sociálních vrstvách obyvatelstva tak, jako v Indii a Íránu, kde je árijský původ doložitelný. Jediným spolehlivým důkazem ve prospěch poslední verze je vedlejší produkt genetického vyšetření pro stanovení pravosti ostatků rodiny Mikuláše II. Y-chromozómy Cara i jeho následníka Alexeje jsou totožné se vzorky odebranými od příslušníků britské královské rodiny. Znamená to, že alespoň jeden královský rod v Evropě, konkrétně německý Hohenzollern, jehož větví se jeví anglický rod Windsorů, má árijské kořeny.

Nicméně, západní Evropané (haploskupiny R1b) jsou v každém případě našimi nejbližšími příbuznými. O dost bližší než severní Slované (haploskupiny N) a jižní Slované (haploskupiny I1b). Náš společný předek se západními Evropany žil asi před 13.000 lety, na konci doby ledové.

Přesídlení Rusů/Árjů na východ, na jih a západ (na sever nebylo kam jít, podle indických Véd žili před příchodem do Indie v blízkosti polárního kruhu) bylo předpokladem pro vytvoření speciální skupiny indoevropského jazyka. Je základem téměř všech evropských jazyků, některých jazyků současného Íránu a Indie. Ruský jazyk a starověký sanskrt jsou nejblíže ke každému ze zřejmého důvodu - v čase (sanskrt) a plošně (ruský jazyk) stojí bok po boku s původním árijským proto-jazykem, z něhož se tvořily všechny ostatních indoevropské jazyky.

Výše jsou uvedena nevyvratitelná fakta, mimo získané nezávislé studie amerických vědců. Je možné napadnout a vyvrátit všechny stejně s tím, že nesouhlasí s výsledky krevních testů na klinice. Ale ty nejsou předmětem sporu. Jsou prostě ignorovány. Pevně ututlané a tvrdohlavě mlčící o všem. A to z dobrého důvodu.

První důvod je zcela triviální a ponižuje se na obyčejnou vědeckou lži-solidárnost. Příliš mnoho teorií, koncepcí a akademické reputace nedovolí vyvrátit, natož revidovat staré vzorce na základě nedávných objevů etnogenetiky.

Například bylo by třeba přehodnotit vše, co víme o mongolsko-tatarské invazi do Ruska. Ozbrojené dobytí národů a zemí, jsou vždy a všude provázena hromadným znásilňováním místních žen. V krvi mužské části ruského obyvatelstva by toto muselo zanechat stopy v podobě mongolských a tureckých haploskupin. Ale tyto stopy nikde nejsou! Pouze plošná R1a1 a nic jiného, pouze zarážející čistota krve. Znamená to, že hordy, které přišly do Ruska, nejsou vůbec těmi, o kterých by bylo nutno přemýšlet, že by Mongolové kdy byli přítomni ve statisticky významném počtu, ani to, že byli nazýváni Tatary, to obecně není jasné. Kdo z vědců je schopen vyvrátit vědecké principy, sloupy, podepřené horami literatury a velkou autoritou?

Nikdo si nechce kazit vztahy s kolegy a být označen extremistou, přerušovat ustálené mýty. V akademickém prostředí – a to se stává docela často - v případě, že fakta neodpovídají teorii, tím hůře pro fakta.

Druhý důvod má nesrovnatelně větší význam, a tím je záležitost geopolitiky. Historie lidské civilizace se objeví v novém a zcela nečekaném světle a to může zanechat vážné politické důsledky.

Díky moderní historii z pilířů evropského vědeckého a politického myšlení se vychází z toho, že Rusové jako barbaři nedávno seskočili ze stromů, povahou retardovaní a neschopní tvůrčí práce. A najednou se ukáže, že Rusové jsou ti samí Árjové, kteří měli rozhodující vliv na utváření velkých civilizací v Indii, Íránu i v samotné Evropě. Evropané jsou podílem Rusů, jejich šťastného života, původního jazyka, kterým hovoří. Není náhoda, že v moderní historii patří nejdůležitější vynálezy a objevy ruskému etniku, jak v Rusku, tak i v zahraničí. Není náhodou, že právě Rusové odráželi invaze spojených sil kontinentální Evropy pod vedením Napoleona a Hitlera. A tak dále.

Není to náhoda, protože za tím vším je velká historická tradice, důkladně zapomenuta už po mnoho staletí, ale zakořeněná v kolektivním podvědomí ruského lidu a projevuje se vždy, když národ musí čelit novým výzvám. Projevuje se železnou nevyhnutelností vzhledem k tomu, že pochází z biologického základu ve formě ruské krve, která zůstává nezměněna po čtyři a půl tisíciletí.

Západní politici a ideologové se zamýšlejí nad adekvátností politiky vůči Rusku ve světle otevřených geneticko- historických skutečností. Avšak pouze zamýšlejí a měnit nic nechtějí. Odtud pramení spiklenecké mlčení kolem Rusko-Árijského tématu

Nicméně Bůh s nimi i s jejich pštrosí politikou. Pro nás je důležitější, že etnogenetika přináší nové věci do ruské situace.

S ohledem na to, že klíč je v samotném prohlášení existence ruského národa jako celku, biologicky a geneticky homogenního subjektu. Hlavní teze rusofobijské propagandy bolševiků a současných liberálů jsou právě popření této skutečnosti. Ve vědecké komunitě dominuje prohlášení formulované Levem Gumilevem v jeho teorii etnogeneze: ze směsi Alanů, Ugrinů, Slovanů a Turků se vyvinul "Velký Ruský Národ". „Národní vůdce“ opakuje „Popři Rusa, najdeš Tatara“. A tak dále.

Proč potřebují nepřátelé ruský národ? Odpověď je zřejmá. Pokud ruský lid jako takový neexistuje, ale existuje nějaká amorfní „směs“, pak se součástí takové „směsi“ může stát kdokoli - Němci, afričtí Pygmejové, dokonce i Marťané. Odmítnutí biologického původu ruského národa je ideologickým ospravedlněním pro pravidlo ne-ruské "elity" v Rusku, dříve sovětským, nyní liberálním.

A tu - Američané přicházejí se svými genetickými studiemi a ukazuje se, že neexistuje žádná "směs", že ruský lid žije beze změny již čtyři a půl tisíce let, že Alani, Turci a mnoho dalších etnik v Rusku sice žije, ale jsou to oddělené a odlišné národy atd. Vyvstává otázka proč Rusku již téměř jedno století vládnou ne-Rusové? To je nelogické a špatné, Rusko musí řídit Rusové.

Před šesti sty lety argumentoval český mistr Jan Hus, profesor Karlovy univerzity: "... Češi v Českém království po právu a nárokové podstatě by měli být v prvních vedoucích funkcích, stejně jako Francouzi ve Francii a Němci v jejich vlastních zemích." Jeho prohlášení bylo označeno jako politicky nekorektní, netoleraní a podněcující interetnické konflikty. Profesor Hus byl upálen na hranici.

Nyní mravy změkly a profesory neupalují, to proto, aby lidé neměli pokušení podlehnout husitské logice, Rusko je ne-ruská vlast, ruský národ jednoduše "nahradila" směs. To by nebylo tak hrozné, kdyby se odkudsi nevynořili Američané s jejich analýzami a celou věc tak nepokazili. Zcela umlčet je nelze, lze jen potlačit jejich vědecké výsledky, což se děje za chraplavých zvuků starých a otřepaných gramofonových desek s rusofobickou propagandou.

Zborcení mýtu o ruském lidu jakožto etnické "směsi" automaticky bortí další mýtus - mýtus o "mnohonárodnostním" Rusku. Až do teď se snažili etnické a demografické struktury naší Ruské země prezentovat jako salát z ruské "směsi" z mnoha domorodých národů i cizích diaspor. Díky této struktuře jsou všechny komponenty přibližně stejné velikosti, takže Rusko je údajně "mnohonárodnostní", nadnárodní.

Nicméně, genetická studie poskytuje velmi odlišný obraz. Ukazuje se, že 70% z celkové Ruské populace mužů je čistokrevně ruská. Podle předposledního sčítání lidu (poslední výsledky ještě nejsou známy), k ruskému původu se přihlásilo 80% respondentů, z čehož 10% se hlásilo jako zástupci jiných národů . Zbývajících 20% se hlásilo k 170 různým národům, národnostem a kmenům žijících na území Ruské federace. Celkově je Rusko zemí mononárodnostní, i když multietnickou, s drtivou většinou původně demografických Rusů. Zde začíná pracovat logika mistra Jana Husa.

Dále, o zaostalosti. Tento mýtus šel ruku v ruce s duchovenstvem, které vnucovalo názor, že do pokřesťanštění Ruska žili lidé v naprostém barbarství. Wow barbarství! Ovládali polovinu světa, založili velké civilizace, naučili domorodce svému jazyku – a to vše dávno před narozením Krista ... Ne, opravdu se nepletu, skutečná historie se neslučuje s náboženskou, křesťanskou verzí. Na ruském národě je něco originálního, přirozeného, s náboženskou tezí zcela neslučitelného.

Otec starověké řecké dialektiky, Hérakleitos, je známý autor výroku: "všechno, co teče se mění". Již méně známé je pokračování této věty: "s výjimkou lidské duše." Dokud je člověk živ, jeho duše zůstává stejná (co se s ní stane na onom světě, nezjistíme). Totéž platí i pro složitější formy života – čím je člověk pro národ. Duše národa se nezmění, dokud žije tělo národa. Tělo ruského národa je obdarováno zvláštní sekvencí povahy nukleotidů, určujícím tomuto tělu DNA. To znamená, dokud budou na Zemi žít lidé s haploskupinou R1a1 v Y-chromozomu, uchrání svou duši národa beze změny.