Zvláštní operace „zastřešené“ Pentagonem

Letadlo amerického letectva Globemaster III s číslem 77187 přistálo na letišti Ezeiza v argentinském hlavním městě 10. února. V celní zóně začali z bezedných útrob Boeingu vyvážet těžké bedny, dodané ze základny 7. skupiny zvláštních jednotek ve Fort Bragg v Severní Karolíně. Rutinní prohlídka nákladu probíhala v klidu, v přátelském ovzduší. Zbraně, munice, zařízení pro noční vidění a mnoho dalších věcí byly určeny pro účastníky kurzu ze Skupiny zvláštních operací Federální policie (GEOF)

Spolupracovníkům amerického vojenského atašé se citelně ulevilo. Vše šlo podle plánu. Pochybnosti u celníků nevznikly a bylo možné doufat, že připevní pečeti, dostanou suvenýry a odejdou domů. Vše se nečekaně zvrtlo. Některý z Argentinců zakřičel: „Jsou tu nedeklarované bedny!“ Když je začali prohlížet, ukázalo se, že v nákladních listech není uvedena téměř třetina nákladu. Vojenský atašé, plukovník Mark Alcott, a šéf americké vojenské mise v Argentině, plukovník Edwin Passmore, se pokusili situaci vyřešit „přátelsky“. Není třeba dělat z komára velblouda! Jsme partneři, musíme si důvěřovat!

Nicméně právě o to jde, protože k podobné epizodě s výraznými „odchylkami u nákladu zbraní“ na palubě amerického vojenského letadla došlo na Ezeiza již v srpnu 2010. Tehdy do konfliktu zasáhla Wilma Martinez, americká velvyslankyně v Argentině. Přiznala oprávněnost stížností celníků a nařídila okamžitý návrat letadla i s nákladem na základnu v Severní Karolíně. „Stydím se za takové chování (našich vojáků),“ řekla údajně paní Martinez. Její slova byla v Argentině vyložena jako odraz tajné války mezi ministerstvem zahraničí a Pentagonem o právo určovat politiku USA v latinské Americe.

A teď se to podezřele opakuje. Tentokrát celníci přemlouvání amerických diplomatů nepodlehli: „A kdyby došlo k podobné situaci u argentinského nákladu v USA? Bylo by možné se s vašimi chlápky přátelsky dohodnout?“ Otázka zůstala samozřejmě bez odpovědi. Situaci ještě více zhoršilo odhalení „diplomatického zavazadla“ bez průvodních dokumentů. Zpočátku se vojenští diplomaté pokoušeli vydávat ho za příruční kufřík, nezasluhující si pozornost. Když celníci trvali na svém a požadovali otevření kovového kontejneru, Američané to odmítli a „posadili“ na něj člena námořní pěchoty. Měnící se „stráže“ držely patrolu asi den, protože Alcott a Passmore a další na letiště dovlečení američtí diplomaté bránili výkonu povinností celníků. Ke zostření konfliktu přispěl příjezd argentinského ministra zahraničí Hectora Timermana. Prezidentka Cristina Fernández de Kirchner nařídila „jednat v přísném souladu se zákony země“ a docílit prověření obsahu „kufříku“. Američané dostali čas na přijetí „jediného možného“ rozhodnutí.

Druhý den, po intenzivních konzultacích s Pentagonem a ministerstvem zahraničí, muselo americké velvyslanectví ustoupit. Argentinci kontejner otevřeli. Uvnitř objevili zařízení pro konspirační komunikaci, šifrování a odposlouchávání, navigační zařízení GPS, kompaktní počítačové vybavení, a rovněž široký sortiment psychotropních látek a narkotik. Podle názoru argentinských expertů je veškeré toto vybavení a materiál určeno pro výzvědně-diverzní aktivity. Průběh otvírání „diplomatického zavazadla“, jeho obsah, a také bedny s kontrabandem (patřícím 7. skupině zvláštních jednotek), byl odvysílán v argentinské televizi. Aby se zabránilo dalšímu zostření konfliktu, bylo Boeingu amerického letectva dovoleno opustit Argentinu, spolu s „legální částí nákladu“ a instruktory.

Historie 7. skupiny amerických zvláštních jednotek je psaná krví. Tato skupina byla vytvořena půl roku po vítězství Fidela Castra na Kubě. Jako oblast její působnosti byla určena střední a jižní Amerika. Do válečné kroniky tohoto uskupení patří přípravy protipovstaleckých „eskader smrti“ v Salvadoru a Hondurasu, boj s drogovými kartely v Kolumbii, Bolívii a Peru. Příslušníci skupiny se účastnili operace „Spravedlivá věc“ v Panamě (svržení diktátora Noriegy) a invaze na Grenadu (likvidace socialistické vlády). Na pravidelné výcvikově-tréninkové cesty vojáků ze 7. skupiny do Argentiny a dalších zemí latinské Ameriky lze pohlížet jako na přípravy provedení podobných operací „v oblasti působnosti“ v budoucnu.

Argentinští politologové neponechali bez povšimnutí fakt, že „zahraničním zvláštním jednotkám“, majícím zkušenosti s tvrdými represivními akcemi, bylo umožněno vyučovat příslušníky Federální policie „nejnovější metody osvobozování rukojmí a boje s únosci“. V Argentině je „spolupráce“ podobného typu mezi ministerstvem obrany a ministerstvem vnitra v současnosti zakázaná zákonem. V letech vojenské diktatury vedla tato „spolupráce“ k neblahým následkům: 30,000 zavražděných a beze stopy pohřešovaných lidí! Američtí instruktoři s tím bezprostředně souviseli. Mnozí argentinští důstojníci absolvovali stáž ve „Škole Amerik“, kde byl zřejmě základním učebním předmětem „Manual de Interrogatorio“ (Příručka pro výslechy).

Kvůli skandálu v Ezeiza tak instruktoři ze 7. skupiny nemohli své zkušenosti s používáním zmodernizované varianty „Příručky“ argentinským policistům předat. Nicméně ještě není všem dnům konec. V říjnu jsou v Argentině prezidentské volby a americké velvyslanectví a na něj napojená „pátá kolona“ dělá vše možné, aby se „populistka“ Cristina nedostala k druhému funkčnímu období v Casa Rosada.

Na události na letišti v Buenos Aires zareagovali prakticky všechny státy UNASUR a vyjádřily solidaritu. Bolivijský prezident Evo Morales řekl: „Incident s letadlem byla nezákonná a nestoudná akce, která byla namířená proti suverenitě a nezávislosti Argentiny a celé latinské Ameriky. Šlo o demonstraci toho, jak Spojené státy obchodují s drogami na celém světě. Právě proto nemají právo a morální základ, aby mluvily o boji, který s tímto zlem vedou naše národy.“ Podle Moralesových slov „dovoz zbraní do Argentiny má za cíl destabilizovat, svrhnout demokracii a zákonně zvolené ústavní vlády v regionu“.

Venezuelský prezident Hugo Chavez vyjádřil názor, že tento incident „s letadlem Gringů, ve kterém se (Američané), za porušení všech zákonů, pokusili nelegálně dovézt zbraně, drogy a rovněž zařízení pro odposlouchávání telefonů“ svědčí o tom, že Spojené státy se chystají „udělat cokoliv, aby Cristina nebyla znovu zvolena hlavou státu“. O to se americké zvláštní služby pokoušely již při první prezidentské kampani Cristiny Fernández.

Vzpomeňme případ s „objevením“ kufříku s 800,000 dolarů při hraniční prohlídce, které se pokoušel do Argentiny provézt americko-venezuelský podnikatel Antonini Wilson, údajně aby je předal Cristině Fernández pro účely volební kampaně. Wilsonovi se podařilo beztrestně Argentinu opustit na druhý pas, své dolary vyvézt do USA a stát se „hvězdou“ mezinárodního skandálu, který měl za cíl Cristinu kompromitovat. Zinscenovaný proces v USA, informační humbuk a obvinění na svoji adresu nazvala operací „Odpad“. De facto všechny osoby, které svědčily u amerického soudu, byly spolupracovníky nebo agenty FBI. Na případu také aktivně pracovaly rezidentury CIA v Buenos Aires a Caracasu, kde hledaly „důkazy“ o tom, že finance na volební kampaň Cristiny byly poskytnuty z účtů PDVSA – státní venezuelské ropné společnosti.

Po únorovém incidentu na Ezeiza některé tiskoviny a elektronická vydání v Argentině poznamenaly: Cristina Fernández se „pomstila“ za operaci „Odpad“. Nezasloužené křivdy, kterých se Obamova vláda dopouští hojně, neodpouští. Jako zdroj je často citována WikiLeaks a „dotazy“ ministryně zahraničí Hillary Clinton na americké velvyslanectví v Buenos Aires ohledně „psychického stavu a duševního zdraví“ Cristiny. Urážlivý podtext tohoto dokumentu nelze oficiálními omluvami překrýt. Není toto snad důvodem, proč není Argentina začleněna do Obamovy cesty po latinské Americe naplánované na březen, kdy se zastaví v Brazílii, Chile a Salvadoru?

Týden po incidentu na letišti zájem novinářů o tuto událost citelně opadl. Rétoriku v protiargentinských výpadech zmírnili také představitelé ministerstva zahraničí a Pentagonu: „Jde prostě o nedorozumění.“ Nicméně na internetu diskuse o důvodu tajemného nákladu na palubě Globemaster III č. 77187 neutichají. Nekontrolovatelná přítomnost amerického letectva v regionu se stala pro bezpečnost latinsko-amerických zemí velmi povážlivou. Letadla Pentagonu nebe a letiště na kontinentu ovládla. Své lety zakrývají Američani dohodami, které podepsali v různou dobu a za pro ně výhodných podmínek. Prakticky na každém letišti kontinentu jsou rezervované stojánky pro americká vojenská letadla. Jejich náklad a cestující jsou jen zřídka prověřovány s takovou důsledností, jak tomu bylo na Ezeiza. A jak jinak? Je třeba partnerovi, který na sebe vzal základní břemeno boje s drogovými kartely a terorismem na západní polokouli, důvěřovat.

Historie tajných operací Pentagonu v latinské Americe není zdaleka u konce. Bedny s „nenahlášenými zbraněmi“ na Ezeiza nutí vzpomenout si na některé epizody studené války proti „rudé expanzi“. Kvůli zkompromitování levicové vlády Jacobo Arbenze v Guatemale (1951-1954) vytvořili Američané na území této země skrýše zbraní sovětského původu, aby mohli vzpurného prezidenta obvinit ze spolupráce s „Rudým impériem“.

Dnes je jiná doba a vhodným kandidátem pro podobná obvinění je především venezuelský prezident Hugo Chavez. Již ho „usvědčili“ z toho, že zásobuje zbraněmi partyzány FARC v Kolumbii, „separatisty“ v Mexiku a „povstalce“ v Paraguaji a Peru. Na jednom internetovém portálu jsem našel verzi, že zbraně z letadla Globemaster III chtěly americké zvláštní jednotky dostat na území obývané indiány Mapuche (Araucan) v Chile nebo Argentině. Mapuche se aktivně dožadují autonomie. Existuje také projekt na vytvoření jednotného indiánského státu Mapu, od oceánu k oceánu. Tento problém je velmi silně vnímán jak v Chile, tak v Argentině. Proto by „odhalení skladiště se zbraněmi od Chaveze“, zároveň s „notebookem s přísně tajnými plány vůdců Mapuche“, mělo účinek vybuchlé bomby.

Z diplomatického zavazadla z letadla Globemaster III vylovili také brožuru se stejným textem v pěti jazycích. Klíčovými větami jsou: „Jsem voják Spojených států. Prosím sdělte mému velvyslanectví, že jsem byl zatčen ve vaší zemi.“ Nijak mne to nepřekvapilo, když jsem zjistil, že tato fráze byla přeložena i do jazyka Mapuche.