Summit NATO v Praze - mám s tím problémy
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2002/11/423-summit-nato-v-praze-mam-s-tim-problemy.htm
Vladimír Stwora
Ve dnech 21. a 22. listopadu se má v Praze setkat 46 prezidentů, premiérů a ministrů ze zemí NATO. Po čtrnáct dnů se naše malá země změní v neprůchodnou, nevlídnou policejně-vojenskou pevnost, ve které její občané budou mít - ač není válka - velmi omezená práva. Přiznávám se, že mám problémy pochopit potřebnost konání celé akce, stejně jako i bezpečnostní opatření s ní spojená a finanční náklady z toho plynoucí.
Kladu si řadu otázek, na které nenacházím odpovědi. Např. proč jsou v době videokonferencí osobní setkání papalášů nutná, zvláště když jsou spojená s takovým rizikem a s takovými náklady? Proč jsou konána tak často? Vždyť probíhají téměř dvakrát do roka. Je-li toto setkání nutné, proč se nekoná v jiné zemi, např. v Polsku či v Maďarsku? A musí-li se konat u nás, proč se má konat v Praze a ne někde v horách (jako to nedávno připravili Kanaďané pro podobnou schůzku), kde by se dařilo lépe a nižšími náklady zajistit bezpečnost?
Bezpečnostní opatření - je jim někde konec?
V angličtině existuje hezká fráze pro něco, co roste nad všechny meze normálnosti: sky is the limit - končí to oblohou , nebo ještě lépe - končí to ve vesmíru. Každé setkání papalášů provází stále se stupňující ochrana, pro kterou platí ono sky is the limit.
Na bezpečnost 46 politiků při této akci bude dbát 12 tisíc policistů, 2400 vojáků, každého státníka bude tedy hlídat ne méně než 313 policajtů. Kdyby si na každého státníka lehlo 313 policajtů, docela dobře by ho ochránili svými těly v neprůstřelných vestách a nemuseli by už nic jiného dělat. Jak to, že to ještě nikoho nenapadlo? Cituji z deníku MF Dnes:
Při bezpečnostních opatřeních má být nasazeno 5500 pražských a stejný počet mimopražských policistů, 1000 policistů z ochranné služby a desítky jejich kolegů z útvarů policejního prezídia.
Policie bude dohlížet například na to, aby z letišť nevzlétla ultralehká letadla, která by mohla posloužit k teroristickým útokům. Připravuje se i na možnost, že odpůrci summitu budou rušit její vysílačky. To se stalo před dvěma lety při pražském jednání světových finančníků. Zástupci ministerstva vnitra zatím ale neuvedli, jaká konkrétní opatření letos chystají.
Armáda poskytne kromě vojáků vozidla s radlicemi, obrněné transportéry, vrtulníky, lékaře, řidiče, tělesné strážce a zásahový pyrotechnický tým. Ve svých objektech ubytuje 3000 policistů. Bude se podílet i na letecké přepravě tajných dokumentů aliance a na ostraze objektů včetně pražských letišť a armádních a diplomatických budov. Mimo Prahu zřejmě vojáci nahradí policisty, kteří budou nasazeni v hlavním městě.
To ještě není všechno. Ministr Tvrdík, jako pravý feudál, který si se svým územím může dělat co chce, požádal Američany o soudružskou vojenskou pomoc a ti mu rádi vyhověli. Takže k těm 313 policajtům na každého státníka přibude od 15. do 30. listopadu 15 amerických letadel a výzvědný letoun se systémem AWACS. Jak budou letadla vyzbrojena, zpráva neuvádí. Rovněž se neuvádí co vlastně bude AWACS vyzvídat. Údajně mají hlídat vzdušný prostor České republiky.
O tom, že se Američané snaží zachytit se drápkem kdekoliv se to jen trošku hodí - a Česká republika díky své strategické poloze uprostřed Evropy se hodí velice, nebudu teď psát. Nebudu psát ani o tom, co všechno musíme Američanům poskytnout, jaké logistické a důvěrné informace spojené s obranou státu. Jen o tom, jak si může volený politik dovolit rozhodnout tak důležitou věc, aniž by ji předložil národu formou referenda. Vždyť my se bez boje vzdáváme největšímu a nejnebezpečnějšímu současnému agresorovi. Co čekáme? Že nás ochrání? Podívejme se zpátky do minulosti. Naše historie je vroubena planým očekáváním pomoci zvenčí. Pořád se k někomu upínáme, pořád doufáme, že nám někdo bude pomáhat. Pokud si vzpomínám, nestalo se tak ani v jednom případě. Vždy nás nechali na holičkách. Ani Francie, ke které máme mnohem blíže nejen kulturně, ale i historicky a nakonec i zeměpisně, nám v poslední válce nepomohla, ačkoliv měla a mohla.
Američané mají ovšem na ochranu patent. Ale není o co stát. Jejich vojáci "úřadovali" pouze tam, kde měla vláda ve Washingtonu svůj zájem. Naposledy "ochránili" afghánský lid, jindy to byli kosovští Albánci nebo Kuwajťané a další národy, dnes "svobodné, šťastně žijící a spějící k prosperitě", jak nám noviny rády tvrdí. A je tady otázka, proč by nás vůbec měli ochraňovat? Copak jsme někomu něco udělali? Proč jménem slona dráždíme spícího lva a pak zalézáme tomu slonovi pod ocas (jinde to není) v obavě, aby si to ten lev s námi nevyřídil? Proč nenecháme slona i lva, ať si to mezi sebou rozdají sami? Co čekáme? Drobky z hostiny? Nebudou. Na ně už čekají jiní pořízkové. Je to ubohé a je mi z toho na zvracení.
Cena
Noviny iDnes tvrdí, že celá akce bude stát 800 milionů korun, z toho na bezpečnost bude vydáno 460 milionů. Češi jsou zřejmě kouzelníci, kteří umějí vařit z vody, nebo tady někdo lže.
Když se v červnu t.r. konal v Kanadě summit G8, uspořádali ho nikoliv v hlavním městě Ottawě, ale v zastrčeném koutě Alberty, městečku Kananaskis. Důvodem byla jednak snaha uchránit Ottawu rabování a ničení majetku, které je už nedílnou součástí všech sumitů, jednak snazší zajištění bezpečnosti a z toho plynoucí nižší cena. Summitu se zúčastnilo pouze 11 politiků. Přesto byly náklady na jejich bezpečnost vyčísleny částkou 300 milionů kanadských dolarů (6 miliard korun). Ochrana jednoho politika při summitu v Kanadě tedy přišla na 27 milionů dolarů neboli 545 milionů korun.
U předcházejícího summitu 2001 v Genoe stála bezpečnost "pouhých" 244 milionů kanadských dolarů (4,9 miliardy korun). Celý summit v Genoe přišel ve skutečnosti Itálii na rovnou miliardu kanadských dolarů.
Summit v Okinawě v roce 2000 stál 1,2 miliardy kanadských dolarů (24 miliard korun.) Kolik z toho padlo na ochranu papalášů se mi nepodařilo zjistit.
Ve výše uvedených příkladech ale šlo jen o ochranu zhruba desítky politiků. Nyní jich máme hlídat 46 a v novinách nám tvrdí, že setkání bude Česko stát pouhých 800 milionů korun, z toho že půjde jen 460 milionů na bezpečnost? Pak by ochrana jednoho politika při setkání v Praze stála "pouze" 10 milionů korun, neboli 54krát méně než utratili Kanaďané. Mnohem pravděpodobnější je, že se z částky uváděné v novinách, někde ztratil jeden řád, a že ve skutečnosti jde o 8 miliard.
Peníze zaplatí čeští daňoví poplatníci. Uvěříme-li na okamžik, že setkání opravdu přijde na pouhých 800 milionů, a porovnáme-li tuto částku s jinými platbami, není to mnoho: oprava pražského metra - 25 miliard, povodňové škody - 70 miliard a jen takový Kožený, sám jediný, stačil z republiky vyvézt 11 ukradených miliard. Ale jako hospodář se ptám, komu to prospěje a zda by ty peníze nepřinesly více užitku jinde.
Už slyším oponenty: Přinese to prospěch turistickému ruchu (všechny pražské hotely jsou beznadějně vyprodané už teď), světové zviditelnění Prahy a Česka. Raději bych Prahu a Čechy vůbec zviditelňoval jinými, méně politickými akcemi. Jen aby to zviditelnění nezaznamenali i v zemích, odkud se rekrutují ti, u kterých mají někteří politikové, které budeme se slávou, servilně hostit, vroubek.
Dovolte mi jednu konverzi slova. Až do tohoto místa článku jsem nazýval ty, kteří budou rokovat slušně: politici, státníci, ministři atd. Chci je od tohoto okamžiku nazývat jejich pravým označením: zmrdové. Nic jiného totiž nejsou. Více o zmrdologii viz článek ve Zvědavci Jak pokořit zmrda. Tito volení státní úředníci povýšili sami sebe na kastu nedotknutelných. A neodvolatelných. A protože vládnou arogantně a řadě lidí lezou značně na nervy, mají pádné důvody se obávat, aby si to s nimi někdo nevyřídil. Proto se nechávají hlídat. S typickou drzostí zmrdů si svou osobní bezpečnost neplatí z vlastní kapsy, ač 90 procent z nich by klidně mohlo, ale nechávají za to platit nás, obyčejné občany. Ať to stojí, co to stojí. Sky is the limit. A ještě mají tu drzost (řekl bych drzost na druhou), že to prezentují jako čest, kterou hostující zemi poskytují. Bohužel, mnoho českých občanů je už dnes tak dezorientováno, že to opravdu tak chápou.
Ale když přijde na lámání chleba (případný útok zlých teroristů), budeme to my, obyčejní občané, první na řadě, kdo ponese následky (jako už tolikrát v minulosti). Co na tom, že na rozhodnutí, která vedla k útoku, jsme neměli žádný podíl... A nikomu to nepřijde divné. Opakuji ještě jednou: A nikomu to nepřijde divné.
Ne teroristé, ale zmrdi v politice nás zabíjejí. Zmrdi v politice nás vysávají. Za ně a za jejich chyby platíme. Pořádají si svoje nesmyslné a zbytečné dýchánky kdekoliv a kdykoliv. Nemůžeme je odvolat, dokonce jim ani nemůžeme říct, co si o nich myslíme. Respektive říci to můžeme, ale nic se nestane. Nechají nás říct téměř cokoliv a dělají si stejně po svém. Jsme proti řádění zmrdů ve vysoké politice zcela bezmocní. Kéž by si to s nimi vyřídili alespoň ti teroristé.
Článek byl publikován 5.11.2002
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.