Londýnské bombové atentáty 7/7: Islamista vedoucí výcvik byl americkým informátorem
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2011/02/4221-londynske-bombove-atentaty-77-islamista-vedouci-vycvik-byl-americkym-informatorem.htm
Shiv Malik
Americký džihádista, který založil teroristický výcvikový tábor, kde se vůdce londýnských sebevražedných atentátníků naučil, jak vyrábět výbušniny, byl v tichosti propuštěn poté, co si odpykal čtyři a půl roku z možného 70letého trestu, dozvěděl se Guardian.
Americký džihádista, který založil teroristický výcvikový tábor, kde se vůdce londýnských sebevražedných atentátníků naučil, jak vyrábět výbušniny, byl v tichosti propuštěn poté, co si odpykal čtyři a půl roku z možného 70letého trestu, dozvěděl se Guardian.
Neoznámené „zkrácení trestu“ Mohammeda Junaid Babara „ kvůli tomu, co newyorský soudce popsal jako „mimořádná spolupráce“, která začala ještě před jeho zatčením, vyvolalo otázky ohledně toho, jestli byl Babar v době, kdy pomáhal cvičit vůdce buňky, která provedla 7. července bombové atentáty v metru a na autobus, americký informátor.
Právníci zastupující rodiny obětí a přeživší útoků přirovnali shovívavé zacházení s Babarem ke kontroverznímu propuštění bombového atentátníka Abdelbaset al-Megrahi.
Babar byl uvězněn v r. 2004 – ačkoliv byl konečný rozsudek odložen – poté, co by shledán newyorským soudem vinným z pěti případů terorismu. Založil výcvikový tábor v Pákistánu, kde se Mohammad Sidique Khan a několik dalších britských teroristů naučil vyrábět bomby a jak používat bojové zbraně.
Babar připustil, že je nebezpečný terorista, který se dal dohromady s některými vysoce postavenými členy al-Kejdy, poskytoval vysoce postaveným členům peníze a vybavení, dodával zbraně a plánoval dva pokusy o atentát na bývalého pákistánského prezidenta, generála Perveze Musharrafa.
Ale v rámci dohody s právníky úřadu amerického prokurátora Babar souhlasil, že se přizná a stane se trumfem vlády, výměnou za drastické snížení trestu.
Guardian obdržel soudní dokument, který ukazuje, že 10. prosince loňského roku – šest let po svém prvním zatčení a následném odsouzení – mu soud „zmírnil trest“ a dal pokutu 500 dolarů, jako poplatek za „zvláštní přezkoumání“. Dokument také odhaluje, že Babar strávil v nějakém typu věznice pouze něco přes čtyři roky, a přes dva roky byl venku na kauci.
Graham Foulkes, soudce, jehož 22letý syn byl Khanem zabit ve stanici metra Edgware Road v r. 2005, řekl: „Lidé dostanou čtyři a půl roku za vloupání. Mohou dostat víc za jisté dopravní přestupky. Takže aby mezinárodní terorista, který má přímou vazbu na smrt mého syna a desítek dalších lidí, dostal takový trest je prostě pobuřující.
7. července 2005, kdy čtyři sebevražední atentátníci odpálili batohy naplněné výbušninami a hřebíky v londýnském dopravním systému v době ranní špičky, bylo zabito 52 lidí a 784 zraněno.
Právník zastupující rodiny mrtvých a přeživších, Clifford Tibber z právnické firmy Anthony Gold, řekl, že byli zničeni, když se dozvěděli, že Babar si odpykal pouze malou část svého možného trestu.
„Babar připustil, že založil a financoval výcvikový tábor navštěvovaný atentátníky 7/7,“ řekl Tibber. "Když britská vláda propustila Megraniho, atentátníka z Lockerbie, který dostal doživotí, ze soucitných důvodů po osmi letech, Američané zuřili. Představte si, jak se budou pozůstalí a přeživší cítit kvůli slabému trestu Babara.“
Poznámka odsuzujícího soudce, že Babar „začal spolupracovat ještě před svým zatčením“, přinesla možnost, podpořenou dalšími nepřímými důkazy získanými Guardian, že byl před svým zadržením FBI v dubnu 2004 informátorem americké vlády.
Babar poskytl londýnským atentátníkům znalosti o výrobě bomb, když pozval kolem tuctu britských džihádistů do tábora, který pomáhal zakládat na severozápadě Pákistánu v létě 2003.
Po vyslechnutí americkými agenty v r. 2004 řekl Babar americkým žalobcům o Khanovi, kterého znal jako „Ibrahima“. Britští činovníci vyšetřující terorismus ukázali Babarovi nezřetelnou výzvědnou fotografii Khana v srpnu 2004, ale Babar ho neidentifikoval.
Řekl, že když viděl obrázky Khana v novinách po atentátech, uvědomil okamžitě americké úřady: „Řekl jsem jim, že tento člověk je Ibrahim. Zmínil jsem Ibrahima před červencem 2005.“
Po svém odsouzení v r. 2004 strávil Babar velkou část svého čtyř a půl-letého trestu mimo klasický vězeňský systém. Odletěl svědčit v procesech v Británii a v Kanadě a setkal se s policisty s celého světa.
V r. 2008 mu při čekání na konečné odsouzení byla povolena kauce, poté, co byl soudcem varován, že jeho usvědčení z pěti teroristických činů mu může přinést maximálně 70 let vězení.
Ačkoliv probační zpráva s datem 9. července 2010 doporučila, aby Babar zůstal ve vězení dalších 30 let, americký úřad prokurátora předložil newyorskému soudu vlastní zprávu, známou jako 5K1, která oceňovala Babarovu práci.
Jeden úryvek citovaný před soudem uváděl: „V posledních šesti a půl letech byla míra Babarovy pomoci jak vládě Spojených států, tak zahraničním vládám více než podstatná. Byla mimořádná.“
Když mluvil před soudem o Babarově roli v pomoci uvěznit britské, kanadské a americké teroristy, popsal náměstek amerického prokurátora Brendan McGuire Babarovu spolupráci jak výjimečnou, a doporučil, aby dostal výrazně nižší trest.
Babarův obhájce, Daniel Ollen, soudu řekl, že během dvou let, kdy byl jeho klient venku na kauci, „splatil svůj dluh společnosti“ a začal nový život se svoji ženou a dcerou.
Ollen řekl, že pozitivní výroky vlády ve prospěch Babara před soudem oceňují jeho „velmi úspěšné“ akce, a že za 30 let neviděl od vlády pozitivnější zprávu 5K1.
Když mluvil o případu poprvé, řekl Ollen Guardian, že u soudu „po něm vláda šla. Používali slova jako „mimořádný“ a „bezprecedentní“. Babarova spolupráce byla opravdu pozoruhodná, když se k ní dostanete.“
Když Babara odsuzoval, ocenil soudce Victor Marrero jeho práci, a popsal trest ve výši čtyř let a osmi měsíců jako „rozumný a přiměřený“.
„Soud bere v úvahu, že vláda ocenila spolupráci pana Babara jako významnou, věcnou, naprostou a zodpovědnou.“ Řekl Marrero.
„Spolupracoval s FBI a zahraničními vládami, aby pomohl vyšetřování teroristických organizací, včetně al-Kejdy, a teroristických aktivit, jako bombové atentáty v Londýně.“
„Vzhledem k povaze a okolnostem trestného činu a minulosti a charakteristice obžalovaného… soud shledává, že odpykaný trest je rozumný a přiměřený a že je dostačující, avšak nikoliv vyšší, než nezbytný, aby prosadil řádné cíle trestu,“ řekl Marrero.
Policejní agent, který Babara zatkl a strávil přes 500 hodin jeho vyslýcháním, řekl, že věří, že Babar je zištný.
Policista, který chtěl být označen jako agent A, řekl: „Babar nebyl hrdina. Nepodíval se na americkou vlajku a nestal se náhle vlastencem. Když byl přitlačen ke zdi, udělal to, co pro něj bylo dobré… byl zištný.“
Další pátrání odhalilo obvinění špičkového amerického právníka na terorismus, který přezkoumával zapečetěné důkazy v případě, který naznačuje, že Babar mohl pracovat pro americké úřady již před svým zatčením v dubnu 2004.
Když si sám prošel soudní přepisy, pozůstalý otec Graham Foulkes řekl: „Jedna nebo dvě věty (v přepisu) silně naznačují, že Babarova spolupráce běžela dobře i v době mimo jeho oficiální zatčení. A vypadá to, že Američané mohli velmi podrobně vědět, co Babar v Pákistánu dělal a že je to velmi, velmi závažná záležitost.“
Když byla kancelář soudce Marrero požádána o objasnění poznámek, odmítli to komentovat. Kancelář amerického žalobce odmítla komentovat, jestli Babar pracoval před svým zatčením pro americké agentury.
Policista, který se účastnil Babarova zatčení a výslechů, odmítl obvinění probírat také.
Protože je pryč z vězení a není již v programu na ochranu svědků, není známo, kde Babar v současné době žije. Při návštěvě domova z Babarova dětství v jamajské oblasti newyorského Queens bylo Guardian řečeno, že Babarova matka je na dovolené v Pákistánu. Žena, která otevřela dveře a prohlásila se za Babarovu sestřenici, nevěděla, kde Babar žije, a odmítla další komentáře.
Článek London 7/7 Bombing: Islamist Who Trained Was US Informant vyšel na serveru globalresearch.ca. Překlad L. Janda
Článek byl publikován 18.2.2011
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.