Co se vlastně odehrálo v moskevském divadle?

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2002/10/420-co-se-vlastne-odehralo-v-moskevskem-divadle.htm

Vladimír Stwora

Následující text se objevil na BL v příspěvcích čtenářů za článkem Rusové použili plyn BZ. Považuji jej za natolik zajímavý, že jsem se rozhodl jej zde uvést. Autor s uveřejněním souhlasí, pouze si přeje zůstat v anonymitě. Pod příspěvkem je podepsán jako Muhammar, zůstaňme tedy u tohoto pseudonymu. Autor nečerpá z nových informací, které my nemáme. Jde pouze o jeho hypotézu. Přesto si myslím, že zajímavou.

Muhammarův příspěvek:

Rusové žádný BZ nepoužili, jak se uvádí v novinách. Rusové použili 3-methylfentanyl.

Mezi těmito látkami je zásadní rozdíl: BZ je chinuklidin-3-ol ester kyseliny benzilové (=difenylhydroxyoctové), je silné cholinergikum. BZ působí podobně jako atropin. Vyvolává prudkou desorientaci, blouznění a halucinace, suchost v puse, problémy s polykáním, světlocitlivost, zvýšenou teplotu, nepravidelný srdeční rytmus. Následuje bezvědomí, zvracení, možné kóma. BZ není vhodný prostředek na zneškodnění sebevražedných únosců, protože vyvolává mimořádně nepříjemné stavy - člověk se okamžitě cítí jako když se něčím prudce otrávil a umírá. Zmáčknout tlačítko detonátoru je pro sebevraha v této situaci logické řešení. "Knockout effect" látky BZ není dostatečně rychlý, aby tomu zabránil. V Moskvě nebyl použit BZ, nýbrž 3-methylfentanyl.

Použitý 3-methylfentanyl je superpotentní opiát přibližně 6500krát silnější než morfin, tj. asi 2000krát silnější než heroin. V dávkách několik desítek až stovek *mikrogramů* vyvolává podobnou příjemnou intoxikaci jako heroin. V dávce kolem jednoho miligramu už působí smrtelně: předávkování způsobuje zástavu dechu, příp. zvracení a tvoření výpotků v plicích - klasické komplikace otravy opiáty. Tzn. tento "superfentanyl" (který je asi 50-100krát silnější než obyčejný fentanyl) je na váhovou jednotku stejně letální, jako nechvalně známé smrtící nervové paralytické organofosfaty typu VX, sarin.

Fentanyly se běžné používají v nemocnici jako krátkodobě působící opiáty: podávají se pacientovi bezprostředně před operací jako "náladovka" na uvolnění svalového tónu, pro zklidnění pacienta a pro jeho částečně uspání. V Čechách se používá "obyčejný" fentanyl, který je "jen" asi 60-100krát účinnější než morfin. V Evropě a US se používají sufentanyl a alfentanyl, které jsou poněkud účinnější a bezpečnější. Nejsilnější běžný fentanyl, carfentanyl (10000x účinnější než morfin, 3000x účinnější než heroin) se používá ve veterinární praxi - v anestetizujících střelách na uspání velkých zvířat, například slonů a nosorožců. 3-methylfentanyl, použitý v Moskvě, tj. 1-phenethyl-3-methyl-4-(N-propionanilido) piperidin, je téměř stejně účinný jako carfentanyl, ale je mnohem nebezpečnější z hlediska poměru mezi účinnou a smrtelnou dávkou. Zjevně ho armáda má k dispozici v aerosolů jako bojový plyn.

Po opiátech se člověk vůbec necítí jako otrávený a umírající - je mu dobře a chce se mu spát. Je podlomena jeho vůle. Únosci nevěděli, co se s nimi děje - usnuli dřív, než zjistili, že je něco špatně. Jen únosci, kteří byli v chodbách budovy - takže nedostali plnou dávku - a kteří se udržovali v bdělém stavu pomoci stimulantů, dokázali klást odpor. Většina obětí v divadle postupně zemřela na zástavu dechu nebo pro vdechnutí zvratků.

Podobné prostředky byly v minulosti úspěšně použity při útoku na unesené letadlo stojící na letištní ploše; myslím, že to bylo v Německu. Tehdy tam speciální jednotky najednou vstřelili zvenku několik desítek nábojů s opiátovou "dýmovnicí", a byla zaznamenána jen jediná oběť - člověk, který stál a byl zasažen střelou do hlavy. Jenže tam zásahové komando okamžitě vyneslo oběti a bylo jim hned podáno antidotum. V Moskvě seděli lidé v zaplynované místnosti skoro hodinu, a bylo jich 800, takže jejich evakuace potřebovala dlouhou dobu. A antidotum nedostali.

Na otravu opiáty existují velmi účinné antidota: Naloxan a (starší) nalorfin. Tahle antidota jsou netoxická, účinkují téměř okamžitě a mají je v každé nemocnici - používají se například u narkomanů předávkovaných heroinem. Příslušníci jednotek Alfa, kteří vedli útok, tato antidota zjevně dostali před akcí, neboť neměli žádné plynové masky. Údajně také některé nemocnice před akcí dostaly neoficiální varování, ať si připraví zvýšené množství těchto antidot. Přesto však počtem smrtelných otrav byli všichni překvapení, antidotum nebylo podáno většině pacientů atd. Navíc většina obětí už v době, kdy byla vynášena z divadla, byla poškozena hypoxií. Armáda dělala velké tajnosti, předpokládalo se, že po jedné až dvou hodinách už je antidotum stejně k ničemu, neboť bezvědomí už není vyvoláno účinkem opiátu, ale poškozením mozku z hypoxie.

Konec Muhammarova příspěvku

Včera v televizních zprávách hovořili s mužem, který byl jedním z rukojmí v [Pohled na divadlo zvenčí]moskevském divadle. Popisoval, jak probíhal útok jednotky Alfa a co následovalo potom. Muž měl to štěstí, že se zřejmě příliš nenadýchal omamné látky, takže neupadl do mdlob okamžitě, jako většina ostatních, ale zůstal při smyslech po celou dobu akce. Sdělil, že plyn nepůsobil okamžitě, ale pomalu. Teroristé i teroristky podle něj měli dost času odpálit bomby, kdyby opravdu chtěli. To, že to neudělali, možná svědčí o tom, že to nebyli fanatičtí sebevrazi, jak nám předkládá ruská verze. Muž rovněž potvrdil, že po celou dobu zadržování se Čečenci chovali k rukojmím slušně, dokonce se s nimi bavili. Údajná poprava dvou rukojmích, která odstartovala akci jednotky Alfa, prý nebyla popravou, ale spíše nehodou (malý chlapec začal křičet a utíkat, Čečenec na něj namířil, někdo jiný se dostal před mušku, vznikla potyčka, vyšla rána...), které Čečenci litovali, kontaktovali hned nato ruskou stranu a nabídli propuštění několika zajatců. Ale nikdo se nimi už nebavil. Muž rovněž sdělil (a bylo to potvrzeno i jinými svědky), že Rusové stříleli bezvládné, omámené Čečence ránou do tyla, ačkoliv je tito nemohli ohrozit.

Nezastávám se teroristů, jejich čin neschvaluji. Ale tak nějak mám pocit, že bychom se asi měli pokusit podívat se na věc i z druhé strany. Možná není všechno jen černé a bílé. Je-li národ okupován, má v podstatě dvě možnosti: buď jedná tak, jako bychom jednali my, Češi. Tedy částečně kolaboruje, částečně mlčí a v doma v tichosti potajmu nadává na poměry. Nebo reaguje "primitivněji". Je ochoten krvácet a přinášet oběti, aby získal svobodu. Že metody, které používá, nejsou košer, je pochopitelné. Co jiného mu zbývá? Slušnost, diplomatické tlaky nepomáhají. My sami jsme přeci také žili pod ruským medvědem a víme, co to přináší.

Od té doby, co sleduji politické dění podrobněji, jsem už do značné míry pochopil pozici Palestinců a jejich požadavky považuji za legitimní a logické. O Čečencích toho moc nevím, ale stále více mi připadá, že jejich požadavky jsou neméně oprávněné.

V podstatě jsme svědky jen stále se opakující hry velmocí, které se snaží přerozdělit si svět. Američané touží po naftě v Perském zálivu a Rusové po tomtéž v zemích, které dříve okupovali. Boj o suroviny. Rozdíl proti dřívějšku je v tom, že tyto velmoci už nestojí proti sobě. Dohodly se. Rozdělily si sféry vlivu a navzájem se respektují.

Co z toho plyne pro nás? Domnívám se, že bychom měli zůstat co možno neutrální.

Článek byl publikován 30.10.2002


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.