Způsobí pád Saúdské Arábie ukončení dolarového reservního systému?

V Saúdské Arábii probíhá sociální mediální revoluce. Deset milionů Saudů má napojení na internet, 3 miliony používají Facebook a diskusni stránky vzrostly o více než 400 procent. V poslední době se mnoho debat a příspěvků zaměřuje na povstání v Tunisku. Aktivisté saúdských sociálních médií šiří videa a aktualizace zpráv o vyvrcholení uličních demonstrací a zájem o ně neutuchá. A nyní saudští blogeri přidali k tématům, která vzbuzují největší zájem, nepokoje v Káhiře. Došlápne si saúdská vláda na tyto samovolné projevy po tom, co činnost sociálních médií v Tunisku napomohla svrhnout vládu? Je to jedna z velkých neznámých, která leží před Saúdskou Arábií. Jak se tento autoritářský režim srovná se svobodou a chaosem, které přináší internet. Internet představuje výzvu pro tuto konzervativní a většinou náboženskou společnost. - Národní veřejný rozhlas

Dominantní sociální téma: Jasmínová revoluce se neočekávaně rozšířila.

Analýza volného trhu: Občanské nepokoje v Egyptě jsou stále ostřejší. Elektronická komunikace byla v celém Egyptě vypnuta a na dnešek (článek je z 28. ledna, pozn. editora) byly naplánované rozsáhlé demonstrace. Výměna stráží v Egyptě by měla být skutečně masivním politickým posunem, ale co když tím nepokoje neskončí. Co když se nakonec rozšíří do Saúdské Arábie a nakonec přinesou pád dolarového rezervního systému.

Tuto možnost bychom doporučovali, protože věříme, že na Blízkém východě jsou širší možnosti, které fungují. Má nápad, časem srazit dolar a nahradit ho globální měnou, své opodstatnění?

Dolarový rezervní systém je opřen o vůli Saúdské Arábie omezit nákup ropy na dolary, systém, který je v platnosti od doby, kdy americký prezident Richard Nixon zrušil v roce 1971 pozůstatky zlatého standartu ( peníze byly kryty zlatem pozn.pr.) . Ale mocenské elity jsou notoricky nesentimentální. Saúdské elity ze vztahu s USA enormě zbohatly a nyní, možná v zájmu Nového světového řádu, nastal pro ně čas odchodu.

Jistě, jsou to slabé hypotézy, ale my se pouze zkoušením různých scénářů pokoušíme o logické vyvozování. Již nedůvěřujeme ničemu, co se týká mocenské elity. Od doby, kdy nám došlo, že NASA přistání na měsíci může být zfalšované. Od doby, kdy jsme zjistili, že CIA prováděla operace na podněcování komunistického radikalismu v Evropě prostřednictvím Operace Gladio před 40 lety. Nebo, že díky projektu Mockingbird si CIA zajistila pomoc významných amerických sdělovacích prostředků na propagaci studené války. Cílem je vždy ovládnutí světa úzkou Anglo-americkou elitou. V předchozím článku jsme napsali následující:

Již jsme oznámili podezření, že tuniské nepokoje byly pravděpodobně podporované CIA, předpokládáme, že tato akce má vytvořit muslimského nepřítele, proti kterému může západ veřejně agitovat. Stovka členů Al-Kaidy v Afghánistánu tento účel neplní. Rozpočet Pentagonu je v nebezpečí, že bude utnut a to tvrdě. Hledá se mnohem impozantnější nepřítel. A nyní je v plamenech Blízký východ.

Věřili jsme, že dříve nebo později by v Tunisku došlo k odstavení militantních muslimů, i když obecně je Tunisko volnomyšlenkářské. Sotva jsme o tom začali uvažovat, objevily se zprávy, ze tuniský vůdce Rachid Ghannouchi je připraven na návrat domů z Británie, kde žil 20 let. Je připraven formálně oživit svou islámskou stranu, ačkoliv popírá, že on sám má nějaké politické ambice? napsali jsme. Můžete si to prohlédnout zde: As Predicted, Tunisian Islamists Emerge

V tomto článku budeme zkoumat nepokoje a způsob, jak mohou pomoci západním mocenským elitám v jejich úsilí o stále těsnější světovou nadvládu. Již jsme zvažovali předpoklad, že tyto zmanipulované revoluce, pokud budou plně realizovány, povedou k posílení muslimských států. Nyní budeme dále zkoumat myšlenku, že Západ doufá v nainstalování různých "demokratických" režimů, mnoho z nich možná jako vlády národní jednoty s islámským podtextem. Tyto převraty mohou posloužit k mnoha účelům, včetně prosazení elitního globalismu.

Mocenské elity měly vždy náklonnost k vládám národní jednoty, tak jako je to v dnešní Británii. V Americe je stále dokola spousta debat o demokratech a republikánech. Hlavní myšlenka je v tom, že společným posuzováním věcí může opozice vybudovat lepší a účinnější vládu, která dělá více věcí pro více lidí. Můžeme tedy tvrdit, že vláda národní jednoty, která se zvažuje na Blízkém východě (a která se ustanovila v Tunisku), může sloužit jako vzor pro ostatní země, jejichž diktátoři budou nevyhnutelně sesazeni.

Jako blog vyhrazený pro analýzu společenských témat týkajících se nadvlády elit chápeme, že téměř každá propaganda pravděpodobně souvisí s jinou. Tak, jako podvod s globálním oteplováním měl odstartovat nedostatek potravin a vody. Ve skutečnosti omezená propaganda stále probíhá, ale od té doby, co se všechny tlachy o globálním oteplování jednoduše zhroutily, není tu nic, co by je opravdu podporovalo. Taková je síla internetu. Pravda vyvolává zmatek v pohádkách elit. Stěží můžete vybudovat celosvětovou vládu, když každá vaše na strachu založená propaganda se dostane pod intenzivní zkoumání a je zveřejněna.

To co se děje na Blízkém východě je směs akcí elit. Ta, která je z nich nejviditelnější je WikiLeaks. Byla zde určitá snaha umístit WikiLeaks do čela tuniských nepokojů prohlášením, že odhalení korupce nejmocnějšího muže Bena Aliho přimělo Tunisany k protestům. Nejen, že je to povýšený pohled, ale byl na různých internetových stránkách vyvrácen. Tuniská revoluce je možná podporována západním zpravodajstvím, ale Tunisané nepotřebují žádné informace z vnějšku, aby jim vysvětlili korupci v jejich zemi.

Zdá se, že téma WikiLeaks je opuštěno. Ale Jasmínová revoluce se šiří. Webové stránky Popdecoy to shrnují následovně: Protesty v Tunisku, které vedly ke svržení presidenta Zine al-Abidine Ben Aliho, inspirovaly demonstranty od Maroka po Jemen. Tunisan, který celé události odstartoval, se jmenoval Bouazizi. Byl to nezaměstnaný absolvent university, který se polil benzínem, zapálil a hořel v plamenech ve městě Sidi Bouzid 17. prosince. Protestoval proti oficiálnímu obtěžování jeho pouličního obchodování, ale jeho čin se rychle stal symbolem vládního zneužívání a nedostatku pracovních příležitostí. Poté střety vypukly v Alžírsku i v mnoha dalších zemích.

Je neskutečné, jak západní mocnosti jako první předpověděly nepokoje a je překvapivé, jak je, zdá se, podporovaly. Dávno předtím, dne 12. prosince, ukončila ministryně zahraničních věci Hillary Clintonová svou návštěvu čtyř zemí na Blízkém východě burcujícím projevem v Doha. Časopis New York Post informoval, že oznámila arabům, že mohou očekávat, že budou čelit sílícímu neklidu, extrémismu a dokonce i povstání, pokud se jim nepodaří urychleně se zaměřit na vyčerpávání ropy a zásob vody a uzákonit skutečné ekonomické a politické reformy.

Na konferenci v Doha, hlavním městě Kataru, Clintonová veřejně prohlásila, že mnohé režimy na Blízkém východě se „potápí do písku“ a že je naprosto nezbytná změna. „Nový a dynamický Blízký východ potřebuje pevné zázemí, pokud se chce uchytit a široce rozrůstat“. Jak poznamenal New York Post, tvrdila, že musí být vytvořen ekonomický a politický prostor pro svět arabských žen, menšin a rozrůstající se populace mladých.

A několik dní později vypukly v Tunisku protestní akce a Ben Ali uprchl do Británie. Okamžitě se vytvořila vláda národní jednoty a učinila různé konkrétní kroky k zavedení „skutečné“ demokracie v Tunisku. V rámci vývoje tohoto procesu udržovala tuniská armáda mír, ale nezasahovala do politiky. Policie se stávala postupně méně agresivnější, později v některých případech stála na straně demonstrantů.

Zdá se, že takhle to Západu vyhovuje. A skutečně představitelé západních zemí důrazně varovali oficiální vůdce Blízkého východu, že by neměli pouze potlačovat protesty, ale měli by je tolerovat a dokonce se snažit vyhovět požadavkům demonstrantů. O tom mluvila Hilary Clintonová a nebyla sama.

Podle zprávy CBC, kanadský ministerský předseda Stephen Harper projednával ve středu Blízkovýchodní demonstrace s marockým předsedou vlády Abbasem el Fassi v Maroke ve městě Rabatu a „nabídl, že ve čtvrtek podpoří demokratické protesty, které na Blízkém východě probíhají“. Harper dodal: „Stejně tak chceme být svědky vývoje demokracie v Egyptě. Jsme tomu velmi nakloněni. Podporujeme vývoj demokracie, který se tam odehrává a samozřejmě chceme vidět, že postupuje pozitivně“. Harper rovněž zdůraznil, že členové bývalého režimu Ben Aliho nejsou v Kanadě vítáni.

Rovněž Británie se připojila. V článku nazvaném Britský ministr zahraničních věci žádá reformy na Blízkém východě oznámila stanice BBC, že ministr zahraničních věcí William Hague řekl, že egyptská vláda by měla čelit požadavkům na změnu. „Opravdu si myslím, že v této situaci je důležité reagovat pozitivně na oprávněné požadavky na reformu, tak, aby se směřovalo k otevřenosti, transparentnosti a větší politické svobodě. To je moje rada pro egyptské vůdce a mnoho dalších po celém světě“.

Aha, a tady je to slovo znovu … transparentnost. Identifikovali jsme ho jako zvláštní slovo, které vypadá, že má zvláštní důležitost. Julian Assange z WikiLeaks se zajímá o transparentnější svět a to zvláště o větší transparentnost ve vládě. Stejně tak William Hague. A nepochybně i Hillary Clintonová. Články o transparentnosti si můžete přečíst zde:

New Elite Gambit Features 'Transparency?'
Transparency Meme Expands

To, že všechny tyto revoluce přicházejí najednou, je téměř příliš hezké na to, aby to byla pravda. Možná, že je. Nějaké násilí zde je, ale zdá se, že diktátor zapomněl na to, jak být nemilosrdný. (Nebo mu alespoň trvalo dlouho, něž se rozčílil). Jsou tyto režimy pod tlakem? Je možné, že Západ chce po 30 letech odstranit své loutkové vlády na Blízkém východě?

To vše je spekulace. Jsme pozorovatelé dění, ne čtenáři myšlenek a Egypt a další země Blízkého východu mohou, ale nemusí skončit svržením starého režimu. Ale máme na paměti cíle západních mocenských elit a pokoušíme se analyzovat jejich vliv a propagandu po celém světe. Není to pouze hypotetické cvičení. Egyptský akciový trh hluboce poklesl a dají se dělat výnosné investice vsazením jak na přežití režimu, tak na jeho pád.

Závěr: Jestliže revoluce dosáhne až do Saúdské Arábie, pokud to je zájem elit (vyhnat ceny ropy v době, kdy dolar je ve smrtelných křečích), pak nebesa pomoz cenám světového zboží. Vyhodnoťte konání elit z pohledu volného trhu, určete pravděpodobnost úspěchu či neúspěchu a pak můžete udělat uvážlivou sázku. Jako vždy doporučujeme zlato a stříbro.