Americká kuřata se v Egyptě vrací na hřad

2. února 2010 – Barack Obama, stejně jako jeho předchůdci, podporoval egyptského prezidenta Hosni Mubaraka 1,3 miliardou dolarů ročně, většinou ve formě vojenské pomoci. Oplátkou Egypt prosazuje americké zájmy na Středním východě, a především poskytuje nárazníkové pásmo mezi Izraelem a zbytkem arabského světa. Egypt spolupracuje s Izraelem na izolaci Gazy a trestné blokádě, ke konsternaci Arabů na celém Středním východě. Spojené státy by bez egyptské logistické podpory v Iráku válčit nemohly.

Když nyní probíhá v Egyptě revoluce proti Mubarakovi a dva miliony lidí jsou v ulicích, je ve hvězdách, kdo ho nahradí, a jestli bude nástupnická vláda ke Spojeným státům přátelská.

„Celý Mubarakův systém je zkorumpovaný,“ řekl Hesham Korayem, Egypťan, který učil na městské univerzitě v New Yorku a který poskytuje časté komentáře v egyptské a saudsko-arabské televizi. Řekl mi, že v Egyptě není v podstatě žádná střední třída, pouze extrémně bohatí (asi 20 až 25% populace) a extrémně chudí (75%). Parlament nemá do toho, co Mubarak dělá s penězi poskytovanými Spojenými státy, co mluvit, kdy tento diktátor dostává každoročně 300 milionů dolarů v hotovosti.

Mučení je podle Korayema v Egyptě běžné. Skutečně, Omar Suleiman, šéf egyptské rozvědky, kterého Mubarak jmenoval za svého vice-prezidenta, byl ústřední postavou mučení v Egyptě, když tam CIA posílala vězně v rámci svého programu mimořádného vydávání. Stephen Grey v Ghost Plane poznamenal: „Muži jako Omar Suleiman, nejmocnější špion země a tajný politik, tajně dělali naši práci, ten druh práce, kterou nemají západní země chuť dělat sami.“

V jedné kapitole své nové knihy „Spojené státy a mučení: Výslechy, věznění a hrubé zacházení“ Jane Mayer uvádí Egypt jako nejčastější místo, kam byli podezřelí Spojenými státy posíláni. „Jako největší příjemce americké zahraniční pomoci po Izraeli,“ píše Mayer, „byl Egypt klíčovým strategickým spojencem, a jeho tajná policie, Mukhabarat, byla pověstná brutalitou.“ Popisuje vydání Ibn al-Sheikha al-Libi do Egypta, kde byl mučen a přinucen k falešnému přiznání, které Colin Powell citoval, když otravoval Radu bezpečnosti, aby schválila americkou invazi do Iráku. Al-Libi později své přiznání odvolal.

Zpráva ministerstva zahraničí z r. 2002 o Egyptě uvedla, že vězni byli „svlečeni do naha a zaslepeni; byli zavěšeni ze stropu nebo rámu dveří tak, že se nohy sotva dotýkaly podlahy; byli biti pěstmi, kovovými tyčemi nebo jinými předměty; kropeni horkou nebo studenou vodou; bičováni po zádech; páleni cigaretami; a vystavováni elektrickým šokům. Některé oběti… byly nuceny se svléknout a bylo jim vyhrožováno znásilněním“.

V r. 2005 Výbor OSN proti mučení zjistil, že „Egypt se uchýlil k důslednému a širokému používání mučení vězňů“ a „riziko takového zacházení bylo obzvláště vysoké v případě vězňů držených z politických a bezpečnostních důvodů“.

Asi před rokem italský soudce usvědčil 22 operativců CIA a plukovníka amerického letectva z toho, že v r. 2003 organizovali únos muslimského duchovního v Miláně, a pak ho letecky dopravili do Egypta, kde byl mučen. Hassan Mustafa Osama Nasr řekl Human Rights Watch, že byl v Egyptě „zavěšen hlavou dolů jako ovce na jatkách a dostával elektrické šoky“. „Byl jsem brutálně mučen a slyšel jsem nářky ostatních, kteří byli rovněž mučeni,“ dodal.

Bývalý agent CIA poznamenal: „Pokud chcete seriózní výslech, pošlete vězně do Jordánska. Pokud chcete, aby byli mučeni, pošlete je do Sýrie. Pokud chcete, aby někdo zmizel – a již jste ho nikdy neviděli – pošlete ho do Egypta“.

Takže co se stane v Egyptě dále?

Suleiman, který je silně loajální Mubarakovi, nebude pro Egypťany přijatelným nástupcem. Někteří se bojí, že Muslimské bratrstvo, které podporuje Hamas, se ujme moci, jakmile bude Mubarak donucen odejít. Ale „ačkoliv jde o největší opoziční skupinu, těší se velké podpoře a její vůdci jsou z větší části umírnění a zodpovědní“, napsal v Los Angeles Times Scott McLeod, korespondent časopisu Time na Středním východě v letech 1995 až 2010. Korayem souhlasí. Říká, že Bratrstvo, které se formálně zřeklo terorismu a násilí, je nyní vzdělanější a mírumilovnější. Bratrstvo poskytuje sociální a ekonomické programy, které rozšiřují v Egyptě veřejné služby.

Skutečně, Bratrstvo podporuje Mohameda El Baradei při vyjednávání s egyptskou vládou. El Baradei, bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii OSN a nositel Nobelovy ceny míru, se nedávno vrátil do Egypta, aby se postavil na stranu protestujících. Fareedu Zakaria řekl, že Bratrstvo dává přednost sekulárnímu státu a „nemá nic společného s íránskou vládou, nemá nic společného s extremismem, jak jsme viděli v Afghánistánu a na jiných místech“.

Obamova vláda jen pomalu chápe, že Mubarak bude odstraněn. Vice-prezident Joe Biden, stále popírající stav, řekl v News Hour PBS: „Nenazýval bych ho diktátorem.“ El Baradei kritizoval Obamu za jeho podporu Mubaraka tváří v tvář lidovému povstání v Egyptě. „Ztrácíte důvěryhodnost každým dnem,“ řekl CBS News. „Na jednu stranu mluvíte o demokracii, vládě zákona a lidských právech, a na druhou stranu podporujete diktátora, který nadále utlačuje svůj lid.“

Korayem považuje nekritickou podporu Spojených států Izraeli za klíč k problémům v Egyptě a jinde na Středním východě. I pokud by Spojené státy působily jako upřímný prostředník, a byly „aspoň trochu spravedlivé k Palestincům“, trvalo by dlouho problémy vyřešit, řekl. Ale, podle Garetha Portera, „hlavní funkcí klientského vztahu USA-Egypt bylo umožnit Izraeli vyhnout se vyhovění požadavkům Palestinců“. Chris Hedges dodává: „Neschopnost Spojených států zastavit etnické čistky Palestinců prováděné Izraelem má své důsledky, neschopnost uznat kolektivní ponižování a vztek pociťovaný většinou Arabů kvůli přítomnosti amerických jednotek na muslimské půdě… má své důsledky.“

Těchto důsledků jsme svědky v ulicích Egypta a u velmi pravděpodobného podobného vývoje v Jordánsku, Jemenu a dalších středovýchodních zemích. Dokud americká vláda nepřestane nekriticky podporovat diktátory, mučitele a utlačovatele, můžeme očekávat, že lidé povstanou a svrhnou je.