Jak Čína získala v balkánské válce neviditelný letoun Američanů

Hong Kong – Současné letové testy čínského stealth letounu J-20 v letecké továrně Chengdu rozezněly poplašné zvony v Pentagonu. Tento vyspělý, pro radar neviditelný letoun ohrožuje americké námořnictvo a letectvo na pacifickém bojišti.

Start v Číně vyrobeného neviditelného letounu by neměl být žádným překvapením. Jeho zrod má původ na vzdáleném bojišti jižní Evropy před více než deseti lety, kdy Pentagon a čínská armáda vedly první elektronickou válku na světě.

Když síly NATO se základnou v Albánii začaly v květnu 1999 se svojí invazí, aby „osvobodily“ Kosovo, americké letectvo vyslalo na jugoslávské hlavní město svá nejvyspělejší letadla – stealth bombardér B-2 Spirit a F-117 Nighthawk. Druhou noc bombardování Bělehradu se věci nicméně strašně zvrtly, když byl Nighthawk zasažen se zarážející přesností.

Sestřelení amerického letadla naplnilo nejhorší obavy týmu pro elektronickou válku v americké Národně-bezpečnostní agentuře (NSA), jejímž náměstkem ředitele byl v té době generál Michael Hayden. Nejdražší americký zbraňový program v historii měl Achillovu patu, která ho činila zranitelným mimo jiné i obyčejnou televizí.

Elektronický maskovací systém neviditelného letounu a jeho profil s nízkým odrazem ho činí neviditelným pro jednosměrné radarové signály, ale televizní signály objekty obtečou – například rohy budov. Pomocí počítačového zobrazování vzorů odražených vln, detekčního systému známého jako pasivní koherentní lokalizace (PCL), mohli čínští experti z letectva snadno najít „jasný višňově rudý profil“ blížícího se neviditelného letounu. Jugoslávská federální armáda namířila na cíl baterie ruských raket Kup a vyslala stíhačky Mig, jak popsal bývalý šéf Jane’s Defense.

Aby zabránilo dalším ztrátám neviditelných letounů, bombardovalo americké letectvo televizní stanici v Niš a sídlo Radio Television Serbia (RTS) v Bělehradu. Střely s plochou dráhou lety vypustily uhlíková vlákna nad rozvodnou sítí, aby se zabránilo jejímu využití jako přijímače televizních signálů. (V té době jsem o strategii anti-stealth letecké obrany psal jako o „McLuhanově válce“, po mediálním teoretikovi Marshallu McLuhanovi, který o desítky let dříve tvrdil, že televizní zprávy podkopávají podporu veřejnosti vietnamskému konfliktu a vytváří globální vesnici).

Jugoslávská armáda získala z vybombardované věže RTS funkční televizní vysílače a dodala je čínskému velvyslanectví, které okamžitě začalo vysílat noční čínské filmy. Zahraniční diplomati měli dobré alibi, protože asi 6,000 ilegálních přistěhovalců z Číny směřujících do západní Evropy uvízlo v Jugoslávii a nemělo žádnou jinou zábavu.

Pilot F-117 se katapultoval, dal se na útěk a byl vyzvednut vrtulníkem NATO, ale letadlo bylo rozebráno místními zemědělci a klíčové části dány do aukce. Rusové získali povrchový materiál pohlcující externí radar, zatímco čínský vojenský atašé získal vnitřní elektronický maskovací systém. Air Force One obsahuje podobnou technologii, za tepla navinutou drátěnou měděnou výplň v trupu, která ho činí neviditelným pro střely naváděné radarem. Součástí balíčku byly také některé úhlové výpusti spalin, které potlačují tepelnou signaturu letounu. Satelitem bylo spatřeno komerční nákladní letadlo z Hong Kongu, které vyzvedlo na bělehradském letišti velké bedny.

Američané mohli být v pokušení dojít k závěru, že Číňané ukradli nebo ukořistili neviditelné části, ale faktem je, že této technologie útočníků se zmocnili jako oprávněné válečné kořisti.

Jen pár dní po sestřelení F-117 představitelé Pentagonu přísně varovali čínské ministerstvo zahraničí a požadovali, aby Čína vrátila stealth části, jinak bude čelit do dvou týdnů strašlivým následkům. Uvedl to evropský armádní důstojník, se kterým udělal rozhovor Jens Holsoe, korespondent dánských novin Politiken. Čínští diplomaté nevěděli, o čem se mluví a co po nich Američané chtějí, protože celá záležitost vedena čínskou armádou byla klasifikována jako přísně tajná.

Kolem půlnoci ze 7. na 8. května 1999 se hrozba Pentagonu naplnila. Společný tým zvláštních jednotek, skládající se z britských a kosovských přepadových oddílů, zaměřil laserové paprsky na zadní stěnu čínského velvyslanectví v Bělehradu. Pět „chytrých“ bomb, vypuštěných ve velké výšce letícím bombardérem B-2, zasáhlo kancelář čínského vojenského atašé v přízemí s naprostou přesností. Přepadový tým vstoupil do budovy a šermoval baterkami a video kamerami, „jako by něco hledal“, což uvedli sousedi, se kterými mluvili agenti japonské rozvědky vyslaní do Bělehradu. Na počátku onoho týdne bylo jugoslávské hlavní město plné zvěstí o tom, že prezident Slobodan Miloševič pobývá jako host na čínském velvyslanectví. Místo toho zahynuli při výbuchu dva mladí novináři z Guangming Daily, kteří se jako vedlejšák živili jako překladatelé ze srbštiny. Po několika minutách se nájezdníci z místa stáhli, těsně předtím, než z přízemí vyšlehly plameny.

Během několika minut americký důstojník vyslaný na základnu signálové rozvědky NATO ve Vincenza v Itálii překvapil své evropské kolegy, když začal křičet „dostali jsme ty bastardy“. Z jeho šťastného výlevu a ze svých map Evropané okamžitě pochopili, že útok na velvyslanectví byl naplánován. Ale před denní tiskovou konferencí v 10 hodin v Bruselu korespondent jedněch amerických novin zaslechl, jak jeden poddůstojník říká mluvčímu NATO, že bombardování bylo „nehodou v důsledku zastaralé mapy“.

Po tomto tvrzení jsem z Hong Kongu, kde jsem tehdy působil jako reportér, zavolal do agentury CIA-Pentagonu pro mapování. Její zaměstnanec mi stačil vysvětlit, že mapa na palubě B-2 byla přesná a pořízená pár minut před náletem, a že vysoce profesionální kartografové byli „mocnějšími agenturami“ nespravedlivě donuceni vzít vinu na sebe. Tou dobou tisíce rozzuřených čínských civilistů házelo kameny na americké velvyslanectví v Pekingu, zatímco uvnitř v budově americký velvyslanec spěšně pálil v krbu dokumenty o amerických špionážních aktivitách v Číně.

Slovy veterána National Intelligence Council vypukla „občanská válka“ mezi Bílým domem a ministerstvem zahraničí na jedné straně, a Pentagonem a CIA na druhé. Před schválením náletu [na čínské velvyslanectví] bylo prezidentu Billu Clintonovi řečeno, že cílem je základna srbské milice, která provádí etnické čistky, a nikoliv diplomatické zařízení. Navzdory velkému podvodu a zjevnému porušení mezinárodního práva se Hayden, americký generál letectva pověřený operacemi elektronické války, stal ředitelem NSA a CIA.

Zatímco korporátní média opakovala podvodnou mantru o „bombardování omylem“, mýtus o neporazitelnosti americké technologie byl zničen.

A tak pravdivý příběh o sestřeleném americkém Nighthawk byl spálen v plamenech čínského velvyslanectví v jižní Evropě. Přesto se nyní, jako fénix povstávající z popela, tento záhadný pták znovu zrodil v Číně a rozprostřel svá temná křídla nad měsíčním světlem zalitým Pacifikem.

Poznámka editora New America Media: Yoichi Shimatsu poskytoval informace o programu anti-stealth letecké obrany a bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradu pro Yazhou Zhoukan (Asia Weekly, skupina Ming Pao, Hong Kong) během války NATO v Kosovu v r. 1999.