Izrael bude pracovat na odpojení Gazy od rozvodné sítě, říká premiér

Lieberman udeřil na Palestince v rozhovorech s francouzskou ministryní zahraničí; Dennis Ross a David Hale přijeli mluvit o potřebách izraelské bezpečnosti

Trvání palestinských úřadů na konfrontaci s Izraelem na mezinárodních fórech při každé příležitosti nemůže pokračovat do nekonečna, a povede k rozpadu vztahů mezi Izraelem a Palestinou, řekl ministr zahraničí Avigdor Lieberman na čtvrtečním setkání s novou francouzskou ministryní zahraničí Michele Alliot-Marie. Svému francouzskému protějšku řekl, že ve vztazích Izraele a Palestiny existuje „nebezpečná propast“.

„Zatímco Izrael minulý týdne schválil dalších 5,300 pracovních míst pro Palestince na území Izraele, Palestinci předložili Radě bezpečnosti OSN rezoluci odsuzující Izrael za všemožné hříchy,“ řekl Lieberman. „Tato propast zde nemůže zůstat navždy a povede k rozpadu vztahů mezi oběma stranami.“

Lieberman řekl, že Izrael nebude sedět s rukama v klíně a věčně přijímat palestinskou „kritiku a urážky“. Řekl, že ministerstvo zahraničí připravuje zprávu o tom, co Izrael a Palestina od nástupu vlády premiéra Binyamina Netanyahu v březnu 2009 udělaly či neudělaly, aby posunuly diplomatický proces vpřed.

Lieberman řekl, že na izraelské straně bilance je projev Netanyahu v Bar-Illa o přijetí programu dvou států, odstranění silničních zátarasů, 10 měsíčním zmrazení výstavby osad a poskytnutí frekvence pro síť mobilních telefonů Palestincům. Palestinci, na druhou stranu, zatáhli Izrael do Rady OSN pro lidská práva a k Mezinárodnímu soudu v Haagu, odsoudili Izrael na Radě bezpečnosti OSN a pojmenovali ulice a náměstí v palestinských městech po teroristech. „Izrael nemůže dovolit, aby tato situace pokračovala,“ řekl.

Lieberman také poukázal na pokrytectví Arabské ligy, o které řekl, že „s velkou energií pracovala na odsouzení Izraele“, ale stejnou energii nevynaložila na vypořádání se „s neméně důležitými otázkami, než je mír na Středním východě, jako situací v Tunisu, Libanonu, Iráku a na dalších místech“.

Alliot-Marie se mimo Liebermana setkala ve čtvrtek také s prezidentem Shimonem Peresem, těsně předtím, než se doslechl o smrti své ženy Soni, s Netanyahu a ministrem obrany Ehudem Barakem.

Netanyahu Alliot-Marie, která má navštívit v pátek Gazu, řekl, že Izrael bude pracovat na „odpojení“ se od infrastruktury Gazy, a začne s odpojením této oblasti od izraelské vodovodní a rozvodné sítě.

Tento plán přednesl Lieberman poprvé v létě, s tím, že EU bude požádána o pomoc při vybudování elektrárny, továrny na odsolování vody a čističky vody v Gaze, aby byla soběstačná.

Jedním ze zdůvodnění u tohoto plánu bylo, že to pomůže ekonomice Gazy, aniž by to nezbytně posílilo Hamas.

Mimo Alliot-Marie, hlavního poradce Bílého domu Dennise Rosse a amerického zástupce pro Střední východ George Mitchella dorazil ve čtvrtek do Izraele i hlavní asistent David Hale, aby prodiskutoval otázku Jeruzalému s cílem vyčíslit bezpečnostní potřeby Izraele pro případ jakýchkoliv budoucích dohod.

Cílem, podle prohlášení úřadu premiéra, je zachovat kvalitativní převahu Izraele po jakýchkoli budoucích dohodách.

Jednou z hlavních překážek bránících obnovení izraelsko-palestinských jednání bylo trvání Palestinců na tom, že nejdříve je třeba mluvit o osadách a hranicích, a Izrael kontroval, že jako první je třeba probrat bezpečnost, protože žádné rozhodnutí o hranicích nelze učinit bez toho, aby bylo přesně známo, jaké bezpečnostní uspořádání bude vytvořeno.

Americká snaha zmapovat přesně, co Izrael ohledně bezpečnosti po ustavení palestinského státu požaduje, je široce vnímána jako snaha USA přemostit propast mezi postoji těchto dvou stran, kdy USA nejprve mluví s Izraelem o tom, o čem chce Jeruzalém mluvit jako první.

Netanyahu v minulosti řekl, že by souhlasil s palestinským státem pouze tehdy, pokud by byl tento stát demilitarizován, což znamená – částečně – že Izrael si potřebuje zachovat bezpečnostní přítomnost na řece Jordán, aby zabránil pašování zbraní, jak tomu dochází se Sýrie Hizballahu v Libanonu, a z Egypta do Gazy.

Zatímco západní zdroje uvedly, že zúčastněné strany během období Olmertovy vlády prodiskutovaly dohodu s americkým generálem Jamesem Jonesem a dohodly se, že podél řeky Jordán budou umístěny jednotky NATO pod velením USA, Netanyahu je neoblomný a tvrdí, že aspoň v dohledné budoucnosti tam musí být přítomen i Izrael. Palestinci se staví proti jakémukoliv umístění izraelských vojáků ve svém budoucím státě.

Jde o třetí Rossovu návštěvu v zemi v tomto měsíci. Mitchell zde byl naposledy v polovině prosince.

Ačkoliv to bylo některými lidmi interpretováno jako známka Rossovy převahy v otázce Středního východu ve Washingtonu, ostatní říkají, že historky o napětí mezi Rossem a Mitchellem jsou silně přehnané, a že Mitchell do Izraele tak často nemusí proto, že ostatní, včetně Hale, jsou tu pravidelně a „nosí vodu“.

Dalším důvodem, proč se nejeví pravděpodobným, že Ross Mitchella vytlačí, jak nedávno řekl jeden západní diplomatický zdroj, je, že zatímco Rosse je coby zprostředkovatel akceptovatelný pro Izrael, je málo důvěryhodný pro Ramallah, kde je jako upřímnější zprostředkovatel vnímán Mitchell.

Ve Washingtonu ve čtvrtek ministryně zahraničí Hillary Clinton zdůraznila nesouhlas USA s palestinskými jednostrannými kroky v OSN a řekla, že jediným způsobem, jak dosáhnout řešení dvou států, je prostřednictvím vyjednávání.

„Nepovažujeme akce v OSN nebo na jakémkoliv jiném fóru za nápomocné žádoucímu výsledku,“ řekla Clinton v odpovědi na otázku položenou na tiskové konferenci po setkání s jejím estonským protějškem.

Clinton zdůraznila, že americký postoj ohledně osad zůstává stejný, ale že nakonec „se budou Palestinci a Izraelci muset rozhodnout, jestli se chtějí zúčastnit vyjednávání, která povedou ke kompromisu na obou stranách“.

Clinton poznamenala, že kvarteto USA, EU, OSN a Rusko se setká v pátek v Jeruzalému, aby probraly způsob, jak dosáhnout pokroku v mírovém procesu.