Deset největších amerických lží o Afghánistánu

Představa, že Spojené státy jsou v Afghánistánu kvůli boji proti al-Qá’idě, je jednou z mnoha lží, jimiž americká mainstreamová média krmí veřejnost, říkají prominentní autoři.

Juan R. I. Cole a Richard P. Mitchell sestavili seznam deseti největších lží o Američany vedené okupaci Afghánistánu.

10. Došlo k významnému pokroku v potlačování povstání v Afghánistánu.

Fakt: Nedávný Národní zpravodajský odhad provedený 16 zpravodajskými agenturami nenalezl žádný pokrok. Varoval, že velké pásy země byly v nebezpečí pádu do moci Tálibánu, který nachází bezpečné útočiště v Pákistánu a má vztahy i s pákistánskou vládou. Materiály OSN tvrdí, že v prvních 10 měsících roku 2010 bylo přes 6 000 civilních obětí války v Afghánistánu, což je nárůst o 20 % oproti stejnému období v roce 2009. Vojáků USA a NATO bylo zabito v roce 2010 701, zatímco v roce 2009 521, což je nárůst o 25 %. V roce 2010 bylo v Afghánistánu více než 1 000 útoků povstalců za měsíc, často dvakrát tolik než v roce 2009.

9. Afghánci chtějí, aby vojska USA a NATO zůstala v jejich zemi, protože je vnímají jako ochranu.

Fakt: V nedávném průzkumu jen 36 % Afghánců uvedlo, že si myslí, že američtí vojáci mohou zemi zajistit bezpečnost. Jen 32 % Afghánců kladně hodnotí celkovou americkou pomoc své zemi.

8. „Navýšení“ počtu vojáků a přesnost vzdušných náletů nutí Tálibán k jednacímu stolu.

Fakt: Údajný vysoce postavený velitel Tálibánu, dokonce prý jeho muž číslo 2, který se zapojil do jednání s Američany, byl odhalen jako podvodník.

7. Příčinou americké přítomnosti v Afghánistánu jsou útoky z 11. září 2001.

Fakt: Průzkum provedený v provinciích Helmand a Kandahár zjistil, že 92 % mužských obyvatel nikdy neslyšelo o útocích z 11. září.

6. Afghánci i přes svou nespokojenost stále chtějí americké vojáky ve své zemi.

Fakt: Jeden průzkum veřejného mínění zjistil, že 55 % Afghánců chce, aby Američané z jejich země odešli. A procento Afghánců, kteří podporují útoky tálibů na síly USA a NATO, vzrostlo z 9 % v roce 2009 na 27 % v roce 2010!

5. Prezidentské a parlamentní volby v roce 2009 byly věrohodné a dodaly afghánské vládě legitimitu.

Fakt: Karzáí ukradl prezidentské volby a parlamentní volby byly prošpikované podvody. Čtvrtina hlasů odevzdaných v parlamentních volbách musela být vyhozena kvůli podezření z podvodů a 10 % vítězných kandidátů bylo zbaveno svých mandátů kvůli závažným nesrovnalostem.

4. Prezident Hamíd Karzáí je „klíčovým spojencem“ Spojených států.

Fakt: Karzáí opakovaně pohrozil, že se připojí k Tálibánu. Také přiznal, že z Íránu dostává na 2 miliony dolarů ročně. Už má dva smrtelné hříchy, a do třetice mu chybí už jen bratříčkování se Severní Koreou.

3. Šíitský Írán vyzbrojuje radikálně sunnitský, šíity nenávidějící Tálibán.

Fakt: Podle dokumentů zveřejněných WikiLeaks řekl v únoru roku 2009 americký ministr obrany Robert M. Gates italskému ministru zahraničí Franku Frattinimu, že „zpravodajské služby zjistily, že přes afghánsko-íránskou hranici přechází jen málo smrtonosného materiálu“.

2. Za většinu legendární korupce v Afghánistánu jsou zodpovědní cizinci.

Fakt: Nitky velké korupce většinou vedou k lidem kolem prezidenta Karzáího. Karzáí zruinoval hlavní kábulskou banku a nyní nutí vládu, aby jí pomohla z nesnází. Významná část ze 42 milionů dolarů vydaných Amerikou na afghánské vojáky v roce 2010 zmizela a Karzáím jmenovaný zodpovědný úředník byl právě vyhozen. Američtí představitelé tvrdí, že Karzáího bratr má v Kandaháru spustit razii proti nelegálnímu podnikání a obchodu s drogami. (Jde o Ahmada Walího Karzáího, který je pravděpodobně jedním z největších afghánských narkobaronů – bude tedy zajímavé, jak bude jím vedená razie účinná :). Viz např. zde, pozn. překl.)

1. USA v Afghánistánu bojují proti al-Qá‘idě.

Fakt: Ředitel CIA Leon Panetta přiznal, že v Afghánistánu je pouze asi 50 – 100 bojovníků al-Qá‘idy! Američané v Afghánistánu bojují především proti svým dvěma bývalým spojencům mudžáhidům, které Ronald Reagan nazval „bojovníci za svobodu“ a „ekvivalent otců zakladatelů Ameriky“. Jsou to Gulb ud-Dín Hekmatjár a jeho Hizb-i Islámí, a Džalál ud-Dín Haqqání a jeho Haqqáního síť. Tyto dvě organizace, které v 80. letech obdržely od amerického kongresu miliardy dolarů na boj proti Sovětům, jsou mnohem nebezpečnější než samotný Tálibán a mullá Omar. Důležité je, že tato dvě hnutí jsou jen projevy paštunského a muslimského nacionalismu, nikoli věční nepřátelé Spojených států. Hikmatjár al-Qá’idu ostře odsoudil.

Juan R. I. Cole (narozen 1952) je americký vědec, intelektuál a historik zabývající se moderním Blízkým východem a jižní Asií. Více zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Juan_Cole

Richard P. Mitchell je profesorem historie na Michiganské univerzitě.