Švédsko kooptováno CIA/Pentagonem pro šíření telegramů Wikileaks

WMR se od dlouhodobého konzultanta Republikánské strany dozvěděly, že CIA použila Švédsko, aby pro Wikileaks vyčistilo a předalo pečlivě prověřené a upravené telegramy ministerstva zahraničí, a pro následné předání těchto telegramů předem vybraným korporátním zpravodajským médiím na zveřejnění. Švédsko bylo vybráno kvůli své tak zvané tradici „tiskové svobody a svobody projevu“, ve snaze zajistit, aby zveřejnění telegramů Wikileaks vypadalo, že není napojeno na tajný program psychologických operací CIA a Pentagonu, určený pro další zvýšení kontroly internetu.

Operace Wikileaks byla provedena za pomoci dvou předních švédských politických vůdců, kdy oba udržovali dlouhodobé vztahy se CIA a souvisejícími americkými vládními subjekty. Jedním z konspirátorů je švédský premiér Fredrik Reinfeldt, který byl objeven ve Švédsku na střední škole operativcem americké Republikánské strany Karl Rove. Rove, bývalý výkonný ředitel College Republicans, byl na počátku 80. let konzultantem kampaně GOP, kdy začal také provádět zahraniční operace pro Mezinárodní republikánský institut (IRI) po jeho založení v r. 1983, coby odnož republikánů s dosahem do zahraničí – díky financování ze strany na CIA napojené Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (UDAID) a National Endowment for Democracy, jakož i ministerstvo zahraničí.

V r. 1983, ve stejném roce, kdy byl IRI založen, se Reinfeldt dal k Moderate Youth League, mládežnickému křídlu švédské Umírněné strany, za povzbuzování ze strany Rove. Stejně jako Rove použil politické šikanování, aby v r. 1973 porazil své dva oponenty – Roberta Edgewortha a Terry Dolana – aby byl zvolen předsedou College Republicans, i Reinfeldt vypudil předsedu Moderate Youth League Ulfa Kristerssona na sjezdu organizace v Lycksele v r. 1992. Reinfeldt, vůdce konzervativních vzbouřenců, získal 58 hlasů, oproti 55 hlasům Kristerssona, který zastupoval libertariánské křídlo strany.

Po porážce vlády Umírněné strany premiéra Carla Bildta v r. 1994 začal Reinfeldt, stylem Rove, kritizovat vůdce strany. Reinfeldt byl také silným kritikem moderního švédského sociálního státu. V r. 2003 se Reinfeldt stal vůdcem Umírněné strany a v r. 2006 jeho pravicová koalice porazila sociální demokraty, takže se Reinfeldt stal premiérem.

Jedním z nejbližších Reinfeldtových poradců je člen parlamentu za Umírněnou stranu a zarytý antikomunista a parlamentní představitel Rady Evropy Goran Lindblad. Lindblad velmi rád nabízel ve Švédsku politický azyl a útočiště disidentům, ale ne jen tak ledajakým disidentům, pouze těm, kteří podporovali agendu v souladu s tím, co protlačovali týpci z Freedom House of New York a Open Society Institute George Sorose, výmysly neokonzervativců, kteří se stavěli proti jakékoliv formě komunismu, ať již v Číně nebo na Kubě, nebo jakékoliv levicové socialistické vládě – tedy tatáž agenda, kterou prosazovala Wikileaks.

Ačkoliv není jisté, že Lindblad pomohl položit základy pro pozvání zakladatele Wikileaks Juliana Assange, aby přesunul své operace – a svůj soubor se čtvrt milionem telegramů ministerstva zahraničí – do Švédska, přesto existuje mezi tímto švédským politikem zapleteným do trestního vyšetřování Assange kvůli sexuálním zločinům ve Švédsku a CIA ještě další spojení.

Právní zastoupení dvou žen obviňujících Assange je ve Švédsku prováděno právnickou firmou Borgström & Bodstrom. Bodstrom na vývěsním štítu právnické firmy visícím ve Švédsku znamená Thomas Bodstrom, švédský ministr spravedlnosti v letech 2000 až 2006, v sociálně-demokratické vládě premiéra Gorana Perssona. Od roku 2006 do října 2010 byl Bodstrom předsedou výboru pro spravedlnost švédského parlamentu. Po ztrátě předsednictví se Bodstrom v listopadu 2010, spolu se svoji rodinou, přestěhoval na sever Virginie – v době, kdy se „příběh“ Wikileaks začal rozvíjet. Sociální demokraté odmítli Bodstroma uvolnit, když měl ještě své parlamentní křeslo. Bodstrom rezignoval a toto křeslo opustil. WMR se od zdroje v Republikánské straně dozvěděly, že Bodstrom, naštvaný kvůli rozhodnutí sociálních demokratů, nyní vyjednává s Reinfeldtem a umírněnými, že změní stranu. A dozvěděli jsme se, že CIA v tichosti Bodstroma, bývalou švédskou fotbalovou hvězdu, připravuje, aby se stal příštím švédským premiérem za konzervativní Umírněnou stranu.

Bodstromovým kolegou ve vládě Perssona byl Par Nuder, ministr financí, který rovněž strávil velkou část svého mládí v Izraeli. V době, kdy se Bodstromova rodina přestěhovala do Virginie, se Nuder dal ke konzultantsko-lobbistické firmě bývalé ministryně zahraničí Madeleine Albright, Stonebridge Group, které Albright šéfuje spolu s bývalou Clintonovou poradkyní pro národní bezpečnost Sandy Berger a bývalým senátorem Warrenem Rudmanem (R-NH). Dalším ze šéfů ve Stonebridge Albrightové je bývalá Clintonova poradkyně pro zahraniční politiku Wendy Sherman, která rovněž působí v Radě pro obrannou politiku ministra obrany Roberta Gatese.

Podstrom je také autorem právnických thrillerových povídek a byl nazván „švédským Johnem Grishamem“.

Bodstromovým otcem je Lennart Bodstrom, ministr zahraničí v sociálně-demokratické vládě premiéra Olofa Palme z let 1982 až 1985. Bodstrom starší byl kritizován za to, že nedbal varování, že sovětské ponorky operují ve švédských vodách, a přežil ojedinělé hlasování o důvěře ve švédském parlamentu. Nicméně WMR zjistily, že to byla CIA, kdo zařídil, že USA dodávaná technologie zvukového monitorovacího systému (SOSUS) byla předána neutrálnímu Švédsku, a Langley nechtělo, aby podrobnosti o schopnostech systému byly vyzrazeny sovětům. Tajným úkolem Lennarta Bodstroma bylo potlačit zprávy o aktivitě sovětských ponorek, aby se ochránily „zdroje a metody“ CIA a švédské rozvědky. WMR zjistily, že politika Lennarta Bodstroma „nečinnosti“ sovětských ponorek ve švédských vodách byla důsledkem osobního požadavku tehdejšího vice-prezidenta George H. W. Bushe.

Bodstromovým právnickým partnerem je Claes Borgstrom, bývalý švédský ombudsman pro rovné příležitosti a zarytý, někteří by řekli extremistický stoupenec věci feministek. Borgstrom zastupoval dvě ženy, které obvinily Assange ze sexuálních zločinů, kterých se měl dopustit za pobytu ve Švédsku. Jedna z žen, Anna Ardin, popisována jako „křesťanská feministka“ očividně opustila zemi a odjela na palestinský Západní břeh, a existují zprávy, že již se švédským zástupcem vrchního státního zástupce pro Gothenburg, Marianne Ny, nespolupracuje. WMR také zjistily, že Bodstrom měl s Ny blízký vztah.

Druhou ženou, která Assange obvinila, je Sofia Wilen. Někteří ve Švédsku vznesli obvinění, že obě žalobkyně jsou součástí pečlivě připraveného komplotu vznést proti Assangeovi obvinění ze sexuálních zločinů, aby zastavil švédskou azylovou operaci Wikileaks poté, kdy posloužila svému cíli: být velkou mezinárodní zpravodajskou událostí mající za cíl poskytnout větší podporu vládám na celém světě, včetně Švédska, Velké Británie – kde je nyní Assange volný po složení kauce – a Spojených států, aby mohly drakonicky přiškrtit internet.

Wayne Madsen je ve Washingtonu sídlící investigativní novinář, autor a syndikovaný sloupkař. Psal pro několik renomovaných novin a blogů.

Madsen je pravidelných přispěvatelem na Russia Today. Byl častým politickým a národně-bezpečnostním komentátorem na Fox News a objevoval se také na ABC, NBC, CBS, PBS, CNN, BBC, Al Jazeera a MSNBC. Byl pozván, aby svědčil jako svědek před americkou sněmovnou, Soudním tribunálem OSN pro Rwandu a před vyšetřovací komisí francouzské vlády.

Jako důstojník amerického námořnictva vedl první počítačové bezpečnostní programy pro americké námořnictvo. Pak pracoval na NSA, velitelství pro automatické zpracování dat námořnictva, ministerstvo zahraničí, RCA Corporation a Computer Science Corporation.