Brazílie: Od Luly k Dilmě

Ti, kteří se zúčastnili inauguračního ceremoniálu brazilské prezidentky Dilmy Roussef v paláci Planalto v Brazílii, museli uznat, že nová prezidentka projevila úroveň a chovala se jako pravý státník; bylo to výmluvným znamením, že jde o člověka dobře připraveného na to, aby Brazílii a zbytku světa poskytl to, co Brazílie nejen chce, ale i potřebuje: více medicíny ve stylu odcházejícího prezidenta Luly.

Fakt, že prezident Luiz Inácio Lula da Silva vstupuje do posledních tří měsíců svého funkčního období s podporou 79%, mluví za vše. Proto není žádným překvapením, že předání vedení v rámci PT (Strany pracujících) od prezidenta Luly k první brazilské prezidentce Dilmě Roussef proběhlo hladce a popularita Luly se přirozeně přesunula na jeho novou hlavu státu.

Lulovo dvojí funkční období bylo pro Brazílii probuzením, Brazílie pod jeho vedením dosáhla svého potenciálu a zaujala oprávněné místo na scéně mezinárodních vztahů. Nepodřízená nikomu, se sebedůvěrou a sebevědomím, se Brazílie v posledních deseti letech stala jedním z hlavních hráčů jak na mezinárodní scéně, tak vnitřně. Sociální programy vytáhly miliony lidí z chudoby a z velké části byla zavedena sociální spravedlnost v modelu udržitelného rozvoje.

Lula vzešel z lidu a vládl pro lidi. Během osmi let se 30 milionů Brazilců dostalo z chudoby a přešlo do střední třídy a 19 milionů lidí se dostalo z extrémní chudoby. 40% nejchudší části populace dosáhlo zvýšení svého bohatství o více než 3%.

Vnitřní politika Luly upřednostňuje udržitelný sociální a ekonomický rozvoj

Klíčovým pro jeho politiku byl Bolsa Familia (rodinný příspěvek), jehož prostřednictvím dostávalo 12 milionů chudých rodin měsíční podporu 12 až 117 amerických dolarů na dítě; Fome zero (Žádný hlad) byly další rozšiřující se programy započaté jeho předchůdcem, prezidentem Fernando Henrique Cardoso, které byly produktem nově založeného ministerstva sociálního rozvoje v jeho snaze o vykořenění hladu.

Velký důraz byl kladen na pomoc malým farmářům a byl přijat nový plán zavlažování ve vyprahlém vnitrozemí severovýchodu země, zatímco Plán urychlení růstu (PAC, Programa de Aceleracao de Crescimento) posílil infrastrukturu, vytvořil pracovní místa a vzpružil ekonomiku v řadě různých sektorů.

Lulova citlivá finanční a ekonomická politika zbavila Brazílii jejích dluhů u Mezinárodního měnového fondu o dva roky dříve, než bylo plánováno, zastavila propady ratingu země, finanční trhy na tuto politiku zareagovaly a Brazílie si získala důvěru, v ovzduší důvěry a stability tato země prosperovala. Za Luly Brazílie poprvé přestala být státem dlužícím a stala se naopak věřitelskou zemí.

Lulovo dvojí funkční období nebylo bez skandálů, ale fakt, že on sám se vyhnul jakémukoliv pochybení nebo zneužití vlivu a rychle přiměl federální úřady, aby začaly vyšetřovat korupci, znamenal, že poprvé v historii po sobě Lula zanechal Brazílii, kde není nikdo nad zákonem.

Vnější politika: Zastávání se práva a rozumu

Lulova vnější politika byla stejně úspěšná jako vnitřní a učinila z Brazílie nejen hlavního hráče v geopolitické oblasti, ale také hlavního hráče rozvojového světa, latinské Ameriky, a na širší aréně zprostředkovatele v oblasti mezinárodních vztahů, prosazujícího diskusi a dialog, zatímco ostatní země kázaly jednu věc a praktikovaly jinou.

Za Luly prosazovala Brazílie integraci latinské Ameriky, vytvářela užší vztahy mezi členskými zeměmi MERCOSUR/MERCOSUL, a působila jako zprostředkovatel ve sporu mezi Venezuelou a Kolumbií, ujala se vedoucí role v rámci politické krize v Hondurasu a u humanitární katastrofy na Haiti. Za Luly prohloubila Brazílie vztahy mezi členy BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), za její aktivní podpory vzniká z tohoto uskupení velmi mocný blok, ke kterému přibude Írán, Jižní Afrika a Indonésie, a možná i Turecko. Za Luly dávala Brazílie přednost mezinárodnímu právu před hysterií a démonizací (íránský jaderný program) a vedla rozvojový svět v širokém spektru záležitostí, od životního prostředí po obchodní vztahy.

Za Luly stála Brazílie pevně za svým, bránila postoje, které nebyly vždy u EU nebo ve Washingtonu populární, a položila základy pro nezávislou zahraniční politiku, což Brazílii získalo velký respekt u rozumných členů mezinárodního společenství.

Lula mohl právem získat titul muže desetiletí.

Dilma: Stejný tým, nový kapitán

Ti, kdo tvrdí, že Dilma Roussef má málo mezinárodních zkušeností nebo zkušeností s vládnutím a že nahradila Lulu proto, že je jeho chráněnkyní, v podstatě ignorují fakt, že díky svým osobním hodnotám se jí podařilo zvýšit podporu u lidí z 30 na 55% a vyhrát jasně prezidentské volby v druhém kole. Dilma Roussef je skutečnou akční dámou Brazílie.

Pocházejíc z odlišného sociálního prostředí než vůdce odborů Lula se ekonomka Dilma Roussef od raného věku zajímala o sociální otázky, a po vojenském puči v r. 1964 se stala politickou aktivistkou v organizacích za sociální spravedlnost, jako Comando de Libertacao Nacional (COLINA) a Vanguarda Armada Revolucionária Palmares (VAR Palmares). Ačkoliv její účast byla politická, a navzdory tomu, že nikdy nebyla zapojena do akcí, které způsobily oběti na životech, byla brazilskými fašisty a utlačovatelským režimem podporovaným USA zajata, uvězněna a mučena.

V r. 2005, když mluvila o tomto období svého života, řekla: „Nebudu skrývat, kým jsem byla, a nedívám se na to negativně… Mám spíše realistický pohled na toto období. Bylo mi 22 let, byl to jiný svět, byla to jiná Brazílie. Hodně jsme se naučili. Nemá to nic společného s tím, co si myslím dnes.“

Po propuštění z vězení byla později spoluzakladatelkou Demokratické strany pracujících (PDT) a udělala kariéru nejdříve jako komunální náměstkyně finančního odboru v Porto Alegro, a poté jako ministryně zahraničí státu Minas Gerais pro těžbu a energetiku. V r. 2001 se připojila k Lulově PT, napsala pro jeho vládu energetickou koncepci, následně se pak stala ministryní pro těžbu a energetiku, a v této funkci rozjela kampaň Elektřina pro všechny.

Její úspěch v této funkci, její organizační schopnosti a značná šikovnost při vyjednávání se všemi sektory společnosti položily základy pro to, že pak byla jmenována hlavní ministryní úřadu vlády.

Jako šéfka Lulovy administrativy byla silně zapojena do všech aspektů vytváření politiky za oponou; skutečně, prezident Lula ji nazýval „matka Plánu urychlení růstu“ (PAC) a od roku 2007 byla připravována jako Lulova nástupkyně.

Dilma Roussef je proto dobře připravena na převzetí prezidentského úřadu v Brazílii a s podporou politické mašinérie PT jde vlastně jen o to, že vítězný tým dostal nového kapitána, kapitána, který v posledních letech překonal agresivní formu rakoviny lymfatických žláz…a skvělou dámu.

Je-li Lula mužem desetiletí, Dilma je příslibem století.