Obamova vláda zvažuje věznění bez časového omezení

Začíná to vypadat, že prezident, který vedl kampaň na základě příslibu, že zavře věznici v Guantanamo, může nakonec udělat něco naprosto odlišného: podepsat zákon, který by vydláždil cestu k tomu, že podezřelí z terorismu budou vězněni bez časového omezení.

Vládní představitelé hledají možnost, jak uzákonit věznění bez soudu, a čekají na legislativu, která má přijít z kongresu na počátku příštího roku.

Analytici říkají, že to byly dvě události, které patrně donutí prezidenta Obamu podepsat legalizaci neomezeného věznění. (1) Minulý měsíc porota v New Yorku málem osvobodila Ahmeda Ghailaniho, mladého Tanzánce, který čelil více než 280 obviněním z vražd a konspirace, při své údajné roli v bombovém útoku na velvyslanectví v Africe v r. 1998; (2) a republikáni znovu získali ve volbách kontrolu nad sněmovnou.

Případ poukazuje na dilema vlády

Představitelé Obamovy vlády si mysleli, že Ghailaniho případ bude jasný. Čtyři další muži byli usvědčeni ze stejného zločinu newyorským federálním soudem již v r. 2002.

Ale v tomto případě, po pěti dnech rokování, uznala porota Ghailaniho vinným z jediného (z původních 280) obvinění.

„Porota ho málem osvobodila zcela,“ říká Benjamin Wittes, člen vedení Brookings Institution. „A pokud by k tomu došlo, dostalo by to vládu do enormně obtížné situace, protože pokud probíhá soud a někdo je osvobozen, tak to trochu narušuje naše vnímání toho, co jsme čekali. No, my ho budeme držet ve vězení v každém případě.“

Ghailani nikdy neměl ze soudní síně odejít jako svobodný člověk, protože celé Obamovo ministerstvo spravedlnosti, počínaje vrchním státním zástupcem Ericem Holderem, dalo jasně najevo, že pokud bude zproštěn viny někdo silně podezřelý z terorismu, nikdy neodejde svobodný. Byl by pak (navzdory osvobozujícímu rozhodnutí soudu) držen ve vězení jako nepřátelský bojovník.

Juan Zarate, bývalý zástupce poradce pro národní bezpečnost v Bushově vládě, a nyní pracovník Centra strategických a mezinárodních studií, říká, že je to velký problém. Když mohou žalobci držet někoho za mřížemi dokonce i bez toho, aby jeho případ dokázali, stává se trestní soud divadelním procesem.

„Je-li vrchní státní zástupce dotázán, zda bude Khalid Sheikh Mohammed (údajný mozek 9/11), nebo v tomto případě Ghailani, osvobozen, a odpoví-li, že zůstane ve vězení bez ohledu na rozsudek, je to v kontextu používání trestního právního systému problematická odpověď, říká Zarate.

„Panna nebo orel není způsob, jakým by měl náš soudní systém fungovat,“ dodává.

Možné alternativy

Pokud je nouzové věznění bez omezení špatným nápadem, existují pouze dvě alternativy:

(a) Postavit podezřelého z terorismu před vojenskou komisi – ta funguje na základě odlišných pravidel pro důkazy, ačkoliv analytici pohotově říkají, že důkazy, které nebyly připuštěny u federálního soudu v případě Ghailaniho, by pravděpodobně nebyly přípustné ani u vojenských komisí.

(b) Uvěznit podezřelé z terorismu dokonce bez soudu – prostě je jen držet za mřížemi.

A právě o toto se nyní zákonodárci snaží. V srpnu republikánský senátor Lindsey Graham z Jižní Karolíny v tichosti předložil zákon, který by uzákonil věznění na neomezenou dobu. Chtěl odpovědět na otázky, jako jaký typ nepřátelských bojovníků by mohl být dát pod zámek bez soudu, a kolik důkazů by k tomu vláda potřebovala.

Zatímco myšlenka zadržovat podezřelé bez časového omezení bez obvinění je proti všemu, co představuje americký právní systém, již se to děje: Mohammed byl zadržen v březnu 2003 a od září 2006 byl v Guantanamu.

Nová by však mohla být jasná pravidla pro tuto praxi. Právě nyní vláda říká, že může držet podezřelé z terorismu na základě válečných zákonů, což je princip, který byl soudy podporován. Jisté právní krytí existuje také v rezoluci, kterou kongres schválil krátce po 9/11, která poskytuje rozsáhlé pravomoci výkonné složce, aby udržela Ameriku v bezpečí.

„Potřebujeme (právní) rámec, který je legální a obhajitelný, který staví do rovnováhy práva jednotlivců s právem vlády na sebeobranu,“ říká Zarate. „Způsob, jakým k tomu Obamova vláda přistoupila, byl méně než jasný. Uplatnili různé právní rámce u různých problémů, a to vytvořilo zmatek.“

I když Obamova vláda už dříve měla snahu postavit zadržené malého významu před americké soudy, pokud by to opravdu učinila, čelila by tak velké opozici kongresu, že by to bylo těžké. A nyní, s novou republikánskou většinou v kongresu, to, co bylo předtím obtížné, se stalo nemožným.

To je důvod, proč analytici říkají, že Obama, místo aby uzavřel Guantanamo, bude podporovat zákon, který uvězní podezřelé na neomezenou dobu. Jak řekl jeden představitel vlády, který je obeznámen s diskusemi, NPR: „Nevidím nyní jinou možnost, než to schválit.“

Zarate říká, že smíšený rozsudek v případě Ghailaniho ukazuje, že vláda potřebuje definovat věznění lépe, než je tomu doposud. „Rozhodnutí podepsat legislativu o časově neomezeném věznění může jistými způsoby krystalizovat, obzvláště v prostředí po volbách,“ říká. „Začnou o tom mluvit veřejněji a příměji. Myslím, že v mnoha ohledech již toto rozhodnutí učinili.“

Skupiny na ochranu lidských práv silně protestují

„Je neamerické věznit lidi bez obvinění nebo soudu,“ říká Laura Murphy z washingtonské kanceláře Americké unie občanských svobod. „Uzákonění časově neomezeného věznění to legitimizuje.“

Co když, ptá se, jsou zadržení podezřelí z terorismu skutečně nevinní? Jaký systém budeme mít, aby to zjistil? Bude existovat nějaký druh soudního přezkoumání? Pokud je to aplikováno nyní na terorismus, ptá se, jak dlouho bude trvat, než to bude aplikováno na drogové barony nebo pašeráky lidí nebo organizovaný zločin?

Wittes z Brookings Institution to vidí jinak. Říká, že časově neomezené věznění bez pravidel, což je v podstatě to, co se děje nyní, by mělo lidi znepokojovat více. Jednotliví soudci, američtí státní zástupci a právníci občanských práv to řeší případ od případu.

„Pokud máme dojem, že by se to legitimizovat nemělo, pak lhát o tom je velmi podivnou formou našeho nesouhlasu,“ říká Wittes. „A to, co teď děláme, je lhaní sami sobě ohledně věznění, kterého se dopouštíme.“

Nově zvolený předseda právní sekce sněmovny Lamar Smith z Texasu pracuje na doplňovacím zákonu ke Grahamovu návrhu. Jeho asistenti o legislativě, na které pracuje, odmítli poskytnout jakékoliv podrobnosti.

A vládní představitelé NPR řekli, že nechtějí o nové legislativě hovořit dříve, než ji uvidí.

V tuto chvíli se nicméně zdá být jasné, že nový kongres je rozhodnut vypořádat se s touto otázkou přímo.

Doplnění editora

To, že porota zbavila Ahmeda Ghailaniho téměř všech 280 obvinění až na jediné, naznačuje, jak slabé důkazy měl žalobce v tomto případě. Jinými slovy, jde zcela jistě o nevinného člověka. A to přitom mělo jít o ukázkový případ. Vybrali jako prvního toho, proti komu měli (nebo si mysleli, že mají) nejpevnější důkazy! Na jakých "důkazech" asi stojí obvinění ostatních!

Nočních můrou amerických politiků je to, že by Ghailaniho (nebo kteréhokoliv dalšího) nakonec museli pustit, a on by mohl mluvit o tom, co zažil v amerických vězeních. Proto se rozhodli umlčet jej natrvalo. Bez soudu. Fuj. Je to tak očividné, až to tříská.

Toto je nesmírně nebezpečný trend, který by nikoho neměl nechat lhostejným. Je to nejen demontáž ústavy (a důkaz, že i ta nejlepší ústava není obranou lidských práv, pokud se "elity" rozhodnou), ale demontáž základních pravidel trestního práva platného několik tisíc let. Nikdy, ani ve středověku, ani v nejtemnějším období různých útlaků nebyla uzákoněna možnost uvěznit někoho bez soudu a na neomezenou dobu. Někdy se to dělalo, ale uzákoněno to nebylo nikdy. Je to pošlapání všech elementárních principů základních lidských práv. Pokud to udělají, a vypadá to, že ano, bude to do kamene vytesaný důkaz, že byl nastolen ultra-totalitární režim, jaký nemá v historii obdoby.