Vyjímečný stav ve Španělsku

Krize v Evropě dospěla k prvnímu zlomovému bodu. Španělská vláda byla nucena vyhlásit výjimečný stav. Země se zařadila po bok států jako je Thajsko nebo Ekvádor. První vláda v Evropě nevydržela sociální tlak a uchýlila se k osvědčeným praktikám fašistického režimu generála Franka. Evropa se blíží mílovými kroky k sociální a ekonomické explozi.

Socialistický premiér Zapatero v zoufalství a bezvýchodné situaci použil starý fašistický legislativní instrument generála Franca. Podařilo mu díky tomu obnovit leteckou dopravu, protože hrozil stávkujícím postavením před vojenské tribunály a uvězněním až na osm let.

O celé události informovala média, jako by se nechumelilo. Zkrátka vláda vyhlásila výjimečný stav a je to. Nikdo se neozývá, že používání takových praktik typických pro totalitní režimy je v „demokracii“ nepřípustné. Španělsko se po 32 letech své novodobé historii uchýlilo k použití násilného kroku proti vlastním občanům.

Stávka se netýkala jen leteckých kontrolorů, ale také pomocného personálu kontrolních stanovišt. Španělská vláda vytasila osvědčený argument k vyvolání nenávisti – zveřejnila údajné nejvyšší platy dispečerů a média jim ani nedaly prostor k obhajobě. Co na tom, že stávkoval i obyčejný personál kontrolnách stanovišť. V novinách byla zveřejněna těžko uvěřitelná cifra, že kontroloři berou až 900 000 Eur ročně. Zprávu vypustila sama vláda skrze ministra José Blanca, která leteckým dispečerům a personálu platy stanovuje a platí je. Španělská „konzervativní“ opozice vládě zatleskala.

Využití vojenského práva na zpacifikování státních zaměstnanců je dalším krokem vývoje ekonomické krize v Evropě. Pro Evropskou unii je stále těžší udržet mezi lidmi iluzi o stabilitě Eura a tím celé Eurozóny. A zneužití vojenského práva a vyhlášení výjimečného stavu ve Španělsku vysílá nebezpečný signál. Když to jde ve Španělsku, proč ne jinde v demokratické EU?