Na co čeká NATO v Afghánistánu?

Zatímco si šéfové NATO v Lisabonu plácali po zádech a vedli prázdné řeči, pokračovala v Afghánistánu jejich noční můra – válka, kterou nemůže NATO s USA nikdy vyhrát. Nizozemí nebo Kanada z Afghánistánu odcházejí, ČR navyšuje počet svých vojáků v nesmyslné mnohamiliardové misi.

Deník Guardian zveřejňuje na svém webu pravou tvář této kruté a bestiální války proti civilistům, vedené vojáky NATO. Na velmi naturalistických videích jsou k vidění umírající, vyčerpaní a krvácející vojáci NATO, jak je odvážejí vrtulníky z bojové zóny. V očích jim často čiší beznaděj a zoufalství. Navzdory drtivé materiální převaze NATO válku v Afghánistánu prohrává na celé čáře. Přepadové vrtulníky se často vrací plné louží krve. To vše k vidění na videu od válečných zpravodajů.

Na tvářích Talibů je vidět víra a odhodlání. Podle svého přesvědčení brání svou zemi, kam cizí okupační armáda násilím dosazuje loutkovou vládu. V Británii vzbudila šok investigativní reportáž do řad Talibanu reportéra Ghaitha Abdula-Ahada ( http://www.guardian.co.uk/world/2010/nov/24/uk-based-taliban-afghanistan ), ze které vyplývá, že stále více britských muslimů jezdí do Pákistánu a Afghánistánu „na prázdniny“ bojovat proti NATO. Po návratu se v Anglii živí např. jako taxikáři. Abdul-Ahad strávil po boku Talibanu několik týdnů.

Z reportáže vyplývá mnoho zkušeností, které v celé nahotě ukazují debakl snahy NATO o získání důvěry civilního obyvatelstva. Afghánci s důvěrou chodí před soudy Talibanu rozhodující podle práva šaría, protože vědí, že rozsudek nikdy nemůžou ovlivnit úplatky a korupce, jak je běžné u „demokratické vlády“ prezidenta Karzáího udržované u moci americkými dolary a vojenskými holínkami.

Autor reportáže Abdul-Ahad si dává sraz s místním velitelem Talibanu jménem Mawlawa Halimi. Poznamenává, že jeho chování se během dvou let změnilo. Před dvěma lety byl ostražitý a neklidný, nyní přijal novináře bohorovně na trhu, kolem kterého projížděly americké těžce ozbrojené humvee. Poté, co Halimi uspokojeně popsal nekončící příliv dobrovolníků z Pákistánu, zeptal se novináře na adresu Američanů: „Proč prostě neodtáhnou? Nechápu, na co tu čekají.“

Američané si moc dobře uvědomují, že „válka“ (přesnější výraz by byl okupace země, protože není vedena žádná válka ve smyslu Ženevských konvencí) v Afghánistánu je prohraná, a proto se uchylují k poslední taktice – snaze koupit si lídry Talibanu, nebo je alespoň uplatit. V pátek 26.listopadu přišel britský Guardian s titulkem: „Americký generál McChrystal posvětil mírové rozhovory s vůdcem Talibanu“. Článek popisuje měsíce probíhající rozhovory na americké základně v Kandaháru, které za Taliban vedl jeho velitel Mulla Akhtar Mohammad Mansúr. Pro větší motivaci mu byly vyplaceny statisíce dolarů. Poté, co skandál zveřejnil Washington Post, americká strana striktně odmítla, že by Talibanu platila a odkázala na Karzáího vládu. Ta odpovědnost shodila na Brity a MI6. Jak se zdá, obránci míru a zachránci světové demokracie z NATO náhle neváhají zasednout za stůl a podplácet ony ďábelské teroristy. Teroristům platí také Američané prostřednictvím své loutkové kábulské vlády, aby s nimi jednali.

Za situace, kdy Angličané s Američany hledají cestu, jak z Afghánistánu utéci, sem česká vláda posílá stále více českých vojáků. Sněmovna řekla ano dalšímu nesmyslnému dobrodružství 3.listopadu a zvýšila počet Čechů na 720. Za českou účast na okupaci agitoval sice blábolivě, ale vášnivě ministr Schwarzenberg: „To, co se děje v Afghánistánu, se dotýká globální bezpečnosti, a proto se týká přímo také nás, naší republiky.“ Přišel se zajímavou tezí, že zapojení ČR do krvavé lázně v Afghánistánu prý zvyšuje náš kredit. Na závěr senilní ministr pronesl větu: „Tato mise je zásadní pro naši společnou bezpečnost i budoucnost a my v ní musíme uspět.“ Zapomněl dodat, že „my“ znamená hrstku politických a ekonomických elit, které krvavou válku rozpoutaly.

Bohužel nevystoupil další horlivý zastánce afghánského tažení, exministr Barták, pro kterého je jakákoli válka kdekoli vítaným byznysem a impulzem pro další armádní zakázky. Toho času ho provázejí malé nepříjemnosti, když ho američtí spojenci obvinili z žádosti o úplatek. Z toho si zkušený mazák Barták ale nic nedělá, protože ví, že toho ví moc na to, aby mohl být seriózně vyšetřován za korupci.

V debatě proti vyslání vojáků vystoupili ve sněmovně především poslanci exvládní ČSSD. Premiér Nečas v argumentační nouzi vytáhl nejúčinnější kompro: Připomněl socialistům, že misi v Afghánistánu zahájili a udržovali právě oni. Poté začal náš premiér hystericky křičet, citujme: „Oni tam plní svoji povinnost! Vyslala je tam jejich vlast. Oni nasazují své zdraví a životy kvůli bezpečí ve střední Evropě! Oni dělají svou práci, dělají ji proto, že jsou přesvědčení patrioti!“

Nechť si každý občan sám posoudí, zda on vyslal za své peníze vojáky chránit jeho bezpečí tisíce kilometrů daleko kamsi do hor a do pouště a zda by radši vyhozené miliardy za zkorumpované armádní zakázky a vybavení českých vojáků neinvestoval třeba do oprav silnic nebo do vybavení hasičů. Hovořit o tom, že čeští vojáci vyslaní Nečasem do Afghánistánu jsou přesvědčení patrioti má stejnou logiku, jako nazvat přesvědčenými patrioty izraelské vojáky v Palestině nebo kosovské Albánce v Kosovu.