Úsvit epochy Rousseff

Většina průzkumů uváděla jako favorita v předvečer prezidentských voleb v Brazílii Dilmu Rousseff. Odcházející brazilský prezident Luiz Inacio „Lula“ da Silva, mimořádně oblíbený vůdce, jehož preference v poslední fázi funkčního období vyšplhaly na 80%, posílil kandidaturu Rousseff tím, že zdůraznil, že hlasování pro Dilmu je v podstatě totéž, jako hlasovat pro něj. Vyjádření podpory prezidenta da Silvy očividně pomohlo v rozhoupání brazilských voličů a 31. října byla Dilma Rousseff zvolena první brazilskou prezidentkou, 56% hlasů, o 11% před svým rivalem Jose Serra.

Mimo jiných věcí je třeba Lulovi přiznat i vyřešení problému s politickou kontinuitou: jeho bývalá pravá ruka, Dilma Rousseff, zcela jistě převezme seznam strategických priorit svého předchůdce, mezi které patří sociální harmonizace, udržitelný ekonomický rozvoj, nevzdání se národní suverenity a působení brazilské vlády jako mocenského centra v dnešním světě. Není pochyb, že Rousseff má pro vedení země vynořující se jako těžká váha globálního měřítka potřebné předpoklady. Vzděláním je ekonom, působila jako předsedkyně představenstva brazilského státního energetického obra Petrobras, a předtím zastávala funkci v da Silvově vládě. Součástí minulosti Rousseff je také zavádění programu dostupného bydlení, který posílil její politický vliv. Mimo to se nová brazilská prezidentka těší pověsti člověka obecně přístupného dialogu, ale zcela nekompromisního co se týká principů.

Prezident da Silva vyvrátil mediální mýtus, že ho ve vládě Rousseff čeká „stínová funkce“ a že si zachová za nové prezidentky u rozhodování hlavní roli. Poukázal na politickou nezávislost Dilmy a řekl, že vytvoří vládu jako soběstačný politik.

Ve svém prvním projevu ve funkci prezidenta Rousseff uvedla, že její prioritou bude zvýšení životní úrovně Brazilců na úroveň běžnou ve vyspělých zemích. Vyzvala brazilskou podnikatelskou komunitu, aby podpořila vládní iniciativy, obzvláště ty, jejichž cílem je zlikvidování chudoby a hladu v zemi, a dovolávala se rovnosti pohlaví, svobody projevu, lidských práv a svobody vyznání jako klíčových aspektů svého programu. Rousseff také zdůraznila, že by v Brazílii nemělo existovat žádné opuštěné dítě.

Rousseff slibuje, že bude provádět nezávislou ekonomickou a finanční politiku, rozšíří trhy pro brazilský průmysl a zemědělství, zabrání návratu inflace a že bude bojovat se šmelinou a lichvou. Její agenda pro příští čtyři roky klade velký důraz na národní bezpečnost, boj s pašováním drog, korupcí a dalšími druhy zločinu. Připuštění, že jejím předchůdcem byl Lula – „génius Lula“, jak Rousseff sama řekla – nadále přidalo na její zodpovědnosti, a nová brazilská prezidentka se zavázala učinit vše, co je v jejích silách, aby tuto výzvu zvládla.

Venezuelský vůdce Hugo Chavez byl prvním, kdo Rousseff gratuloval. Ve svém týdenním televizním projevu v předvečer voleb v Brazílii řekl, že vítězství Rousseff je jisté, a dokonce velkomyslně předpověděl, že získá 60% hlasů. Chavez se nijak nepokouší zakrýt potěšení: výsledek voleb v Brazílii znamená konec návratu pravičáků do latinské Ameriky. Peníze Washingtonu, mediální podpora a příležitostné tajné operace dostaly pro-americké kandidáty do prezidentského křesla v Mexiku, Hondurasu, Panamě, Chile a Kostarice, což přimělo komentátory k předpovědím, že populistický pochod v latinské Amerika skončil, či dokonce že zánik vzdorných režimů ve Venezuele, Bolívii, Nikaragui a Ekvádoru je na dohled. Příchod Rousseff při nejmenším obnoví status qou tím, že zaručí, že režimy orientované na socialismus 21. století se budou nadále těšit podpoře Brazílie.

V diplomacii lze očekávat, že Rousseff bude trvat na pragmatické strategii da Silvy vybírání si partnerů na základě vlastních brazilských zájmů, bez ohledu na to, jak dané země onálepkovává Washington. Kolují informace, že tým poradců da Silvy, který pomáhal narýsovat kurs budoucí zahraniční politiky Brazílie, z velké části zůstane, a že nová vláda se zaměří na posílení BRIC, skupiny rozvíjejících se ekonomik, skládající se z Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Brazílie bude zvát ruské společnosti, aby zaujaly větší roli v jejím energetickém sektoru, především aby společně s Petrobras zkoumaly a rozvíjely nedávno objevená pole v oceánském šelfu země. Obrovské příležitosti existují také v oblasti výstavby produktovodů. Prezident da Silva se velmi vážně snažil rozšířit obchod se zbraněmi mezi Brazílií a Ruskem, a vzhledem k tomu, že Brazílie aktivně modernizuje své ozbrojené síly, mohou být plány pro ne tak vzdálenou budoucnost ještě ambicióznější. Brazilské zkušenosti v oblasti vojensko-technické spolupráce s Ruskem jsou pozitivní. V březnu tato země dostala první 3 z 12 ruských vrtulníků Mi-35M v ceně 150 milionů dolarů. S tím související kontrakt také předpokládá výcvik brazilských pilotů, údržbu a transfer technologií. Brazilský letecký konglomerát Embraer, společnost řadící se ke globální špičce v této oblasti, má v plánu investovat společně s Ruskem do leteckých a kosmických technologií příští generace. Letecký a kosmický průmysl a výzkum jsou sféry, kde bude spolupráce mezi Brazílií a Ruskem pravděpodobně nejplodnější.

Plány na strategické rusko-brazilské partnerství sahají desítky let do budoucnosti, což znamená, že v „epoše Rousseff“ je toho třeba dosáhnout mnoho.