Energetická poptávka se dotýká nedostatku vody

WASHINGTON – Uspokojení rostoucí poptávky po energii ve Spojených státech, dokonce i pomocí udržitelných prostředků, by mohlo znamenat větší hrozby pro prostředí, jak ukazuje nový výzkum.

Studie Circle of Blue, sítě novinářů a vědců věnujících se udržitelnosti vody, by mohla mít dopady nejen na vztah mezi energetickou poptávkou a nedostatkem vody v USA, ale také kdekoliv na světě.

„Nejde jen o to, že produkce energie nemůže probíhat bez používání obrovského objemu vody. Dochází k tomu také v éře klimatických změn, růstu populace a neustálého nárůstu poptávky po energii,“ řekl Keith Schneider z Circle of Blue, který předkládal nálezy ve středu ve Washingtonu.

„Výsledkem je, že konkurence u vody v samotné fázi její těžby, zpracování, produkce, distribuce a používání energie roste silněji a komplexněji a řešení je mnohem obtížnější,“ řekl. Asi polovina ze 410 miliard galonů vody, kterou USA denně čerpají, jde na chlazení termoelektrických elektráren, a většina do uhelných elektráren, podle US Geological Survey.

Mezitím klimatické změny vedou k menšímu tání sněhu, srážkám a doplňování sladké vody, říká Circle of Blue.

Jednou z věcí, která v diskusích chybí, je přiznání, že úspora energie také šetří vodu, protlačuje tato skupina.

Americká vláda nebyla vůči konfliktu mezi energií a potřebou vody slepá. První část zprávy objednané americkým kongresem v r. 2005 vylíčila důsledky nevěnování dostatečné pozornosti otázce zásob vody u zvyšování produkce energie. Druhá část, která by měla uvést výzkumnou agendu a začít vyvíjet řešení, zatím zveřejněna nebyla, říká Schneider.

Říká, že americké ministerstvo energetiky odmítlo opakované žádosti o vysvětlení, proč nebyla zpráva zveřejněna.

Energetická poptávka v USA má podle očekávání vzrůst o 40%, když v r. 2050 americká populace překročí hranici 440 milionů lidí. Zásoby vody nebudou schopny tento růst podpořit, říká Schneider.

Obnovitelné energetické zdroje budou zcela jistě velkou součástí pokusu uspokojit poptávku po energii, ale i ty mají skryté vodní náklady.

V r. 2009 USA věnovaly 23 milionů akrů, či 9,3 milionů hektarů, veřejné půdy v šesti státech pro nové solární elektrárny, jako součást svého ekonomického stimulačního balíčku, kde bylo pro projekty čisté energie vyčleněno téměř 100 miliard dolarů. Ačkoliv se tento plán jevil slibným, zelení brzy začali poukazovat na to, že by mohl mít škodlivé neúmyslné důsledky. Schneider řekl, že kritika dopadu vodou chlazených solárních elektráren na vodní priority na americkém jihozápadě přišla dokonce i z vlády.

„Ve vyprahlém prostředí by zvýšená poptávka po vodě ze strany koncentrujících solárních energetických systémů používajících vodou chlazenou technologii mohla vyčerpat omezené vodní zdroje, které již jsou pod rozvojovým tlakem urbanizace, rozšiřování zavlažování, komerčních zájmů a těžby,“ napsal Jon Jarvis, v době vytvoření interní zprávy z r. 2009 šéf Služby národních parků, oblast Západ.

„Solární elektrárny, které používají konvenční chladící technologii, používají trojnásobek vody, než uhelné elektrárny,“ řekl Schneider.

V jiných zemích je hrozba nedostatku vody ještě palčivější.

Například Egypt má téměř 82 milionů obyvatel, ale roční příděl srážek asi 86 miliard metrů krychlových – a populace tam má v příštích deseti letech podle očekávání vzrůst o 10 milionů lidí.

Přesto 30 evropských nejbonitnějších společností bude investovat během příštích 40 let 560 miliard dolarů do stavby solárních elektráren v severní Africe, jako součásti iniciativy Desertec Industrial. Egypt, Maroko a Tunis souhlasily se spoluprací. Při srovnání tohoto projektu s USA Schneider poznamenává, že v prostředí, které čelí ještě většímu nedostatku vody, než jihozápad USA, by mohly být takové projekty katastrofické.

Circle of Blue nazývá křížení rostoucí energetické poptávky s mizícími zásobami vody „úzkým hrdlem“, ale rozvoj energetiky – ať již na fosilní paliva nebo obnovitelné zdroje – je pouze jedním z aspektů krize nedostatku vody, která se projevuje v různých oblastech planety.

Jemen je široce považován za místo, kde tento nedostatek udeří jako první a nejtvrději.

„Analytici se obávají, že Jemen by mohl být první zemí na světě, které dojde voda,“ řekla Christine Parthemore, členka Střediska pro novou americkou bezpečnost, kde studuje průsečík přírodních zdrojů a bezpečnostních otázek. Mluvila ve středu na jiné akci.

Jemen, který nemá žádné řeky a nemůže si dovolit odsolování, čerpá vodu asi 400násobně více, než je její míra obnovy, a tato vynořující se krize obsahuje i další otázky v tomto regionu, jako fakt, že Jemen se stal klíčovým verbovacím místem pro skupiny jako Al-Káida, říká.

„Budeme v budoucnu svědky válek o vodu,“ řekl americký generál Anthony Zinni. „Byli jsme svědky válek o paliva; budeme svědky válek o vodu.“