Stávky přerůstají v násilí, Francie hoří

Začínají chybět pohonné hmoty a násilí gangů nespokojených mladistvých se šíří a nabývá na intenzitě. Francie balancuje na hraně komplexní a mnohovrstvé krize.

Na protest proti plánu Nicolase Sarkozyho zvýšit důchodový věk na 62 let pochodovalo podle odborů zemí na 3,5 milionu lidí, snad o malinko méně než minulý týden. Jednodenní stávky veřejného sektoru narušily železniční a leteckou dopravu, pracovníci jiných sektorů se zatím nepřidružili.

Pocit krize ohrožující zemi ale nepřišel od „oficiálních“ protestujících, ale od šířících se blokád škol a universit studenty, od pokračujících stávek v rafinériích a piketováním zásobníků pohonných hmot agresivními odbory.

Sarkozy slíbil urychlenou akci k vyřešení blokády pohonných hmot, současně vláda konstatovala, že 4000 pump – třetina v zemi - „čeká na zásobování“. Jinými slovy jsou prázdné.

Premiér François Fillon řekl, že „nikdo nemá právo vzít celou zemi jako rukojmí“ a slíbil energickou akci zaměřenou na obnovení zásobování pohonnými hmotami do pěti dnů. Potenciálně ještě nebezpečnější je druhý den násilných střetů policie s mladými v kapucích v Lyonu, Nanterre na západ od Paříže a v řadě dalších měst a předměstí. V Lyonu vzalo útokem 200 mladých – zřejmě bez jakéhokoliv spojení s protesty kvůli důchodům – hlavní nákupní třídu, zapalovali auta, rozbíjeli výklady a rabovali.

Včera byla nad ránem zapálena střední škola v Le Mans na západě Francie a shořela do základu. Vyšetřovatelé sice nepoložili přímé rovnítko mezi tento požár a další výbuchy násilí, ale byla to ošklivá připomínka orgií sebedestrukce rozpoutaných v problémových multi-rasových předměstích mladými násilníky v říjnu a listopadu 2005.

Obavy z toho, že blokády pohonných hmot a eskalace násilí by mohly přerůst v nekontrolovatelnou anarchii, vyvolaly vážná varování Sarkozyho a Fillona, ale také, což je příznačné, umírněnějších vůdců odborů. Jedna unijní federace bílých límečků, CFE-CGC, vyzvala k přestávce v protestech proti omezení důchodů, aby se zamezilo „výstřelkům“ a „zveličování“.

Umírnění odboroví vůdci se už nějakou dobu obávají, že by přehnaná militantnost demonstrujících a násilí mohly nahlodat silnou podporu odborů u veřejnosti za jejich boj proti důchodovým reformám a poskytnout prezidentu Sarkozymu morální vítězství.

V projevu před národním shromážděním včera Fillon úmyslně propojil stávky v rafinériích s nepokoji v předměstích vyvolávaných mladými. Řekl „zastrašování, blokády a násilí jsou negací demokracie a našich republikových hodnot.“

Sarkozy řekl: „Apeluji na odpovědnost všech těch, kteří se nepokojů účastní, aby nepřekročili jisté limity.“

Dodal, že zamýšlí podniknout nové akce k prolomení stávek v rafinériích a u zásobníků s pohonnými hmotami.

Reforma důchodů má být schválena koncem týdne a vláda doufá, že se jí podaří rozdělit protestující označením militantních protestních akcí za „nedemokratické“ a dokonce „proti vlastenecké“. To může udělat dojem na umírněnejší prosté odboráře. Je málo pravděpodobné, že to odradí další vrstvy protestujících – od stávkujících v rafinériích přes studenty až k mladým v kapucích v roztržce, která se stala stejně tak proti systémová a proti Sarkozymu jako proti důchodová. K médiím přátelský Olivier Besancenot, vůdce trockistické strany Noví antikapitalisté, už delší dobu hovoří o „novém máji 1968“ kdy proběhly velké studentské a dělnické nepokoje. „Ulice má moc a může být mocnější než vláda“, řekl včera.

Blokády lyceí včera zasáhly tisíc škol, říká studenská unie. Poprvé se objevily náznaky, že se ve větším počtu připojili i studenti universit v Lyonu, Rennes, Toulouse a Strasbourgu. V Paříži obsadili studenti lyceí část náměstí Republiky, jednu z hlavních křižovatek města, a zasypali policii ovocem a dalšími měkkými střelami.

Ačkoliv v mediálních zprávách to nerozlišují, existuje jasná hranice mezi „politickými“ studentskými protesty a anarchistickými „proti systému“ zaměřenými akcemi mladých v kapucích v Lyons, Nanterre a jinde. V některých případech zaútočili ti v kapucích na „oficiální“ studentské demonstranty prostě jen z toho důvodu, že patřili k jinému předměstí nebo k jiné škole.

V Lyonu včera řada menších skupin okapucovaných mladých rozbíjela výklady a rabovala obchody, zapalovala a převrátila asi třicet automobilů v obchodní a kancelářské oblasti města. Třináct mladých bylo zadrženo. Další násilné akce a potyčky s policií jsou hlášeny z předměstí Paříže, Nanterre a dalších oblastí.

Doplnění editora

Ačkoliv se na první pohled zdá, že důvody nepokojů jsou správné, nemám k těmto stávkujícím žádné sympatie. Jsou únavní. Bezohlední. A štěkají na špatný strom. Sarkozy musí tu reformu udělat. Proč by měli Francouzi chodit do důchodu v 60, když zbytek světa chodí v 65? Jsou snad něco zvláštního? Už tak pracují nejmenší počet hodin v roce ze všech tzv. západních zemích (1453 hodin proti průměru 1902 hodin). Dále stávkující nechápou, že zaspali. Teď už peníze nejsou. Kde byli tito demonstranti, když francouzská vláda minulý rok vykupovala krachující bankéře a banky daněmi občanů? Proč neprotestovali předtím? Tehdy měli křičet, dnes je už pozdě, peníze jsou pryč. A že štěkají na špatný strom? Samozřejmě. Proč nevezmou útokem vládní budovy? Proč berou jako rukojmí veřejnost? Toto je čistě teroristický čin: Něco chci pro sebe, nějakou výhodu, tak znepříjemním život nikoliv tomu, kdo mi tu výhodu upírá, ale nevinným kolemjdoucím, a budu doufat, že obecná nespokojenost nakonec přesvědčí odpůrce, aby mi vyhověl. To je ostatně typické pro všechny odbory. Vždy nějak omezí veřejnost, aby pro sebe získaly (na úkor těch ostatních) výhody.

Letím ve čtvrtek do Prahy. Přes Paříž. Zaoceánské lety zatím Air France nezrušila. Ale podle zpráv z Francie jsou lety po Evropě silně omezeny a mnohdy rušeny. Marně jsem se dnes pokoušel zjistit, zda se z Paříže do Prahy dostanu. Třesu se hrůzou, že se stanu rukojmím fanatických francouzských odborářů a zůstanu uvězněn v Paříži delší dobu. Letenka se nedá zrušit, je non-refundable, jak je ostatně u nejlevnějších letenek běžné.