Záchrana chilských horníků – reality show v přímém přenosu

Záchrana chilských horníků se stala obrovskou mediální show. Mediální magnáti chrochtají blahem, přenos z chilského dolu, kde probíhají záchranné práce, běží už druhý den 24 hodin v kuse a umožňuje zdvojnásobit částky za reklamy. Na internetu vysílá průběh operací BBC, CNN, AP a patrně i další. U dolu se akreditovalo 750 novinářů a podle iDnes se na příjezdové cestě stalo už 17 nehod, jak se novináři snaží jeden druhého předjet a získat lepší místo. A o obsah se přitom nikdo nemusí ani starat, ten se tvoří sám.

Tak nevím. Horníkům samozřejmě fandím a přeji jim, aby už nemuseli fárat. Ti lidé si to zaslouží. Být horníkem je čestné povolání. Vím, že to bylo heslo z dob socialistického realismu, ale odkloňme se od ideologie. Hornictví je tvrdá a těžká práce, je to skutečná práce. Na rozdíl od zbytečných parazitů z Wall Street, kteří nikdy nepřispěli k vytvářeným hodnotám ani tím pověstným přeložením stébla.

Jen si říkám, jestli teď horníkům nestoupne sláva do hlavy příliš. Jestli zvládnou ten zájem mediálních hyen a hlavně ty peníze, které jim z toho poplynou. Stalo se už takovým hloupým zvykem, že každý, kdo byť jen na chvilku zažije něco, z čeho by se daly vytřískat prachy, okamžitě najímá profesionální výrobce hollywoodských příběhů a píše knihu. Vzpomeňte na těch 15 britských námořníků, které v roce 2007 krátce zadržel Írán. I oni se hned po propuštění vrhli na psaní pamětí v domnění, že to někoho zajímá a že se mohou na tom napakovat. Možná zajímá, nevím, já bych si tedy ten jejich příběh nekoupil. Na druhé straně ano – jsem spíše nakloněn koupit si knížku o chilských hornících. :) A přitom mě mrzí, že horníci ještě ani nebyli venku, a už si pozvali právníka, sepisovali přes telefon smlouvu a už hovoří o knize, kterou společně vytvoří. Také jsem už zaslechl něco o chystaném filmu. Peníze a sláva dokážou zničit nejeden charakter.

Jeden ze zachráněných řekl, že v tom dole se utkal ďábel s Bohem a Bůh vyhrál. Kdepak, kamaráde, ten skutečný ďábel na vás teprve čeká. Na povrchu. A neutká se s ním Bůh, ale vy sami.

Ten příběh v sobě nese pozitivní energii, kterou dnes všichni potřebujeme více než dříve. Ve splašcích, které na nás tečou z novin a televize, představuje čistý potůček lidství. Zelektritozval svět a spojil nás v tom nejlepším slova smyslu. Pomáhali všichni – dokonce i zlí Američané. Jsem přesvědčen, že se stejným zájmem by lidi sledovali cestu na Měsíc nebo – ach jo – na Mars. Byla by to úžasná injekce solidarity, nadšení a sebedůvěry pro všechny lidi na světě. A američtí patrioti by si mohli koupit další vlajky. Kdyby zkorumpováni politici ve vedení Spojených států a jejich mafiánští sponzoři dohlédli dál než na špičku nosu a namísto investic do zkorumpovaného Wall Street a do zbraní investovali do výzkumu vesmíru, nejen že by Amerika získala zpět své (notně pošramocené) morální postavení, ale patrně by i hospodářsky na tom byla mnohem lépe. Intenzivní výzkum a produkce kosmické techniky (hovoříme už o měsíčním městečku) by mohl podstatně zvýšit tolik potřebnou zaměstnanost. Namísto 700 miliard (ve skutečnosti dávno přes 3 biliony) záchranných balíčků pro kriminálníky z Wall Street mohli věnovat 10 % z té částky (70 miliard) na kosmický výzkum a stanovit cestu na Měsíc jako hlavní prioritu. Zbytek mohl zůstat ve státní kase. Připomínám, že roční rozpočet NASA je 16 miliard, náklady na agresi v Iráku a Afghánistánu přijdou jen tento rok na 140 miliard.

Má to jen háček. Na účtech mafiánů a grázlů by se objevilo malinko méně miliard.

Tak vida, kam jsme se dostali z Chile. :)

A není na škodu si přečíst i článek Zachráněné horníky čeká další zkouška: mediální šílenství na ceskenoviny.cz.