Cesta ke třetí světové válce – Globálnímu bankovnímu kartelu zbývá do hry jedna karta

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2010/10/4003-cesta-ke-treti-svetove-valce-globalnimu-bankovnimu-kartelu-zbyva-do-hry-jedna-karta.htm

David DeGraw

Předchozí část

IV. Bušte na válečné bubny

Jak bude tento imperiální fašistický bankovní kartel reagovat na revoltu? Jak si udrží svoji moc za stále více radikalizované a nepřátelské americké populace?

V rámci pokusu rozvrátit organizovanou vzpouru již eskalují svoji propagandu a pokouší se populaci rozdělit a zmást. Taktika jejich dobyvatelské strategie rozděl a panuj je již zcela známá. Jejich masmédia drasticky zvýšila četnost a zaměření se na rétoriku rozdělení – kdy používají otázky jako přistěhovalectví, rasismus, náboženská bigotnost, „líní nezaměstnaní“, a sňatky teploušů, aby rozdělila a zmátla populaci a zabránila masám se zorganizovat proti jejich skutečným utlačovatelům.

Tato propagandistická snaha je pouze dočasným opatřením a z dlouhodobého hlediska stačit nebude. Jak ekonomika dále kolabuje, bankovní elita riskuje, že bude svržena jako důsledek své vlastní hrabivosti. Takže se pak uchýlí k fyzickému na armádě postavenému násilí, aby potlačila populace, které již nelze nadále kontrolovat prostřednictvím propagandy a ekonomického vydírání.

Abych parafrázoval politologa Anatola Lievena, klasickou strategií ohrožené oligarchie je přesměrování nespokojenosti populaci do nacionalistického militarismu. Je čas, opět, bušit do válečných bubnů a „vybičovat občanstvo do patriotického zápalu“. Zdroj následujícího citátu je neznámý, ale jeho zjevná moudrost je něco, co jsme již v posledních letech zažili z první ruky:

„Varujte se vůdce, který buší do válečných bubnů, aby vybičoval občanstvo do patriotického zápalu, protože patriotismus je vskutku dvoustranný meč. Stejně tak kypí krev, jako zatemňuje mysl. A když válečné bubny dosáhnou vrcholové frekvence a krev vře nenávistí a mysl se uzavřela, vůdce občanstvu práva odebírat nebude muset. Občanstvo, naplněné strachem a oslepené patriotismem, se vzdá veškerých svých práv ve prospěch vůdce, a rádo.“

Zesílená vnější hrozba povede k tvrdším vnitřním zásahům, což vytvoří záminku a podmínky pro policejní stát. Jak jsme již viděli v první fázi tvrdého nástupu proti občanským svobodám po začátku „války proti terorismu“, kdy nepokoje a výbuchy ozbrojeného odboje začaly na území USA, budou tyto, ať již skutečně nebo imaginární, opět prezentovány jako ospravedlnění pro extrémní opatření proti americkým občanům, aby se ještě více potlačil a zmátl vnitřní disent. Nastoupit proti populaci bez vnějšího nepřítele znamená, že populace nastoupí proti existující vnitřní moci.

Abychom trochu oprášili to, co řekl předvídavě Guy DeBord v r. 1988: bankovní kartel „si vytváří svého vlastního nepolapitelného nepřítele, terorismus. Jeho přáním je, aby byl posuzován podle svých nepřátel, nikoliv podle svých výsledků. Historka terorismu je psána státem a je proto vysoce poučná. Ale vždy musí vědět dost, aby lidi přesvědčili, že v porovnání s terorismem musí být vše ostatní akceptovatelné, či v každém případě racionálnější a demokratické.“

V. Čínský obětní beránek: obchodní a měnové války

Jak se miliony Američanů a většina globální populace poohlíží po odvetě vůči těm, kteří jsou zodpovědní za silně klesající životní úroveň, globální bankovní kartel sebe neobviní, takže svalí vinu na Čínu, na nejpříhodnější cíl.

Jak jsou pociťovány důsledky krize, národní měny se potácí a dolar, ačkoliv nyní jedna z nejsilnějších papírových měn, ztrácí na hodnotě, jak krize eskaluje. MMF pracuje na nahrazení dolaru coby světové rezervní měny a začal probírat možnost učinit novou světovou rezervní měnou svou vnitřní měnu Special Drawing Rights (SDR). Propadající se dolar zjevně uvrhne většinu americké populace do závažné zoufalé situace a v USA sídlící bankovní kartel potřebuje výmluvu, aby odvrátil politický zpětný ráz. V Číně, zemi připravené nahradit USA coby hlavní globální velmoc, mají dokonalého obětního beránka.

V USA sídlící globální korporace přesouvaly svůj byznys do Číny a do tohoto regionu převedly miliony pracovních míst, kvůli jeho extrémně nízkým mzdám. Takže americká populace je již předem připravena obvinit Čínu, na rozdíl od firem, které vykořisťují levnou pracovní sílu. Američtí politici příhodně přesouvali vinu za nezaměstnanost od sebe na Čínu. Přičemž Čína také vlastní výraznou část amerického státního dluhu. Americký admirál Mike Mullen, předseda sboru náčelníků, nedávno prohlásil, že státní dluh je bezpečnostní hrozbou číslo jedna. Jak Mullen uvedl: „Daňoví poplatníci zaplatí na úrocích ze státního dluhu do r. 2012 kolem 600 miliard dolarů.“ Významná část těchto úrokových plateb půjde Číně.

Jak se národní vlády snaží přežít ve stále nepřátelštější globální ekonomice, rozhoří se a budou eskalovat obchodní a měnové války. Čína je možná v nejsilnější pozici, aby tyto bitvy vyhrála. Čína a Japonsko právě začaly se zuřivou měnovou bitvou. Tuto měnovou bitvu nelze podceňovat. Mluvíme o druhé a třetí největší světové ekonomice, po Spojených státech. Čína nedávno překonala Japonsko a dostala se na druhé místo. Militantní rétorika mezi těmito dvěma zeměmi eskaluje. Američtí politici se této situace rychle chytili a přispěchali s výzvami, aby byla Čína označena za „měnového manipulátora“ a byly proti ní zavedeny obchodní cla a pokuty.

Mezinárodní ekonomický reportér Barry Grey tuto situaci nedávno shrnul v článku nazvaném Ekonomická krize hrozí, že vyvolá globální měnovou válku:

„Vypuknutí konfliktů kolem směnných kursů je plné vršících se známek, že globální ekonomická krize je systémová, spíše než čistě konjunkturální, a rostou obavy, že skutečné zotavení na obzoru není. Evropská krize státních dluhů a slábnoucí americký ekonomický růst přiměly vlády na celém světě k tomu, aby začaly usilovat o zabezpečení většího podílu na exportních trzích. Za zpomalování růstu a stagnace trhů to nevyhnutelně stupňuje obchodní konflikty mezi konkurujícími si kapitalistickými zeměmi.
Konkrétně USA a Evropská unie, tažená exportní velmocí Německem, agresivně přešly na politiku levné měny, aby získaly obchodní výhodu před svými konkurenty. Z hlavních ekonomických mocností utrpělo největší škody v důsledku této politiky Japonsko, protože investoři a spekulanti se přesunuli z dolarových a eurových investic do jenu, což vyšroubovalo jeho směnný kurs.
To rozjitřilo vztahy mezi Japonskem a jak USA, tak EU. Japonsko také odsoudilo Čínu za to, že uměle drží svoji měnu nízko, zatímco zvyšuje hodnotu jenu tím, že zvyšuje nákupy japonských státních cenných papírů.“

Čelní figurky globální bankovního kartelu na Capitol Hill, senátoři Chris Dodd, Chuck Schumer a Richard Shelby, na Čínu pohotově zaútočily. Barry Grey pokračoval:

„Při zahájení slyšení senátního Bankovního výboru předseda Christopher Dodd prohlásil Čínu za měnového manipulátora a řekl, že její „ekonomická a obchodní politika“ představuje „zátarasy“ pro naše zotavení.“ Dále obvinil Čínu z toho, že krade duševní vlastnictví, porušuje mezinárodní obchodní dohody a provádí u zboží dumping. Také odsoudil Čínu za to, že získává národní zdroje v rozvojových zemích a posiluje své ozbrojené síly.
Ve svém úvodním projevu přední republikán v tomto výboru, Richard Shelby z Alabamy, prohlásil: „Není pochyb, že Čína manipuluje svoji měnou, aby podpořila čínské exporty. Jedinou otázkou je: Proč vláda chrání Čínu tím, že ji odmítá označit za měnového manipulátora?“

Senátor Charles Schumer, demokrat z New Yorku, řekl: „Měnová manipulace Čínou je jako bota na krku našeho zotavení a tato vláda odmítá pokusit se Čínu přimět, aby tuto botu sundala.“

A mimo toto všechno, Čína nyní předběhla USA coby největšího světového spotřebitele energie. Michael T. Klare o nové pozici Číny napsal:

„Hlavní věc: tím, že se stala největším světovým spotřebitelem energie, se také Čína stala ještě dominantnějším mezinárodním hráčem, a tak je schopna formovat naši globální budoucnost.
Protože energie je svázána s tolika aspekty globální ekonomiky, a protože vzrůstají pochyby ohledně budoucí dostupnosti ropy a dalších klíčových paliv, rozhodnutí, která Čína přijímá ohledně svého energetického portfolia, budou mít dalekosáhlé důsledky. Jako čelný hráč na globálním energetickém trhu bude Čína výrazně určovat nejen ceny, které budeme platit za klíčová paliva, ale také typ energetických systémů, na které se budeme muset spoléhat. A co je důležitější, rozhodnutí Číny ohledně energetických preferencí z velké části určí, jestli se Čína a Spojené státy mohou vyhnout sporům v globálním boji kvůli dovážené ropě, a jestli svět unikne katastrofickým klimatickým změnám.“

Vzestup moci Číny, spolu s úpadkem západních ekonomik a potřebou vnějšího obětního beránka, vyvolává globální kolizi a vede k nevyhnutelné konfrontaci mezi soupeřícími velmocemi. Měnové a obchodní války budou pravděpodobně předehrou k vojenské konfrontaci.

VI. Tahy na velké šachovnici

Na základě dřívějšího manévrování je evidentní, že páni války již vytvořili strany. Možná jste si toho nevšimli, ale USA, Izrael a aliance NATO již na seznamu uvedly Írán, Libanon, Sýrii, Severní Koreu, Venezuelu, Rusko a Čínu. A „stažení“ z Iráku a regionu Af-Pak je jen nafouknutou bublinou. Okupace těchto zemí pokračuje a konec je v nedohlednu. V podstatě, ani se tak nestahují, jako přeskupují a přesunují své jednotky a připravují se na eskalaci. Mnoha způsoby byla válka v Iráku a Af-Pak pouze počáteční fází globálního útoku, rozmísťováním jednotek a budováním obrovských vojenských základen v klíčových geostrategických bodech. Operace v tomto regionu byly v podstatě zahřívacím kolem pro mnohem širší útoky proti mnohem silnějším zemím. Zatímco většina americké populace hraje dámu a vidí války v Iráku a Afghánistánu jako jednorázovou bitvu, globální bankovní kartel hraje šachy a používá tyto války pouze jako počáteční geostrategické tahy na velké šachovnici, v tahu na totální světovou nadvládu.

Intenzita vojenského manévrování, ke kterému v současné době dochází, je alarmující. Projděte si tyto nedávné zprávy vytažené z databáze AmpedStatus, z nichž všechny jsou pouze z několika posledních týdnů, a dejte mi vědět, jestli jsem extrémním, když předvídám třetí světovou válku:

Takže to bychom měli. Globální ekonomická elita účinně rozkradla a zničila národní ekonomiky na celém světě, systém propagandy rychle kolabuje a masy začínají být nespokojené. Je čas přejít k další fázi útoku. Přípravy již probíhají. Jsme na cestě ke třetí světové válce.

Pokračování...

Článek byl publikován 12.10.2010

© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.