Volby v Brazílii a zvláštní služby USA

V poslední době přistupuje Washington k Brazílii s velkou rozvážností. Na pozadí veřejných výtek a sankcí, kterými Washington ve velkém zasypává „demokraticky nedospělé“ země v latinské Americe a Karibiku, vypadají takto loajální vztahy s Brazílií poněkud podezřele.

Je známo, že do kategorie “nedospělých“ Washington za Bushovy éry řadil „politické režimy“ a země, které se opovážily bránit své národní zájmy bez ohledu na USA. Brazílie za osm let vlády Luize Inácio Lula da Silvy tvrdě hájila svoji suverenitu a právo na nezávislou politiku na mezinárodní scéně. Mnozí si mysleli, že dříve nebo později Bushova trpělivost dojde a ukáže Lulovi jeho místo. K ničemu takovému nedošlo. Jestřábi v Bílém domě se rozhodli další konfliktní bod v latinské Americe neřešit. Jedna Venezuela znamená již tak práce nad hlavu.

V březnu 2010 předstoupila ministryně zahraničí Hillary Clinton před diplomatický a „zvláštní“ personál velvyslanectví USA v Brazílii a řekla: „My všichni v Obamově vládě chceme prohloubit a rozšířit naše vztahy s řadou strategicky významných zemí, a Brazílie se nachází na samotném vrcholu seznamu. Je to země, která si skutečně zaslouží pozornost, protože se ze všech sil snaží zajistit pro svůj lid lepší budoucnost. A proto Spojené státy a Brazílie musí společně ukázat správnou cestu všem zemím této polokoule.“

Příznačné: Jako by Hillary přiznávala Brazílii (bok po boku se Spojenými státy) právo „ukazovat správnou cestu“ jiným zemím na kontinentu. „Správná cesta“ pro latinskou Ameriku znamená z pohledu Washingtonu zamezit všem pokusům o socialismus na kontinentu, zřeknutí se integračních projektů bez účasti USA, blokování plánů „populistů“ na vytvoření jihoamerického obranného bloku a zamezování finanční a ekonomické expanzi Číny v tomto regionu.

Před začátkem voleb v Brazílii sem USA poslaly nového velvyslance. A to Thomase Shannona, diplomatickou těžkou váhu, jestřába v holubičím hávu, který dlouhou dobu působil jako náměstek ministra pro latinskou Ameriku.

Shannon dělal, co mohl, aby přesměroval prezidenta Lulu na „správnou cestu“ a přiměl ho ke změně zahraničně-politického kurzu Brazílie. Washington učinil povzbuzující „konstruktivní kroky“ pro sblížení: rozšířil spolupráci v oblasti biopaliv, souhlasil s vybudováním pobočky firmy Boeing, zrušil zákaz Pentagonu vůči brazilskému vojensko-průmyslovému komplexu, a souhlasil například s výrobou a dodáním 200 letadel „Tukan“ americkému letectvu.

Nicméně dostat Lulu na správnou cestu se skutečně nepodařilo. Tento paličák zachoval přátelské vztahy s Chavezem a Moralesem, navštívil Havanu a Teherán, odsoudil pro-americký puč v Hondurasu a přišel s plánem rozvoje národní jaderné energetiky. Vybral si svého náhradníka – Dilmu Rousseff, v jejímž životopise se nachází pro Washington tak znepokojivé věci, jako náklonnost ke komunistické straně, a nelegální práce v partyzánské buňce „Vanguardia Armada Revolucionaria“ v 70. letech. Jejím nejoblíbenějším pseudonymem byla „Johanka z Arku“. Dilmu vydal provokatér. Zatkli ji a byla mučena metodami CIA a „Školy Amerik“. Pak strávila tři roky ve vězení. Po takových zkušenostech získaných pod dohledem „expertů z USA“ je těžké mít zvláštní sympatie k Impériu, dokonce i po tolika letech.

Rousseff začala postupně sbírat body a v průzkumech předběhla kandidáta José Serra, skutečného prominenta pravicových sil. Sondáž prostřednictvím „placených novinářů“ a agentur potvrdila prognózu CIA, že prezidentská kandidátka za Stranu práce Dilma Rousseff na zákulisní dohody s Washingtonem za žádných okolností nepřistoupí. Dala tvrdě najevo, že dává přednost vnitropolitickému a zahraničně-politickému kursu prezidenta Luly. V důsledku toho CIA zvýšila své úsilí Rousseff zdiskreditovat. Z „brazilské složky“ byly vytaženy a rozšířeny do tištěných a elektronických médií informace o „extremismu“ Rousseff.

Obzvláštní péče byla věnována rozšíření zpráv o účasti Rousseff v přepadání bank s cílem získat prostředky pro „financování terorismu“ v Brazílii. Byli vyhledáni svědci – policejní informátoři, kteří fakta o „banditismu Rousseff“ ochotně potvrdili. Prostřednictvím pravicových konzervativních masmédií byla rozpoutána „ratingová“ válka, která poukazovala na perspektivnost José Serra, kandidáta Sociálně-demokratické strany Brazílie, starého chráněnce Washingtonu, a „zaostávání“ Rousseff. Pohotový zásah prezidenta Luly do průběhu volební kampaně umožnil z počátku situaci stabilizovat, a pak přiklonit na stranu Rousseff.

Prognózy o vítězství Rousseff v prvním kole se nevyplnily, chyběla jí 3-4% hlasů. Ve vzniklé situaci mají zvláštní váhu voliči, kteří hlasovali pro „třetí finalistku“ Marinu Silva, kandidátku Strany zelených. Jejích 19% hlasů bude v druhém kole rozhodujících. Boj o „zelené“ voliče již začal a „stínová“ parta Shannona udělá vše, aby se jí podařilo dosáhnout aliance Serry a Silvy.

Počáteční triumfalismus stoupenců Dilmy Rousseff znatelně ochabl: druhé kolo bude stát spoustu úsilí a na straně soupeře – i když tajně, avšak rozhodně a houževnatě – působí Impérium se svým finančně-organizačním a kádrovým potenciálem, který již nejednou zajistil vítězství evidentně prohrávajícím kandidátům. Brazilská masmédia – mediální holding O’Globo, vydavatelský konglomerát Abril, vlivné noviny Folhade Sao Paulo a Estadode Sao Paulo, uznávaný časopis Veja – již přistoupila ke zpracovávání voličů.

Úkolem Shannona a jeho týmu je vytvoření podmínek pro to, aby se do brazilské vlády dostaly „čerstvé síly“, které budou přístupnější kontaktům s Washingtonem. Strana zelených je z tohoto pohledu poměrně perspektivní. Rezidentura CIA v ní má pevné operativní pozice (nějak mi to připomíná české zelené… -- p.p.), což lze vysvětlit dlouhodobým zájmem USA o ekologické problémy Brazílie, obzvláště v povodí Amazonky. Nyní se pracovníci amerických zvláštních služeb, působících v zemi, zaměřili na práci s vedením „zelených“ a vlivnými aktivisty této strany. Odpovídající sondáže probíhají u zástupců José Serra, aby se „zeleným“ zajistily maximálně výhodné podmínky pro vstup do budoucí vlády. Američané pospíchají, protože Marina Silva a její spolubojovníci budou řešit otázku „s kým“ již v neděli, 10. října. Ostatně Dilma Rousseff má také šanci na získání voličů „zelených“, protože Silva do r. 2008 patřila do vlády Luly.

U práce přímo v „terénu“ – špehování, vnikání do domů, kopírování souborů v počítačích „subjektů zájmu“, příprava vyděračských a zastrašovacích operací atd. – se pracovníci amerických zvláštních služeb obracejí na služby bývalých brazilských policistů, kteří byli z těch či oněch důvodů vyhozeni z práce. Zpravidla zastávají ultrapravicové názory – a jejich kandidátem je José Serra. Americká agentura působí ve všech ministerstvech, rozvědce a kontrarozvědce, ve firmách vojensko-průmyslového komplexu. Jen na velvyslanectví a amerických konzulátech je nejméně 40 pracovníků CIA, protidrogové agentury (DEA), FBI a vojenské rozvědky. V nejbližší době je v plánu otevření 10 nových konzulátů v největších městech země, včetně Manaus v Amazonii.

Bez ohledu na to, že v rámci úsporných opatření americké ministerstvo zahraničí zmenšuje počet diplomatických misí, Brazílie dostala výjimku. Tato země se v nejbližších 15-20 letech může stát skutečnou geopolitickou protiváhou USA na západní polokouli. Něco takového nedopustit je stálou starostí Washingtonu, jedno jestli za demokratů, nebo republikánů.