Odešel člověk a kamarád

Mám pro své čtenáře dnes smutnou zprávu. Vy, kteří sem chodíte často, možná znáte jméno David Zatřepálek. Člen našeho občanského sdružení, kamarád, se kterým jsem podnikl cestu na kótu 718, kde měl stát brdský radar. Občas přispíval i do diskuzí zde. Před týdnem mi slíbil, že mě přijde podpořit k soudu. Už nepřijde. Dnes se zastřelil.

Příčinu jeho rozhodnutí neznám, nesvěřil se. Vím, že velmi trpěl politickou a společenskou situací, která vládne v ČR. Dokonce tak, že odešel z civilizace a poslední dva roky bydlel sám v horách. Koupil si tam osamocený pozemek bez vody a elektřiny. Na prázdné louce si postavil chatrč, choval tam kozy, žil tam sám i v krutých mrazech poslední zimy. Všechno, včetně vody musel nosit z města na zádech. Začal kopat studnu, ale ani po 8 metrech se voda neobjevila. Poslední dobou mi psal, že má potíže s úřady, kterým vadí nepovolená stavba.

V posledním dopise mi napsal: "Kdyby bylo kam, zdrhnu. Škoda, že se provalčilo tolik peněz. Mohl jsem kolonizovat nějakou planetu."

Davide, chci ti napsat, že tvoje smrt nebyla zbytečná. Žil jsi jako muž a odešel jsi jako muž. Nikdy jsi nefňukal, nestěžoval sis. Jen někde uvnitř jsi věděl, že v tom, v čem žiješ, žít nemůžeš. A protože nelze změnit prostředí, vystoupil jsi. Někdo to může nazvat zbabělostí, já to nazývám hrdinstvím. Jen skutečný muž dokáže sám určit místo a způsob svého odchodu a vysmát se tak těm, kteří si dovolují stavět omezující mantinely a diktovat osnovu jeho života. Poslyš, co smrti říká Friedrich Nietzsche:

Svoboden k smrti a svoboden v smrti, posvátný hlasatel svého Ne, když není už kdy hlásat Ano: tak zná muž umírat i žít. Ve vašem umírání nechť hoří ještě váš duch a vaše ctnost, tak, jako večerní červánek plane kolem země: jinak se vám špatně vydařilo umírání.

Svou smrt vám velebím, smrt svobodnou, jež mi přijde, protože tak chci já.