Pokus o puč v Ekvádoru připraven CIA

Ekvádorské policejní jednotky sehrály klíčovou roli v pokusu o puč, který otřásl zemí 30. září. Schválení zákona ovlivňujícího bonusy policejních důstojníků a jejich pracovní výhody se stalo záminkou pro vzpouru, která propukla v hlavním městě Quito a mořském přístavu Guayquil. V podstatě tento zákon neměl důsledky na snížení platů, ale ti, kteří puč naplánovali, dokázali přesvědčit policii, že ano, a tím vyprovokovali povstání.

Následný vývoj se držel tradičního latinskoamerického vzorce: rebelové vytvořili základny, postavili silniční zátarasy a zrušili všechny lety do a z Ekvádoru. Letectvo země, kde je spousta USA vycvičených důstojníků, se postavilo na stranu policie, zatímco piloti z Venezuely, kteří sloužili v Ekvádoru v rámci programu vojenské spolupráce, byli izolováni. Prezident Rafael Correa jen o vlásek unikl smrti, když přišel k policejním kasárnám, aby tam vysvětlit reformy osobně: kolem byla slyšet střelba, byl zasypán slznými granáty, a co víc, poblíž vybuchlo několik ostrých bojových granátů. Prezident a jeho tělesní strážci se uchýlili do vojenské nemocnice, která byla rychle obléhána rebelujícími policejními jednotkami a ozbrojenými civilisty, kteří byli zjevně vybaveni opozicí. Obléhání pokračovalo několik hodin, dokud nedorazily zvláštní jednotky a neeskortovaly Correu do prezidentského paláce.

Během posledních několika let byla ekvádorská policie obletována americkým velvyslanectvím, které mělo nepochybně na paměti své vlastní zájmy. Peníze z fondů řízených FBI, CIA, DEA a dalšími americkými agenturami byly běžně nalévány do bonusů pro velení policie a operativce, do vybavení pro různé policejní divize atd. Tato spolupráce se stala tak srdečnou, že příležitostně americká rozvědka používala ekvádorskou policii a armádní rozvědku pro zajištění šmírování politiků, novinářů a dalších lidí považovaných za potenciální oponenty USA v této zemi. Ekvádorské výzvědné služby předávaly informace svým americkým partnerům během krize, která zasáhla vztahy země s Kolumbií poté, co ta bombardovala tábory FARC na území Ekvádoru, a nechaly svoji vlastní vládu ohledně podrobností o situaci v tmách.

Nástup Correovy vlastenecké vlády v lednu 2007 z velké části ukončil abnormální úmluvy, kdy ekvádorská vláda začala znovu získávat kontrolu nad agenturami země. Mimo jiných věcí jim Correa zakázal udržovat neoficiální styky s americkým velvyslanectvím nebo být na jeho výplatní pásce. Tyto snahy předvídatelně rozzuřily Washington, který, v jednom případě, demonstrativně požadoval, aby ekvádorská protidrogová agentura vrátila počítače, které předtím dodala DEA. Vztahy mezi Ekvádorem a USA zaznamenaly další ochlazení, když Correa uzavřel americkou leteckou základnu v Mante. V reakci na to Washington vytkl Quitovi jeho přátelství s Venezuelou a Nikaraguou, nedostatek podpory s plánem Kolumbie a zavedení původního modelu socialismu.

Úspěch operace, která vedla k vystrnadění prezidenta Manuela Zelaya v Hondurasu, inspiroval americké jestřáby zorganizovat podobné plány i jinde v latinské Americe. Konečným cílem Washingtonu je izolace Hugo Chaveze a zbavení jeho spojenců moci v celém regionu. Americká vláda počítala s tím, že Ekvádor je na jejím politickém seznamu terčů nejsnadnějším cílem. Correovy reformy se setkaly se silným odporem vytvořeným místní oligarchií, proamerickými elitami a důstojníky armády, zpracovanými v notoricky známé School of the Americas pro boj s komunismem, který dodnes funguje jako nosný výraz pro jakékoliv politické hnutí, které se Washingtonu nelíbí.

Podvratná aktivita namířená proti prezidentovi Correovi je koordinována Heather Hodges, která byla jmenována americkou velvyslankyní v Ekvádoru v srpnu 2008. Svoji práci odvedla v Guatemale za vlády jejího krvavého diktátora Riose Montta a působila jako zástupkyně ředitele kubánské divize amerického ministerstva zahraničí, o které je známo, že je úzce propletena se CIA. Paní Hodges také pracovala pro USAID v několika zemích a působila jako americká velvyslankyně v Moldávii, kde bylo jejím úkolem odcizit vedení země Rusku a zorganizovat barevnou revoluci za pomoci prozápadních NGO a energické mládeže z Amerických mírových sborů. V tuto chvíli jsou její žáci zaměstnáni v pobočkách CIA ve Venezuele, Bolívii a Ekvádoru.

Americká ministryně zahraničí H. Clinton navštívila Quito v červnu, aby vyhodnotila situaci zevnitř a prověřila možnost reorientace prezidenta Correi od Chaveze na USA, ale nepodařilo se jí od ekvádorského vůdce získat žádné ústupky. V důsledku toho byla Hodges pověřena započít s operací s cílem oslabit Correovu pozici a – v dlouhodobějším rámci – ho svrhnout. Jen samotná USAID poskytla této věci injekci 40 milionů dolarů, kdy bývalý prezident Lucio je v tomto komplotu klíčovou postavou. Katastrofické funkční období prezidenta Gutierreze skončilo jeho útěkem ze země. Po amnestii kandidoval v prezidentských volbách v r. 2009 proti Correovi, které vysvětlitelně prohrál.

Podle rámcového plánu puče vypracovaného CIA měl Gutierrez oznámit odstranění „diktátora“ Correi a převést pravomoci na provizorní vládu v televizním proslovu. Do plánu dále patřilo rozpuštění ekvádorského parlamentu a zorganizování rychlých voleb. Konspirátoři byli nicméně rozehnáni obránci legitimního prezidenta a nepodařilo se jim proklestit Gutierrezovi cestu do televize. Mimo to indiánské organizace ze skupiny Pachakutik se rozhodly nezúčastnit. Puč proto zkolaboval.

V současné chvíli je Ekvádor pod nouzovou správou. Correa má v plánu vyčistit bezpečnostní agentury země a zjistit kdo – včetně mnoha armádních důstojníků – byl do toho zapleten. Obvinění jsou již sepisována proti Gutierrezovi a jeho Sociedad Patriotica.

Příčiny nepokojů v Ekvádoru a nezbytné kroky pro zabránění opakování pučů v latinské Americe byly analyzovány během nouzového setkání UNASUR, které se konalo v Buenos Aires 1. října. Je třeba věnovat pozornost faktu, že Washington se rozhodl pachatele puče v Ekvádoru neodsoudit.