Stuxnet jako záminka pro převzetí internetu

Izrael a Spojené státy se objevily jako primární podezřelí stojící za útokem červem Stuxnet, který infikoval íránský jaderný reaktor v Bushehr, následně po zjištění, že za tento útok škodlivým software musí být zodpovědná „bohatá skupina nebo země“.

V neděli Infowars spekulovala, že Stuxnet je falešnou operací mající za cíl jak útok na Írán, tak poskytnutí záminky pro zavedení drakonické legislativy pro kybernetickou bezpečnost.

Toto podezření bylo značně posíleno novými důkazy, které prokazují, že tento virus byl „vytvořen experty pracujícími pro nějakou zemi nebo dobře financovanou soukromou skupinu“, jak uvedl Liam O Murchu, ředitel operací bezpečnostní reakce Symantec Corp.

„Řada vlád majících komplexní počítačové znalosti by měla schopnost vytvořit takový kód. Patří k nim Čína, Rusko, Izrael, Británie, Německo a Spojené státy,“ uvádí zpráva Associated Press, která jasně naznačuje, že USA, Izrael, Velká Británie nebo všechny tři země společně stály za tímto útokem.

Červ Stuxnet nyní „řádí v Íránu“, způsobuje zmatek v průmyslové infrastruktuře země a již nakazil nejméně 30,000 IP adres.

Rusko by nemělo naprosto žádný motiv být za tímto útokem, protože pomohlo vybavit palivem reaktor v Bushehr. Čína podporovala americké výzvy k sankcím v reakci na atomovou elektrárnu, ale stěží lze tvrdit, že Číňané se silně stavěli proti její výstavbě a vybavení palivem. Vlastně Čína byla v posledních letech pravidelným exportérem jaderné technologie a pomoci do Íránu.

Takže zbývají tři primární podezřelí, z nichž všichni se drželi identické zahraniční politiky a vehementně se stavěli proti cíli Íránu rozvinout mírovou jadernou energetiku.

Hlavní globalisté, jako Richard Falkenrath, šéf Chertoff Group a přispívající redaktor Bloomberg Television, již obvinili z útoku Izrael, a to dříve, než se objevily důkazy, že tento virus je dílem sofistikovaného národního státu.

Pokud se potvrdí zapletení Spojených států do tohoto útoku, zcela to zdiskredituje základy legislativy kybernetické bezpečnosti, která je prosazována jako prostředek obrany před kybernetickými útoky provedenými teroristy a jinými národními státy.

Nicméně pokud zůstane jakékoliv zapletení USA skryto, Stuxnet bude nafouknut jako primární důvod pro uspíšení schválení směsice zákonů Liebermana a Rockefellera, které, jak jsme zdokumentovali, mají jen málo společného s bezpečností, a naprosto vše se znemožněním svobody projevu na internetu, navzdory faktu, že Stuxnet byl šířen prostřednictvím USB zařízení, a nikoliv přes veřejný internet.

Liebermanova verze původního zákona obsahuje formulace, které by prezidentovi Obamovi poskytly pravomoc zavřít části internetu nejméně na čtyři měsíce, bez jakéhokoliv dohledu kongresu. Kombinovaná verze zdá se přesouvá tuto zodpovědnost na DHS, které by pod záminkou stavu národní nouze mohlo zablokovat veškerý internetový provoz do USA z jistých zemí a uzavřít konkrétní uzly a sítě, což vytváří zlověstný precedent pro vládní regulaci a kontrolu nad internetem.

Legislativa o kybernetické bezpečnosti je prosazována jako klíčový nástroj obrany životně důležité infrastruktury země před kybernetickým terorismem. Nicméně, jak jsme poukázali, hrozba kybernetického útoku na americkou rozvodnou síť nebo vodovodní síť je minimální. Pachatelé útoku na takovou infrastrukturu by museli mít přímý fyzický přístup k systémům, které tyto závody řídí, aby mohli způsobit nějakou škodu. Jakákoliv údajná hrozba ze strany veřejného internetu pro tyto systémy je proto zcela smyšlená a ve své nahotě ukazuje na to, co se mnozí bojí, že je skutečná agenda stojící za kybernetickou bezpečností – umožnit vládě regulovat svobodu projevu na internetu.

Obavy, že legislativu o kybernetické bezpečnosti lze použít pro potlačení svobody projevu, se zvýšily, když senátor Lieberman řekl Candy Crowley ze CNN, že skutečným motivem stojícím za tímto zákonem je napodobit komunistický čínský systém dozoru internetu.

„Právě nyní Čína, vláda, může odpojit části internetu v případě války, a my to tu potřebujeme mít také,“ řekl Lieberman.