Kyrgyzstán, Amerika a globální obchod s drogami, 3. část

Předchozí část

Kyrgyzská krize a nadnárodní teror – drogové mafie

Člověk nemůže jen tak pustit ze zřetele obvinění kyrgyzské vlády, že se IMU sešla v jižním Waziristánu, aby tam naplánovala násilnosti ve střední Asii. Dokonce ještě před červnovými nepokoji přicházely znepokojivé zprávy, že IMU (a její turkmenská odnož Islámská unie džihádu či IJU) převzala kontrolu nad částmi jižního Waziristánu a plánovala a cvičila na rozsáhlé aktivity ve střední Asii.⁽³⁵⁾ Obzvláště znepokojivý byl následující odstavec:

News International oznámily, že vlivní osadníci z uzbeckých a tádžických oblastí Afghánistánu přišli do Waziristánu a Tank a založili mini státy. Uzbečtí a tádžičtí Afghánci se rozrůstali početně i bohatstvím a představují hrozbu pro místní domorodce, uvádí se v článku.⁽³⁶⁾

To vyvolává klíčovou otázku ohledně zdroje tohoto džihádského bohatství. Pochází jen od bohatých džihádských sympatizantů ze Saudské Arábie a států Zálivu, jak tvrdila IMU?⁽³⁷⁾ Je také vedlejším produktem pašování heroinu, jak se domnívají jiní? Jde o využívání situace externími výzvědnými agenturami pro své vlastní politické cíle? Nebo, a to je nejvíce znepokojivé, pochází z džihádistických aktivit, operací výzvědných sítí a znepokojivě velkého pašování heroinu?⁽³⁸⁾ Ať je odpověď jakákoliv, je zjevné, že současná vřava v Kyrgyzstánu, a s tím související selhání ústřední moci, představují dobrodiní pro extremismus a pašování drog.

Poslední možnost, že za drogami, výzvědnými operacemi a džihádistickou aktivitou stojí hluboké síly, by byla konzistentní s odkazem na předešlé zásahy CIA v Afghánistánu, Laosu a Burmě, a s celkovou zodpovědností Ameriky za obrovský nárůst u globálního pašování drog po druhé světové válce. Je důležité pochopit, že více než zdvojnásobení afghánské produkce opia od americké invaze v r. 2001 pouze opakuje masivní nárůst u drog v Burmě, Thajsku a Laosu od konce 40. do 70. let. Tyto země se staly hlavními zdroji dodávek drog na mezinárodní trh teprve v důsledku pomoci ze strany CIA (v případě Laosu po Francouzích), kdy bez ní by šlo pouze o místní pašování drog.

Již v r. 2001 poloha Kyrgyzstánu z něj učinila ohnisko nadnárodních pašeráckých skupin. Podle zprávy americké Kongresové knihovny z r. 2002:

Kyrgyzstán se stal primárním centrem všech aspektů odvětví drog: výroby, prodeje a pašování. Poloha Kyrgyzstánu, u hlavních cest přes tádžické hory z Afghánistánu, se kombinuje s neúčinnou domácí kontrolou pašování drog, což přitahuje lidi z toho, co zpráva kyrgyzských novin charakterizovala jako „mezinárodní organizace sjednocující bezprecedentně široký okruh členů ve Spojených státech, Rumunsku, Brazílii, Rusku, Bělorusku a Kazachstánu… Nejde o pologramotné převážeče drog z Tádžikistánu a Afghánistánu, ale o profesionály, kteří prošli zkušebním obdobím v mafiánských klanech světového narkotického systému…“⁽³⁹⁾

Další, především Sibel Edmonds ve Spojených státech, vznesli obvinění, že existuje síť drogami financovaných a s rozvědkou souvisejících teroristických aktivit, sahající od Kyrgyzstánu, přes Ázerbájdžán, po Čečensko a Turecko.⁽⁴⁰⁾

Díky tomu je možné sbližování nesourodých elementů na kyrgyzské výzvědné, teroristické a drogové scéně, které jsem popsal v úvodu jako syndrom, nikoliv věc s jedním cílem nebo lest. Některé z možných komponentů tohoto syndromu jsou sotva postřehnutelné. Ve své význačné knize Propad do chaosu se Ahmed Rashid zmiňuje o existenci „mafie ze Zálivu“, které Taliban v r. 1998 prodával drogy přímo.⁽⁴¹⁾ Vyhledávání v Lexis-Nexis u výrazu „mafie ze zálivu“ nic neukáže, a ani v Google Books nic nenajdete. Přesto existuje pro takovou mafii či mafie hojnost důkazů, i když se o ní nebo o nich ví jen málo.⁽⁴²⁾

Možná nejznámějším příkladem takové drogové mafie v Perském zálivu je D-Company Dawooda Ibrahim Kaskara, jednoho ze dvou mužů (tím druhým je Joaquin Guzman z Mexika), kteří jsou uvedeni jak na seznamu Forbes nejhledanějších uprchlíků, tak také na seznamu Forbes miliardářů. Dawood Ibrahimovi se dostalo zvláštní sekce v nedávné zprávě Výzkumné služby kongresu o vztahu mezi zločinnými syndikáty a teroristickými skupinami. S názvem „Mezinárodní terorismus a nadnárodní zločin: Bezpečnostní hrozby, americká politika a rady pro kongres“ tato zpráva popisuje Dawoodovo zapletení se s Al-Kejdou, Lashkar-e-Taiba a pákistánskou výzvědnou agenturou ISI.⁽⁴³⁾ Tato podrobná zpráva nezmínila obvinění Yoichi Shimatsu, bývalého editora Japan Times, že Ibrahim „spolupracoval s USA, aby jim pomohl financovat afghánské mudžahedíny v 80. letech, a proto ví příliš mnoho o amerických „temných tajemstvích“ v regionu, takže ho Pákistán nikdy do Indie vydat nemůže“.⁽⁴⁴⁾

Zpráva Výzkumné služby kongresu uvádí D-Company Dawooda Ibrahima jako primární příklad toho, co nazývá fúzí zločineckých a teroristických organizací (dalším příkladem je FARC v Kolumbii). Je možné, že hlavní mexické kartely by měly být také považovány za fúzní sítě, protože jejich praktiky teroristického násilí se staly integrální součástí politického procesu v Mexiku. Můžeme možná i předpovědět, že takové fúzní sítě budou nadále vládnout jak pašování heroinu, tak kokainu, protože terorismus a pašování jsou si vzájemně užitečné. Terorismus vytváří anarchii, která prospívá výrobě a pašování drog, a pašování drog poskytuje nejpohodlnější a místní zdroj financí pro terorismus. Přidejte si k tomu zájmy ISI a dalších výzvědných agentur v obou aktivitách, a dostanete správné prostředí podporující to, co jsem nazval syndrom puč-drogy-teror.

Celkově vzato, u syndromu puč-drogy-teror existuje mnoho oddělených komponentů, počínaje naivní americkou vírou, že vnucení amerických politických hodnot vzdáleným zemím prospívá všem, včetně míru a bezpečnosti na planetě. Různé prvky se nemusí předem smluvit. Ale minulé zkušenosti naznačují, jaké jsou pravděpodobné důsledky chybné politiky, která měla dosáhnout něčeho úplně jiného.

Moskva, Washington a kyrgyzská krize

U tohoto syndromu je obzvláště znepokojivé to, že jak v Laosu, tak v Afghánistánu byla výsledkem deset let trvající devastující a ne zcela urovnaná válka. V současnosti neexistují žádné známky toho, že Moskva a Washington chtějí kvůli Kyrgyzstánu spolu bojovat. Naštěstí nový vůdce, Roza Otunbajeva, má dobré vztahy s oběma hlavními městy, a ta ji slibují podporu.

Přesto existují známky, že v obou hlavních městech panuje mezi dominantní politikou a militantními frakcemi, méně ochotnými ke kompromisům, napětí. Ve Washingtonu například Michael McFaul, hlavní Obamův ředitel pro ruské záležitosti, o svržení Bakijeva v dubnu řekl: „Nejde o nějaký Rusy sponzorovaný puč, prostě o tom neexistují důkazy“.⁽⁴⁵⁾ Jak jsem poznamenal dříve, ve Washingtonu existovali mnozí, kteří nesouhlasili, včetně ideologicky motivované nadace Jamestown. Fred Wier popsal dubnové události v Christian Science Monitor jako „Moskvou podporovaný státní puč, který byl nedostatečně maskován jako lidová revolta“.⁽⁴⁶⁾

Také v Moskvě jsou známky toho, že někteří si přejí militantnější přístup ke kyrgyzské krizi, než prosazuje prezident Medveděv. Když Roza Otunbajeva apelovala na Medveděva, aby poslal ruské jednotky na pomoc se zhoršující se etnickou krizí v Oš, Medveděv ji odmítl: „Jde o vnitřní konflikt, a doposud Rusko nevidí podmínky, aby se na jeho řešení účastnilo,“ řekla tisková mluvčí prezidenta Natalia Timakova.⁽⁴⁷⁾ Medveděvova opatrnost odrážela jeho obavy ohledně zrádné nestability Kyrgyzstánu, a jeho obavy, aby do konfliktu v Kyrgyzstánu nezapletl etnické Rusy. (Rusko poslalo na svoji základnu v Tank na severu země, kde přebývá většina etnických Rusů, prapor výsadkářů).⁽⁴⁸⁾ Jak Medveděv v dubnu varoval Washington: „Kyrgyzstán riskoval, že se rozdělí na jih a sever. Pokud k tomu dojde, mohou sem začít proudit extremisté a přeměnit zemi na druhý Afghánistán.“⁽⁴⁹⁾

Přístup Viktora Ivanova, hlavního Putinova poradce, byl více intervencionistický. 20. června tohoto roku ruským novinám řekl, že oblast Oš byla hlavním regionem islamisty kontrolovaného pašování drog, a tak by tam měla být zřízena ruská vojenská základna.⁽⁵⁰⁾ Nicméně ve Washingtonu, o čtyři dny později, Medveděv Obamovi zopakoval: „Myslím, že Kyrgyzská republika se musí s těmito problémy vypořádat sama. Rusko nemá v plánu a nepošle tam kontingent mírotvorných sil, ačkoliv ohledně této věci proběhly konzultace.“⁽⁵¹⁾ Později Nikolaj Bordjuža, generální tajemník Ruskem ovládané Organizace kolektivní bezpečnosti (CSTO), tvrdil, že „ohledně založení ruské základny v Kyrgyzstánu, obzvláště poblíž Oš, nebylo učiněno žádné rozhodnutí“.⁽⁵²⁾

Viktor Ivanov nosí dva klobouky: je jak vysoce postaveným členem ruského Národního protiteroristického výboru, tak je také šéfem ruské Federální služby pro kontrolu narkotik. Po jistou dobu stál v čele těch ruských představitelů, kteří vyjadřovali frustraci ohledně selhání Ameriky omezit afghánskou produkci drog.⁽⁵³⁾ Není v obavách ohledně skutečné exploze produkce afghánských drog, které se od r. 2001dostávají do Ruska, což mnozí ruští pozorovatelé označili za „narko agresi“, zdaleka sám.

Již v únoru 2002 ruský ministr obrany Sergej Ivanov přednesl problematiku „narko agrese“ v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, kde jim řekl, že zatímco ruská pohraniční stráž zabavila v r. 1996 na afghánsko-tádžické hranici pouhé 2 kg heroinu, a asi 800 kg v r. 2000, v r. 2001 bylo zabaveno více než 5 tun drog, a polovinu tvořil heroin.⁽⁵⁴⁾

Podle Sergeje Blagova, moskevského reportéra ISN Security Watch:

Ruští představitelé odhadli, že míra závislosti na drogách v zemi se od USA vedené invaze a ofenzivy proti Talibanu v r. 2002 zvýšila mnohonásobně, kdy poté následovalo zvýšení produkce afghánského opia. Rusko je nyní největším spotřebitelem heroinu na světě, a má podle odhadů 5 milionů závislých.

Čelíc tomu, co vnímá jako ochotu umožnit rozkvět produkce opia v Afghánistánu, ruští vrcholoví představitelé popsali tuto situaci jako „narko agresi“ proti Rusku a novou „opiovou válku“. Doporučovali také, aby mezinárodní aliance provedla vzdušný postřik afghánských makových polí.

Ruský tisk byl méně diplomatický a tvrdil, že jednotky USA a NATO jsou do obchodu s drogami zapojeny přímo. Ruská média prohlašují, že převážná část drog vyrobených v jižních a západních provinciích Afghánistánu je odvážena na palubách amerických letadel.

Není nijak překvapivé, že Rusko hledí na liberální přístup NATO k afghánskému drogovému průmyslu a na neochotu aliance spolupracovat v boji proto obchodu s drogami s nelibostí. Přetrvávající nečinnost NATO v drogové problematice by mohla nakonec podkopat bezpečnostní spolupráci Ruska se západem v klíčových záležitostech, jako snížení počtu strategických zbraní a jejich nešíření.⁽⁵⁵⁾

Viktor Ivanov opakovaně apeloval na Ameriku, aby likvidovala makové pole v Afghánistánu tak systematicky, jako útočí na plantáže s kokou v Kolumbii, a na mezinárodní společenství, aby se k Rusku v tomto apelu přidalo.⁽⁵⁶⁾ 9. června 2010 jak on, tak prezident Medveděv oslovili Mezinárodní fórum o afghánské drogové produkci (kterého jsem se zúčastnil), ve snaze si tuto mezinárodní podporu zajistit.⁽⁵⁷⁾ Osobně sdílím americký závěr, že postřikování opiových polí by bylo kontraproduktivní, protože by to fatálně oslabilo snahu zlanařit afghánské farmáře od Talibanu. Ale myslím si, že zájmu míru a bezpečnosti ve střední Asii by velmi prospělo, pokud by Amerika přitáhla Rusko blíže ke společným aktivitám proti globálnímu obchodu s drogami.

A jako výzkumník věřím, že Rusko je současnou americkou strategií v Afghánistánu rozhořčeno oprávněně, protože nechala zcela otevřený hlavní drogový koridor do Ruska, vedoucí z afghánské provincie Badachšan.

„Narko agrese“ a pokřivená americká strategie v Afghánistánu

Z tohoto důvodu by Amerika měla zrevidovat svoji pokřivenou zákazovou strategii v Afghánistánu. V současné době se zaměřuje pouze na útoky na pašeráky drog podporující povstalce, hlavně na stoupence Talibanu z řad Paštúnů v jižních provinciích Helmand a Kandahár.⁽⁵⁸⁾ Taková strategie má přímý vliv na zvyšování tržního podílu na drogách u severních a severovýchodních provincií.

Tyto provincie podporují minulá a současná aktiva CIA v Karzaiově režimu (vedeného Hamidem Karzai, bývalým aktivem CIA)⁽⁵⁹⁾, včetně prezidentova bratra Ahmeda Wali Karzai, aktivního aktiva CIA, a Abdula Rashida Dostum, bývalého aktiva CIA.⁽⁶⁰⁾ V podstatě Amerika vytvořila alianci s jednou drogovou frakcí v Afghánistánu proto druhé.⁽⁶¹⁾LinkOddělení bezpečnosti OSN, mapa pěstování drog a bezpečnostní situace v Afghánistánu podle provincií v letech 2007-2008. Odkaz

Tato strategie byla svědkem opakovaných útoků na maková pole a trhy v jižních provinciích. Mezitím produkce v severovýchodní provincii Badachšan, domovu Tádžiky ovládané Severní aliance, pokračovala jako hlavní část ekonomiky této provincie, navzdory popírání.⁽⁶²⁾

Statistika za Badachšan, nejvíce nepřístupnou z afghánských provincií, byla velmi zkreslená. Mapa OSN s afghánskou produkcí máku pro období 2007-2008 ukázala Badachšan jako provincii s nejmenší produkcí opia: 200 hektarů, na rozdíl od 103,590 hektarů v Helmand.⁽⁶³⁾ Ale LonelyPlanet.com zveřejnila v r. 2009 článek, kde se tvrdí, že „Badachšan je u produkce opia hned na druhém místě, po Helmand. Kontrolováno Severní aliancí je opium páteří místní ekonomiky“.⁽⁶⁴⁾ A podrobný článek z r. 2010 uvedl:

Největším ekonomickým aktivem provincie, podnikání, které většina rádoby badachšanských VIP považuje za nezbytné a ziskové, aby se do něj dříve nebo později zapojili, je v podstatě příhraniční pašování. V podstatě některé zdroje tvrdí, že místní kontrola tras a hraničních přechodů v Badachšanu odpovídá mapě politických mocenských uskupení v provincii. I kdyby Badaschšan ztratil svůj bývalý statut jednoho z hlavních opium vyrábějících regionů v Afghánistánu, místní kvalifikace a obchodní spojení by byly zachovány. V provincii je aktivních mnoho laboratoří zpracovávajících heroin…⁽⁶⁵⁾

A za posledních deset let se objevily i občasné zprávy o pohybech teroristů z hnutí IMU z jižního Waziristán jak přes afghánský, tak tádžický Badachšan.

Drogový koridor v Badachšan je předmětem naléhavého znepokojení pro Rusko. Afghánské opiáty se dostávají do Ruska přes Tádžikistán a Kyrgyzstán, hlavní pašeráckou trasu, a pochází z Badachšanu a dalších severovýchodních provincií. Snížení afghánské produkce za poslední tři roky, i když zcela nedostatečné, se severovýchodu dotkla minimálně, což umožnilo, aby dovoz opiátů do Ruska dále rostl. Mezitím tak proklamovaná likvidace makových polí v severních afghánských provinciích znamenala v některých případech pouhý „přechod z opiových makovic na jinou ilegální úrodu: konopí, rostlinu, ze které se vyrábí marihuana a hašiš“.⁽⁶⁶⁾

V důsledku toho, podle představitelů OSN, je nyní Afghánistán také největším světovým producentem hašiše (další drogy zaplavující Rusko).⁽⁶⁷⁾ To zvýšilo proud drog v koridoru Badachšan-Tádžikistán-Kyrgyzstán. V krátkosti, politické pokřivení americké afghánské protidrogové strategie je významným důvodem velkých problémů s drogami, kterým dnes Rusko čelí.

Jaké jsou důvody relativní americké neaktivity proti proudu drog z Badachšanu? Někteří pozorovatelé, a nejen ruští, se podivovali, jestli neexistuje širší strategie namířená proti Rusku samotnému. Článek v hlavním indickém časopisu The Hindu s názvem „Rusko: Oběť narko agrese“ obsahoval následující podnětné narážky Johna MacDougalla, píšícího pro Agence France-Press:

V r. 1993 se ruská pohraniční stráž vrátila ve snaze zabránit proudu drog z opium produkujícího Afghánistánu do Tádžikistánu. Jen v r. 2002 zadrželi 6,7 tun drog, z nichž polovinu tvořil heroin. Nicméně v r. 2005 tádžický prezident Imomali Rachmon, v naději že získá finanční pomoc od USA, požádal ruskou pohraniční stráž, aby odešla, a řekl, že Tádžikistán se z pětileté občanské války (1992-97) zotavil dostatečně, aby mohl tento úkol provádět sám. Během několika měsíců po ruském stažení se příhraniční pašování drog zvýšilo mnohonásobně.⁽⁶⁸⁾

A již jsme poznamenali kyrgyzské obvinění, že v r. 2009 americká velvyslankyně v Kyrgyzstánu, Tatiana Gfoeller, „předvedla naprostý nezájem“, když bratr Kurmanbeka Bakijeva Janyš zavřel tamní Agenturu pro kontrolu drog.⁽⁶⁹⁾

Ať jsou příčiny obrovského proudu drog jakékoliv, vypořádání s touto krizí důrazněji by mělo být jak globální prioritou, tak americkou prioritou. Důvody pro to nejsou pouze humanitární. Počátkem letošního roku Ivanov řekl Newsweek:

Nemám pochyb, že drogový provoz živí terorismus v Rusku. Obrovské množství ilegálních peněz teče radikálním skupinám z obchodu s drogami. Na nedávném setkání Rady bezpečnosti v Mineralnyje Vody (na severním Kavkaze) jsme viděli zprávy, že objem drog přicházejících do Dagestánu se za poslední rok zvýšil 20 krát. To živí terorismus, protože teroristé kupují své komunikační vybavení a zbraně za tyto peníze.⁽⁷⁰⁾

Závěr: Globální bankovní systém a globální obchod s drogami

Věřím, že Ivanov má pravdu, když spojuje terorismus s místními drogovými penězi. Bojím se také, že by tento problém mohl mít i další rozměr, který nezmínil: nadnárodní hluboké síly napojené na ještě lukrativnější trh v západní Evropě a Americe. Není pochyb, že zisky z globálního pašování opiátů (v r. 2009 odhadnuté na 65 miliard dolarů) jsou systematicky posílány do velkých bank, jak bylo dobře zdokumentováno u zisků z pašování kokainu plynoucích do amerických bank. Když pouze jedna americká banka – Wachovia – připouští, že porušovala americké bankovní zákony při operacích s nezákonnými prostředky ve výši 378 miliard dolarů, poskytuje to měřítko, jak důležitý a velký je mezinárodní rozměr stojící za fúzí drogových a teroristických sítí, ať již v Dagestánu, nebo v Perském zálivu.⁽⁷¹⁾

Antonio Maria Costa, šéf Úřadu OSN pro drogy a zločin, vznesl obvinění, že „drogové peníze ve výši miliard dolarů udržely finanční systém ve špičce globální krize nad vodou“. Podle londýnského Observer Costa:

Řekl, že viděl důkazy, že zisky z organizovaného zločinu byly „jediným likvidním investičním kapitálem“ dostupným některým bankám stojícím vloni na pokraji kolapsu. Řekl, že v důsledku toho byla do ekonomického systému absorbována většina z drogových zisků ve výši 352 miliard dolarů… Costa řekl, že jeho pozornost, že důkazy, že ilegální peníze byly absorbovány do finančního systému, byla zprvu upoutána ze strany výzvědných agentur a žalobců asi před 18 měsíci. „V mnoha případech byly peníze z drog jediným likvidním investičním kapitálem. V druhé polovině r. 2008 byla likvidita hlavním problémem bankovního systému, a tudíž likvidní kapitál se stal důležitým faktorem,“ řekl.⁽⁷²⁾

Jako bývalý diplomat upřímně doufám, že americká a ruská vláda budou na vyřešení těchto s drogami souvisejících problémů spolupracovat, jak v Kyrgyzstánu, v Afghánistánu, tak na úrovni zkrocení úplatného globálního bankovního systému.

Jako výzkumník musím říct, že vidím americkou vládu jako součást tohoto problému, nikoliv jako jeho pravděpodobné řešení. Příliš často jsme byli svědky amerického zvyku přeměňovat pašeráky drog na tajná aktiva v oblastech, kde jsou slabé, počínaje Burmou v r. 1950 až po americkou invazi do Afghánistánu v r. 2001.⁽⁷³⁾

Zakončím tím, že bude třeba dát dohromady nějakou další velkou sílu, aby se vynutila změna v chování americké vlády. Rusko má pravdu, když na tento problém upozorňuje v Radě bezpečnosti, ale je to problém přesahující vlády. Možná, že jedním z míst, která by mohla začít mobilizovat nadvládní síly, by mohly být náboženské organizace na celém světě. Novináři a další výzkumníci by mohli přispět také. Svět musí být nějakým způsobem uvědomen, že skutečně čelí trojité hrozbě: hrozbě drog, hrozbě drogami financovaného terorismu a nakonec hrozbě války.

Zatím je příliš brzy předpovídat, jak se to nakonec mezi Amerikou a Ruskem v Kyrgyzstánu vyvine. Ale není příliš brzy na tvrzení, že historie se opakuje alarmujícím a předvídatelným způsobem, a připomenout, že složky syndromu puč-drogy-teror v minulosti vedly k velkým válkám.

Mým osobním závěrem je, že v Kyrgyzstánu nyní působí hluboké síly, ne zcela chápány, jak tomu bylo dříve v Afghánistánu a dalších drogy produkujících zemích. Mé obavy jsou umocněny stále větším povědomím, že po desítky let hluboké síly působily také ve Washingtonu.

To bylo živě demonstrováno odhodlanou ochranou globálních drogových aktivit Bank of Credit and Commerce International (BCCI) ze strany americké vlády v 80. letech, kdy to bylo popsáno jako „největší zločinný korporátní podnik všech dob“.⁽⁷⁴⁾ Zpráva amerického senátu jednou označila BCCI nejen za „darebáckou banku… ale za případovou studii náchylnosti světa k mezinárodnímu zločinu v globálním měřítku, která je mimo stávající schopnost vlád ho kontrolovat“.⁽⁷⁵⁾ Vlády v regulaci BCCI opravdu dlouho selhávaly, kvůli její schopnosti vlády ovlivňovat; a když byla konečně v r. 1991 BCCI zlikvidována, bylo to výsledkem činnosti relativních outsiderů, jako Roberta Morgenthau, okresního prokurátora New Yorku:

Když šel po BCCI, úřad Morgenthau rychle zjistil, že mimo to, že bojuje s bankou, odporují mu téměř všechny ostatní instituce nebo subjekty na BCCI napojené, včetně Bank of England, British Serious Fraud Office a americké vlády.⁽⁷⁶⁾

Pokusil jsem se jinde ukázat, že BCCI byla pouze jednou z řady vzájemně se překrývajících bank s podobným napojením na tajné služby, které sahá již do 40. let.⁽⁷⁷⁾

Když jsem poprvé psal o ochraně BCCI ze strany Washingtonu, předpokládal jsem, že BCCI profitovala ze svého statutu aktiva či nástroje pro tajné americké a britské výzvědné strategie. Od té doby jsem začal mít pochybnosti, jestli CIA a BCCI nejsou stejné nástroje jistých hlubokých sil, včleněné do státu, ale nespojené s ním, které systematicky využívaly obchod s drogami jako prostředek globální moci.

Dokud nebude tento problém s hlubokými silami v obecnějším povědomí, nemůžeme očekávat, že Washington bude reagovat racionálnější drogovou politikou. Mojí nadějí v tomto pojednání je, že poskytne další krok na cestě k objasnění toho, co tyto hluboké sílu jsou, a rozsah, ve kterém jsou zodpovědné za současnou americkou vážnou ústavní krizi.

Peter Dale Scott, bývalý kanadský diplomat a profesor angličtiny na univerzitě v kalifornském Berkeley, je autorem Drogy, ropa a válka, Cesta k 9/11, Válečná konspirace: JFK, 9/11 a hluboká politika války. Jeho Americká válečná mašinérie? Hluboká politika, globální drogová spojka CIA a cesta k Afghanistánu je v tisku, vyjít má na podzim u Rowman & Littlefield.
Tento článek napsal pro Asia-Pacific Journal.

Doporučené citace: Peter Dale Scott „Kyrgyzstán, USA a globální drogový problém: Hluboké síly a syndrom pučů, drog a teroru“, Asia-Pacific Journal, 28-3-10, 12. července 2010.

Poznámky

• 35 Javed Aziz Khan“Foreign Militants Active in Waziristan,” CentralAsiaOnline, May 27, 2010. Cf. Einar Wigen (2009) Islamic Jihad Union: al-Qaida’s Key to the Turkic World?
• 36 Ibid.
• 37 Poonam Mann, “Islamic Movement of Uzbekistan: Will It Strike Back?” Strategic Analysis, 26:2, Apr-Jun 2002: „IMU dostává finance také od uzbecké emigrantské komunity v Saudské Arábii. Tito uzbečtí Saudové jsou velmi bohatí, nenávidí Karimova a najali Araby ze všech států v Zálivu, aby pomohli Namanganimu,“ říká tádžický politik a přítel Namanganiho.
• 38 Experti se neshodnou v tom, jestli síly stojící za džihádismem a pašováním drog jsou tytéž, nebo jde různé. Ruský drogový car Viktor Ivanov vznesl obvinění, že „neexistuje ani jediný případ pašování drog, který by nebyl touto teroristickou sítí fundamentalistických organizací řízen“. (“Russian drugs tsar suggests setting up military base in Kyrgyzstan,” BBC Worldwide Monitoring, June 21, 2010). Odporuje mu jeho zástupce Nikolaj Cvetkov, který tvrdil: „Obecně jsou drogy a politický extremismus, stejně jako drogy a terorismus, dva oddělení hlavní problémy. Očividně větším jsou drogy, kdy jsou drogové dolary používány pro financování a vyzbrojování banditů velmi různorodého „ideologického odstínu“. (“Russian narcotics service official views 9-10 June forum on Afghan drug industry.” Interview by Igor Yavlyanskiy of Nikolay Tsvetkov, deputy chief of Russia's Anti-Drug Service, BBC Worldwide Monitoring, June 20, 2010).
• 39  „Zapojení ruských organizovaných zločinných syndikátů, prvků ruské armády a regionálních teroristických skupin do pašování drog ve střední Asii, na Kavkaze a v Čečensku“, Federální výzkumná divize, kongresová knihovna, říjen 2002, 26
  Aleksandr Gold, “Bishkek, Heroin, Interpol?” Vecherniy Bishkek [Bishkek], 28 December 2001 (FBIS Document CEP 20020107000187).
• 40 Sibel EdmondsAmerican Conservative, November 2009.
• 41 Ahmed Rashid, Descent into Chaos: The United States and the Failure of Nation Building in Pakistan, Afghanistan, and Central Asia (New York: Viking, 2008), 320.
• 42 See for example the abundant references on the Internet to Dawood Ibrahim, discussed also in Gretchen Peters, Seeds of Terror: How Heroin Is Bankrolling the Taliban and Al Qaeda (New York: Macmillan, 2009), 165ff.
• 43 Congressional Research Service"International Terrorism and Transnational Crime: Security Threats, U.S. Policy, and Considerations for Congress,” January 5, 2010, 15; cf. Bill Roggio, “Dawood Ibrahim, al Qaeda, and the ISI,”Longwarjournal.orgJanuary 7, 2010: „D-Company prohloubila jak strategickou alianci s ISI, tak rozvinula spojení s Lashkar-e-Tayyiba (LeT), která byla označena Spojenými státy jako zahraniční teroristická organizace (FTO) v r. 2001. Během tohoto období, říkají někteří, D-Company začala financovat aktivity LeT, používat její společnosti pro nalákání rekrutů do výcvikových táborů LeT, a poskytla operativcům Let používání svých pašeráckých tras a kontaktů. Tisková výpověď uvedla, že Ibrahimova síť mohla poskytnout loď 10 teroristům, kteří zabili 173 lidí v Bombaji v listopadu 2008. Americká vláda tvrdí, že D-Company našla společnou věc s Al-Kajdou a dělí se s touto teroristickou skupinou o pašerácké trasy. OSN přidala Ibrahima na seznam jedinců spojených s Al-Kajdou. Vzestupujícím nástupcem D-Company je rozdělený gang Ali Budeše, nyní sídlící v Bahrajnu. V březnu 2010 Ali Budeš vyhlásil otevřenou válku, „operaci D“, Dawoodu Ibrahimovi a D-Company.
• 44 Jeremy Hammond, “Role of Alleged CIA Asset in Mumbai Attacks Being Downplayed,” Foreign Policy Journal, December 10, 2008. Cf. Peter Dale Scott, American War Machine: Deep Politics, the Global Drug Connection, and the Road to Afghanistan (Lanham, MD: Rowman & Littlefield, 2010), forthcoming.
• 45 Guardian, April 10, 2010.
• 46 Christian Science Monitor, June 28, 2010.
• 47 Sergei L. Loiko, „Počet obětí kyrgyzských nepokojů vzrostl na 77: Rusko odmítá žádost o zaslání jednotek na zklidnění etnických střetů v bývalé sovětské republice“, Los Angeles Times, 13. června 2010, A4. Podle Steva LeVine: „Než se Kyrgyzstán obrátil na Rusko, neformálně požádal Washington o vojenskou pomoc, včetně dodávek gumových projektilů, při zklidnění etnického prolévání krve na jihu země, ale byl odmítnut. “Kyrgyzstan requested U.S. military aid and rubber bullets but was turned down,”Foreign Policy, June 13, 2010).
• 48 Canberra Times (Australia), June 17, 2010.
• 49 “Kyrgyzstan Risks Turning Into Second Afghanistan – Medvedev,”Voice of Russia, reissued onGlobalResearch.ca, April 14, 2010.
50 Commersant.ru, June 21, 2010. Cf. “Russian drugs tsar suggests setting up military base in Kyrgyzstan,” BBC Worldwide Monitoring, June 21, 2010: „ITAR-TASS citovala Ivanova, který řekl, že pašování drog bylo jednou z příčin nestability v Kyrgyzstánu. „Masivní příliv drog z Afghánistánu prochází Kyrgizií, Oš, kyrgyzský Jalal-abad, údolí Fergana – to je oblast, která je bohužel zapletena do pašování drog,“ řekl. „Neexistuje ani jediný případ pašování drog, který by nebyl řízen touto teroristickou sítí fundamentalistických organizací,“ pokračoval Ivanov.“
• 51 Daniyar Larimov, “Dmitry Medvedev: Kyrgyzstan has to settle order itself,” Bishkek News Agency, June 25, 2010. Ivanovův návrh byl také silně 28 června odmítnut v Moskvě proti-kremelskou ruskou internetovou stránkou zabývající se současnými událostmi Ježedněvnyj žurnal (BBC Worldwide Monitoring, June 29, 2010).
• 52 RIANovosti, July 1, 2010, supplied by BBC Worldwide Monitoring.
• 53 Sergei Blagov“Moscow Accuses West of 'Narco-Aggression,’” International News and Security Network, April 1, 2010.
• 54 “Russian defence minister calls for fight against drug trafficking,” BBC Summary of World Broadcasts, February 3, 2002. Cf. “The Drug Flow from Afghanistan Is Skyrocketing!” Website report from Delo [Bishkek], April 24, 2002 (FBIS Document CEP20020425000145). 
• 55 Sergei Blagov“Moscow Accuses West of 'Narco-Aggression,’” International News and Security Network, April 1, 2010.
• 56 “Afghan drug trade threat to global stability - Russian drug chief,”RIANovosti, June 8, 2010“Viktor Ivanov: The real price of Afghanistan,”Independent (London), June 10, 2010
• 57 SeeAndrei Areshev“The Afghan Drug Industry — a Threat to Russia and an Instrument of Geopolitical Gains,” The Global Realm, June 15, 2010
• 58 James Risen, “U.S. to Hunt Down Afghan Lords Tied to Taliban,” New York Times, August 10, 2009: ”United States military commanders have told Congress that…only those [drug traffickers] providing support to the insurgency would be made targets.”
• 59 Nick Mills, Karzai: the failing American intervention and the struggle for Afghanistan (Hoboken, NJ: John Wiley, 2007), 79. 
• 60 New York Times, October 27, 2009.
• 61 SeeMatthieu Aikins“The master of Spin Boldak: Undercover with Afghanistan's drug-trafficking border police,” Harper’s Magazine, December 2009. Cf.Richard Clark“United States of America, Chief Kingpin in the Afghanistan Heroin Trade?” OpEdNews, December 4, 2009, (no longer viewable at http://www.opednews.com/author/author8235.html): „Máme tu v podstatě drogovou válku v Afghánistánu, a americké jednotky prostě pomáhají jedné straně proti druhé. Američtí daňoví poplatníci nevědí, že drogoví baroni spolupracují s americkými a kanadskými důstojníky v Afghánistánu již od r. 2001, a od té doby to přetrvává a ještě to vzrostlo. Drogoví baroni byli posíleni pomocí amerických peněz a zbraní, aby zkonsolidovali svůj drogový byznys na úkor svých drogových rivalů z jiných kmenů, což některé z nich donutilo vstoupit do aliance s Talibanem.“
• 62 Tato trasa představuje pro Rusko hlavní obavu. Významem pro tak zvanou „zlatou stezku“ je nicméně sekundární, kdy tato stezka „vede z pakistáncké provincie Balúčistán přes hranici do Iránu, pak prochází severozápadní oblastí, kterou obývají Kurdové, a nakonec konči v laboratořích v Turecku, kde je opium zpracováváno (Syem Saleem Shahzad, “Opium gold unites US friends and foes,” Asia Times Online, September 2, 2005). Část tohoto heroinu se dostává také přes Kavkaz do Ruska.
• 63 Cf. “Narcotics,”Institute for the Study of War(2009): „Pěstování máku se nyní téměř výhradně omezuje na paštúnské provincie na jihu a jihozápadě, konkrétně na Farah, Nimroz, Hilmand, Kandahar, Uruzgan a Zabul.”
• 64 “Introducing Badakhshan,”Lonely Planet, February 17, 2009.
• 65 Fabrizio Foschini“Campaign Trail 2010 (1): Badakhshan – drugs, border crossings and parliamentary seats,” Afganistan Analysts Network, June 19, 2010
• 66 Kiurk Semple, “The War on Poppy Succeeds, buannabis Thrives in an Afghan Province,” New York Times, November 4, 2007.
• 67 Vivienne Walt, hstan's New Bumper Drug Crop: Cannabis,” Time, April 1, 2010.
• 68 Vladimir Radyuhin“Russia: victim of narco-aggression,” The Hindu, February 4, 2008; quoting John MacDougall“Russia, facing a cthic rise in drug addiction, accuses the U.S. military of involvement in drug trafficking from Afghanistan,” Agence France-Presse, February 23, 2008, emphasis added.
• 69 “Kyrgyz ex-drug official says ousted leader's brother behind abolishing agency,” BBC Worldwide Monitoring, July 3, 2010.
• 70 “Moscow’s Terror Fighter,”Newsweek, April 1, 2010Michael Smith71 Michael Smith“Banks Financing Mexico Gangs Admitted in Wells Fargo Deal,” Bloomberg, June 29, 2010: ha připustila, že v letech 2004 až 2007 nečinila dost, aby si povšimla nelegálních peněz při zpracování 278,4 miliard dolarů pro směnárny mexické měny. To představuje největší porušení zákona o bankovním tajemství a zákona proti praní peněz v americké historii – částku rovnající se jedné třetině současného GDP Mexika. „Nestoudné ignorování zákonů našeho bankovního systému Wachovií dalo mezinárodním kokainovým kartelů doslova volnou ruku financovat své operace,“ říká Jeffrey Snederální prokurátor, který tento případ vedl.
• 72 Rajeev SyalDrug money saved banks in global crisis, claims UN advisor,” Observer, December 13, 2009.73 Scott, Drugs, Oil, 27-33, 59-66, 185-99; Scott, Road to 9/1125.
• 74 Jonathan Beaty and S.C. Gwynne, The Outlaw Bank: A Wild Ride into the Secret Heart of BCCI (New York: Random House, 1993), xxiv; David C. Jordan, Drug Politics: Dirty Money and Democracies (Norman, OK: University of Oklahoma Press, 1999), 109.
• 75 U.S. Congress. Senate, 102nd Cong., 2nd Sess. The BCCI Affair: A Report to the Senate Commitooreign Relations from Senator John Kerry, Chairman, and from Senator Hank Brown, Ranking Member, Subcommittee on Terrorism, Narcotics, and International Operations, September 30, 1992, 17.
• 76 Senate, The BCCI Affair, 241.
• 77 Scott, American War Machine, forthcoming. Prvním příkladem byla Kincheng Bank v Taiwanu, částečně vlastněná aerolinkami CIA CAT Inc., kte<éh3>á

  ovaly předsunuté KMT základny v Burmě, které řídily místní drogový provoz. King

  nk byla pod kontrolou tak zvané Politologické kliky KMT, jejíž člen Chen Yi byl prvním poválečným guvernérem KMT Taiwanu (Chen Han-Seng, “Monopoly and Civil War in China,” Far Eastern Survey, 15:20 [October 9, 1946], 308).