Populace, eugenika a moc

Pan Andrew Gavin Marshall vyzývá ke společnému čelení snahám elit ovládnout světovou společnost. V 5. části svého článku „Technická revoluce a budoucnost svobody“ se zabývá snahami elit použít eugeniku s cílem vytvořit zjevně oddělené kasty uvnitř lidské společnosti. Chtěl bych položit dvě otázky související s touto tématikou a zároveň se nad nimi zamyslet.

Zastánci moderní eugeniky preferují kontrolu porodnosti v zájmu udržitelnosti životního prostředí a rozvoje lidské společnosti. Cílem této politiky je v tomto případě upírat právo na rozmnožování neschopným, nemocným, postiženým či jinak nevhodným, naopak podporovat porodnost v rodinách schopných, zdravých a vyvolených. Tato politika však popírá základní lidská práva a jistě by se svými projevy přiblížila celosvětové fašistické vládě v jejím pravém slova smyslu (fašismus není národní socialismus).

1. Co by bylo následkem dlouhodobého prosazování této politiky?

Dlouhodobým projevem tohoto přístupu k porodnosti by byl výrazný pokles populace v rozvojových zemích a očištění „západní populace“ od nežádoucích živlů. Největším problémem při cíleném snížení plodnosti obyvatel početných zemí je následný pokles poměru produktivní populace k neproduktivní (staří, nemocní…). Malá skupina produktivních obyvatel by musela živit příliš mnoho neproduktivních, čímž by neúměrně vzrostly náklady jednotlivých národních států na sociální výdaje. Jediným řešením by pak bylo ukončit sociální podporu a odsoudit tak značnou část populace k blízké smrti v absolutní chudobě. U zemí bez sociálních programů (naprostá většina zemí třetího světa) by byl tento proces urychlen na časový úsek jedné až dvou generací.

Z pohledu elit a jejich snah o snížení světové populace je tento proces jistě lákavý. Nefunkční stát s početnou populací přestárlých lidí brzy zachvátí hladomor a s ním spojené další problémy jako epidemie, ozbrojené nepokoje a další (v souvislosti s úpravami zákonů o obchodu s potravinami a pohybu obyvatel je hladomor nejlepším nástrojem vyhlazení nežádoucí populace, např. hladomor na Ukrajině v meziválečném období). Tímto bude vytvořeno prostředí, ve kterém mohou z pohledu evoluce přežít jen ti nejsilnější. Tato přeživší část společnosti se jistě ráda podřídí vůli elit výměnou za zlepšení životních podmínek a pomoc.

Tímto způsobem lze vytvořit krystalizační prostředí pro novou, schopnou a hlavně poslušnou společnost. Tato společnost již pravděpodobně nebude loajální k původním národním státům, ale ke svým dobrodincům.

Pro elity ze samotné realizace tohoto záměru vyplývá navíc poměrně slušný zisk. Řízený proces sterilizace společnosti si žádá vybudování rozsáhlé infrastruktury a tudíž i vznik nového průmyslového odvětví (příklad můžeme nalézt v nacistickém Německu, kdy bylo pro realizaci holocaustu založeno mnoho společností a zbohatlo mnoho průmyslníků). V rámci snížení nákladů na provedení by hlavní část výroby pravděpodobně probíhala právě v zemích třetího světa, čímž se dostáváme do zvráceně cynické situace, kdy oběť plete bič, kterým bude potrestána.

2. Co se stane v případě nekontrolované porodnosti?

Růst světové populace až na neúnosnou míru. Na základě lidského charakteru nepředpokládám vznik jakéhokoliv druhu beztřídní společnosti, kde by se bohatí podělili o své bohatství a tím pozdvihli chudé z prachu chudoby. Vysoká porodnost v zemích třetího světa je jistou kompenzací chybějících sociálních programů (hlavně starobního a invalidního důchodu). Rodiče prostě sázejí na to, že se o ně děti postarají, až toho sami nebudou schopni. Kvůli snížení úmrtnosti obyvatel zemí třetího světa a v rozvojových zemí (způsobeno hlavně zlepšením zdravotní péče) byl celosvětový nárůst od roku 1950 z 2,5 mld na dnešních 6 mld. Z tohoto důvodu je dnes odhadovaný populační růst celkových 8 mld obyvatel země v roce 2025 a 11 mld v roce 2050.

I když úmyslně pominu dopady absurdní energetické politiky výroby biopaliv na celosvětové ceny potravin, je více než zřejmý nedostatek potravin v zemích třetího světa. Naprostá většina zemí již dnes není potravinově soběstačná. Tyto trhliny v potravinové bilanci jsou zacelovány pěstováním geneticky upravených plodin, které jsou odolnější a mají větší výnos z hektaru než tradiční kultivary. Kvalitou se s nimi však nemohou rovnat. Aby bylo možné nasytit stále se rozrůstající populaci, bude nutné využít právě těchto plodin a pěstovat je na stále větších plochách.

Jestliže se bohatí nebudou dělit o své bohatství, způsobí růst populace markantní nárůst počtu lidí, žijících pod hranicí chudoby. Zvětšující se poptávka po potravinách jednoho dne způsobí v lepším případě vznik přídělového systému (v tom realističtějším bude světová populace balancovat nad propastí globálního hladomoru).

Ač jsou tyto představy pro střední a nižší třídu obyvatel chmurné, nemyslím si, že stejný osud se týká vyšších tříd a elit. Jak je známo, za peníze jde koupit vše a tak předpokládám, že bohatí budou živeni stále dobře a jejich životní styl se od současného prakticky nezmění. Bude se pravděpodobně jednat o na první pohled odlišitelné lidi od zbytku populace.

Příklad tohoto typu fyzického oddělení bohaté populace od průměrné, můžeme v náznacích najít i dnes. V dnešní době není v západním světě problém s nedostatkem potravin. Problém je s dostatkem kvalitních potravin, které jsou neúměrně dražší než nekvalitní průmyslově vyráběné náhražky. Žijeme v době, kde je propagovaný sportovní, dobře stavěný typ člověka. Pro správný vývoj jedince jsou nezbytně nutné kvalitní, nutričně hodnotné potraviny, obsahující jen málo škodlivých chemických látek (dnes označované jako biopotraviny). Na tyto potraviny naprostá většina průměrných rodin nemá a do budoucna se tato situace pravděpodobně nezmění. Zde je tedy patrný trend oddělení životních stylů bohatých a těch méně šťastně narozených. Jelikož budou oba typy lidí žít v jiných podmínkách, je pravděpodobné, že dříve nebo později dojde k rozdělení lidského druhu na dva odlišitelné poddruhy.

Shrnutí:

Řízená eugenika si dává za cíl postupným „šlechtěním“ oddělit panskou třídu od třídy řekněme služebné. Toto šlechtění je zároveň spojeno s řízením služebné třídy a odvrácením přemnožení lidstva. V ideálním případě pak bude lidstvo navždy rozděleno na privilegované a na pracující obyvatele druhé kategorie. Je však otázkou, zda situace k tomuto cíli nespěje i bez dalších lidských zásahů. Jestliže budeme brát princip udržení moci a bohatství v rukou hrstky jedinců jako konstantu (je to neměnná situace za celou lidskou historii), je možné, že se přemnožené lidstvo ponoří do tmy hladomorů, válek a všeobecného chaosu, kdy se životní podmínky většiny populace propadnou na úroveň nižší než je dnes v zemích třetího světa. Z takto zkoušené populace může vykrystalizovat nová společnost evolučně nejnadějnějších jedinců. Pak bude záležet na tom, zda se nová společnost nechá ovládat starou třídou elit nebo jestli si určí svůj nový, nezávislý řád.