Střední třída v USA se rychle zmenšuje. A zde jsou statistiky, které to dokazují

Dvaadvacet statistických údajů uvedených zde bezesporu dokazuje, že střední třída je v Americe systematický likvidována.

Bohatí bohatnou a chudí chudnou šokující rychlostí. Jednou, v dávných dobách, mívala Amerika největší a nejvíce prosperující střední třídu v historii civilizace, ale to se teď mění přímo závratnou rychlostí.

Tak proč prožíváme tak fundamentální změny? Inu, protože globalizace a „svobodný trh“, o kterých naši politici a přední podnikatelé tvrdili, že jsou pro nás tak potřebné a dobré, mají jisté, skutečně ošklivé, vedlejší následky. Ukázalo se, že nám zapomněli říct, že „globální ekonomika“ bude pro americkou pracující střední třídu znamenat přímou soutěživost o pracovní místa s lidmi z druhé strany zeměkoule, kde neexistuje hranice minimální mzdy, a kde mají jen velmi málo regulací. Díky využívání pracovních sil třetího světa měly velké, globální korporace v posledních několika desetiletích obrovské zisky, ale americká střední třída pracujících se tím dostala do velmi tíživé situace.

Zde jsou statistiky, které to dokazují:

• 83 % všech amerických akcií vlastní jedno procento populace
• 61 % Američanů žije „vždy nebo obvykle“ od výplaty k výplatě. V roce 2008 to bylo 48 % a v roce 2007 43 %.
• 66 % růstu platů mezi lety 2001 a 2007 se týká jednoho procenta Američanů.
• 36 % Američanů si neukládá nic na důchod
• 43 % Američanů (ohromující číslo) má na důchod našetřeno méně než 10 tisíc dolarů.
• 24 % Američanů odložilo minulý rok odchod do důchodu.
• V roce 2009 vyhlásilo osobní bankrot 1,4 milionu Američanů – o 32 % více než v roce 2008.
• Jen 5 % domácnosti má příjem dostatečný na to, aby absorboval vzrůstající ceny bydlení.
• Poprvé v historii Ameriky vlastní banky (zabavené) reality v hodnotě převyšující celkovou hodnotu všech realit vlastněných individuálními jedinci.
• V roce 1950 byl poměr platů průměrného pracovníka k platu ředitele 1:30. Od roku 2000 tento poměr vylétl na 1:300 až 1:500.
• V roce 2007 mělo 80 % domácnosti v rukou 7 % likvidních finančních prostředků (hotových peněz).
• 50 % pracujících v USA kolektivně vlastní méně než jedno procento bohatství celé Ameriky.
• V roce 2009 byly bonusy pro finančníky na Wall Street o 17 % vyšší než v předchozím roce.
• Průměrný státní zaměstnanec v USA nyní vydělává o 60 % více, než průměrný zaměstnanec soukromého sektoru.
• Horní jedno procento amerických domácností nyní vlastní dvojnásobek toho, co vlastnilo před 15 léty.
• V Americe dnes trvá nalezení nové práce průměrně 35,2 týdne.
• Více než 40 % dnes zaměstnaných Američanů pracuje ve službách, které jsou často velmi nízko placené.
• Poprvé v historii USA je více než 40 milionů Američanů odkázáno na poukázky na jídlo a projekt ministerstva zemědělství odhaduje, že v roce 2011 to bude 43 milionů.
• Čínský krejčí vydělá průměrně 86 centů na hodinu. Krejčí v Kambodži 22 centů za hodinu. S takovými pracovníky musí dnes soutěžit americký dělník.
• Zhruba 21 % dětí v USA žije pod oficiální hranici chudoby – nejvíce za 20 let.
• Navzdory finanční krizi vzrostl v roce 2009 počet amerických milionářů na 7,8 milionu – o neuvěřitelných 16 %.
• 10 % Američanů vydělává vydělává dohromady tolik, kolik představuje 50 % příjmu státu.

Ohromující hukot sání

Pravdou je, že už není důležité, jak velmi je americký dělník inteligentní, vzdělaný, tvrdě pracující, protože prostě nemůže soutěžit s lidmi, kteří jsou zoufale ochotní pracovat 10-12 hodin denně za méně než dolar na hodinu. Konec konců která firma se zdravým rozumem by platila člověku 10krát více plus sociální zabezpečení za práci, kterou stejně dobře odvede někdo na druhé straně zeměkoule? Svět se fundamentálně mění. Moc a bohatství se rapidně koncentrují na špičce a globální korporace vydělávají astronomické zisky. A střední třída systematicky mizí v procesu, ve kterém se americká třída pracujících zvolna rozpouští v „globální“ řece pracovního trhu.

Co může dnes americký dělník nabídnout jiného než svou práci? Příliš toho není. Pravdou je, že většina Američanů je absolutně závislá na někom, kdo jim tu práci může poskytnout. Jenže dnešní američtí pracující jsou pro zaměstnavatele „méně atraktivní“ než lidé z jiné části světa. V porovnání se zbytkem světa je americký dělník nesmírně drahý a vláda neustále zavádí nové regulace a nová pravidla, která znesnadňují podnikání v USA.

Takže se korporace stěhují jinam rychlostí, která bere dech. A protože jim v tom stát nijak nebrání, nemají žádný důvod zůstávat.

To, co vzniklo, je situace, kdy lidé na vrcholku prosperují velmi dobře, zatímco většina ostatních zjišťuje, že je stále těžší přežít. O každou novou otevřenou pracovní pozici v USA nyní usiluje šest nezaměstnaných a počet „chronicky nezaměstnaných“ děsivě roste. Není dostatek práce pro všechny.

Mnoho z těch, kteří byli schopni najít práci, dnes vydělává méně než dříve. Rostoucí procento Američanů de facto pracuje v nízkoplacených profesích jako prodavači, servírky a další služby.

Ale obracením hamburgerů u McDonalda nebo vítáním zákazníků v místním Wal-Martu rodinu neuživíte.

Pravdou je, že americká střední třída umírá. A až nebude, bude nesmírně těžké ji obnovit.