Deepwater Horizon – jak vypadá nejhorší varianta vývoje

Zprávy přicházející z Mexického zálivu jsou stále horší. Odhady objemu ropy vytékající z poškozeného vrtu se neustále zvyšují (poslední oficiální odhady hovoří o 60 tisících barelů denně). Předpovědi, jak dlouho bude trvat, než únik zastaví, posunují utěsnění vrtu směrem k srpnu, možná dokonce až k prosinci. BP navíc rozprášila do moře (tentokrát úmyslně) miliony galonů toxického rozpouštědla Corexit.

Zprávy biologů o devastaci ryb, ptáků, obojživelníků, želv, korálových útesů a mokřin jsou den ode dne více apokalyptické – a je nutno si uvědomit, že většina obětí umírá v skrytu a bez záznamu ve statistice. Stále častěji slyšíme varování, že zemní plyn tryskající z nitra země spolu s ropou znatelně rozšíří zónu smrti v Zálivu. A odhady o celkových ekonomických škodách této stále se prohlubující katastrofy rostou den ode dne a vždy, když analytikové poodstoupí, aby vyhodnotili situaci z jiného úhlu. Škody se týkají všeho, od turismu, přes rybaření nejméně pěti pobřežních států až k penzistům v Británii. Jejich budoucnost je na vážkách, pokud BP vyhlásí bankrot nebo bude koupená čínskou ropnou firmou.

Všichni bychom si přáli co možná nejméně škod. Ale co když se situace bude vyvíjet nastoupeným směrem – to je, co když se bude zhoršovat? Co je nejhorší případ?

Už týdny spekulují různí inženýři a geologové, kteří nejsou přímo zainteresováni v řešení této krize, že problémy kolem Deepwater Horizon mohou být hlubší. Že ocelové potrubí a cement kolem, který ho udržuje v pozici a utěsňuje v hornině, může být vážně porušen pod povrchem dna. Je-li to pravda, pak by unikající ropa mixována s pískem mohla vyvolávat další erozi cementového těsnění kolem potrubí a vyvolávat trhliny v podloží. Proud ropy s pískem může být vytlačován těmito trhlinami a dále je rozšiřovat a porušovat stabilitu dna kolem vrtu. Lisa Margonelli píše v The Atlantic:

Existuje možnost, že se podloží hnulo a dno se propadlo dovnitř, nebo že se masivní konstrukce bránící úniku, tzv. Blow Out Preventer, převrhla, nebo že proud ropy z vrtu vystřelil zbytky toho, co zbylo z potrubí a z pumpy, nebo jakákoliv kombinace těchto scénářů. To by znamenalo, že je v podstatě nemožné utěsnit vrt nebo oslabit proud ropy z něho tryskající formou odlehčovacích vrtů.

Přečtěte si například tento komentář na TheOilDrum.com, což je stránka navštěvována techniky v ropném průmyslu, kteří často vkládají své příspěvky anonymně. Autor podepsaný jako „dougr“ poměrně velmi přesvědčivě dokládá, že došlo k narušení a desintegraci podpovrchového potrubí a cementu kolem, neboť jedině tak lze vysvětlit selhání nedávné metody „top kill“ spočívající ve vstřiknutí pod vysokým tlakem směsi bahna a cementu do porušeného potrubí. (Poznámka editora: zde je stránka, kde je velmi dobře vysvětleno, jak vypadá hlubinný vrt a co přesně se děje při procesu pronikání do naftového ložiska. Bohužel pouze anglicky: www.treesfullofmoney.com/?p=1610)

Obavy z porušení integrity lože potrubí pod mořským dnem vyjádřil nedávno v pesimisticky laděných komentářích také investiční bankéř Matt Simmons, který si před několika roky pustil hubu na špacír ve své kontroverzní publikaci Peak Oil book Twilight in the Desert. Simmons například říká, že by mohlo trvat 24 let, než ustane proud ropy ze zničeného vrtu Deepwater – předpověď, která nezní přesvědčivě těm, kteří přijmou konvenční pohled na katastrofu Deepwater Horizon a konvenční předpovědi o délce času potřebného k utěsnění vrtu.

Jsou tyto obavy podloženy vážnými argumenty? Z pohledu technika je jasné, že nesprávně zacementované potrubí může prasknout a také praskne s následným proudem ropy. Je nyní celkem jasné, že k něčemu podobnému došlo na Deepwater Horizon. Ale pokračuje porušování obložení potrubí a uniká ropa z vrtu horizontálně i vertikálně? Nevíme. A to hlavně proto, že BP je v tomto případě tak nečitelná, jako byla vždy u každé citlivé informace (včetně objemu unikající ropy) od okamžiku, kdy před dvěma měsíci ropná plošina vybuchla.

Do Zálivu vyteklo zatím 3,6 milionu barelu ropy. Velikost ropného pole Macondo byla odhadována na nějakých 25 až 100 milionů barelů. Není jasné kolik z tohoto zásobníku ropy může vytéct do vod Zálivu pokud proud zůstane nekontrolovatelný, ale je celkem rozumné předpokládat, že nejméně polovina možná více nakonec skončí v oceánu. To je mnohonásobně více, než dosud vyteklo.

Deepwater Horizon už teď představuje nejen největší únik ropy v historii Spojených států, ale také nejhorší katastrofu na životním prostředí. Vynásobte rozsah existující katastrofy několikrát a dostáváme se do dosud nezmapovaných oblastí.

Pobřežní ekosystémy jsou už teď zničeny. Pokud si chcete udělat obrázek, přečtěte si, jak je to v Zálivu zlé v Biologists fear Gulf wildlife will suffer for generations. Ve skutečně nejhorším případě úniku ropy – a snad také rozpouštění metanu v oceánu – bude proud ropy a metanu uchvácen mořskými proudy a zavlečen hluboko do Atlantiku. Ekologická katastrofa bude nedozírná.

Co se týče ekonomiky pobřežních států zasažených ropnou skvrnou, dopad bude naprosto devastující. Nejde jen o rybářství. Také ropný průmysl bude fatálně ochromen z důvodu přerušení operací v rafinériích. Doprava po řece Mississippi, která zajišťuje 60 procent objemu amerického exportu obilnin, by mohla být silně narušena, pokud by byl uzavřen přístav v jižní Louisianě, protože lodi by nemohly operovat v ropou zasažené vodě. Nezaměstnanost v oblasti by vylétla prudce vzhůru a ekonomičtí uprchlíci by se vydali ve všech směrech hledat obživu jinde.

Pro BP budou následky téměř jistě fatální. Je vůbec otázkou, zda korporace přežije i v případě nejlepšího úspěchu, tedy pokud se podaří odlehčovací vrt v srpnu. Bude-li únik ropy pokračovat i v příštím roce, soudní žaloby o náhradu škod pravděpodobně přivedou firmu k bankrotu. Američané možná kvůli tomu uroní několik slz, ale dopad na britskou ekonomiku bude velmi tvrdý.

Také pro celý ropný průmysl budou následky vážné. Více regulací, mnohem vyšší pojistné, moratoria na další vrty, to vše povede k zvýšení cen nafty a jejím nedostatkům. Přirozeně zahraniční ropné společnosti budou schopny operovat celkem beze změn, ale velké nezávislé firmy, i když přesunou své operace jinde, budou citelně zasaženy.

Co se prezidenta Obamy týče, enviromentální katastrofa tohoto rozsahu by mohla mít vážné politické následky porovnatelné s krizí amerických rukojmí v Íránu za doby prezidenta Cartera. Obamova jediná šance na přežití by mohla být, kdyby ukázal silné vůdcovství podobné Kennedymu a doplněné odvážnými ekonomickými a energetickými plány omezujícími tlaky různých zájmových a „nezávislých“ skupin.

Pro americkou ekonomiku, už tak oslabenou stále pokračující finanční krizi, by katastrofa v Mexickém zálivu v případě nejnepříznivějšího vývoje mohla znamenat poslední ránu. Nakumulovaný dopad všech nepříznivých událostí (omezený export obilnin, vysoká nezaměstnanost v postižených státech, vyšší cena ropy – by téměř jistě znamenal konec nadějím na oživení a mohl by vyvolat nejhorší depresi v dějinách USA.

Všichni bychom se rádi takovému scénáři vyhnuli. A ještě méně přežívali v době po jeho úplné realizaci. Je nerozumné strašit čtenáře těmito předpovědmi pouze na základě čistě spekulativních a velmi nepravděpodobných událostí. Ale čím více technických detailů o této události vyplývá na povrch, tím horší se situace jeví, a tím bližší se tyto scénáře zdají. Doufejme, že odlehčovací vrty budou úspěšné a někdy v srpnu zastaví únik ropy, a že BP bude schopná odsát většinu ropy uniklé kolem porušeného obložení vrtu a zničeného blowout preventer. Ale musíme si položit otázku: zvažoval někdo v Bílém domě nejhorší variantu této katastrofy? A co by měli dělat občané, aby se na to připravili?

Doplnění editora:

Doporučuji všem, kteří ovládají angličtinu, tyto dva zdroje:

• An Introduction to Drilling Offshore Oil Wells
• http://www.theoildrum.com/node/6593#comment-648967

Zvláště ten druhý. Jde o obsáhlý text někoho, kdo je zřejmě odborník na mořské vrty, a který na základě známých faktů popisuje, co se vlastně na Deepwater Horizon stalo. Jeho závěry jsou – bohužel – ještě mnohem pesimističtější než závěry autora tohoto článku. Autor výše odkazovaného příspěvku také předpokládá, že jak odborníci z BP, tak Bílý dům vědí o rozsahu katastrofy a uvědomují si vážnost situace. Naznačuje to totiž jejich chování. Zatímco dříve se experti z BP snažili únik zastavit, teď to vypadá, že naopak chtějí, aby ropy vytékalo co nejvíc. Je to totiž zřejmě jediná možnost.

Jsme patrně svědky katastrofy postihující celou planetu.